|
| |
|
|
Reakce Velké Británie na kyperskou krizi v roce 1974
Baxová, Amanda ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje reakci Velké Británie na kyperskou krizi v roce 1974. Práce podle modelu racionálního aktéra rozhodování v zahraničně-politických otázkách zkoumá, proč se Velká Británie rozhodla v roce 1974 na Kypru vojensky neintervenovat. Teoretická část práce nastiňuje kyperský konflikt v roce 1974 a popisuje, jakým způsobem v něm figurovala Velká Británie. Praktická část práce analyzuje britské jednání na Kypru, konkrétně se věnuje alternativě vojenské intervence. Cílem práce je zjistit, co vedlo britskou vládu k rozhodnutí vojensky neintervenovat na Kypru a zda se podle zvolené metodologie rozhodla správně.
|
|
|
Blockages to peace in Libya: The role of post-conflict Security Sector Reform
Magouri, Shahd Omar A ; Visoka, Gëzim (vedoucí práce) ; Anceschi, Luca (oponent)
This thesis focuses on the evolution of the Libyan security sector after the 2011 uprising. Building on the theoretical frameworks of statebuilding and post-conflict peacebuilding, this research examines the structure of the Libyan security sector under the Gaddafi regime, to assist in contextualising the unique nature of the institutions, and to understand the changes that occurred after the 2011 uprising. This background context assists with evaluating to what extent did the security sector evolve, and how did the lack of successful reform hinder the UN-led peace process. This research places its focus on the timeframe between 2011 to 2019, using a qualitative method of research. It aims at understanding the impact of the security sector on the Libyan peace process in terms of its contribution to insecurity, and the significance and relevance of having a successful implementation of SSR and DDR, due to the ongoing security fragmentation and state failure. This research finds that the security sector reform initiatives committed by international actors were unsuccessful due to several factors, including the evacuation of personnel due to deteriorating security conditions, and the exclusion of key actors from negotiations. Furthermore, initiatives at security sector reform by Libyan actors were...
|
|
|
Interpretace negativního výsledku hlasování britského parlamentu o vojenské intervenci v Sýrii
Nováková, Denisa ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Dne 21. srpna 2013 došlo v Sýrii k rozsáhlému chemickému útoku, na jehož základě svolal britský premiér dolní sněmovnu britského parlamentu a požádal o předběžné schválení vojenské intervence v Sýrii. Vládní návrh byl však poměrem hlasů 285:272 zamítnut, čímž byla fakticky zablokována vojenská intervence v Sýrii a další hlasování s tím spojené. Bezprostředně po negativním výsledku hlasování se objevily různé interpretace jeho možných dopadů, ale i příčin. Tato bakalářská práce "Interpretace negativního výsledku hlasování britského parlamentu o vojenském zásahu v Sýrii" se s určitým odstupem snaží možné příčiny systematičtěji analyzovat a identifikovat hlavní důvody negativního výsledku hlasování. Dále se snaží odpovědět na otázku, proč britský parlament zamítl intervenci v zemi, kde dochází k jedné z největších humanitárních krizí 21. století i přesto, že je Velká Británie zemí s dlouhodobou historií principu humanitárního intervencionismu a již za stávající vlády došlo k vojenskému zásahu v Libyi. Přitom bakalářská práce klade důraz na charakter konfliktu v Sýrii, britský politický diskurz v kontextu vojenské intervence a zkušenost se zahraničně-politickými intervencemi. Zabývá se také rozložením sil v britském parlamentu, situací v Konzervativní straně a pozicí Davida Camerona. Dále pak...
|
|
|
Francouzské vojenské intervence v subsaharské Africe 2003 - 2012
Chlebounová, Tereza ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je zodpovědět otázku, jak a proč intervenuje v novém tisíciletí Francie v subsaharské Africe. Toto území představovalo klíčovou oblast francouzského koloniálního impéria, těsné vzájemné vztahy si s ním Francie udržela také po dekolonizaci, mimo jiné i pomocí četných vojenských zásahů. Bezpečnostní a obranná politika vůči subsaharské Africe prošla od 90. let 20. století postupnými změnami, Francie se začala zapojovat do multilaterálních mírových operací a mimo svou tradiční sféru vlivu. Od roku 2003, kdy Evropská unie podnikla první operaci na africkém kontinentu, se drtivá většina jejích zásahů odehrála v rámci Společné bezpečnostní a obranné politiky EU. Ve zkoumaném období 2003- 2012 se jednalo o dvanáct započatých operací, ze kterých byly pro tento výzkum vybrány všechny čtyři vojenské mise: operace Artemis v Demokratické republice Kongo v roce 2003, EUFOR RD Congo tamtéž v roce 2006, EUFOR Tchad/RCA v Čadu a Středoafrické republice v letech 2008-2009 a námořní operace EU NAVFOR Atalanta u břehů Somálska zahájená v roce 2008. Práce zkoumá pomocí srovnání těchto případů motivy, které Francii vedou k zásahům v subsaharské Africe a k upřednostnění multilaterálního typu operace. Tyto motivy jsou posuzovány v kontextu historie francouzských intervencí na kontinentu, na Francii práce...
|
|
|
Pražské jaro 1968 ve světle tranzitologických teorií
Běhal, Filip ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměří na klasickou tranzitologickou teorii demokratizace především Juana Linze a Alfreda Stepana, kterou aplikuje na události a ideje Pražského jara roku 1968 v Československu. Vyjde přitom z předpokladu, že tyto události přímo učebnicově splňovaly základní podmínku, že ideální demokratizaci by měl končící režim zahájit liberalizací. Zvažované popřípadě realizované prvky této demokratizace budou analyzovány ve třech částečně se překrývajících oblastech: 1. občanské svobody a legality 2. politiky 3. ekonomiky. V návaznosti na tyto úvahy zdůrazní signifikantní štěpení uvnitř elit KSČ na reformisty (reforms) a zastánce starých pořádků (hardliners) a charakterizuje profily klíčových postav. Dalšími součástmi analýzy budou postoje, jaké k reformám zaujaly důležité komunistické státy východní Evropy nebo proreformně naladěné nálady československých veřejnosti jdoucí ruku v ruce se vzestupem občanské společnosti. V neposlední řadě také solidní institucionální uspořádání režimu a absence radikální opozice. Cílem práce je prozkoumání popřípadě obhájení teze, že v případě neproběhnutí vojenské intervence 20. - 21. sprna by tato liberalizace poskytla nejlepší předpoklady pro uskutečnění umírněné demokratizace na pomezí paktu a reformy.
|
|
|
Comparative Study between the 2016 Failed Military Coup and Previous Successful Coups in Turkey
Safarli, Adil ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
The 2016 Turkish failed coup attempt was a striking political event of the year. Although Turkey is a country with a long history of successful military intervention and deep-rooted coup culture, the coup organizers could not achieve the desired outcome in 2016. The coups of 1960, 1971, 1980 and 1997 have resulted in the government's change where the military played an important role by influencing the political sphere. However, the result was different in the coup attempt carried out on 15 July 2016. As the President, a large segment of military, political parties and a significant part of the society had an anti-coup attitude and stood up against the military coup. For this reason, the thesis attempts to compare the 2016 Turkish failed coup with the previous successful coups of 1960, 1971, 1980, and 1997's in Turkey. The comparison is based on the hypotheses built on four civil-military relation theories and concepts: Military Professionalism, Civilian Supremacy, Social Cohesion and Public Institutionalism. According to the analyses, the findings indicate that the theories of Civilian Supremacy and Public Institutionalism better explain the failure of 2016 and the success of the previous coups than other theories.
|
|
|
Vojenská intervence na pozvání nebo se souhlasem státu
Hruban, Jiří ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE NÁZEV PRÁCE: Vojenská intervence na pozvání nebo se souhlasem státu ABSTRAKT: Cílem této práce je jednak vymezit obecnější kritéria pro to, jak by měla vypadat intervence na pozvání, aby byla v souladu s právem, a jednak právně posoudit dvě intervence z nedávné doby. Teoretická část práce na základě praxe států, právních dokumentů a názorů odborníků dovozuje, že k intervenci může zvát jenom vláda nebo osoba v obdobném postavení a že intervenientovo oprávnění bude vždy ležet v průniku toho, co umožňuje pozvání, a toho, co je povoleno podle dalších pravidel mezinárodního práva. Ačkoliv tzv. teorie účinné kontroly má stále nezanedbatelný vliv jak na praxi států, tak na názory expertů, v poslední době spíše ustupuje ve prospěch posuzování demokratické legitimity zvoucího, které ale v praxi přináší řadu kontroverzí. Autor v této části zároveň zdůvodňuje, proč je z dlouhodobého hlediska nejudržitelnější přiznávat právo zvát k intervenci jedině vládě. Praktická část zkoumá, zda ruské intervence na Ukrajině a v Sýrii mohly být oprávněny pozváním. Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč pozval Rusko k zásahu ve chvíli, kdy už byl zbaven reálné moci a donucen prchnout do zahraničí. Vzhledem k tomu, že je parlament odvolal protiústavním způsobem, byl v této době stále prezidentem. Intervenienta...
|
|
|
Russia's Syria policy: geopolitical interests or defense of great power identity?
Hirling, Marcel ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Ananyeva, Ekaterina (oponent)
of Master thesis Russia's Syria policy: geopolitical interests or defense of great power identity? Marcel Hirling Abstract: Russia has been the dominating actor in Syria since the outbreak of the civil war in 2011. Researchers disagree what Russia motivates to block UN resolutions, support Assad, and intervene militarily in 2015. Academics have mainly focused on neorealist explanations. Constructivist arguments have been shortcoming so far as they miss a detailed theoretical justification and empirical evidence. This thesis aims to fill this gap by arguing that the objective utility of Syria is marginal. Instead, Syria provided Russia the opportunity to present itself as a global power, able to shape world affairs on eye level with the US. Therefore, this paper conducts a congruence analysis, which evaluates each theory's explanatory power. The analytical section is split into three parts. The first shows that events before Syria did not make a Russian intervention in Syria necessary, but that recognition of Russia's global power identity has been denied. That Russia's actions in Syria are not entirely congruent with neorealist expectations is shown by the second part. Finally, by conducting a content-analysis, several Russian narratives are evaluated that support the argument that Russia seeks...
|
|
|
Preconditions of Democracy: How forced democratization depends on transformation and state-building characteristics
Kraft, Michael ; Hays II, George (vedoucí práce) ; Laryš, Martin (oponent)
Military Democratic Intervention is a common strategy of foreign interaction especially since World War II. However, the question why some interventions are successful in implementing democracy and others are still not answered satisfactorily. Whereas the scientific debate so far focused on mission specific characteristics including variables such as personnel or financial equipment of interventions, the underlying assumption of this work is that external democratized countries need to exhibit the same preconditions as countries internally democratized. Therefore, the transition and state-building literature is investigated and five clusters of preconditions for successful democratization is developed. With a Qualitative Comparative Analysis, a dataset comprising 27 cases, eight variables and the outcome variable, the author provides evidence for the significance of all five clusters. Most importantly, the level of human development and modernization as well as the predecessor regime type and the experience with democratic experience strand out. Further, the combination of the variables of high GDP, an ethnically homogeneous society and a democratically ruled neighborhood are identified as variables sufficiently influencing successful democratization after a military intervention. These results...
|
host ::
RSS.