|
|
Reflection of Carl von Clausewitz's work in anglo-american military historiography
Cáp, Michal ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá reflexiou diela Carla von Clausewitza v anglo- americkej vojenskej historiografii. Dielo Carla von Clausewitza O vojne, je obecne považované za jednu z najvýznamnejších a najznámejších kníh venujúcich sa problematike ozbrojeného konfliktu. Preto bolo vybrané ako jav, prostredníctvom ktorého je sledovaný vývoj a transformácie anglo-americkej vojenskej historiografie. V prvej časti tejto práce je popísaná problematika vojenských dejín obecne a odkaz Carla von Clausewitza špecificky. V druhej časti sú získané poznatky aplikované na historiografický prehľad.
|
|
|
K analýze vojenského významu olomoucké pevnosti v období válek o rakouské dědictví a sedmileté války
Borovský, Jiří ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Fiala, Jiří (oponent)
K analýze vojenského významu olomoucké pevnosti v období válek o rakouské dědictví a sedmileté války Jiří Borovský Abstrakt Disertační práce přibližuje roli pevnostního města Olomouc ve válkách o rakouské dědictví (1740-1748) a sedmileté války (1756-1763). V letech 1741-1742 se téměř celá Morava stala hlavním operačním prostorem vojsk pruského krále Fridricha II. Prusové obsadili rovněž město Olomouc, které plnilo funkci jejich nejdůležitější vojenské a logistické základny na obsazeném území. Po ukončení válek o rakouské dědictví došlo k zásadní přestavbě olomoucké pevnosti. Olomouc se během desetiletí neobyčejného stavebního úsilí stala nejmodernější bastionovou fortifikací na území podunajské monarchie. V roce 1758, krátce po dokončení přestavby, vstoupili Prusové na Moravu opět s cílem město obsadit. Základem práce je analýza obou tažení pruských vojsk na Moravu. Zabývá se především podmínkami, za jakých rakouská i pruská strana vstupovaly do války, srovnáním obou vojsk, dále průběhem vojenských kampaní a konečně jejich výsledky. Autor se zaměřuje na srovnání úlohy pevnosti v obou konfliktech a rozdíl mezi taženími. V práci jsou rovněž popsány strategie a taktiky bojujících armád a v šíři odpovídající potřebám práce také historie olomoucké fortifikace a její přestavby. Pozornost je věnována také...
|
|
| |
|
|
Vývoj československých válečných plánů v souvislosti s výstavbou opevnění
Kulas, Jan ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Vývoj československých válečných plánů v souvislosti s výstavbou opevnění Anotace: Na československých válečných plánech měli do roku 1925 hlavní podíl členové zahraničních vojenských misí (nejprve italské a především francouzské), proto vznikaly v souladu s širší francouzskou strategií pro střední Evropu. Po roce 1925, kdy se náčelníkem hlavního štábu stal generál J. Syrový, už byly československé válečné plány dílem československých důstojníků. Ve dvacátých letech bylo v souladu s československou zahraniční politikou za hlavního československého nepřítele považováno Maďarsko. Růst revizionistických a revanšistických tendencí v Německu a nástup nacismu přiměl československé plánovače obrátit pozornost k Německu. Rozdíly ve vojenských možnostech Československa a Německa vedly k rozhodnutí o vybudování stálého opevnění, stále více defenzivnímu charakteru obrany v československých válečných plánech a k přijetí koncepce ústupu vojska východním směrem na Slovensko. Klíčová slova: pevnostní opevnění, Československo, vojenství, první Československá republika
|
|
|
Císař Karel IV. a dobytí Braniborska 1371 - 1373
Straka, Tomáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Hrdina, Jan (oponent)
Předkládaná práce detailně popisuje proces získání Braniborského markrabství císařem Karlem IV. Užívá při tom listinných i narativních pramenů především k podrobnému zmapování vojenských operací z let 1371 - 1373, které k získání Branibor vedly. Dále se práce věnuje výkladu historie úsilí o získání Branibor v politicko-teritoriálních ambicích Karla IV., motivacemi, které k přechodu braniborského kurfiřství do rukou českého krále vedly a diplomatickou činností císaře, která s tímto cílem souvisela. V samostatné kapitole se pak tato práce zabývá strukturou vojska, které měl Karel IV. k dispozici během dvou braniborských tažení. Jejím cílem je být příspěvkem k dosud nedostatečně popsané problematice užití vojenské síly Karlem IV. i k českým vojenským dějinám druhé poloviny 14. století. Klíčová slova: Karel IV., Braniborsko, markrabství braniborské, vojenské dějiny, Ota V. Bavorský, Země Koruny české, 14. století
|
|
|
Válka v severní Africe v historiografickém podání
Drda, Václav ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Čížek, Martin (oponent)
Bakalářská práce je věnována tématu války v severní Africe. Cílem je poukázat na kvalitu tvorby literárních publikací a časopiseckých článků v českém prostředí, které se severoafrickému válčišti během druhé světové války věnují. Nejprve jsou čtenáři seznámeni s výzkumnou metodou a samotným obsahem bakalářské práce. Následuje historický úvod, který má za cíl dát čtenáři alespoň malé povědomí o průběhu severoafrických bojů. Samotná hlavní část je již věnována onomu srovnání autorské tvorby. Čtenář je seznámen s obecnými možnostmi rozdělení válečné historie, dle obsahového zaměření. Následuje část věnovaná časopisecké literatuře, která je rozdělena podle tradičního systému vojenské historie, kdy jsou články v dané složce vzájemně srovnávány. Druhá část je věnována literárním publikacím, které jsou komparovány nikoliv na základě tradičního rozdělení, ale podle časové osy, jelikož všechny publikace jsou příkladem moderní vojenské historie. Počátek časové osy je spatřován v jarní Rommelově ofenzivě v roce 1942. Konec představuje bitva u El Alameinu a ústup Afrika Korpsu. Závěr již představuje veškerá srovnávací zjištění, kterých bylo během výzkumu dosaženo.
|
host ::
RSS.