|
|
Sociální postavení seniorů ve společnosti
Bílá, Alexandra ; Kment, Petr (vedoucí práce) ; Gabriela, Gabriela (oponent)
Diplomová práce Sociální postavení seniorů ve společnosti je v obecné rovině zaměřena na problematiku stáří a stárnutí ve společnosti. Cílem práce je zjistit, jak jednotlivé generace (mladá generace, generace středního věku, senioři) vnímají seniory. V teoretické části jsou postupně vysvětlovány klíčové pojmy týkající se zkoumané problematiky. Jednotlivé kapitoly jsou zaměřeny na vývojové etapy života, demografický vývoj, stárnutí a stáří, stáří a seniory, kvalitu života seniorů, seniory a společnost, seniory a rodinu a seniory a stát. V praktické části je provedena analýza statistických údajů se zaměřením na demografické stárnutí. Pro vlastní výzkum bylo využito kvalitativní metody. V praktické části jsou analyzovány jednotlivé rozhovory se zástupci mladé generace, generace středního věku a seniorů. Analýza je rozdělena do jednotlivých tematických celků zaměřených na vnímání stárnutí, stáří a seniorů, vnímání kvality života seniorů, trávení volného času seniorů, společnost v souvislosti se stářím, média v souvislosti se stářím, mezigenerační vztahy a rodinu a důchodový systém v České republice.
Výsledky vlastního výzkumu jsou shrnuty na základě výzkumných otázek.
|
|
|
Role prarodiče v rodině z pohledu současných vysokoškoláků
ZELENKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá postavením prarodiče v rodině pohledem mladé generace reprezentované studenty vysoké školy. Teoretická část je zaměřena na rodinu, vícegenerační soužití a postavení prarodiče ve společnosti. Popisuje význam prarodičů pro děti a jejich rodiče, ale také význam vnoučat pro prarodiče. Zaměřuje se také na mezigenerační vztahy a mezigenerační konflikty, ke kterým může ve vícegeneračním soužití docházet. Praktická část pak přináší výsledky kvantitativního výzkumu u současných vysokoškoláků. Cílem bakalářské práce je zjistit, pomocí dotazníkového šetření, názory studentů na postavení prarodiče v rodině a názory na vícegenerační soužití včetně výhod či nevýhod, které toto soužití přináší.
|
|
|
VICEGENERACNI SOUZITI aneb MAME SE JAK NA ZAMKU
Habancová, Anežka ; Dvořák, Tomáš (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Dříve žila převážná část obyvatel na venkově. Žily tam celé rodiny spolu ve společném domě na společném pozemku. mladí pomáhali starším a staří svým potomkům, s domácností, s dětmi, s hospodářstvím. S nástupem industrializace a mobilizace se mnoho mladých lidí odstěhovalo do rozrůstajících se měst, za prací, do nově budovaných činžovních bytových domů, které byly spíš menší, než aby tam mohla bydlet spolu celá široká rodina. Ke vzájemné spolupráci bylo rázem daleko. Ve městě je více obyvatel, více pracovních příležitostí a i více starších lidí, o které převzal péči stát - domovy pro seniory - soustředění důchodců na jedno místo, bez denního kontaktu s mladými, s rodinou. Díky dobré zdravotní péči starších lidí přibývá a je potřeba se k této skutečnosti nějak postavit. Na venkově se ještě nachází dvojdomky či vícegenerační domy, kde bydlí rodina s prarodiči, ale ve městě se těžko najdou ke koupi či pronájmu dva byty poblíž sebe. Hlavním konceptem mé práce je tedy vytvoření tzv.dvojbytů, bytů se společným zádveřím, chodbou, které spojuje jeden menší a druhý větší byt. Využití zámku pro tento princip je více než vhodné - dojde k navrácení funkce bydlení pro rodinu, přičemž každá z generací najde v areálu zámku prostor pro své aktivity či zaměstnání. Tímto zůstane areál stále otevřený vůči obyvatelům města a nabídne jim nové možnosti trávení volného času (restaurace a amfiteatr).
|
|
|
Návrh aktivizačních programů pro seniory
Římalová Aksamítová, Pavlína ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Novotná, Eliška (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na sociální skupinu seniorů a věnuje se problematice aktivizačních programů, mezigeneračního kontaktu a managementu dobrovolníků v Centru aktivizačních programů CAP Praha 8. V teoretické části jsou uvedeny teoreticko-metodologická východiska diplomové práce týkající se vymezení a definice pojmů spojené se seniorským věkem, popis mezigeneračních vztahů a představení fungování sociálních služeb v České republice s důrazem na aktivizační služby pro seniory. V následujících kapitolách teoretické části práce je podrobně rozebrána problematika dobrovolnictví a popsány možnosti aktivizace seniorů. Praktická část diplomové práce představuje konkrétní návrhy nových programů pro seniory pořádané v Centru CAP včetně podrobného popisu jejich realizace a provozních východisek. Další část praktické části diplomové práce je věnována návrhu na zefektivnění managementu dobrovolníků v Centru CAP. Závěr práce hodnotí navrhnutá řešení a jejich přínos pro Centrum CAP a především pro jejich klienty, kterými jsou aktivní senioři z Prahy 8.
|
|
|
Mezigenerační soužití a jejich důsledky
KAŠKOVÁ, Dagmar
Mezigenerační vztahy jsou v dnešní době důležitým a stále více probíraným tématem. Každý jedinec je ovlivněn tím, z jaké rodiny pochází. Ať je to rodina fungující nebo nefungující, ať žije v rodině pouze s rodiči nebo i s širším příbuzenstvem. Zůstává otázkou, zda je vztahy v rodině ovlivněn kladně či záporně. Cílem bakalářské práce je popsat, jak jednotliví zástupci konkrétních rodin hodnotí mezigenerační soužití. Teoretická část je zaměřena na obecné popsání rodin a jejich specifik. Praktická část se zabývá již konkrétními rodinami a výsledky kvalitativního výzkumu. Zjištěné informace jsou dány do kontextu tak, aby mohlo být zodpovězeno na výzkumné otázky
|
|
|
Život vícegeneračních rodin na Strakonicku a Písecku
DVOŘÁKOVÁ, Jitka
DVOŘÁKOVÁ, J.: Život vícegeneračních rodin na Strakonicku a Písecku. České Budějovice 2013. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra praktické teologie. Vedoucí práce Mgr. Jana Šimečková Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická a zaměřuje se na historii rodiny, vztahy mezi generacemi, rozdělení práce a volného času členů vícegeneračního soužití. Dále se zaměřuje na výhody a nevýhody vícegeneračního soužití, ideál bydlení v současné době a problémy, které se mohou v takovém soužití vyskytnout. Poslední kapitola pojednává o tom, jak žijí dnešní mladí lidé, jaké jsou trendy v bydlení a jaké jsou rozdíly mezi vícegeneračním bydlením na vesnici a ve městě. Druhá část je empirická a zakládá se na výzkumu provedený rozhovorem s jednotlivými členy vícegeneračního soužití. Cílem tohoto výzkumu bylo přiblížit čtenářům život vícegeneračních rodin v současnosti, ať už na vesnici nebo ve městě. Zhodnotit jaké vztahy jsou mezi jednotlivými generacemi, jak je uspořádána domácnost a jaké jsou predikce soužití jednotlivých členů domácnosti.
|
|
| |
|
|
Zdravotní stav a životní styl osamělých žen starších 60 let.
NEJEDLÁ, Kateřina
Bakalářská práce je zaměřena na zjištění zdravotního stavu a životního stylu osamělých žen po šedesátém roce věku. Teoretická část charakterizuje stáří a stárnutí, zdravotní stav, osamělost, bydlení seniorů, mezigenerační vztahy, ageismus a chudobu. Praktická část obsahuje kvantitativní výzkum, kde jsou výše uvedené aspekty vzájemně komparovány mezi ženami stejného věku žijícími s manželem či partnerem a mezi ženami žijícími bez partnera. Cílem této práce je zjistit, jak se cítí a jaký je zdravotní stav osamělých žen po šedesátém roku věku, jaký je jejich životní styl a jakým způsobem tráví volný čas.
|
|
| |
|
|
Ageismus - diskriminace na základě věku
STAŇKOVÁ, Dana
Tato práce se zabývá ageismem neboli diskriminací na základě věku, tedy tématem, které se stalo velmi aktuálním z důvodu prodlužující se délky života. Stáří je neoddělitelnou součástí našeho života, tato životní etapa je stejně důležitá jako například dětství či dospívání, a je proto nutné toto období vnímat a nepřehlížet potřeby. Teoretická část práce se zabývá hledisky související s věkem, tedy demografií, kategoriemi stáří a stárnutím, ovlivňujícími faktory stáří, samotným ageismem, jeho zdroji a možnými řešeními. A na závěr rodinou, její solidaritou a konflikty v mezigeneračních vztazích.V praktické části se snažím zjistit názor dnešních seniorů na stáří a stereotypy s ním spojené a na ageismus. Zvolenou metodou byla forma polostrukturovaných rozhovorů s 5 seniory žijícími buď doma nebo v domově důchodců, jejich věk se pohyboval od 66- 84 let. Výsledkem je analýza jejich odpovědí na otázky okolo stáří a porovnání s poznatky z teoretické části.
|
host ::
RSS.