|
|
Jaroslavice – sídlo v krajině
Májek, Jan ; Veselá, Markéta (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Práce cílí na střed obce, tím je náměstí, které co do velikosti srovnatelné s náměstím svobody v Brně je výkladní skříní problémů: značného chátrání stavebního fondu, podružného využívání veřejných prostranství, které je navíc nečitelné a neuchopitelné. Navrhované řešení dělí prostor náměstí na 3 menší veřejná prostranství, která mají odlišnou povahu a funkci. Mariánské námětí je torzem stávajícího, které vyčlenila budova nového obecního úřadu a knihovny, je charakteristické městskými domy a situováním služeb a veřejné vybavenosti. Druhým prostorem je náves, charakteristická venkovskými jednopodlažními domky. Dominují jí vzrostlé ořešáky a vodní plocha. Z navržených staveb je k ní orientována knihovna a vinařský dům. Třetím takto definovaným prostorem je Vinařský rynek, který je rozcestím, rozptylovým prostorem okolních domů, jako škola, obchody či vinařský dům. Velkou část v proluce po asanované budově COOPu zaujímá sportovní areál s halou a bazénem. Řešeny jsou zvláště objekty radnice s knihovnou a vinařského domu.
|
|
|
Hřích v českých barokních textech
ŠULISTA, František
Bakalářská práce se soustředí na pojetí hříchu v barokní době na základě literárních pramenů. Zohledňuje historický kontext z předešlé renesance k nastupujícímu osvícenskému myšlení. Klade si otázky na samotné vnímání a posuzování teologické normy. Vychází z vydaných pramenů, především barokní prózy, homiletických textů, kramářských písní, ale i hmotných pramenů. Hlavní předmět bádání spočívá v interpretaci samotného hříchu objevujícího se v pramenech, které reflektují soudobý myšlenkový svět. Závěrem se pokusí odhalit, jak vážně byl hřích brán v barokní (zbožné) době a do jaké míry bylo paradigma hříchu ovlivněno rodící se občanskou společností.
|
|
|
Šlechtické spory o čest v raném novověku
PINTNER, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá tématikou sporů o čest v raném novověku. Jejím cílem je věrohodně představit kategorii cti a její společenský význam mezi lety 1527-1627 na území Království českého. Čest měla mírně odlišnou hodnotu pro příslušníky jednotlivých stavů a tvořila nezbytnou složku šlechtické identity. Její důležitost se odrážela i v právních normách, neboť existovaly explicitně definované delikty proti cti. Ztráta cti znamenala ostrakizaci, a proto ji bylo nezbytné chránit - buď soudní cestou, nebo násilím. Předkládaná práce se blíže zaměřuje na druhou z možností, totiž na souboj a jeho roli v raně novověké kultuře. Budou představeny některé známé příklady soubojů, evropské šermířské trendy 16. století a dobové regulace nošení zbraní. Závěrečnou část uzavře analýza souboje Mikuláše Dačického z Heslova a Šťastného Felixe Novohradského z Kolovrat z roku 1582 a jeho soudní důsledky.
|
|
|
Jugonostalgie a odkaz Josipa Broze Tita
Sharabati, Abdel Fattah ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Chrzová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se v první části zabývá životem a dílem bývalého vůdce Jugoslávie Josipa Broze Tita. Jedná se o rekapitulaci jeho života od narození v roce 1892 v malebné vesničce Kumrovec v Chorvatsku, až do roku 1980 a jeho státního pohřbu v Bělehradě, který je označován jako největší na světě. Práce zachycuje nejzásadnější okamžiky Titova života a jeho politické kariéry. Ať už se jedná o odvlečení do Ruska během první světové války, zvolení do čela Komunistické strany Jugoslávie, řízení jednotek partyzánů v druhé světové válce, vznik AVNOJ-e, roztržky se Stalinem, založení Hnutí nezúčastněných, atd. V další části se práce zabývá Titovým posmrtným odkazem v mnoha odvětvích ať už se jedná o kulturu, internet, cestovní ruch atd. V této části se práce také věnuje nostalgii jako takové, včetně její definice a zdůvodněním proč bývá apolitickou. Poslední část této práce se věnuje názorovým odlišnostem na osobu Josipa Broze. Tyto odlišnosti jsou zkoumány prostřednictvím internetového dotazníku rozeslaného mezi osoby, které se hlásí k srbskému, chorvatskému, či bosňáckému občanství (pouze Muslimové bez etnických Srbů, či Chorvatů) a které žijí jak na území bývalé Jugoslávie, tak mimo něj. Tato tři občanství byla vybrána na základě toho, že se jednalo o určité jádro socialistické Jugoslávie a také...
|
|
| |
|
|
Different Mentality as a basis of international conflicts. The case of escalation relations between Russia and the EU in 2008 - 2018.
Kruglikova, Ekaterina ; Cviklová, Lucie (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Od rusko-gruzínské války (2008) je možné sledovat postupné zhoršování vztahů mezi Ruskou federací a Evropskou Unií; tento proces vyvrcholil během ukrajinské krize a anexe Krymu. Za účelem pochopení, zkoumání důvodů a průběhu konfliktu je uplatněn kulturní přístup. Cílem práce je vymezit konfliktní názory a hodnoty na základě kulturní perspektivy. Současné vyhrocení vztahů je vyhodnoceno jako kulturní konflikt, přičemž odlišná mentalita je považována za jeden z vlivných faktorů a možných dimenzí analýzy konfliktu. Závěrečná práce také upozorňuje na vnitřní kulturní mechanismy a rysy vyvolávající agresivní zahraniční politiku a považuje kulturní identitu za soubor idejí, které ospravedlňují a vytvářejí odpor a konflikt s ostatními kulturami. Práce je také pokusem představit pojem individuální mentality, vysvětlit souvislost mezi osobní a skupinovou mentalitu a zjistit, jak obsah kulturního významu ovlivňuje formování způsobu uvažování jednotlivce, tj. systém osobních názorů a hodnot. Výzkumná část je založena na předběžném srovnávacím dotazníkovém šetření s třiceti respondenty, sekundární analýze World Value Survey a deseti hloubkových rozhovorech se třemi otázkami, analyzovanými prostřednictvím mentálního modelu a kódovanými na základě principu Grounded Theory.
|
|
|
Pády jiných světů
Kozina, Václav ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Budil, Ivo (oponent) ; Horák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Pády jiných světů" pojednává o interpretacích conquisty Mexika a Peru (tj. dobytí říší Aztéků a Inků). Základní otázka, kterou řeší všechny práce zabývající se conquistou, zní: jak mohl příchod malých skupin španělských dobyvatelů v tak krátké době rozvrátit velké indiánské říše? Má práce si klade dva hlavní cíle: vytyčit typologii interpretací conquisty a podat vlastní interpretaci, která klade důraz na roli mentalit a kulturních komplexů. Rozlišil jsem čtyři základní typy interpretací conquisty: 1. metafyzické; 2. technologické; 3. environmentální; 4. mentalistické. Použil jsem koncepci mentalit (odvozenou z díla Luciena Lévy-Bruhla), a systémovou koncepci kultury, kde jsem pracoval zejména s pojmem "kulturní komplex". Podle mého pojetí conquista představovala střet mezi dvěma odlišnými typy mentalit: archaickou (kterou se vyznačovaly indiánské společnosti) a literární (která se rozvíjela v evropských společnostech). Rozdíly v mentalitách a kulturních komplexech poskytovaly výhody Španělům v jejich bojích s Aztéky a Inky. Nakonec je s pomocí uvedených koncepcí popsáno a vysvětleno španělské dobytí indiánských říší. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jugonostalgie a odkaz Josipa Broze Tita
Sharabati, Abdel Fattah ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Chrzová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se v první části zabývá životem a dílem bývalého vůdce Jugoslávie Josipa Broze Tita. Jedná se o rekapitulaci jeho života od narození v roce 1892 v malebné vesničce Kumrovec v Chorvatsku, až do roku 1980 a jeho státního pohřbu v Bělehradě, který je označován jako největší na světě. Práce zachycuje nejzásadnější okamžiky Titova života a jeho politické kariéry. Ať už se jedná o odvlečení do Ruska během první světové války, zvolení do čela Komunistické strany Jugoslávie, řízení jednotek partyzánů v druhé světové válce, vznik AVNOJ-e, roztržky se Stalinem, založení Hnutí nezúčastněných, atd. V další části se práce zabývá Titovým posmrtným odkazem v mnoha odvětvích ať už se jedná o kulturu, internet, cestovní ruch atd. V této části se práce také věnuje nostalgii jako takové, včetně její definice a zdůvodněním proč bývá apolitickou. Poslední část této práce se věnuje názorovým odlišnostem na osobu Josipa Broze. Tyto odlišnosti jsou zkoumány prostřednictvím internetového dotazníku rozeslaného mezi osoby, které se hlásí k srbskému, chorvatskému, či bosňáckému občanství (pouze Muslimové bez etnických Srbů, či Chorvatů) a které žijí jak na území bývalé Jugoslávie, tak mimo něj. Tato tři občanství byla vybrána na základě toho, že se jednalo o určité jádro socialistické Jugoslávie a také...
|
|
|
Different Mentality as a basis of international conflicts. The case of escalation relations between Russia and the EU in 2008 - 2018.
Kruglikova, Ekaterina ; Cviklová, Lucie (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Od rusko-gruzínské války (2008) je možné sledovat postupné zhoršování vztahů mezi Ruskou federací a Evropskou Unií; tento proces vyvrcholil během ukrajinské krize a anexe Krymu. Za účelem pochopení, zkoumání důvodů a průběhu konfliktu je uplatněn kulturní přístup. Cílem práce je vymezit konfliktní názory a hodnoty na základě kulturní perspektivy. Současné vyhrocení vztahů je vyhodnoceno jako kulturní konflikt, přičemž odlišná mentalita je považována za jeden z vlivných faktorů a možných dimenzí analýzy konfliktu. Závěrečná práce také upozorňuje na vnitřní kulturní mechanismy a rysy vyvolávající agresivní zahraniční politiku a považuje kulturní identitu za soubor idejí, které ospravedlňují a vytvářejí odpor a konflikt s ostatními kulturami. Práce je také pokusem představit pojem individuální mentality, vysvětlit souvislost mezi osobní a skupinovou mentalitu a zjistit, jak obsah kulturního významu ovlivňuje formování způsobu uvažování jednotlivce, tj. systém osobních názorů a hodnot. Výzkumná část je založena na předběžném srovnávacím dotazníkovém šetření s třiceti respondenty, sekundární analýze World Value Survey a deseti hloubkových rozhovorech se třemi otázkami, analyzovanými prostřednictvím mentálního modelu a kódovanými na základě principu Grounded Theory.
|
|
| |
host ::
RSS.