|
|
Prostorová molekulární ekologie medvěda hnědého v Západních Karpatech
Šrutová, Jana ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Hájková, Petra (oponent)
V dnešní lidmi pozměněné krajině jsou populace volně žijících zvířat častěji vystaveny ostrovnímu efektu a s tím souvisejícímu riziku ztráty genetické variability, která může vést až k extinkčnímu víru. Krajinná genetika zkoumá mikroevoluční procesy v populacích a jejich funkční vztah k prvkům krajiny. Propojení výsledků genetických analýz a výsledků habitatového modelování zkoumaného druhu pomáhá stanovit např. rozhraní vhodných prostředí nebo antropogenní bariéry genového toku v krajině. Analýza prostorové populační struktury volně žijících zvířat je důležitým nástrojem pro ochranu a manažment populací. Mezi lety 2019-2021 bylo na území Slovenska získáno 2172 převážně neinvazivních vzorků medvěda hnědého (Ursus arctos), přičemž majoritní část byla sebrána v západokarpatské oblasti. Pomocí mikrosatelitového panelu, který obsahoval 10 polymorfních lokusů a gen SRY na určení pohlaví, bylo identifikováno celkem 1036 genotypů, z toho 632 unikátních genotypů. Populace se jeví poměrně diverzifikovaná a zjištěná heterozygotnost je srovnatelná s jinými početně stabilními populacemi medvědů v Evropě. Pomocí programu STRUCTURE byla provedena bayesiánská klastrovací analýza, která slovenskou populaci rozdělila na tři, respektive čtyři subpopulace podle zvolené metody. Struktura populace byla dále analyzována...
|
|
| |
|
| |
|
|
Výskyt velkých šelem ve vybraných oblastech moravských a slovenských Západních Karpat
Greguš, Štefan
Práce Výskyt velkých šelem ve vybraných oblastech moravských a slovenských Západních Karpat se zaměřuje na terénní monitoring velkých šelem medvěda hnědého (Ursus arctos), vlka obecného (Canis lupus) a rysa ostrovida (Lynx lynx) v NP Velká Fatra a v NP Malá Fatra. Terénní kontroly byly zahájeny v srpnu 2014 a trvaly do února 2016. Celkem bylo provedeno 23 akcí, z toho devět v NP Velká Fatra a čtrnáct v NP Malá Fatra. Během nich bylo zaznamenáno celkově dvanáct pobytových znaků od všech tří šelem. Nejčastěji byly nalezeny důkazy o přítomnosti medvěda. Pozitivní nález po pobytu vlka a rysa se vyskytl ve stejném počtu případů. V lokalitě NP Velká Fatra však nebyl zaznamenán žádný pobytový znak rysa. Dle odhadů z terénu a na základě konzultací s odborníky především z řad ochránců, strážců a pracovníků Správy NP Velká Fatra a NP Malá Fatra lze v současné chvíli odhadnout, že na území NP Velká Fatra žije přibližně deset jedinců vlka ve třech smečkách, asi 73 kusů medvěda a kolem třinácti jedinců rysa. V NP Malá Fatra působí dvě vlčí smečky s pěti až osmi jedinci, tři samci a pět samic rysa ostrovida a přibližně 65 kusů medvěda.
|
|
| |
|
|
Geografická analýza výskytu velkých šelem v moravských Karpatech - aplikace pro environmentální výchovu
Šťovíčková, Kateřina ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Velké šelmy představují významné indikátory kvality a struktury prostředí. Jejich současný stálý výskyt v České republice je téměř výlučně vázán na rozsáhlé komplexy horských lesů s nízkou intenzitou antropogenního rušení. Moravské Karpaty představují klíčovou oblast výskytu všech našich velkých šelem - rysa ostrovida, vlka obecného i medvěda hnědého. Zároveň se jedná o území zásadního významu z hlediska propojení stávajících populací a možností potenciálního šíření jedinců do dalších vhodných oblastí. Geografická analýza výskytu všech tří druhů velkých šelem v moravských Karpatech prokázala výběr lesnatých horských oblastí při hranicích se Slovenskem. Kromě preference krajinného pokryvu a charakteru reliéfu byla řešena i otázka antropogenního vlivu na výskyt šelem. Bylo zjištěno, že rys, vlk i medvěd se v zásadě vyskytují v oblastech s nízkou hustotou zástavby a komunikací. Jejich další potencionální rozšíření závisí na zachování průchodnosti mezi jednotlivými lokalitami. Proto tato práce poukazuje i na problém fragmentace krajiny prostorovými a liniovými bariérami, jejímž důsledkem je snižování genetické variability druhů a ztráta biodiverzity. Návrat původních predátorů našich lesů je možný pokud se změní celková koncepce výstavby nových silničních a dálničních koridorů i postoj místních obyvatel, kteří...
|
|
|
Monitoring velkých šelem (Lynx lynx, Canis lupus, Ursus arctos) a odhad jejich početnost ve vybraných oblastech západních Karpat
Greguš, Štefan
ABSTRAKT Monitoring velkých šelem v Západních Karpatech Bakalářská práce se zabývá monitoringem velkých šelem v oblastech Západních Karpat. Samotný monitoring začal v listopadu 2012 a pokračoval aţ do dubna 2014. V jeho průběhu bylo prozkoumáno území od NP Malá Fatra přes CHKO Beskydy aţ na hranice Vizovických vrchů a Bílých Karpat. V průběhu práce byly pořízeny záznamy pobytových znaků velkých šelem. Pozornost byla zaměřena nejvíce na rysa ostrovida (Lynx lynx). Ostatní šelmy, jako je medvěd hnědý (Ursus arctos) a vlk obecný (Canis lupus), nemají u nás stálou populaci a jen těţko se najdou jejich pobytové znaky. Dále bylo porovnáváno vyuţití migračních koridorů velkými savci v oblasti Lidečka a Střelné. Nakonec se pomocí fotopasti podařilo zmapovat tříletého rysího samce jménem Olda.
|
|
| |
host ::
RSS.