|
|
Povinná mlčenlivost ve zdravotnictví (§ 99 TŘ a další ustanovení)
Pilcová, Kateřina ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Resumé Povinná mlčenlivost ve zdravotnictví (§ 99 trestního řádu a jiná ustanovení) Cílem této diplomové práce je představit problematiku povinné mlčenlivosti v českém právním řádu. Ač se práce zaměřuje především na trestněprávní souvislosti povinné mlčenlivosti, věnuje se též výkladu samotného pojmu povinné mlčenlivosti a některým sporným momentům, například jejímu rozsahu. Dále popisuje právní prameny povinnosti zachovat mlčenlivost, a to jak ty tuzemské, tak mezinárodní, právně vymahatelné i nevymahatelné. Práce v další kapitole poukazuje na spojitost povinné mlčenlivosti a zdravotnické dokumentace a dále se pak zaobírá výjimkami z povinné mlčenlivosti a trestněprávní a disciplinární odpovědností za její porušení. Práci uzavírá krátký výklad k situaci ohledně povinné mlčenlivosti v Anglii a Spolkové republice Německo. Celá práce již zohledňuje nově platný zákon o zdravotních službách č. 372/2011 Sb. účinný od 1.4.2012.
|
|
|
Ochrana osobních údajů v procesu poskytování zdravotní péče
Ryklová, Zuzana ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá právní úpravou ochrany osobních údajů v procesu poskytování zdravotní péče. Jde o téma vysoce aktuální z důvodu nedávné nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který do recentní právní úpravy zasahuje zejména ustanovením smlouvy o péči o zdraví. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola obsahuje nejvýznamnější prameny, které do právní úpravy ochrany osobních údajů ve zdravotnictví zasahují. V této kapitole jsou též popsána významná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a soudů České republiky, která do tématu diplomové práce zasahují. Druhá kapitola se věnuje právu na ochranu osobnosti, právu na ochranu soukromí a ochraně osobních údajů. Téma diplomové práce, tedy ochrana osobních údajů v procesu poskytování zdravotní péče, je nepochybně jejich součástí; zhodnocení právní úpravy tří výše uvedených práv poskytuje širší náhled na danou problematiku. Třetí kapitola se zabývá povinnou mlčenlivostí zdravotnických pracovníků, možností prolomení této mlčenlivosti a právní odpovědností za porušení povinné mlčenlivosti. Čtvrtá kapitola popisuje právní úpravu zdravotnické dokumentace. Závěr práce obsahuje zhodnocení stávající právní úpravy a návrhy de lege ferenda. Závěr obsahuje též témata, která do práce nebyla zařazena, ale vzhledem k jejich...
|
|
|
Ochrana osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb
Toužimská, Eliška ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Pohled na osobnostní práva a jejich ochranu prošel velkými změnami, stejně jako pohled na poskytování zdravotních služeb. V souvislosti s nedávným vývojem v oblasti soukromého práva se jeví jako aktuální potřeba zkoumání aspektů osobnostních práv jednotlivě i v kontextu. Tato diplomová práce si klade za cíl sledovat současnou právní úpravu a poukázat na situace, ve kterých mohou být osobnostní práva významně ohrožena. Dílčím cílem je zmapovat aktuální zahraniční dění v oblasti ochrany osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb za účelem zkoumání, zda je pravděpodobné, že se s podobnými otázkami bude právo brzy potýkat i v České republice. V první části je představen koncept osobnostních práv a jejich ochrany. Zdůrazněny jsou složky, které mohou být v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb ohroženy. Rovněž jsou představeny možnosti řešení situací, kdy dojde k zásahu do osobnostních práv. Druhá část, která je zároveň nejobsáhlejší, pracuje s konkrétními instituty, které ve zdravotnictví napomáhají ochraně osobnostních práv. Jedná se především o informovaný souhlas, způsob jeho poskytnutí a důsledky jeho neudělení, sdělování informací o zdravotním stavu pacienta, a to jak jemu samotnému, tak třetím osobám, povinnou mlčenlivost, která s tím úzce souvisí, vedení zdravotnické...
|
|
|
Ochrana osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb
Toužimská, Eliška ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Pohled na osobnostní práva a jejich ochranu prošel velkými změnami, stejně jako pohled na poskytování zdravotních služeb. V souvislosti s nedávným vývojem v oblasti soukromého práva se jeví jako aktuální potřeba zkoumání aspektů osobnostních práv jednotlivě i v kontextu. Tato diplomová práce si klade za cíl sledovat současnou právní úpravu a poukázat na situace, ve kterých mohou být osobnostní práva významně ohrožena. Dílčím cílem je zmapovat aktuální zahraniční dění v oblasti ochrany osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb za účelem zkoumání, zda je pravděpodobné, že se s podobnými otázkami bude právo brzy potýkat i v České republice. V první části je představen koncept osobnostních práv a jejich ochrany. Zdůrazněny jsou složky, které mohou být v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb ohroženy. Rovněž jsou představeny možnosti řešení situací, kdy dojde k zásahu do osobnostních práv. Druhá část, která je zároveň nejobsáhlejší, pracuje s konkrétními instituty, které ve zdravotnictví napomáhají ochraně osobnostních práv. Jedná se především o informovaný souhlas, způsob jeho poskytnutí a důsledky jeho neudělení, sdělování informací o zdravotním stavu pacienta, a to jak jemu samotnému, tak třetím osobám, povinnou mlčenlivost, která s tím úzce souvisí, vedení zdravotnické...
|
|
|
Ochrana osobních údajů v procesu poskytování zdravotní péče
Ryklová, Zuzana ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá právní úpravou ochrany osobních údajů v procesu poskytování zdravotní péče. Jde o téma vysoce aktuální z důvodu nedávné nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který do recentní právní úpravy zasahuje zejména ustanovením smlouvy o péči o zdraví. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola obsahuje nejvýznamnější prameny, které do právní úpravy ochrany osobních údajů ve zdravotnictví zasahují. V této kapitole jsou též popsána významná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a soudů České republiky, která do tématu diplomové práce zasahují. Druhá kapitola se věnuje právu na ochranu osobnosti, právu na ochranu soukromí a ochraně osobních údajů. Téma diplomové práce, tedy ochrana osobních údajů v procesu poskytování zdravotní péče, je nepochybně jejich součástí; zhodnocení právní úpravy tří výše uvedených práv poskytuje širší náhled na danou problematiku. Třetí kapitola se zabývá povinnou mlčenlivostí zdravotnických pracovníků, možností prolomení této mlčenlivosti a právní odpovědností za porušení povinné mlčenlivosti. Čtvrtá kapitola popisuje právní úpravu zdravotnické dokumentace. Závěr práce obsahuje zhodnocení stávající právní úpravy a návrhy de lege ferenda. Závěr obsahuje též témata, která do práce nebyla zařazena, ale vzhledem k jejich...
|
|
|
Povinná mlčenlivost zdravotnických pracovníků - trestněprávní aspekty
Mišľan, Martin ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Resumé Cílem mé práce bylo přiblížit problematiku povinné mlčenlivosti zdravotnických pracovníků a výjimek z tohoto institutu v souvislosti s trestním právem. V úvodní části diplomové práce je obecně definován institut povinné mlčenlivosti ve zdravotnictví, prameny právní úpravy tohoto institutu a jeho vývoj v českém právním řádu. Práce se také zabývá problematikou zdravotní dokumentace a ochrany osobních citlivých údajů v souvislosti s povinnou mlčenlivostí zdravotnických pracovníků. V další části práce je vymezeno prolomení povinné mlčenlivosti na základě souhlasu pacienta a také případy, kde souhlas pacienta k získaní informací o jeho zdravotním stavu není potřebný. Práce se zabývá i trestní odpovědností při porušení povinné mlčenlivosti a vyjmenovává možné trestné činy, které můžou být porušením této povinnosti spáchány. Závěr práce předkládá stručné porovnání úpravy institutu v Slovenské republice a v Německé spolkové republice.
|
|
|
Povinná mlčenlivost ve zdravotnictví (§ 99 TŘ a další ustanovení)
Pilcová, Kateřina ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Resumé Povinná mlčenlivost ve zdravotnictví (§ 99 trestního řádu a jiná ustanovení) Cílem této diplomové práce je představit problematiku povinné mlčenlivosti v českém právním řádu. Ač se práce zaměřuje především na trestněprávní souvislosti povinné mlčenlivosti, věnuje se též výkladu samotného pojmu povinné mlčenlivosti a některým sporným momentům, například jejímu rozsahu. Dále popisuje právní prameny povinnosti zachovat mlčenlivost, a to jak ty tuzemské, tak mezinárodní, právně vymahatelné i nevymahatelné. Práce v další kapitole poukazuje na spojitost povinné mlčenlivosti a zdravotnické dokumentace a dále se pak zaobírá výjimkami z povinné mlčenlivosti a trestněprávní a disciplinární odpovědností za její porušení. Práci uzavírá krátký výklad k situaci ohledně povinné mlčenlivosti v Anglii a Spolkové republice Německo. Celá práce již zohledňuje nově platný zákon o zdravotních službách č. 372/2011 Sb. účinný od 1.4.2012.
|
|
|
Analýza a inovace vybrané ošetřovatelské dokumentace používanaé na prscovišti intenzivní medicíny
KŘÍŽOVÁ, Radmila
Téma diplomové práce: ? Analýza a inovace vybrané ošetřovatelské dokumentace používané na pracovišti intenzivní medicíny?, bylo zvoleno záměrně pro svoji aktuálnost. Dokumentace je důležitou a nedílnou součástí léčby pacientů. Je velmi důležité, aby ošetřovatelská dokumentace vyhovovala sestrám, které s ní pracují. Údaje by měly být přehledné a jejich zaznamenávání snadné a pro sestry vyhovující. Správně vedená ošetřovatelská dokumentace by měla být přínosem i pro lékaře. Pro provádění výzkumné ho šetření bylo zvoleno ARO Jihlava. Práce měla stanoveno 6 cílů, které byly splněny a z nich vyplývajících 6 výzkumných otázek. Bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření ve 3 etapách. První výzkumný soubor tvořily sestry ARO Jihlava a druhý výzkumný soubor tvořili lékaři ARO Jihlava. V I. etapě byla provedena analýza ošetřovatelské dokumentace používané na ARO Jihlava a následně byly provedeny rozhovory se sestrami a lékaři tohoto oddělení. Ve II etapě byla provedena inovace ošetřovatelské dokumentace a tato byla zavedena do praxe. Závěrečná etapa práce spočívala v provedení rozhovorů se stejnými otázkami pro lékaře i sestry na ARO Jihlava, ve kterých byly zjišťovány názory sester a lékařů na inovovanou dokumentaci a na možnosti jejího uplatnění v praxi. Cílem práce bylo analyzovat stávající ošetřovatelskou dokumentaci, na základě výsledků rozhovorů jí inovovat, zavést do praxe a následně zjistit, zda jí lze v praxi používat. Na základě provedených rozhovorů jsme zjistili, že sestrám nevyhovují ošetřovatelské diagnózy a také záznamový list, který je společný pro lékaře i sestry, používané na jejich oddělení. Na základě těchto výsledků byla provedena inovace ošetřovatelských diagnóz a současně též oddělení provedlo inovaci záznamového archu a rozdělení dokumentace lékařské a ošetřovatelské. Po jejich zavedení do praxe, jsme zjišťovali, opět rozhovory se sestrami a lékaři, zda je inovovaná dokumentace lepší a zda by se dalo ještě něco změnit. Zjistili jsme, že dokumentace je lepší, respondentům více vyhovuje. Inovovanou dokumentaci lze v praxi používat a je v současné době na ARO Jihlava také používána.
|
|
|
Integrace aplikací v oblasti zdravotnictví - Elektronická preskripce v ČR s využitím datového standardu HL7
Slavětínský, Václav ; Stanovská, Iva (vedoucí práce) ; Hřib, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá elektronickou preskripcí léčivých přípravků v ČR. Jejím cílem je nalézt vhodný standard elektronické výměny zdravotnických dat a postavit na něm nové datové komunikační rozhraní pro systém e-preskripce. Práce se věnuje vývoji a aktuální situaci národního systému e-preskripce, který je založen na centrálním úložišti elektronických receptů, ale v současnosti se nepoužívá. Na základě platné legislativy je analyzován proces elektronického předepisování a výdeje léků. Dále je zkoumáno existující datové rozhraní centrálního úložiště. Vzhledem k výhodám, které jsou spjaty s použitím standardů elektronické výměny dat, je cílem práce navrhnout nové rozhraní pro předávání elektronických receptů a hlášení o výdeji léků. Toto rozhraní má být založeno na vhodném standardu. Zkoumán byl český standard DASTA, evropská norma EN13606 a nakonec byla zvolena sada specifikací HL7 (Health Level Seven), která požadavkům odpovídá nejlépe. Návrh datového rozhraní, používající standardy HL7, je založen na výměně dokumentů. Dokumenty (recept, výdej apod.) jsou vyjádřeny ve formátu CDA (Clinical Document Architecture) a mezi aplikacemi jsou přenášeny pomocí zpráv z domény zdravotních záznamů (Medical Records). Struktura obálek, tvořících zprávu, vychází ze společné infrastruktury HL7 (Specification Infrastructure). Návrh se inspiruje finským řešením eRecept. Snaží se o transformaci existujícího rozhraní centrálního úložiště do formátu, který je definován ve vybraných specifikacích HL7. Návrh lze použít v lokálních i centrálních systémech e-preskripce a může sloužit též jako návod pro tvorbu systému výměny elektronických zdravotních/zdravotnických záznamů.
|
host ::
RSS.