Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Válka na Ukrajině očima českých reportérů
Levíčková, Žaneta ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá válečným reportováním z války na Ukrajině a jeho specifiky očima českých reportérů, kteří se na místo sami vydali. Cílem je pohlédnout na práci novinářů v tomto ozbrojeném konfliktu optikou jich samotných, neboť tématu rozumí nejlépe a válečnému reportování se dlouhodobě a komplexně věnují. Na základě získaných dat má práce objasnit, na jaké překážky na Ukrajině reportéři nejčastěji naráželi a co bylo jejich příčinou. Výzkum - polostrukturované hloubkové rozhovory - byl analyzován pomocí metody zakotvené teorie. Formou rozhovorů jsou do souvislostí dány poznatky šesti reportérů, kteří o válce informovali v období únor-srpen 2022. V závěru práce jsou vysloveny hlavní překážky, na které novináři při reportování z této války naráželi a návrh možných řešení, jak mohou být eliminovány.
Transformace tiskových zpráv na mediální texty
Vlková, Barbora ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Diplomová práce "Transformace tiskových zpráv na mediální texty" pojednává o kritériích, podle nichž se žurnalisté rozhodují, která tisková zpráva se má do zpráv dostat a která nikoliv. A protože mediální studia vnímají v současné době gatekeeping jako širší proces informační kontroly zahrnující všechny aspekty kódování sdělení, tedy nejen výběr, ale i shromažďování, přenos, tvarování a načasování přesunu informace od podavatele k příjemci, sleduje diplomová práce rovněž samotný proces přetváření tiskové zprávy na mediální text. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje rozbor procesu gatekeeping, rozbor problematiky pseudoudálosti a rozbor rutinizace produkce zpráv. Tato kapitola shrnuje poznatky k tématu z odborné literatury. Druhá, hlavní část diplomové práce je částí praktickou, aplikační. Tato část práce již prokazuje vlastní tvůrčí přístup při řešení vybraného problému. Na základě praktického zkoumání zde dochází k vyvrácení či potvrzení předem stanovených hypotéz. Podkladovým materiálem pro tuto diplomovou práci jsou tiskové zprávy tří soukromých společností (G-PROJECT, s.r.o., Místní akční skupina Hlubocko - Lišovsko o.p.s. a Ekologos, o.p.s.). Dalším podkladovým materiálem jsou mediální tituly Mladá fronta DNES, Deník jižní Čechy, Právo a Jihočeský kurýr.
Korporátní budování agendy v českých médiích na příkladu firmy Deloitte
Šeráková, Aneta ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Diplomová práce přináší vhled do procesu korporátního budování agendy v českých médiích. Na příkladu české divize firmy Deloitte ukáže, jaké praktiky firmy používají při prosazování svých témat do médií, jak jsou v této snaze úspěšné a jak mediální agendu skutečně ovlivňují. K zodpovězení těchto otázek práce využívá kvantitativní obsahovou analýzu celkem 248 zpravodajských příspěvků Mladé Fronty DNES, Hospodářských novin, Lidových novin, Práva, televizních stanic ČT 24, Nova a Prima a také rozhlasové stanice Český rozhlas - Radiožurnál. Kromě toho nabídne také pohled do novinářské praxe při práci se zdroji informací a samoregulačních technik novinářů, a také do praxe samotných PR pracovníků, kteří se na budování agendy podílejí. Cílem této práce je představit korporátní sféru jako silného aktéra v procesu budování agendy a odhalit vlivy, kterým jsou novináři při své práci vystavováni.
Redakce ČT sport bez šéfredaktora. Kde jsou její limity?
Zoubková, Kateřina ; Chladová, Marta (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Diplomová práce Redakce ČT sport bez šéfredaktora. Kde jsou její limity? mapuje fungování sportovní redakce České televize, která mezi lety 2013 až 2019 fungovala bez šéfredaktora. Jelikož v lednu roku 2020 došlo k restrukturalizaci oddělení a redakce sportu má opět ve svém čele šéfredaktora, který by ji po novinářské stránce řídil, výzkumnice se zaměřila na analýzu obou možných struktur. V teoretické části práce autorka popisuje možné organizační struktury, podle kterých mohou být koncipovány mediální redakce, zaměřuje se také na mediální rutiny a historii a současnost redakce sportu s větším důrazem na hierarchii oddělení. Empirická část vycházela ze 14 hloubkových rozhovorů s pracovníky redakce, kteří popisovali její chod a hodnotili pozitiva a negativa, které práce v atypicky strukturované redakci má. Dotazování probíhalo ve dvou fázích, a to před začátkem funkčního období šéfredaktora a po několika měsících ve funkci. Z analýzy pak vyplynulo, jak redaktoři vnímali starý systém, který pro redakci podobného typu není běžný.
Budování mediální agendy v českých médiích na příkladu zpravodajství o zdravotnictví
Ciborová, Kateřina ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat budování mediální agendy v českých zpravodajských médiích na příkladu zpravodajství o zdravotnictví. Tato práce vychází z koncepce nastolování agendy, která pracuje s pojmem mediální agenda. Základní otázkou budování mediální agendy je, jak a proč se některá témata dostávají do médií, zatímco jiná nikoli. Pro potřeby této práce vznikly dva výzkumy, kvantitativní obsahová analýza popsala, jakým způsobem se zdravotní a zdravotnická témata objevovala ve vybraných českých zpravodajských médiích v roce 2013. Konkrétně se jedná o Mladou frontu Dnes, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Právo, Českou televizi a Český rozhlas. Rozhovory s novináři, kteří se věnují nebo věnovali zdravotnictví, následně přiblížily mediální rutiny, které stojí za sledovanými mediálními obsahy. Výsledkem je popis, jak v českém mediálním prostředí vznikají zdravotnická témata, jak a kde novináři získávají podněty, co je motivuje věnovat se konkrétnímu tématu, kdo zpravodajství o zdravotnictví dále formuje, jakou roli v něm hraje intermediální agenda, PR materiály, lidské příběhy apod.
Transformace tiskových zpráv na mediální texty
Vlková, Barbora ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Diplomová práce "Transformace tiskových zpráv na mediální texty" pojednává o kritériích, podle nichž se žurnalisté rozhodují, která tisková zpráva se má do zpráv dostat a která nikoliv. A protože mediální studia vnímají v současné době gatekeeping jako širší proces informační kontroly zahrnující všechny aspekty kódování sdělení, tedy nejen výběr, ale i shromažďování, přenos, tvarování a načasování přesunu informace od podavatele k příjemci, sleduje diplomová práce rovněž samotný proces přetváření tiskové zprávy na mediální text. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje rozbor procesu gatekeeping, rozbor problematiky pseudoudálosti a rozbor rutinizace produkce zpráv. Tato kapitola shrnuje poznatky k tématu z odborné literatury. Druhá, hlavní část diplomové práce je částí praktickou, aplikační. Tato část práce již prokazuje vlastní tvůrčí přístup při řešení vybraného problému. Na základě praktického zkoumání zde dochází k vyvrácení či potvrzení předem stanovených hypotéz. Podkladovým materiálem pro tuto diplomovou práci jsou tiskové zprávy tří soukromých společností (G-PROJECT, s.r.o., Místní akční skupina Hlubocko - Lišovsko o.p.s. a Ekologos, o.p.s.). Dalším podkladovým materiálem jsou mediální tituly Mladá fronta DNES, Deník jižní Čechy, Právo a Jihočeský kurýr.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.