|
|
Funkce systémové pravé komory po atriální korekci transpozice velkých tepen - longitudinální sledování a vliv na zátěžovou kapacitu
Frank Antonová, Petra ; Rohn, Vilém (vedoucí práce) ; Linhartová, Kateřina (oponent) ; Pudil, Radek (oponent)
Funkce systémové pravé komory po atriální korekci transpozice velkých tepen - longitudinální sledování a vliv na zátěžovou kapacitu Abstrakt Maximální spotřeba kyslíku jako hlavní ukazatel zátěžové kapacity je u pacientů po atriální korekci TGA vodítkem při rozhodování o graviditě, terapeutických postupech, načasování operačních výkonů a transplantace srdce. Důsledkem atriální korekce transpozice velkých tepen je umístění pravé komory srdeční do systémové pozice. Cílem naší práce bylo zjistit, zdali ukazatele systolické funkce systémové pravé komory determinují maximální spotřebu kyslíku. V kohortě 86 pacientů po Sennigově korekci jsme stanovili třídu NYHA, hladinu NT-proBNP, provedli Holterovské a zátěžové vyšetření. Systolickou funkci pravé komory jsme hodnotili semikvantitativně echokardiograficky a kvantitatvitně prostřednictvím MR srdce. Maximální spotřeba kyslíku při zátěžovém vyšetření nekorelovala se třídou NYHA, hodnotou NT-proBNP ani ejekční frakcí systémové pravé a subpulmonální levé komory, pouze s tepovou rezervou při zátěži. Je pravděpodobné, že systolická funkce systémové pravé komory je pouze jednou ze složek mnohem složitějšího hemodynamického mechanismu, který se podílí na celkovém srdečním výdeji a jeho navýšení při zátěži. Dalším cílem naší práce bylo zjistit dlouhodobou mortalitu všech...
|
|
|
Kardiorespirační a hemodynamická odezva na stupňovaný lezecký test u elitních sportovních lezců
Zaťková, Alžbeta ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Kodejška, Jan (oponent)
Název: Kardiorespirační a hemodynamická odezva na stupňovaný lezecký test u elitních sportovních lezců. Cíle: Cílem práce bylo posouzení kardiorespirační a hemodynamické odezvy při stupňované zátěži u sportovních lezců. Metody: Pět mužů podstoupilo testování na lezeckém ergometru při submaximální lezecké zátěži (6m/min) a stupňovaný lezecký test do vita maxima. Posuzovala se kardiorespirační odezva pomocí metabolického analyzátoru a tkáňová saturace u flexoru digitorum profundus pomocí blízké infra-červené spektroskopie. Dále lezci podstoupili stupňovaný zátěžový test na běžeckém koberci. Výsledky: Lezci s lanem i bouldristé dosáhli na lezeckém ergometru v průměru 95±3 % maximální srdeční frekvence naměřené na běžeckém ergometru. V'O2/kg ml·min- 1 ·kg-1 měli vůči běžeckému ergometru o něco nižší lezci s lanem (81±8 %, bouldristé 89,5±0,5), zároveň však dosáhli při lezeckém zátěžovém testu většího sklonu (121,7±4,7 naproti 117,5±2,5) a delší doby trvání (462±73, bouldristé 443,37). Rozdíl jsme nalezli i v hodnotách TSI, ten však nebyl větší jako 7,2 pro to jsem tyto hodnoty nepovažovala za relevantní. Závěry: Průběh deoxygenace a reoxygenace svalů předloktí se mezi bouldristy a lezci s lanem neliší. Maximální spotřeba kyslíku byla na lezeckém ergometru téměř stejná, avšak lezci s lanem ji dosáhli ve...
|
|
|
Analýza indikátorů vytrvalostních schopností u vybraných testů ve vztahu ke kontinuálnímu a intermitentnímu zatížení
Kotas, Jan ; Malý, Tomáš (vedoucí práce) ; Bunc, Václav (oponent)
Název práce Analýza indikátorů vytrvalostních schopností u vybraných testů ve vztahu ke kontinuálnímu a intermitentnímu zatížení Cíl práce Ověřit vhodnost a přesnost predikčních rovnic za účelem nepřímé estimace hodnoty VO2max z výkonů v terénních testech. Kritériem, se kterým byly vypočtené hodnoty porovnávány byl výsledek laboratorního spiroergometrického vyšetření. Metody Deset fyzicky zdatných mužů (24,5 ± 2,5 let, 179,5 ± 6,2 cm, 75,8 ± 4,9 kg, BMI 23,5 ± 1,3 kg/m2 ) absolovovalo čtyři různé testy. Laboratorní spiroergometrické vyšetření za účelem zjištění hodnoty maximální spotřeby kyslíku (VO2max) a 3 terénní testy (Cooperův test, Yo-Yo Intermittent Recovery Test Level 1 a 2). Výkony v terénních testech poté byly přepočítány pomocí predikčních rovnic na hodnotu VO2max. Výsledky Přímo naměřené hodnoty VO2max během laboratorní diagnostiky dosáhly průměrné hodnoty 58,24 ± 2,77 ml.kg-1 .min-1 . Průměrné estimované hodnoty VO2max z výkonů v Cooperově testu dosáhly hodnot 61,15 ± 3,73 ml.kg-1 .min-1 , v Yo-Yo IRT1 52,46 ± 2,51 ml.kg-1 .min-1 a v Yo-Yo IRT2 53,19 ± 1,56 ml.kg-1 .min-1 . Korelace mezi laboratorním měřením a Cooperovým testem (r = 0,76) byla jako jediná statisticky významná. Korelace mezi labororním měřením a Yo-Yo IRT1 (r = 0,54) a Yo-Yo IRT2 (r = 0,41) nebyla statisticky významná....
|
|
|
Vztah mezi klidovými a maximálními spirometrickými ukazateli v triatlonu
Kučera, Zdeněk ; Kovářová, Lenka (vedoucí práce) ; Horčic, Josef (oponent)
Název: Vztah mezi klidovými a maximálními spirometrickými ukazateli Zpracoval: Bc. Zdeněk Kučera Vedoucí práce: Mgr. Lenka Kovářová, Ph.D., MBA Cíle: Cílem diplomové práce je analyzovat vzájemné vztahy mezi klidovými a maximálními spirometrickými ukazateli u triatlonistů, kteří byli zařazeni do SCM. Dalším cílem bude zjistit, zda analyzované parametry vykazují statisticky významně vyšší hodnoty u skupiny výkonnostně lepších triatlonistů (skupina reprezentace) oproti ostatním zařazeným triatlonistům do systému SCM. Metody: Data byla získána na základě klidového a zátěžového testu, který triatlonisté standardně podstupují v rámci SCM. Data byla statisticky zpracována prostřednictvím korelační analýzy a nepárového neparametrického testu. Statistická významnost byla hodnocena na hladině 0,05, respektive 0,01. Výsledky: U skupiny mužů lze potvrdit, že mezi klidovými a maximálními ukazateli je statisticky významný korelační vztah (kromě dechové frekvence a ekonomiky). Jiného výstupu je dosaženo u žen, kde statisticky významný vztah existuje především mezi klidovými spirometrickými ukazateli a dechovým objemem a dechovou frekvencí. Vyšších hodnot VO2max je dosaženo u výkonnostně lepších skupin, platí to pro skupinu mužů i žen. Klíčová slova: diagnostika, maximální spotřeba kyslíku, vitální kapacita,...
|
host ::
RSS.