|
|
Vliv skladovacích podmínek na metabolický profil jablek
Duroňová, Kateřina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem předložené disertační práce byla komplexní analýza změn obsahu mastných kyselin, enzymových a nízkomolekulárních antioxidantů v plodech jablek a s tím související hodnocení vnímavosti vůči původcům skládkových chorob u jablek dlouhodobě uchovávaných za různých podmínek. Hlavní část práce byla věnována studiu vlivu dlouhodobého skladování jablek v modifikované atmosféře se sníženým obsahem kyslíku a v referenční „normální“ atmosféře po dobu šesti měsíců. Další část práce byla věnována studiu vlivu skladování jablek v běžných, spotřebitelsky dosažitelných, podmínkách (uskladnění ve sklepě, v lednici a v místnosti s pokojovou teplotou) na obsah nízkomolekulárních antioxidantů. Poslední část práce byla zaměřena na studium vlivu zpracování jablek (včetně použití protektantů) a jejich následného uskladnění na obsah nízkomolekulárních antioxidačních látek. Pro testování byla vybrána jablka odrůdy Jonagored, Golden Delicious, Idared, Šampion, Granny Smith. V rámci práce byla optimalizována metoda pro stanovení mastných kyselin v rostlinném materiálu s vyšším obsahem vosků. Z naměřených hodnot vyplývá, že jablka jsou cenným zdrojem řady významných nutričních látek typu vitaminů, provitaminů a antioxidantů. V průběhu skladování tyto látky vykazují značnou ochrannou funkci plodů. Dlouhodobé skladování, zejména v modifikované atmosféře se sníženým obsahem kyslíku (FAN), umožňuje uchovat většinu těchto nutričně cenných látek, a to v závislosti na odrůdě a podmínkách skladování. Mražení je vůči plodům jablek šetrné (zejména v přítomnosti ochranných látek), zatímco v průběhu sušení dochází k poklesu hodnot všech sledovaných antioxidantů v závislosti na teplotě a podmínkách sušení. Při volbě metody uchovávání je třeba zohlednit jak nutriční, tak i senzorické charakteristiky a spotřebitelské požadavky.
|
|
|
Vliv přídavku mikrobiálního nebo rostlinného oleje na účinnost kosmetických produktů
Kovářová, Karolína ; Hoová, Julie (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem přídavku a profilu mastných kyselin lipidických aktivních látek na účinnost kosmetických emulzí ve směru hydratace pokožky a vstřebatelnosti. Jako aktivní látky byly použity kokosový a makadamiový olej, které jsou častými kosmetickými surovinami, a mikrobiální olej, který byl připraven v rámci této práce. Pro nadprodukci mikrobiálních lipidů byly testovány čtyři kmeny oleogenních kvasinek rodu Metschnikowia v různých kultivačních médiích. Na základě výsledků plynové chromatografie byl vybrán kvasinkový kmen Metschnikowia pulcherrima (149). Jako kultivační médium bylo vybráno médium s obsahem moštu jako zdrojem uhlíku a s 10% obsahem chloridu sodného, který vyvolával osmotický stres kvasinek. Byly připraveny kosmetické emulze s různými koncentracemi aktivních látek. Tyto emulze pak byly testovány senzorickou analýzou a po jejich nanesení byla pokožka analyzována kožní kamerou, která měřila deskvamaci a kožní maz. Míra deskvamace přímo souvisí s hydratací pokožky a míra kožního mazu odráží schopnost emulze se vstřebat do pokožky. Bylo zjištěno, že pokud uživatel není zvyklý hydratační kosmetické emulze aplikovat pravidelně, ale pouze tímto způsobem řeší okamžitý problém suché pokožky, je výhodné použít emulzi s obsahem aktivní látky 5,0 % a více. Účinné rostlinné oleje jsou však obvykle v komerčně dostupných hydratačních krémech zastoupeny v menších koncentracích. Dále bylo zjištěno, že mikrobiální olej by mohl být velmi zajímavou kosmetickou surovinou.
|
|
|
Lipidové složení biologických membrán a životní strategie pěvců
Šimonová, Kateřina ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Sam, Kateřina (oponent)
Rozdíly ve složení buněčných membrán bývají považovány za fyziologický mechanismus zodpovědný za různou intenzitu metabolismu, délku života a následně i odlišné životní strategie. Pacemakerová hypotéza předpokládá, že vyšší membránová nenasycenost může být důležitým faktorem zodpovědným za vyšší intenzitu metabolismu a kratší délku života organismů. Alternativní hypotéza naopak předpokládá, že membrány mohou fungovat jako strukturní antioxidanty, a tedy že vyšší membránová nenasycenost může být spojená s delším životem. Cílem této práce bylo otestovat, jak se mění složení mastných kyselin v membránách v závislosti na velikosti těla, zeměpisné šířce a nadmořské výšce, v rámci kterých byly pozorovány rozdílné životní strategie a intenzita metabolismu. Pro modely testující vliv zeměpisné šířky byly zvoleny temperátní a tropické nížinné druhy pěvců a pro modely testující vliv nadmořské výšky pouze tropické druhy pěvců. Součástí práce bylo molekulární určování pohlaví. Pomocí plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie bylo z krevních vzorků získáno množství jednotlivých mastných kyselin obsažených ve fosfolipidech červených krvinek. Z výsledků bylo patrné, že složení membrán ve většině případů koreluje s velikostí těla, která též koreluje téměř se všemi znaky určujícími životní strategie. V rámci...
|
|
|
Lipidové složení biologických membrán a životní strategie pěvců
Šimonová, Kateřina ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Sam, Kateřina (oponent)
Rozdíly ve složení buněčných membrán bývají považovány za fyziologický mechanismus zodpovědný za různou intenzitu metabolismu, délku života a následně i odlišné životní strategie. Pacemakerová hypotéza předpokládá, že vyšší membránová nenasycenost může být důležitým faktorem zodpovědným za vyšší intenzitu metabolismu a kratší délku života organismů. Alternativní hypotéza naopak předpokládá, že membrány mohou fungovat jako strukturní antioxidanty, a tedy že vyšší membránová nenasycenost může být spojená s delším životem. Cílem této práce bylo otestovat, jak se mění složení mastných kyselin v membránách v závislosti na velikosti těla, zeměpisné šířce a nadmořské výšce, v rámci kterých byly pozorovány rozdílné životní strategie a intenzita metabolismu. Pro modely testující vliv zeměpisné šířky byly zvoleny temperátní a tropické nížinné druhy pěvců a pro modely testující vliv nadmořské výšky pouze tropické druhy pěvců. Součástí práce bylo molekulární určování pohlaví. Pomocí plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie bylo z krevních vzorků získáno množství jednotlivých mastných kyselin obsažených ve fosfolipidech červených krvinek. Z výsledků bylo patrné, že složení membrán ve většině případů koreluje s velikostí těla, která též koreluje téměř se všemi znaky určujícími životní strategie. V rámci...
|
|
|
Vliv skladovacích podmínek na metabolický profil jablek
Duroňová, Kateřina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem předložené disertační práce byla komplexní analýza změn obsahu mastných kyselin, enzymových a nízkomolekulárních antioxidantů v plodech jablek a s tím související hodnocení vnímavosti vůči původcům skládkových chorob u jablek dlouhodobě uchovávaných za různých podmínek. Hlavní část práce byla věnována studiu vlivu dlouhodobého skladování jablek v modifikované atmosféře se sníženým obsahem kyslíku a v referenční „normální“ atmosféře po dobu šesti měsíců. Další část práce byla věnována studiu vlivu skladování jablek v běžných, spotřebitelsky dosažitelných, podmínkách (uskladnění ve sklepě, v lednici a v místnosti s pokojovou teplotou) na obsah nízkomolekulárních antioxidantů. Poslední část práce byla zaměřena na studium vlivu zpracování jablek (včetně použití protektantů) a jejich následného uskladnění na obsah nízkomolekulárních antioxidačních látek. Pro testování byla vybrána jablka odrůdy Jonagored, Golden Delicious, Idared, Šampion, Granny Smith. V rámci práce byla optimalizována metoda pro stanovení mastných kyselin v rostlinném materiálu s vyšším obsahem vosků. Z naměřených hodnot vyplývá, že jablka jsou cenným zdrojem řady významných nutričních látek typu vitaminů, provitaminů a antioxidantů. V průběhu skladování tyto látky vykazují značnou ochrannou funkci plodů. Dlouhodobé skladování, zejména v modifikované atmosféře se sníženým obsahem kyslíku (FAN), umožňuje uchovat většinu těchto nutričně cenných látek, a to v závislosti na odrůdě a podmínkách skladování. Mražení je vůči plodům jablek šetrné (zejména v přítomnosti ochranných látek), zatímco v průběhu sušení dochází k poklesu hodnot všech sledovaných antioxidantů v závislosti na teplotě a podmínkách sušení. Při volbě metody uchovávání je třeba zohlednit jak nutriční, tak i senzorické charakteristiky a spotřebitelské požadavky.
|
|
|
Vliv alternativních krmiv na obsah omega 3 mastných kyselin ve svalovině ryb
KREJSA, Jakub
Cílem mé bakalářské práce bylo ověřit vliv nahrazení rybího oleje řepkovým na obsah tuku ve svalovině a kompozici mastných kyselin u sivena amerického (Salvelinus fontinalis) s využitím technologie ?finishing feeding?. Experiment probíhal v roce 2012 po dobu 135 dní a jedinci sivena amerického byli rozděleni do 4 skupin. Dvě skupiny byly krmeny celou dobu krmivem obsahujícím pouze řepkový olej nebo rybí olej. Zbylé dvě skupiny měly výkrm rozdělen do dvou fází. V každé fázi byly ryby krmeny jinou dietou. V první fázi se prováděl výkrm, kde byl částečně nahrazen rybí olej olejem řepkovým a ve druhé už krmivem, které tuto náhradu neobsahovalo (?finishing feeding?). 50% nahrazení rybího oleje olejem řepkovým neměla vliv na obsah tuku ve svalovině sivena amerického. Obsah MUFA a n-6 PUFA stoupal s množstvím podávaného řepkového olej, ale zároveň klesal obsah n-3 PUFA, EPA, DHA a poměr n-3/n-6. Následná aplikace technologie ?finishing feeding? s použitím krmiva s rybím olejem měla vliv opačný. Dále se podařila prokázat vysoká spolehlivost předpovědi kompozice mastných kyselin pomocí ředícího modelu. Na základě těchto zjištění lze s vysokou pravděpodobností předpovědět jednak změny kompozice mastných kyselin ve svalovině sivena, ale také vypočítat jak dlouhou dobu je nutno aplikovat "finishing feeding" pro dosažení požadovaných hodnot EPA+DHA, popř. n-3 HUFA.
|
host ::
RSS.