Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí
Opltová, Kateřina ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Příjem velkého počtu zraněných do zdravotnického zařízení následkem hromadného neštěstí nebo katastrofy klade na zdravotníky vysoké nároky. Tento stav nelze zvládat improvizací, ale je nezbytně nutné, aby byly vytvořeny jednotné organizační postupy, které definují složení zdravotnických týmů a jejich činnosti během hromadného příjmu postižených do zdravotnického zařízení. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo poskytnout ucelený pohled na současný stav krizové připravenosti ve zdravotnických zařízeních. V části empirické jsem chtěla přiblížit připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí na území hlavního města Prahy. Jako metodu získávání dat jsem zvolila strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Na základě provedeného šetření jsem dospěla k závěru, že připravenost zdravotnických zařízení na území hlavního města Prahy je velmi rozdílná. Pro zlepšení situace při příjmu pacientů v případě hromadného postižení zdraví bych doporučila zřídit telefonní linku, kde budou nahlašovány pouze mimořádné události, aktivní účast zdravotnických zařízení na cvičení v rámci integrovaného záchranného systému, určit a jasně označit místa pro příjem pacientů z místa hromadného neštěstí. Klíčová slova: hromadné neštěstí, krizové řízení, mimořádná událost, katastrofa, traumatologický...
Možnosti sociální práce v situaci hromadných neštěstí ve vztahu k potřebám obětí
Ivanko, Dana ; Vodáčková, Daniela (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
IVANKO, Dana. Možnosti sociální práce v situaci hromadných neštěstí ve vztahu k potřebám obětí. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2013. 87 s. Diplomová práce. Diplomová práce - Možnosti sociální práce v situaci hromadných neštěstí ve vztahu k potřebám obětí - se zaměřuje na oblast psychosociální pomoci a sociální práce při hromadných neštěstích. Podrobněji popisuje typy pomoci při hromadných neštěstích, se zaměřením na psychosociální pomoc. V centru pozornosti stojí člověk, se svými biologickými, psychologickými, spirituálními a sociálními potřebami. Následně je představena sociální práce v situacích hromadného neštěstí a kompetence sociálního pracovníka. Mobilním krizovým týmům je věnována samostatná kapitola. Pro dosažení stanoveného cíle práce je uveden přehled o standardech psychosociální pomoci, včetně legislativního zakotvení pomoci při hromadných neštěstích v České republice. Výzkumná část přináší vhled do oblasti práce mobilních krizových týmů v České republice, formou příkladů dobré praxe. Metodika bude vypracována z příkladů práce mobilních krizových týmů, toho, co se osvědčilo při poskytování psychosociální pomoci. Klíčová slova Sociální práce při hromadných neštěstích, psychosociální pomoc, hromadné neštěstí, oběti, potřeby lidské existence, mobilní krizový tým
Připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí
Opltová, Kateřina ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Příjem velkého počtu zraněných do zdravotnického zařízení následkem hromadného neštěstí nebo katastrofy klade na zdravotníky vysoké nároky. Tento stav nelze zvládat improvizací, ale je nezbytně nutné, aby byly vytvořeny jednotné organizační postupy, které definují složení zdravotnických týmů a jejich činnosti během hromadného příjmu postižených do zdravotnického zařízení. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo poskytnout ucelený pohled na současný stav krizové připravenosti ve zdravotnických zařízeních. V části empirické jsem chtěla přiblížit připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí na území hlavního města Prahy. Jako metodu získávání dat jsem zvolila strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Na základě provedeného šetření jsem dospěla k závěru, že připravenost zdravotnických zařízení na území hlavního města Prahy je velmi rozdílná. Pro zlepšení situace při příjmu pacientů v případě hromadného postižení zdraví bych doporučila zřídit telefonní linku, kde budou nahlašovány pouze mimořádné události, aktivní účast zdravotnických zařízení na cvičení v rámci integrovaného záchranného systému, určit a jasně označit místa pro příjem pacientů z místa hromadného neštěstí. Klíčová slova: hromadné neštěstí, krizové řízení, mimořádná událost, katastrofa, traumatologický...
Multidisciplinární spolupráce a role sestry v péči o pacienty s blast syndromem
KOPULETÁ, Martina
Blast syndrom je velmi vážné poranění způsobené tlakovou vlnou, která vzniká při výbuchu. Další sekundární poranění mohou vzniknout při zasypání jedince sutinami, úlomky střepin z obalu výbušniny, při hoření, jedovatými plyny, které se vytvořily chemickými pochody během detonace. Poranění jsou to často fatální a procento přeživších lidí se odvíjí od toho, jak daleko se nacházeli od epicentra výbuchu. Pokud je jedinec velmi blízko, nemá takřka šanci na přežití, pakliže je od jádra výbuchu dál, několik desítek metrů, je jeho šance vyšší. Nejčastěji je s explozí spjatý větší počet raněných, takzvané hromadné neštěstí. Proto je zapotřebí, aby sestry, ale i další nemocniční personál věděl, jak při takové mimořádné události postupovat a jak se odvíjí lékařská a ošetřovatelská péče o větší počet pacientů s blast syndromem. Samotná péče o pacienty s blast syndromem je velmi náročná, jelikož ranění jsou často v kritickém stavu. Cílem této diplomové práce na téma multidisciplinární spolupráce a role sestry v péči o pacienty s blast syndromem bylo zjistit informace na základě prostudování nejnovější české a zahraniční literatury a vytvořit ucelený přehled znalostí o této problematice, jelikož dané poznatky jsou nezbytné pro vykonávání ošetřovatelské péče o pacienty s touto problematikou. Druhým cílem diplomové práce bylo podrobné zmapování role sestry v péči o pacienta s blast syndromem. Tento cíl byl stanoven z důvodů náročnosti a komplexnosti ošetřovatelské péče na urgentním příjmu a na anesteziologicko-resuscitační jednotce, neboť právě na těchto odděleních jsou na sestry kladeny vysoké kvalifikační a dovednostní nároky. Tato diplomová práce byla zpracována ryze jako teoretická, čerpající z českých a zahraničích pramenů. Dané informace pro jednotlivé kapitoly práce byly získány z mnoha odborných a vědeckých publikací, monografií, odborných časopisů a internetových zdrojů. První část práce byla věnována popisu dané problematiky, přednemocniční péči a třídících algoritmů, které jsou využívány při hromadných ztrátách zdraví, tak aby zasažené osoby měly větší šanci na přežití. V další části je rozpracován krizový management nemocnic a příjem raněných do nemocnice, práce na urgentním příjmu a následná péče na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Dále se teoretická práce zabývá ošetřovatelskou péčí na oddělení kritických stavů, kde je popsána ošetřovatelská péče o pacienta s blast syndromem a povinnosti sestry. V této kapitole byly definované potřebné kompetence sestry pracující na urgentním příjmu a na anesteziologicko-resuscitační jednotce. Dle platné české legislativy by o klienty s blast syndromem měly pečovat sestry se specializačním vzděláváním pro intenzivní péči, protože rozsah kompetencí sester pro intenzivní péči je mnohonásobně vyšší než u všeobecných sester. V poslední kapitole se věnuji týmové a mutlidisciplinární spolupráci, jelikož aktivní a kvalitní komunikace ať už v přednemocniční péči mezi složkami IZS na místě mimořádné události, tak komunikace mezi lékaři a ostatním nemocničním personálem je klíčová pro dobře a kvalitně odvedenou práci s co nejnižšími následky.
Studie připravenosti zdravotnické záchranné služby na mimořádnou událost s velkým počtem raněných a obětí - dopravní nehoda autobusu
PRUDEL, Ondřej
Diplomová práce se zabývá problematikou připravenosti poskytovatelů zdravotnické záchranné služby (ZZS) v České republice v rámci provádění záchranných a likvidačních prací v místě mimořádné události s hromadným postižením osob na zdraví (hromadné neštěstí), konkrétně při dopravní nehodě autobusu. Nehoda tohoto typu je spojená s vysokým rizikem velkého počtu raněných a obětí a dále pak se zmatečným prvotním voláním na tísňovou linku, kdy zpravidla není známo, kolik osob bylo zraněno. Teoretická část diplomové práce shrnuje vývoj ZZS v ČR, která byla transformována z okresních na krajské ZZS. Během vývoje ZZS byla vytvořena i nová legislativa (zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, včetně všech provádějících předpisů). Ta upravuje nejen činnost ZZS, ale i řešení mimořádných událostí a krizových situací včetně přípravy organizace a řízení zásahu (traumatologický plán). Na základě uvedených legislativních norem vznikla pracoviště krizové připravenosti při ZZS, která mají mimo jiné zodpovědnost za připravenost ZZS na řešení těchto mimořádných událostí, kterými se tato práce zabývá. Praktická část diplomové práce je tvořena sběrem a vyhodnocením dat výše popsané připravenosti u vybraných ZZS v ČR (počet vybraných ZZS byl určen kvalitou jejich informačních zdrojů), rozborem zásahů u autobusových nehod a cvičení simulujících autobusové nehody. Cílem práce je posouzení změny úrovně připravenosti ZZS na mimořádnou událost v časové závislosti spolu s vlivem cvičení a systému přípravy na zvládnutí této události ve 21. století. Současně je porovnáno taktické cvičení s reálným zásahem a vyhodnocení připravenosti ZZS. Zmíněná část práce je u vybraných ZZS doplněna popisem technického a materiálního vybavení ke zvládání mimořádných událostí a vyhodnocením přípravy zaměstnanců formou taktických cvičení (simulace nehody autobusu) - byl detekován vliv cvičení na reálný zásah. Práce zároveň zahrnuje výčet nehodovosti autobusů v období let 2000 - 2011 převzatý z dat dopravní policie ČR, počet raněných a obětí u těchto nehod z dat Ministerstva vnitra - Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru České republiky. Data jsou zpracována graficky, přičemž z nich jasně vyplývá klesající tendence počtu nehod. Dále byla praktická část zpracována metodou analýzy informací z interních zdrojů ZZS (dokumenty a osobní jednání na pracovištích krizové připravenosti - PKP) a zdrojů externích (informační servery, články v odborných časopisech atd.). Na základě analýzy a syntézy spolu s analogií dat byla vyhodnocena celková připravenost ZZS. Z analýzy vyplývá, že na území ČR je ZZS nesjednocená a chybí jí centrální vedení, což způsobuje především materiální rozdílnost vybavení jednotlivých ZZS, rozličnou odbornou a technickou připravenost jejich zaměstnanců pro řešení mimořádných událostí a nejednotnost postupů při zásazích a likvidaci hromadných neštěstí. ?Nejednotnost a nesjednocenost? je způsobena v praxi převážně opomíjenou legislativou, která řeší mimořádné události a hlavně pozdním vznikem zákona o zdravotnické záchranné službě, který bohužel dříve neexistoval. U řešení hromadných neštěstí na hranicích krajů tak může docházet k nežádoucímu antagonismu, v jehož důsledku mohou vznikat nedorozumění a prodlevy mající negativní vliv na provádění přednemocniční neodkladné péče i možné nepříjemné forenzní dopady. Pro porovnání s ostatními státy je v diplomové práci okrajově zmíněno řešení krizové připravenosti v zahraničí. Např. v Polsku, kde se uskutečnilo školení specialistů z řad zasahujících složek, v USA, kde existuje speciální poplachové centrum Medical Alert Center (MAC) k vytvoření záznamové činnosti a zpětné analýzy dané události a v Izraeli, kde mají výbor pro hromadná neštěstí, který se podílí na směrnicích k řešení hromadného neštěstí a případného následného cvičení vztahujícího se k dané události.
Spolupráce složek integrovaného záchranného systému při katastrofách a hromadných neštěstích
VYHNÁLEK, Jakub
Téma bakalářské práce je Spolupráce složek integrovaného záchranného systému při katastrofách a hromadných neštěstích. Práce má za cíl zmapování znalosti typové činnosti složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu u mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí s důrazem na práce Zdravotnické záchranné služby. Dílčím cílem je zjistit znalost komunikace v digitálním systému Tetrapol. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se práce věnuje Integrovanému záchrannému systému, jeho složkám a úkolům. Definuje pojmy používané ve spojení s hromadným neštěstím a dále zmiňuje dokumenty potřebné pro likvidaci mimořádné události. Popisuje také komunikaci v digitálním systému Tetrapol. V praktické části je zvolena metoda kvantitativního výzkumu formou anonymního dotazníku. Respondenty jsou pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Na základě stanovených cílů jsou vytvořeny dvě hypotézy. První hypotéza zní: ?Členové Zdravotnické záchranné služby umí komunikovat v digitálním systému Tetrapol?. Druhá hypotéza zní: ?Znalost typové činnosti složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu u mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí pro zdravotnickou záchrannou službu je lepší u služebně mladších pracovníků (do 5 let praxe) než u služebně starších pracovníků?. Výzkumné šetření obě hypotézy vyvrátilo a ukázalo nedostatky v teoretické připravenosti na likvidaci mimořádné události u zkoumaného vzorku. V rámci zlepšení povědomí o likvidaci mimořádné události by bylo vhodné věnovat více času dané problematice již během studia záchranářů, ale i následně v zaměstnání například formou interních seminářů.
Typové činnosti složek IZS při společném zásahu z pohledu ZZS
KRÁL, Václav
Pro zlepšení koordinace základních složek IZS byl (a stále je sestavován) sestaven soubor dokumentů s názvem Katalog typových činností integrovaného záchranného systému, který popisuje organizační postupy složek IZS při deseti mimořádných událostech. Jsou však členové základních složek integrovaného záchranného systému seznámeni s těmito dokumenty? Mají členové IZS povědomí o postupech a potřebách zdravotnické záchranné služby? Cílem této práce je zmapovat názory a poznatky pracovníků IZS na výše uvedené otázky, zhodnotit možnosti rozšíření jejich znalostí tohoto tématu.
Identifikace obětí hromadných neštěstí
KOČÍ, Vojtěch
V práci autor vydefinoval základní pojmy v souvislosti s identifikací obětí hromadných neštěstí, popsal současný stav dané problematiky, na základě dotazníkového šetření a osobních rozhovorů stanovil, jaká je nejvýhodnější metoda identifikace v konkrétních případech a navrhl opatření ke zlepšení postupů při identifikaci obětí tak, aby byly v co nejkratším čase ztotožněny všechny oběti a to nejšetrněji k pozůstalým, provádějícímu personálu a široké veřejnosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.