|
|
Haptický model
SVOBODA, Jaroslav
Bakalářská práce je zpracována v teoreticko-praktické formě. Teoretická část se zabývá pochopením a funkčností gotických obrazů v souvislosti se středověkou mentalitou. Dále nastiňuje provázanost uměleckých proudů v Evropě a v Čechách. Jsou zmíněny nejdůležitější historické pohnutky a nejdůležitější dochované nástěnné a deskové malby v Českých zemích. Práce se také zabývá samostatným námětem madon a jejich významem pro středověkou společnost. V navazující části teoretické práce je analyzován deskový obraz Vyšebrodské madony v souvislosti s jeho umístěním v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě. S ohledem na praktickou část je zmíněna problematika vnímání uměleckých děl lidmi se zrakovým postižením a jejich vhodných kompenzačních pomůcek včetně haptických modelů primárně určených nevidomým a slabozrakým. Cílem praktické práce je přenesení deskové malby zobrazující Vyšebrodskou madonu do reliéfu tak, aby splňoval požadavky kompenzační pomůcky.
|
|
|
Mariánský poutní kostel v Kájově a jeho vybavení v době pozdního středověku
BERNARD, Markéta
Cílem bakalářské práce bude nejprve stručné shrnutí pozdně středověkého stavebního vývoje poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kájově. Studentka dále shrne dosavadní poznatky o dochovaném mobilním pozdně středověkém vybavení kostela, které je uloženo v různých muzeích a galeriích. Nakonec se ve svém textu autorka pokusí vytvořit hypotetickou rekonstrukci původního vzhledu, případně i liturgického užívání pozdně středověkého sakrálního interiéru významného jihočeského poutního kostela. Může přitom použít řadu novějších studií nejen k pozdně středověkému umění jižních Čech, ale také texty o pozdější barokní slávě kájovského poutního areálu. Bude se rovněž moci opřít o některé detailní zahraniční studie k otázce autorství sochy Panny Marie Kájovské z doby kolem roku 1500 či texty k nově objeveným kájovským odpustkovým deskám.
|
|
|
Zpracování haptického modelu pro nevidomé podle nástěnné malby piety a madony
DVOŘÁK, Vít
Teoreticko-praktická diplomová práce zpracovává v teoretické části gotický sloh, a to nejdříve z perspektivy společnosti středověkého světa ve třech základních rolích. Autor popisuje některé souvislosti vývoje společnosti skrze duchovní, rytířskou a rolnickou vrstvu, a hledá tak obecné základy gotického slohu v rovině společensko-kulturního vývoje. Dále se práce zaměřuje převážně na gotické malířství a dobové způsoby zpodobnění Panny Marie s Kristem. V návaznosti na praktickou část práce jsou v závěrečné kapitole uvedeny také nezbytné informace ohledně ergonomických požadavků na kritéria vzhledu a podoby haptických pomůcek pro zrakově znevýhodněné osoby a lokaci původní fresky. Cílem praktické části diplomové práce je transformování plošné malby na zdi v kostele Obětování Panny Marie na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích do prostorové haptické pomůcky pro zrakově znevýhodněné osoby. Modely jsou zpracovány reliéfně z keramické licí hmoty prostřednictvím sádrových forem. Výsledné odlitky jsou polychromované a připevněné na dřevěném podkladu.
|
|
|
Madona a pieta : Proměny jejich zobrazování ve výtvarné kultuře středověku
Dráždilová, Martina ; Synecký, Jakub (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent)
Martina Dráždilová: Madona a Pieta. Proměny jejich zobrazování ve výtvarné kultuře středověku. /Diplomová práce/ Praha 2011 − Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 179 stran. Přílohy: 6 originálních maleb na plátně, kombinovaná technika. CD s inspiračním pedagogickým programem. Práce se zabývá tematickým protikladem Madony a Piety a způsobům jejich zobrazování ve výtvarné kultuře středověku. Cílem práce je zasadit teoretické kunsthistorické poznatky do kontextu výtvarné pedagogiky, ukázat možnosti a meze pedagogické práce s náboženskými tématy. V první části práce představuji koncept kulturního křesťanství, který zařazování náboženského tématu do školního prostředí legitimizuje a ukazuje, jakým způsobem se kulturní křesťanství promítá do rámcových vzdělávacích programů. Ve druhé části je zařazena uměleckohistorická studie mapující ikonografické typy Madon a Piet, vývoj zobrazování tématu ve středověké výtvarné kultuře je zde ilustrován na příkladu italského malířství 13. a 14. století. Z poznatků získaných teoretickým studiem vychází pedagogický projekt na dané téma určený studentům gymnázií. Výtvarné problémy, jimiž se projekt zabývá, autorka ověřuje ve vlastní výtvarné tvorbě. Přílohou práce je kvantitativní výzkum zjišťující postoje studentů gymnázií ke...
|
|
|
Imago gratiosa - Korunované Madony ve střední Evropě v době baroka
Vrabelová, Dana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Kořán, Ivo (oponent) ; Buben, Milan (oponent)
1 Resumé Disertační práce Imago gratiosa - Korunované Madony ve střední Evropě v době baroka představuje původní výsledky výzkumu, primárně zaměřeného na fond Madonne Coronate uloženého v Archivio Capitolo di San Pietro ve Vatikánské knihovně, uskutečněného v rámci řešení grantového projektu Univerzity Karlovy č. 356911 Korunování milostných mariánských obrazů ve střední Evropě v 17. a 18. století. Obraz se stává milostným (imago gratiosa) nebo také zázračným (imago miraculosa) projevuje-li Boží milosti různého charakteru (záchrana života při neštěstí, zázračná uzdravení početí apod.). Nejvyšším výrazem úcty a zbožnosti k mariánskému milostnému či zázračnému obrazu nebo soše je jejich korunování. Teologický základ tohoto liturgického obřadu vychází z Mariiny nebeské korunovace, která následuje po jejím nanebevzetí. Na zemi byla Panna Maria korunována napodobeninami korun světských panovníků a její korunovaný obraz usazován na královský trůn, oltář, zhotovený většinou k této slavnostní příležitosti k větší cti a slávě. Vždy se jednalo o skvostná umělecká díla zlatníků a stříbrníků, o jejichž podobě, pokud se nezachovala do dnešních časů, se dovídáme z četných rukopisů, tisků a rytin speciálně vydaných u příležitosti korunovace. Charakter korunovací se v průběhu staletí postupně vyvíjel od soukromé zbožnosti,...
|
|
|
Imago gratiosa - Korunované Madony ve střední Evropě v době baroka
Vrabelová, Dana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Kořán, Ivo (oponent) ; Buben, Milan (oponent)
1 Resumé Disertační práce Imago gratiosa - Korunované Madony ve střední Evropě v době baroka představuje původní výsledky výzkumu, primárně zaměřeného na fond Madonne Coronate uloženého v Archivio Capitolo di San Pietro ve Vatikánské knihovně, uskutečněného v rámci řešení grantového projektu Univerzity Karlovy č. 356911 Korunování milostných mariánských obrazů ve střední Evropě v 17. a 18. století. Obraz se stává milostným (imago gratiosa) nebo také zázračným (imago miraculosa) projevuje-li Boží milosti různého charakteru (záchrana života při neštěstí, zázračná uzdravení početí apod.). Nejvyšším výrazem úcty a zbožnosti k mariánskému milostnému či zázračnému obrazu nebo soše je jejich korunování. Teologický základ tohoto liturgického obřadu vychází z Mariiny nebeské korunovace, která následuje po jejím nanebevzetí. Na zemi byla Panna Maria korunována napodobeninami korun světských panovníků a její korunovaný obraz usazován na královský trůn, oltář, zhotovený většinou k této slavnostní příležitosti k větší cti a slávě. Vždy se jednalo o skvostná umělecká díla zlatníků a stříbrníků, o jejichž podobě, pokud se nezachovala do dnešních časů, se dovídáme z četných rukopisů, tisků a rytin speciálně vydaných u příležitosti korunovace. Charakter korunovací se v průběhu staletí postupně vyvíjel od soukromé zbožnosti,...
|
|
|
Madona a pieta : Proměny jejich zobrazování ve výtvarné kultuře středověku
Dráždilová, Martina ; Synecký, Jakub (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent)
Martina Dráždilová: Madona a Pieta. Proměny jejich zobrazování ve výtvarné kultuře středověku. /Diplomová práce/ Praha 2011 − Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 179 stran. Přílohy: 6 originálních maleb na plátně, kombinovaná technika. CD s inspiračním pedagogickým programem. Práce se zabývá tematickým protikladem Madony a Piety a způsobům jejich zobrazování ve výtvarné kultuře středověku. Cílem práce je zasadit teoretické kunsthistorické poznatky do kontextu výtvarné pedagogiky, ukázat možnosti a meze pedagogické práce s náboženskými tématy. V první části práce představuji koncept kulturního křesťanství, který zařazování náboženského tématu do školního prostředí legitimizuje a ukazuje, jakým způsobem se kulturní křesťanství promítá do rámcových vzdělávacích programů. Ve druhé části je zařazena uměleckohistorická studie mapující ikonografické typy Madon a Piet, vývoj zobrazování tématu ve středověké výtvarné kultuře je zde ilustrován na příkladu italského malířství 13. a 14. století. Z poznatků získaných teoretickým studiem vychází pedagogický projekt na dané téma určený studentům gymnázií. Výtvarné problémy, jimiž se projekt zabývá, autorka ověřuje ve vlastní výtvarné tvorbě. Přílohou práce je kvantitativní výzkum zjišťující postoje studentů gymnázií ke...
|
host ::
RSS.