|
|
Sudá versus lichá škála v online dotazníku
Baloušková, Tereza ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se věnuje škálám, na kterých vyjadřuje respondent svou míru souhlasu se zadaným výrokem. Konkrétně se zaměřuje na počet bodů na škále, používání střední hodnoty a možnosti "nevím". Vzhledem k tomu, že neexistuje optimální počet hodnot, které by škála měla obsahovat, zaměřuje se autorka na srovnání různě dlouhých škál mezi sebou. Součástí práce je dotazníkové šetření, které v rámci čtyř variant dotazníku testuje odlišnost u sudých i lichých škál s různou délkou. Práce ukazuje, že délka škály ovlivňuje podíl krajních hodnot na škále. Při využití kratších škál respondenti častěji volí extrémy na škále. Jako podobně obtížné pro zodpovězení pak hodnotili respondenti škály bez ohledu na to, zda se jednalo o sudou nebo lichou škálu. Ukázalo se, že při použití sudé škály s položkou "nevím" tuto možnost volili především nerozhodní a neinformovaní respondenti. Častou volbou nerozhodných respondentů byla také střední hodnota v případě liché škály, z toho důvodu pro přesnější zjištění neutrality souhlasu by měly být nabízeny i liché škály v kombinaci s možností odpovědět "nevím". Klíčová slova Škála, měření postojů, lichá škála, sudá škála, střední hodnota, počet bodů na škále, Web survey, online dotazník
|
|
|
Vliv délky škály na měření postojů
Bláhová, Vendula ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje hodnotícím škálám, které jsou široce využívané při měření postojů, konkrétně vlivu jejich délky (počtu bodů) na měření, a to z hlediska kognitivních procesů probíhajících v myslích respondentů i dopadu na získaná data. Hypotézy, formulované na základě studia literatury a testované pomocí dat získaných ze split ballot experimentu a kognitivních rozhovorů, se týkají vzájemné srovnatelnosti výsledků, rozložení odpovědí a náročnosti úlohy. Pro práci je zvolen aplikační příklad z prostředí výzkumu trhu, tzv. Net Promoter Score, vyjadřující míru ochoty doporučit využívanou službu či společnost. Pro ten je originálně využívána jedenáctibodová škála od 0 do 10, která je zde pomocí různých rekódů a přeškálování porovnávána s pětibodovou škálou od 1 do 5. Práce ukazuje, že odpovídání na jedenáctibodové a pětibodové škále znamená pro respondenty dvě odlišné kognitivní úlohy, přičemž odpovídání na delší škále je o něco náročnější, ale ve vnímání respondentů přesnější, a že získaná data se od sebe liší z hlediska rozložení odpovědí - na krátké škále je více zastoupena střední a maximální pozitivní hodnota, zatímco na dlouhé respondenti častěji volí méně silné pozitivní hodnoty.
|
|
| |
host ::
RSS.