|
|
Hora Žalý na harrachovském panství v Krkonoších jako místa paměti. Turismus: nový způsob šlechtické reprezentace v Čechách 19. století
Korbel, Tomáš ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Záměrem této práce je sledovat proměnu výrazného přírodního místa - krkonošské hory Heidelberg/Žalý v 19. století, kdy se z topografického bodu v krajině bez národní či posvátné minulosti postupně stává symbolické místo paměti, a na základě rozboru dostupných pramenů určit, které společenské "subjekty" se na tvorbě tohoto symbolického "konstruktu" podílely. Vyvrcholením této symbolické proměny hory v místo paměti se stala výstavba rozhledny na vrcholu českými turisty v devadesátých letech, kteří se v rámci nacionalistického "soupeření" mezi českými a německými turistickými organizacemi o "ovládnutí kopce" nezdráhali využít toponomastickou argumentaci výkladu původu českého názvu hory, která se však nezakládala na reálných faktech, ale pouze na určitých představách lokální "kultury vzpomínání". Tyto představy přežívaly a byly udržovány po staletí ve vzpomínkách jako mýtus v symbolické rovině kolektivní paměti místního etnického (českého) obyvatelstva a během 19. století se rozšířily nejprve zásluhou určité vrstvy státních úředníků- topografů a posléze především díky rozmachu turistických spolků. Ke zformování Heidelbergu/Žalého jakožto místa paměti přispěl také majitel panství - zemský a lokální patriot - hrabě Harrach, který tyto snahy podpořil finančně (sponzorováním výstavby rozhledny) i...
|
|
|
Potenciál destinačního managementu ve vybraných zemích Subsaharské Afriky pro zlepšení postavení místního obyvatelstva: implikace pro Etiopii
Tůma, Jakub ; Herget, Jan (vedoucí práce) ; Pařízek, Karel (oponent)
Destinační management se v posledních desetiletích stal klíčem k úspěšnému rozvoji sektoru cestovního ruchu. Slouží nejen k zvýšení konkurenceschopnosti země na mezinárodním trhu, ale také k maximalizaci užitku z cestovního ruchu pro přijímající zemi a minimalizaci negativních dopadů. Tyto úkoly destinačního managementu jsou obzvláště důležité v rozvojových zemích. Rozvojové země mají často unikátní potenciál v podobě přítomnosti turistických aktivit, chybí jim ale potřebné zdroje k rozvoji tohoto potenciálu. Nízká úroveň socio-ekonomického a technologického rozvoje dále omezuje tržní možnosti rozvojových zemí. Nedílnou součástí sektoru cestovního ruchu jsou místní obyvatelé. Zejména v rozvojových zemích se často dostávají do role turistické atrakce a z cestovního ruchu ve svém regionu téměř neprofitují. Na druhou stranu ale nesou značnou část nákladů, spojených s rozvojem cestovního ruchu v jejich regionu. Aby tomu tak nebylo, měly by se organizace destinačního managementu zasazovat o více rovnocenné a vyvážené zapojení místního obyvatelstva do cestovního ruchu. Tato práce se bude zabývat analýzou destinačního managementu tří relativně úspěšných zemí Subsaharské Afriky: Keni, Ghany a Jihoafrické republiky. Hypotéza této práce, která bude testována, říká, že destinační management může ovlivnit postavení místního obyvatelstva v cestovním ruchu. Analýza bude vedena dvěma směry. Budou porovnávány programové dokumenty příslušných organizací na základě zájmu o problematiku místního obyvatelstva s konkrétními kroky, realizovanými těmito organizacemi a toto bude poté konfrontováno s realitou v daných destinacích. Zjištěné informace budou poté přiměřeně aplikovány na Etiopii -- jednu z nejchudších, ale z pohledu cestovního ruchu nejzajímavějších zemí tohoto regionu.
|
host ::
RSS.