Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Tóny přírody aneb ekonaratologie prostřednictvím lidové písně
Starostová, Martina ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Tématem diplomové práce je ekonaratologie ve spojení s lidovou písní, která je podrobena zákonům přírody a tvoří jakýsi myšlenkový soubor života přírody. Zpěv písní je nedílnou součástí narativního přístupu, vyprávění je doplněno tóny a melodií pro lepší zapamatování. Teoretická část definuje pojmy: narativita, ekonaratologie a lidová píseň. Zajímá mě, jaké místo v současnosti narativní metoda v environmentálním vzdělávání zastává a jaké jsou její přínosy. Zmiňuji také využití příběhu a lidové písně jako prostředku edukace v praxi. Cílem diplomové práce je na základě výzkumných nálezů zjistit, nakolik jsou děti schopny podle nahrávek ze zvukového záznamu rozeznat a určit hlasové projevy domácích či lesních zvířat a průmyslové zvuky z okolního světa. V rámci výzkumného zjištění je využit kvalitativní výzkum, který je doplněn v některých úsecích výzkumem kvantitativním. Výzkumným nástrojem jsou individuální rozhovory nad zvukovým materiálem, které aplikuji u dětí předškolního věku. Klíčová slova: narativita, ekonaratologie, lidová píseň, zvuky přírody, lidové tradice, výzkum
Tóny přírody aneb ekonaratologie prostřednictvím lidové písně
Starostová, Martina ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Tématem diplomové práce je ekonaratologie ve spojení s lidovou písní, která je podrobena zákonům přírody a tvoří jakýsi myšlenkový soubor života přírody. Zpěv písní je nedílnou součástí narativního přístupu, vyprávění je doplněno tóny a melodií pro lepší zapamatování. Teoretická část definuje pojmy: narativita, ekonaratologie a lidová píseň. Zajímá mě, jaké místo v současnosti narativní metoda v environmentálním vzdělávání zastává a jaké jsou její přínosy. Zmiňuji také využití příběhu a lidové písně jako prostředku edukace v praxi. Cílem diplomové práce je na základě výzkumných nálezů zjistit, nakolik jsou děti schopny podle nahrávek ze zvukového záznamu rozeznat a určit hlasové projevy domácích či lesních zvířat a průmyslové zvuky z okolního světa. V rámci výzkumného zjištění je využit kvalitativní výzkum, který je doplněn v některých úsecích výzkumem kvantitativním. Výzkumným nástrojem jsou individuální rozhovory nad zvukovým materiálem, které aplikuji u dětí předškolního věku. Klíčová slova: narativita, ekonaratologie, lidová píseň, zvuky přírody, lidové tradice, výzkum
Smuteční obřad v druhé polovině 20. století
Šafránková Šídová, Erika ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Smrt jako neustále přítomný fakt v životě člověka významně ovlivňuje jeho život. Nutnost smíření se s vlastní smrtelností a ztrátou blízkých vytváří v každé společnosti do jisté míry ustálenou podobu pohřebního ritu. Tradiční smuteční obřad založený na kombinaci lidové tradice a křesťanském rituálu procházel v průběhu 20. století přerodem daným změnou politických a společenských poměrů. Zřejmě největším hybatelem byla vláda komunistické strany v zemi trvající 40 let, která i pohřební rituály používala jako propagandu režimu. Snaha ovládnout veškerý společenský život a eliminovat jiné vlivy spočívala mimo jiné také v otevřeném boji s církví, a tedy s tradičním křesťanským funerálním ritem. Komunismus namísto něj proklamoval kremaci jako možnost antiklerikálního pohřbení. Svým působením tak nastolil mnohé nové pohřební rituály. Motivací tohoto textu je pomocí literárních a orálních pramenů identifikovat vnímání smrti a jeho změny na území České republiky v průběhu druhé poloviny 20. století. Cílem je hledat odpověď na otázku, zda přinesl komunistický režim změnu v pohřebním ritu a pokusit se jí pomocí získaných orálních pramenů identifikovat

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.