|
|
Subjektivní chudoba v České republice
Martínková, Monika ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Křížová, Eva (oponent)
Bakalářská práce pojednává o významu měření subjektivní chudoby pro sociální práci a sociální politiku a poukazuje na její souvislosti s kvalitou života jednotlivců a rodin. Práce usiluje, aby názorně vyplynuly přínosy přímého, tedy subjektivního měření chudoby ve srovnání s měřením objektivním a mezioborové souvislosti v rámci sociologie a sociální práce. Prostřednictvím odborných výzkumů zhodnocuje, jak sociální práce prospívá v řešení soudobých sociálních problémů. Ukazuje, jak může výzkum subjektivního vnímání chudoby v tomto směru prospět. Zjišťuje, jak měření subjektivní chudoby pomáhá v určování potřeb klienta. Kazuistikou ukazuje, že akceptování individuálního způsobu prožívání obtížné sociální situace klientem přispívá efektivitě pomoci. Zahrnuté odborné příspěvky mimo jiné poukazují na dopad chudoby na život dětí a přibližují nová sociální rizika, která se neustále vyvíjí. Odborná pojednání dále zkoumají možnosti zefektivnění metod sociální práce a jejich dalšího vývoje. Klíčová slova Deprivace, hranice subjektivní chudoby, koncepty chudoby, příjmová chudoba, subjektivní chudoba, sociální vyloučení, životní minimum.
|
|
|
Strategie valorizace životního minima v ČR
Kočová, Tereza ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Valorizace životního minima je důležitým krokem pro správné nastavení celé soustavy sociálního systému. V českém prostředí se tomuto tématu nepřikládá dostatečná důležitost. Dokladem tomu může být absence výzkumů zaměřených na systém valorizace. Cílem této práce je navrhnout a otestovat alternativní strategie valorizace životního minima v ČR, což by mohlo pomoci nastínit další postup pro práci s tímto institutem s cílem zlepšení životní úrovně občanů. Práce se zaměřuje na testování tří alternativních strategií. První z nich navrhuje životní minimum valorizovat dle progresu meziroční inflace, druhá varianta upravuje životní minimum dle procentuální změny výdajů 20 % nejchudších domácností a třetí scénář přepočítává aktuální hodnoty tak, že odečítá dospělým 10 % a přičítá dětem 15 %. Tyto scénáře jsem následně testovala v programu SPSS na datech z šetření EU- SILC. Z výsledků vyplívá, že strategie valorizace založená na míře inflace hodnoty životního minima příliš neovlivňuje a rovněž téměř nemění posun osob nad hranici chudoby. Naproti tomu je scénář valorizace dle výdajů nejchudších 20 % velmi efektivní ve zvyšování příjmu nejchudších osob. Poslední alternativa, která přidává 15 % dětem a odebírá 10 % dospělým z aktuálního životního minima, pozitivně působí pouze na problematické skupiny, kterými...
|
host ::
RSS.