|
|
Prostory dětství a jejich významy. (Topos zahrady v literatuře 20. století)
Izdná, Petra ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Anotace: Dizertační práce Prostory dětství a jejich významy (Topos zahrady v literatuře 20. století) analyzuje ve vybraných románech vztah dětské postavy a fikčního prostoru zahrady a zamýšlí se nad obecným kulturním fenoménem rajského dětství a jeho literárním zobrazením. Opírá se jednak o fenomenologické teorie prostorovosti Martina Heideggera, Jana Patočky, Maurice Merleau-Pontyho a O. F. Bollnowa, jednak o literárněhistorický kontext toposu zahrady. V interpretační části práce zkoumá fenomenologické otázky, jako jsou specifika dětského vnímání prostoru, přírodní prostor jak rozšíření lidského vědomí, posvátnost prostoru, vztah k domovu, intimita prostoru a smrt prostoru. Dále popisuje znaky, které literární topos zahrady získává ve spojení s dětskou postavou ve 20. století (zahrada dětství jako ráj, postava dítěte-boha, postava dítěte-hermafrodita, dynamika vztahu dům- zahrada, zahrada jako zmenšenina světa, hra jako nápodoba stvoření aj.).
|
|
|
Obraz Mostecka v české próze 20. a 21. století
Krejčová, Kateřina ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výzkumem toho, jaký obraz zanechalo město Most, respektive celý mostecký region v české próze od roku 1945 do současnosti, a činí tak pomocí interpretační analýzy devíti vybraných děl. K beletrii je zde tedy přistupováno jako k jednomu z pramenů a z pohledu literární vědy se tak práce hlásí ke kontextově orientovaným teoriím. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je shrnuta historie oblasti a města Most (starého i nového), důraz je kladen na pro město zlomové okamžiky 20. a 21. století, a dále je zde popsána literatura Mostecka i literatura o Mostecku. Praktická část obsahuje interpretační analýzu devíti děl odehrávajících se ve městě Most a okolí autorů Hořejše, Jedličky, Párala, Voláka, Cacha, Šerberové, Brycze, Čechury a Bendové. Samotným analýzám předchází popis výběru děl, který byl činěn tak, aby byl reprezentativní a bylo možné na něm nastínit, jak bylo město a jeho okolí zobrazováno v literatuře. Po analýzách následuje kapitola, která odhaluje, jaké motivy-reálie se vyskytovaly napříč všemi hodnocenými texty, a porovnává jejich vztah ke skutečným reáliím Mostecka. Na počátku práce byly stanoveny dvě hypotézy: první předpokládá, že Most je zobrazován v literatuře převážně negativně, druhá navrhuje, že se ve všech či většině textů...
|
|
|
Odsun sudetských Němců v literatuře 20.století
Vrbatová, Lenka ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce mapuje literární obraz odsunu sudetských Němců v české próze druhé poloviny 20. století. Na příkladech vybraných románů sleduje, jak se vlivem dobové ideologie a proměňující se kolektivní paměti napříč více než šesti desetiletími vyvíjel literární obraz Němců, vztah k pohraničním oblastem a samotnému aktu vysídlení, stejně jako literární zpracování české národnostní otázky a identity.
|
|
|
Prostory dětství a jejich významy. (Topos zahrady v literatuře 20. století)
Izdná, Petra ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Anotace: Dizertační práce Prostory dětství a jejich významy (Topos zahrady v literatuře 20. století) analyzuje ve vybraných románech vztah dětské postavy a fikčního prostoru zahrady a zamýšlí se nad obecným kulturním fenoménem rajského dětství a jeho literárním zobrazením. Opírá se jednak o fenomenologické teorie prostorovosti Martina Heideggera, Jana Patočky, Maurice Merleau-Pontyho a O. F. Bollnowa, jednak o literárněhistorický kontext toposu zahrady. V interpretační části práce zkoumá fenomenologické otázky, jako jsou specifika dětského vnímání prostoru, přírodní prostor jak rozšíření lidského vědomí, posvátnost prostoru, vztah k domovu, intimita prostoru a smrt prostoru. Dále popisuje znaky, které literární topos zahrady získává ve spojení s dětskou postavou ve 20. století (zahrada dětství jako ráj, postava dítěte-boha, postava dítěte-hermafrodita, dynamika vztahu dům- zahrada, zahrada jako zmenšenina světa, hra jako nápodoba stvoření aj.).
|
|
|
Ukázněná láska Lygie Fagundes Tellesové
Škapová, Zuzana ; Grauová, Šárka (vedoucí práce) ; Dufková, Vlasta (oponent)
Soubor fragmentů Ukázněná láska brazilské prozaičky Lygie Fagundes Tellesové představuje jisté vybočení z její rozsáhlé povídkové a románové tvorby. Obsahuje drobné úvahy, vzpomínky, záznamy z cest, sny a fikce, propojené subjektem autorky a napsané bez ohledu na žánrová pravidla. Tellesová v Ukázněné lásce neopustila svá trvalá témata, ani formální postupy, a dovedla k mistrovství svou schopnost zaměřit se na detail a využít k vyprávění či reflexi minimální textovou plochu. Těžištěm diplomové práce je překlad vybraných částí tohoto díla. Doprovodná studie pak dílo zařazuje do kontextu spisovatelčiny tvorby. Zkoumání témat a zejména autorčiných stylových postupů má sloužit jako základ pro poučený přístup k mému překladu.
|
|
|
A Comparison of Short Stories by Katherine Mansfield and Elizabeth Bowen
Synková, Blanka ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Práce srovnává povídkovou tvorbu Katherine Mansfieldové (1888-1923), spisovatelky narozené na Novém Zélandu, a anglo-irské autorky Elizabeth Bowenové (1899- 973), konkrétněji se zaměřuje na Mansfieldové sbírku Blaho a jiné povídky (Bliss and Other Stories; 1920) a Bowenové sbírku Démonický milenec a jiné povídky (The Demon Love and Other Stories; 1945). Práce usiluje o relativně komplexní pohled: analyzuje povídky po stránce formální i obsahové a je proložena konkrétními příklady z povídek více i méně známých, nastiňuje různé vlivy, které mohou být v povídkách spatřovány, mapuje názory významných kritiků a zmiňuje i názory samotných autorek, a to jak na své dílo, tak na literaturu obecně. Po formální stránce je práce rozdělena do pěti kapitol včetně úvodu a závěru. Další z kapitol se zaměřuje na různé vlivy, které mohly ovlivnit tvorbu obou autorek, a na několik kritických přístupů k jejich dílu. Následuje kapitola, která se zabývá formálními aspekty povídek, zejména rysy, které mohou být spojovány s impresionismem v literatuře, a vypravěčskými technikami, které se dají porovnat s filmovými prostředky. Další kapitola rozebírá obsahovou stránku povídek, přičemž se zaměřuje na typická témata, postavy a také na předměty, které se v povídkách objevují a které slouží jako prostředky charakterizace....
|
|
|
Reprezentace světa očima dítěte
TALÍŘOVÁ, Elmira
Tato bakalářská práce se věnuje zkoumání vypravěčských strategií při reprezentaci světa očima dítěte v dílech českých (popřípadě světových) autorů 1. poloviny 20. století. Je zaměřena zejména na román Černá tlupa Egona Hostovského, román Janka Olgy Barényi a Bylo nás pět Karla Poláčka. Práce je pojata nejen teoreticky z hlediska vypravěčských strategií, ale i z pohledu dobového historického a kulturního kontextu, v němž dílo vzniklo.
|
host ::
RSS.