|
|
Sociálně terapeutické dílny jako možnost integrace osob s mentálním postižením
Feherová, Markéta ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na službu sociálně terapeutické dílny jako na jednu z možných podpor při integraci osob s mentálním postižením do běžného života. V první části své práce shrnuji teoretické poznatky týkající se charakteristiky mentálního postižení. Další kapitola pojednává o integraci osob s mentálním postižením, jejich potřebách a právech, včetně možných znevýhodněních v některých sférách běžného života. Následuje vymezení služby sociálně terapeutické dílny. V závěru teoretické části se věnuji podpoře jednotlivých oblastí. Cílem empirické části je charakterizovat jakou roli hrají sociálně terapeutické dílny, při integraci lidí s mentálním postižením do běžného života. Ze získaných výsledků vyplývá, že sociálně terapeutické dílny mohou mít pro uživatele pozitivní přínos v jednotlivých oblastech jejich života a tím také může teoreticky docházet i k snadnějšímu začlenění do života běžné společnosti. Tento přínos je však velmi závislý na individuálních možnostech každého jedince a také se odvíjí od míry a hloubky jejich postižení. Někteří uživatelé tedy mohou dosáhnout optimální míry samostatnosti a zlepšit své společenské i profesní uplatnění. U některých může dojít alespoň k určitým zlepšením v jednotlivých oblastech a tím tak lze podpořit jejich kvalitu života. Docházení do dílen, se tak může...
|
|
|
Paliativní péče o umírající s mentálním postižením v chráněných bytech
Hušnerová, Lucie ; Cimrmannová, Tereza (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Má diplomová práce se nazývá Paliativní péče o umírající osoby s mentálním postižením v chráněných bytech. Záměrem textu je vytvořit přehledovou studii paliativní péče o umírající s mentálním postižením. Rozhodla jsem se zaměřit na takto zásadní téma, protože v České republice máme pouze omezený zdroj informací k problematice oproti zahraničním zemím. Osoby s mentálním postižením se nyní dožívají stále častěji seniorského věku a paliativní péče o ně začíná být aktuálním problémem. Svou práci rozděluji do šesti hlavních kapitol. V první kapitole hovořím o etických dilematech paliativní péče. Etickými dilematy mám na mysli problémy, se kterými se v paliativní péči musíme potýkat. Jedním z nich je rozhodnutí, zda je vhodnějším řešením umírání doma či v instituci. V této části práce například popisuji nutnost sdělování pravdy pacientovi o jeho zdravotním stavu. V textu také hovořím o medicínském pokroku a kvalitě života posledních dní umírajícího. Definuji, co kvalita života znamená a jak ji dosáhnout v paliativní péči. Ve druhé části práce dělím služby na sociální, zdravotní a jiné, které jsou poskytované umírajícím osobám a jejich příbuzným. Většina jmenovaných služeb je také vhodná pro osoby s mentálním postižením. Třetí část práce je věnována službě chráněného bydlení. Definuji chráněné bydlení a...
|
|
|
Ústav nebo terénní služby?
Kavalírová, Olga ; Tomášková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Čabanová, Bohumila (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Ústav nebo terénní služby?" se věnuje tématu sociálních služeb pro lidi s mentálním postižením. Zaměřuje se na analýzu jednotlivých typů sociálních služeb - terénních, ambulantních a pobytových - vzhledem ke konkrétním potřebám různých klientů s mentálním postižením. Cílem práce je zjištění struktury klientů v pobytových zařízeních pro lidi s mentálním postižením a identifikace faktorů, na základě kterých se rodiny rozhodují pro využívání konkrétních sociálních služeb, a zjištění názoru aktérů v oblasti sociálních služeb na přínosy a limity jednotlivých typů služeb pro lidi s mentálním postižením. Problematika sociálních služeb je posuzována prostřednictvím teoretického konceptu práv lidí s mentálním postižením a konceptu deinstitucionalizace sociálních služeb. K výzkumu byla použita metoda dotazníkového šetření mezi poskytovateli pobytových služeb na území hlavního města Prahy, a také rozhovory s jednotlivými aktéry v oblasti služeb pro lidi s mentálním postižením. V závěru práce jsou zmíněny nejdůležitější problémy v oblasti péče o lidi s mentálním postižením a konkrétní doporučení pro zlepšení dané problematiky.
|
|
|
Adaptace klientů Domova Pod Lipami v chráněném bydlení
Svrčková, Jana ; Ortová, Marie (vedoucí práce) ; Klípa, Miroslav (oponent)
Chráněné bydlení je pobytová služba určena osobám se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby při obstarávání základních denních aktivit. Smyslem chráněného bydlení je umožnit lidem s postižením žít život, který se co nejvíce podobá životu jejich plně soběstačných vrstevníků a je určena klientům, kteří by jinak museli žít v ústavní péči. Podstatou chráněného bydlení je sociální rehabilitace jedince a je postavena na principech základních práv a svobod člověka a vychází z myšlenky, že zdravotní omezení má mít co nejmenší možný vliv na plnohodnotné začlenění jedince do společnosti. Tato práce se snaží nahlédnout na problematiku chráněného bydlení v praxi konkrétního ústavu sociálních služeb, Domova Pod Lipami, a to i z pohledu samotných klientů. Práce je věnována procesu, kterým prošli pracovníci a klienti Domova Pod Lipami při zavádění sociální služby Chráněné bydlení. Cílem této práce je najít odpověď na otázku, zdali samotní klienti tuto změnu hodnotí jako přínosnou a proč. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Osobní asistence u osob s mentálním postižením ve vybraných regionech
Řeháková, Radka ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
ŘEHÁKOVÁ, Radka. Osobní asistence u osob s mentálním postižením ve vybraných regionech. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2012. 72 s. Diplomová práce. Diplomová práce se věnuje osobní asistenci u lidí s mentálním postižením. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část práce se zabývá charakteristikou osob s mentálním postižením a komplexně shrnuje problematiku osobní asistence. Dále poskytuje přehled současných služeb a trendů v péči o lidi s mentálním postižením v České republice. Výzkumné šetření se skládá ze dvou částí. První část výzkumu se věnuje zmapování a základní charakteristice organizací, které poskytují osobní asistenci lidem s mentálním postižením v Královéhradeckém kraji a v Praze. Zjištěná data v obou regionech jsou porovnávána. Cílem druhé části výzkumu je zjištění informací a názorů rodičů uživatelů na poskytovanou službu ve vybraných regionech. Klíčová slova: osobní asistence, lidé s mentálním postižením, osobní asistent, organizace poskytující osobní asistenci, rodiče uživatelů osobní asistence
|
|
|
Hodnoty v práci asistentů osob s mentálním postižením v komunitě L'Arche Liverpool
Zehnalová, Kateřina ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Navrátil, Pavel (oponent) ; Frišaufová, Magda (oponent)
Bakalářská práce se zabývá celosvětovým hnutím L'Arche a zejména hodnotami asistentů, kteří v komunitách L'Arche společně žijí s lidmi s mentálním postižením. Teoretická část popisuje hodnoty, které asistenti v L'Arche vnímají jako důležité pro svůj život v komunitě s lidmi s mentálním postižením. Věnuje se motivaci asistentů k práci v L'Arche, roli sociálního pracovníka v organizaci obecně a roli asistenta v komunitě L'Arche, vztahu sociálního pracovníka a uživatele sociálních služeb a vztahu asistenta a osoby s postižením v L'Arche, ziskům a ztrátám, které z pohledu asistentů vyplývají z jejich života v L'Arche. Výzkumná část práce prostřednictvím rozhovorů mapuje hodnotovou orientaci asistentů komunity L'Arche v Liverpoolu.
|
|
|
Agresivní chování osob s mentálním postižením v zařízeních sociální péče
ZEMANOVÁ, Martina
Agresivnímu chování lidí s mentálním postižením se v České republice věnuje stále málo pozornosti. Od roku 2007 dochází k významnému posunu v poskytování sociálních služeb. Služby se transformují a od restriktivních opatření se postupně přechází k podpůrným a preventivním postupům v přístupu ke klientům. První kapitola se věnuje charakteristice mentálního postižení. Druhá kapitola obecně popisuje sociální služby podle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách a vymezuje službu Domov pro osoby se zdravotním postižením. Ve třetí kapitole píši o problémovém chování, hlavně pak o agresi, jejích příčinách, průběhu, zvládání, prevenci a možnostech terapií. Čtvrtá kapitola popisuje význam komunikace jako prevence vzniku agrese. V páté kapitole se věnuji vzdělávání pracovníků v sociálních službách. Dalším tématem kapitoly je supervize jako pomoc a podpora pracovníkům při práci s lidmi s mentálním postižením a zvládání agresivního chování. V poslední kapitole teoretické části popisuji restriktivní opatření, což jsou následné postupy při zvládání agrese. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu, metodou dotazování, využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek byli zaměstnanci v přímé péči, kteří zde pracují alespoň pět let. Rozhovory s vybranými respondenty probíhalo od prosince 2012 do února 2013. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké mají zaměstnanci povědomí o příčinách agresivního chování, o prevenci a restrikci. Ze zjištěných poznatků vyplývá, že všichni dotazovaní pracovníci se setkali s agresivním chováním člověka s mentálním postižením a vnímají ho jako problémové. Agresi popsali jako fyzické či slovní napadení druhé osoby nebo majetku. Projev agresivního chování je i autoagrese. Je nějaká možnost, jak agresivnímu chování předejít? Všichni respondenti se shodli na tom, že příčinou agresivního chování lidí s mentálním postižením jsou nenaplněné základní potřeby člověka. Co se týká úlohy pracovníků v prevenci agrese, všichni respondenti si myslí, že důležitou roli hrají terapie, zaměstnání klientů a vhodná komunikace, kterou je třeba individuálně přizpůsobit. Všichni respondenti vnímají jako prevenci i supervizi, která je přínosem v jejich práci. Stejně tak vzdělávání, které je pro ně ze zákona povinné. Co jsou restriktivní opatření? Všichni respondenti odpověděli, že jsou to prostředky, které omezují pohyb člověka. Také prokázali znalost jejich použití. Respondenti se v rozhovoru nezmínili o tom, že tyto opatření se mohou používat jen na dobu nezbytně nutnou. Tento údaj, je ale nutné uvést v zápisu o použití restriktivních opatření, který jak uvedli všichni dotazovaní, vyplnili. Proto si myslím, že ve své podstatě, tuto informaci znají. Další věc o které se nezmínili, byla informovat samotného klienta o tom, že proti němu bude použito restriktivní opatření. To přisuzuji možnému stresu při rozhovorech na toto téma. Celkově si dovolím tvrdit, že zaměstnanci znají problematiku agresivního chování u lidí s mentálním postižením. Stejně tak ví, co agresi vyvolává, jak jí lze předejít a jaké jsou následné postupy, pokud k agresivnímu chování u klienta dojde.
|
|
|
Podpora samostatného bydlení poskytovaná lidem s mentálním postižením v České republice
NOVOTNÁ, Šárka
Podpora samostatného bydlení je terénní službou sociální péče. Podpora samostatného bydlení je poskytována lidem se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním, včetně duševního onemocnění. Diplomová práce je zaměřena na poskytování této služby lidem s mentálním postižením. V teoretické části diplomové práce jsou shrnuta nejdůležitější témata týkající se lidí s mentálním postižením. Dále teoretická část popisuje sociální službu Podpora samostatného bydlení a další doplňkové a navazující nástroje začleňování. Cílem práce bylo analyzovat aktuální stav poskytování služby Podpora samostatného bydlení lidem s mentálním postižením v České republice z pohledu podmínek poskytovatelů pro poskytování služby, způsobů poskytování služby a struktury uživatelů služby. Výzkum byl proveden kvantitativně. Byly použity metody analýza současné situace, zejména prostřednictvím registru poskytovatelů sociálních služeb, a metoda dotazování (technika dotazníku).
|
host ::
RSS.