|
|
Studium kontaminace zalesněných oblastí v ČR rtutí
Trávníčková, Gabriela ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce se zabývá problematikou rtuti v životním prostředí. Zaměřuje se na stanovení koncentrace celkové rtuti v jedlých houbách a v půdě ve 12 lokalitách v oblasti Jeseníků. Pro stanovení obsahu rtuti byl využit jednoúčelový absorpční spektrometr AMA 254. Lokality, kde proběhlo vzorkování, byly rozděleny na 6 míst se smrkovým porostem a na 6 míst s bukovým porostem. Závislost mezi druhem porostu a množstvím naakumulované rtuti v hřibech nebyla nalezena. Na reprezentativním vzorku hřibu žlutomasém, který byl nalezen v každé lokalitě, bylo zjištěno, že čím vyšší je množství rtuti v hřibu, tím nižší je množství rtuti v půdě. Houby jsou tedy schopny naakumulovat rtuť z okolního prostředí. Mohou se tak stát potenciálním zdrojem intoxikace při jejich požití. Mobilita těžkých kovů v půdě je závislá na mnoha půdních vlastnostech (pH, obsah uhlíku, síry). Kovy tvoří v prostředí s nižším pH rozpustnější sloučeniny. Půdní pH bylo velmi nízké a čím nižší bylo pH půdy, tím vyšší byla koncentrace rtuti v půdě. Tato skutečnost mohla být podpořena kyselými spady. Závislost mezi obsahem rtuti a obsahem uhlíku v půdě potvrdila, že uhlík má schopnost vázat rtuť, Čím vyšší bylo množství uhlíku v půdě, tím vyšší bylo i množství rtuti.
|
|
| |
|
| |
|
|
Sekvestrace půdní organické hmoty pod listnáči a jehličnany na půdách různého stáří
Hüblová, Lucie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Půdní organická hmota (POH) je jednou z významných složek půdy. Napomáhá zajišťovat dostatek živin pro rostliny i půdní organismy, podílí se na tvorbě půdní struktury a zadržování vody v půdě. POH je tvořena organickou hmotou (OH) rostlinného i živočišného původu v různém stádiu rozkladu. Skládá z několika složek zvaných frakce, které se mezi sebou liší citlivostí k rozkladu. Mezi základní frakce patří: (1) volná partikulovaná organická hmota (FPOM) a (2) OH různými způsoby vázaná na minerální složky půdy (MAOM) - OH v makro- a mikroagregátech a OH vázaná na prach a jíl (S+C). Předpokládá se, že během vývoje půdy se frakce MAOM nasytí C a nedochází u nich už nadále k jeho dalšímu ukládání. Jiné frakce, zejména FPOM, které byly původně minoritní, se tak stávají při ukládání OH v půdě důležitějšími a množství C v nich vázané se postupně zvyšuje. Je však nedostatek studií, které by tento předpoklad testovaly. V této práci jsem studovala hypotézu, že půdy v různém stádiu vývoje se budou lišit v množství C uloženém v jednotlivých frakcích. Tento rozdíl bude navíc záviset na druhu stromu a efekt druhu stromu a stáří půdy nebude vždy aditivní. Tuto hypotézu jsem ve své práci otestovala pomocí studia zásoby C v půdě a množství C v jednotlivých frakcích na dvou typech půd různého stáří - zrekultivovaných...
|
|
|
Structure and function of microbial communities of montane spruce forest
Štursová, Martina ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Uhlík, Ondřej (oponent) ; Slaninová Kyselková, Martina (oponent)
Struktura a funkce půdních mikrobiálních společenstev horských smrčin Martina Štursová Abstrakt Jehličnaté lesy jsou prostorově různorodé a představují důležitý ekosystém, který při současném klimatu slouží k zachycování uhlíku a jeho velké množství uchovává ve stojící živé biomase nebo v půdní organické hmotě. Tvorba organické hmoty skrze rozklad mrtvé biomasy a přeměny organických sloučenin vyloučených do rhizosféry je primárně zprostředkována mikrobiálním společenstvem lesní půdy. Přes vzrůstající znalosti o složení těchto půdních společenstev, se málo ví o mikrobech, kteří jsou zodpovědní za tyto procesy přeměny, o faktorech které ovlivňují tato společenstva nebo o jejich odpovědi na zvětšující se množství velkých disturbancí. Studie zahrnuté v této dizertační práci se podílí na doplnění zmíněných chybějících informací. Studie byly provedeny v neobhospodařovaných smrkových lesích nejvyšších poloh NP Šumava a to jak v nenarušených oblastech, tak v prostorech s různou dobou rozvoje od kůrovcové kalamity. Kombinace metod zahrnujících kultivace hub, měření enzymových aktivit, nebo NGS sekvenování byly použity k popisu mikrobiálních společenstev, jejich rozmístění v prostoru a čase a faktorů, které ovlivňují tato půdní společenstva jak v nenarušeném lese, jakož i jejich odpověď na velkou disturbanci....
|
|
|
Distribuce rtuti v půdách v okolí současných i historických zdrojů emisí rtuti
Petlachová, Zuzana ; Navrátil, Tomáš (vedoucí práce) ; Tejnecký, Václav (oponent)
Tato diplomová práce poskytuje přehled distribuce rtuti v okolí historických i současných zdrojů znečištění. Byly vybrány lokality v okolí Českého krasu, které jsou charakteristické emisními zdroji. Jednalo se o železárny, vápenky a cementárny. Vybranými lokalitami byl Králův Dvůr, Radotín a Hrádek u Rokycan. Z těchto lokalit byly odebrány půdní vzorky z organických a minerálních horizontů, které byly podrobeny analýzám. Průměrná koncentrace Hg v organických horizontech byla 288 µg.kg-1 rtuti. Horizonty A obsahovaly průměrně 241 µg.kg-1, antropogenní horizonty M 287 µg.kg-1 a nejméně rtuti bylo obsaženo v horizontech B (56 µg.kg-1). Byly zkoumány vztahy mezi rtutí a půdními komponentami. Byl potvrzen silný vztah rtuti k půdní organické hmotě, ale i vztah k síře. Analyzované vzorky potvrdily původ rtuti z atmosférické depozice, nikoliv uvolňováním z geologického podloží. Naměřená vysoká koncentrace oxalátem extrahovatelného hliníku, železa a manganu byla důsledkem uvolnění z podloží. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Molecular biology of soil fungi participating in litter decomposition in forest ecosystems
Voříšková, Jana
V lesních ekosystémech vstupuje významná část uhlíku do půdy ve formě rostlinného opadu. Dekompozice opadu a půdní organické hmoty je proto důležitým procesem ovlivňujícím bilanci živin a toky uhlíku v půdě. Houby jsou v terestrických ekosystémech pokládány za nejvýznamnější rozkladače a to díky své schopnosti produkovat řadu extracelulárních enzymů, které jim umožňují rozkládat biopolymery. I když houby zastávají klíčovou roli v procesu dekompozice, jen málo je známo o struktuře a diverzitě jejich společenstev a jejich přesná funkce v lesních půdách zůstává mnohdy nejasná. Tato disertační práce byla zaměřena na charakterizaci houbových společenstev v lesních půdách a jejich schopností týkajících se dekompozice rostlinného opadu. Součástí této práce bylo vypracovat metodiku pro podrobnou analýzu komplexních mikrobiálních společenstev a využít ji pro analýzu environmentálních vzorků. Dále se podařilo kvantifikovat diverzitu genu pro exocelulázu v půdním vzorku. Výsledky této práce ukázaly, že struktura mikrobiálního společenstva se liší mezi horizonty lesního půdního profilu. Významné rozdíly ve složení společenstva byly pozorovány mezi DNA a RNA komunitou navzdory jejich podobné diverzitě. Několik mikrobiálních taxonů vysoce abundantních v RNA vykazovalo jen velmi nízkou abundanci v DNA, což...
|
|
|
Studium kontaminace zalesněných oblastí v ČR rtutí
Trávníčková, Gabriela ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce se zabývá problematikou rtuti v životním prostředí. Zaměřuje se na stanovení koncentrace celkové rtuti v jedlých houbách a v půdě ve 12 lokalitách v oblasti Jeseníků. Pro stanovení obsahu rtuti byl využit jednoúčelový absorpční spektrometr AMA 254. Lokality, kde proběhlo vzorkování, byly rozděleny na 6 míst se smrkovým porostem a na 6 míst s bukovým porostem. Závislost mezi druhem porostu a množstvím naakumulované rtuti v hřibech nebyla nalezena. Na reprezentativním vzorku hřibu žlutomasém, který byl nalezen v každé lokalitě, bylo zjištěno, že čím vyšší je množství rtuti v hřibu, tím nižší je množství rtuti v půdě. Houby jsou tedy schopny naakumulovat rtuť z okolního prostředí. Mohou se tak stát potenciálním zdrojem intoxikace při jejich požití. Mobilita těžkých kovů v půdě je závislá na mnoha půdních vlastnostech (pH, obsah uhlíku, síry). Kovy tvoří v prostředí s nižším pH rozpustnější sloučeniny. Půdní pH bylo velmi nízké a čím nižší bylo pH půdy, tím vyšší byla koncentrace rtuti v půdě. Tato skutečnost mohla být podpořena kyselými spady. Závislost mezi obsahem rtuti a obsahem uhlíku v půdě potvrdila, že uhlík má schopnost vázat rtuť, Čím vyšší bylo množství uhlíku v půdě, tím vyšší bylo i množství rtuti.
|
|
|
Ověření přesnosti stanovení vodo-stabilních půdních agregátů lesních půd u inovovaného laboratorního přístroje
Klíč, Radek
Tématem této práce je ověření přesnosti inovovaného laboratorního přístroje, který slouží pro stanovení vodo-stabilních agregátů lesních půd. Z výsledků studia literatury je vhodný aparát dle Bakšajeva, který se již nevyrábí a na trhu není srovnatelný. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k výrobě vlastního, který vznikl inovací původního. Primární částí nutnou pro návrh přístroje bylo zjištění technických a konstrukčních parametrů staršího přístroje, který je založen na metodě mokrého prosévání používané pro stanovení vodo-stabilních půdních agregátů. Přístroj byl měřen, testována správnost jeho funkce a vyhodnoceny výsledky získaných půdních vzorků. V současném stavu již ne zcela vyhovuje svým designem, zejména kapacitou pro stanovení vzorků a také určitými nepřesnostmi, které se vyskytují při procesu prosévání. Pro přehlednost dalších postupů byla zvolena kritéria a jejich stupnice, která posloužila pro vyhodnocení. Na základě získaných výsledků vznikly první návrhy a následně byly vytvořeny technické výkresy jednotlivých dílů nového laboratorního přístroje. Výroba dílů byla realizována ve firmě Průmyslová keramika, spol. s.r.o. Plastový box byl vyroben firmou EKOPLAST TELČ s.r.o. Jednotlivé části přístroje byly sestaveny dohromady a otestována funkčnost celého přístroje a opraveny případné nedostatky. Získané výsledky jsou rozděleny na dvě části, kde jsou vzájemně porovnány oba přístroje z hlediska technických údajů a z hlediska přesnosti stanovení hodnot testovaných půdních vzorků. V diskuzi je více rozebrán průběh práce, nepřesnosti a chyby, které se během vývoje přístroje vyskytly a také jsou uvedeny možnosti dalších postupů úpravy přístroje. Inovovaný laboratorní přístroj na základě výsledků získaných jeho otestováním vyhovuje a splnil zadaná kritéria.
|
|
|
Structure and function of microbial communities of montane spruce forest
Štursová, Martina ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Uhlík, Ondřej (oponent) ; Slaninová Kyselková, Martina (oponent)
Struktura a funkce půdních mikrobiálních společenstev horských smrčin Martina Štursová Abstrakt Jehličnaté lesy jsou prostorově různorodé a představují důležitý ekosystém, který při současném klimatu slouží k zachycování uhlíku a jeho velké množství uchovává ve stojící živé biomase nebo v půdní organické hmotě. Tvorba organické hmoty skrze rozklad mrtvé biomasy a přeměny organických sloučenin vyloučených do rhizosféry je primárně zprostředkována mikrobiálním společenstvem lesní půdy. Přes vzrůstající znalosti o složení těchto půdních společenstev, se málo ví o mikrobech, kteří jsou zodpovědní za tyto procesy přeměny, o faktorech které ovlivňují tato společenstva nebo o jejich odpovědi na zvětšující se množství velkých disturbancí. Studie zahrnuté v této dizertační práci se podílí na doplnění zmíněných chybějících informací. Studie byly provedeny v neobhospodařovaných smrkových lesích nejvyšších poloh NP Šumava a to jak v nenarušených oblastech, tak v prostorech s různou dobou rozvoje od kůrovcové kalamity. Kombinace metod zahrnujících kultivace hub, měření enzymových aktivit, nebo NGS sekvenování byly použity k popisu mikrobiálních společenstev, jejich rozmístění v prostoru a čase a faktorů, které ovlivňují tato půdní společenstva jak v nenarušeném lese, jakož i jejich odpověď na velkou disturbanci....
|
host ::
RSS.