|
|
Vliv a role Švédska při tvorbě imigrační politiky EU po roce 2000
Jandová, Monika ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl sledovat vliv Švédska na proces tvorby imigrační politiky EU po roce 2000. Práce v 1. kapitole nastiňuje počáteční snahy EU o harmonizaci imigrační politiky ještě před rokem 2000, aby mohla navázat na popis současné situace. Ve 2. kapitole práce přibližuje vývoj švédské politiky vůči imigrantům ze třetích zemí a dokazuje, že otevřený přístup k imigrantům pramení ze zkušeností Švédska ve 2. světové válce. V rámci 3. kapitoly jsou sledovány 2 roviny legislativního procesu v EU. Jednak je popsáno, jakým způsobem vznikají pravidla pro přijímání legislativy v oblasti imigrace, jednak je popsán proces přijímání konkrétních legislativních úprav. Tyto 3 teoretické kapitoly jsou podkladem pro analýzu, jakou roli sehrálo Švédsko v přijímání obou druhů legislativy od roku 2000. Na základě analýzy dochází autorka k závěru, že posoudit vliv jednotlivých členských států na legislativní proces v EU, tedy i Švédska, je velice komplikované a téměř nemožné sledovat, a to především kvůli nedostatečné transparentnosti v průběhu celého procesu. Za největší nedostatky autorka považuje především nezveřejňování pozic členských států při vyjednávání legislativních návrhů v pracovních skupinách a výborech Rady EU.
|
|
|
Normotvorná pravomoc Evropské komise
Lenfeld, Jiří
Normotvorná pravomoc Evropské komise, disertační práce Mgr. Mgr. Jiří Lenfeld, M.A.; školitel: doc. JUDr. Richard Král, Ph.D., LL.M. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra evropského práva Praha, březen 2013 Cílem této disertační práce je analyzovat roli Evropské komise v legislativním procesu EU, a to se zaměřením na postupy pro přijímání závazných právních aktů Unie. Evropská komise je jedním z hlavních orgánů Evropské unie. Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku a odpovídá za provádění politik EU. Omezit však roli Evropské komise pouze na úlohu exekutivního orgánu by bylo zavádějící. Její role v institucionálním systému EU je mnohem širší. Evropská komise je nejdůležitějším zákonodárcem mezi unijními orgány a je současně nadána takřka výlučnou pravomocí normotvorné iniciativy. Normotvorná pravomoc může být nahlížena ze dvou hledisek. V užším smyslu může být vnímána jako Evropské komisi Smlouvami svěřená pravomoc předkládat návrhy závazných právních aktů a přijímat prováděcí opatření k provedení závazných právních aktů Unie. Výkon normotvorné pravomoci nicméně nemusí vždy vést k vydání závazného právního aktu. Postupy pro přijímání právních aktů stanovené právem EU zahrnují několik fází: zjištění potřeby právní úpravy, vznik legislativního záměru a jeho následná realizace v procesu...
|
|
|
Normotvorná pravomoc Evropské komise
Lenfeld, Jiří ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Normotvorná pravomoc Evropské komise, disertační práce Mgr. Mgr. Jiří Lenfeld, M.A.; školitel: doc. JUDr. Richard Král, Ph.D., LL.M. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra evropského práva Praha, březen 2013 Cílem této disertační práce je analyzovat roli Evropské komise v legislativním procesu EU, a to se zaměřením na postupy pro přijímání závazných právních aktů Unie. Evropská komise je jedním z hlavních orgánů Evropské unie. Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku a odpovídá za provádění politik EU. Omezit však roli Evropské komise pouze na úlohu exekutivního orgánu by bylo zavádějící. Její role v institucionálním systému EU je mnohem širší. Evropská komise je nejdůležitějším zákonodárcem mezi unijními orgány a je současně nadána takřka výlučnou pravomocí normotvorné iniciativy. Normotvorná pravomoc může být nahlížena ze dvou hledisek. V užším smyslu může být vnímána jako Evropské komisi Smlouvami svěřená pravomoc předkládat návrhy závazných právních aktů a přijímat prováděcí opatření k provedení závazných právních aktů Unie. Výkon normotvorné pravomoci nicméně nemusí vždy vést k vydání závazného právního aktu. Postupy pro přijímání právních aktů stanovené právem EU zahrnují několik fází: zjištění potřeby právní úpravy, vznik legislativního záměru a jeho následná realizace v procesu...
|
|
|
Vliv a role Švédska při tvorbě imigrační politiky EU po roce 2000
Jandová, Monika ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl sledovat vliv Švédska na proces tvorby imigrační politiky EU po roce 2000. Práce v 1. kapitole nastiňuje počáteční snahy EU o harmonizaci imigrační politiky ještě před rokem 2000, aby mohla navázat na popis současné situace. Ve 2. kapitole práce přibližuje vývoj švédské politiky vůči imigrantům ze třetích zemí a dokazuje, že otevřený přístup k imigrantům pramení ze zkušeností Švédska ve 2. světové válce. V rámci 3. kapitoly jsou sledovány 2 roviny legislativního procesu v EU. Jednak je popsáno, jakým způsobem vznikají pravidla pro přijímání legislativy v oblasti imigrace, jednak je popsán proces přijímání konkrétních legislativních úprav. Tyto 3 teoretické kapitoly jsou podkladem pro analýzu, jakou roli sehrálo Švédsko v přijímání obou druhů legislativy od roku 2000. Na základě analýzy dochází autorka k závěru, že posoudit vliv jednotlivých členských států na legislativní proces v EU, tedy i Švédska, je velice komplikované a téměř nemožné sledovat, a to především kvůli nedostatečné transparentnosti v průběhu celého procesu. Za největší nedostatky autorka považuje především nezveřejňování pozic členských států při vyjednávání legislativních návrhů v pracovních skupinách a výborech Rady EU.
|
|
|
Proces tvorby klimatické politiky EU
Havlíčková, Lenka ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozhodovacími procesy v EU, které aplikuje na politiku na ochranu klimatu. Zkoumá, jakým způsobem se vytvářejí v EU klimatická opatření, která jsou často přejímána z mezinárodní úrovně. Charakterizuje v obecné rovině legislativní proces v EU a vývoj mezinárodní a evropské klimatické politiky. Součástí práce je případová studie o schvalování návrhu o využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF), na němž demonstruje proces tvorby klimatické politiky.
|
|
|
Role orgánů v rozhodovacím procesu Evropské unie: sílí jejich nadstátní charakter?
Michalčáková, Lenka ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá rozhodovacím procesem Evropské unie a rolí jednotlivých orgánů v rozhodovacím procesu Evropské unie. Dále tato bakalářská práce za pomoci historické analýzy a zhodnocení současného vývoje stanovuje, zda sílí jejich nadstátní charakter. Tohoto je zde dosaženo za pomoci studia jednotlivých zakládacích smluv a jejich revizí, jakožto mezníků ve vývoji charakteru orgánů EU. Za účelem zachování aktuálnosti tématu se popis institucionální struktury, rozhodovacího procesu a všech náležitostí s ním spojených řídí úpravou zakotvenou v aktuální revizi zakládacích smluv - v Lisabonské smlouvě.
|
host ::
RSS.