|
|
Chráněné bydlení pro osoby s mentálním postižením očima jeho klientů
Fialová, Monika ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na chráněné bydlení pro osoby s mentálním postižením, na samotné zkušenosti klientů z různých typů tohoto bydlení. První kapitola se zabývá teoretickými východisky, v podkapitolách jsou vyjmenovány některé trendy v sociálních službách, je zde vysvětlen pojem chráněné bydlení pro osoby s mentálním a postižením a jeho jednotlivé typy. Druhá kapitola je věnována klientům sociální služby chráněné bydlení pro osoby s mentálním postižením, úvodní podkapitola se zabývá pojmem dospělost, další podkapitoly pak psychickými zvláštnostmi lidí s mentálním postižením. Třetí kapitola patří výzkumnému šetření. Je zde zdůvodněn výběr výzkumného problému, stanoven cíl práce a definovány výzkumné otázky. Podkapitoly se zabývají metodami výzkumného šetření a volbou výzkumných metod, popisují místo, kde bylo šetření prováděno. Popsána je volba metody výběru účastníků a výzkumný vzorek. Ve čtvrté kapitole jsou představeni jednotliví účastníci výzkumného šetření prostřednictvím kazuistik a do písemné podoby přepsány rozhovory s názory a zkušenostmi klientů z různých typů chráněného bydlení a zároveň jsou zde shrnuty výsledky výzkumného šetření. Cílem práce je zjistit, popsat a analyzovat názory a zkušenosti klientů z různých typů chráněného bydlení na tuto sociální službu. V práci byly využity...
|
|
|
Potřeby osob se zdravotním postižením a jejich blízkých v době hospitalizace
Andersová, Věra ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Mrkosová, Eva (oponent)
Zkušenosti pacientů se zdravotním postižením a jejich blízkých v době hospitalizace vypovídají o nedostatečném pochopení potřeb těchto lidí. Tento problém se řeší i v zahraniční literatuře a zdůrazňuje se nutnost zavést pozici specializovaného pracovníka, který dobře zná podmínky zdravotnického zařízení i potřeby lidí se zdravotním postižením. Cílem této práce je poukázat na složitou problematiku potřeb lidí s mentálním postižením a jejich blízkých v době hospitalizace. Hospitalizace jako taková představuje složitou a náročnou životní situaci pro každého člověka. U osoby s mentálním postižením je o to závažnější. Práce si klade za cíl popsat zkušenosti lidí s mentálním postižením tak, aby se staly východiskem pro zlepšování jejich zdravotní péče.
|
|
|
Prostředí a podmínky života lidí s mentálním handicapem v letech 1969 - 1992
Zdráhalová, Lucie ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Schindler-Wisten, Petra (oponent)
Tato diplomová práce by ráda přispěla k rozšíření povědomí o problematice mentálně postižených za normalizace. Tedy o skupině, která patřila k marginalizovaným. Předkládaná práce si klade za úkol zjistit, zda a případně jakým způsobem se v období let 1969 až 1992 proměňovalo prostředí a podmínky života lidí s mentálním postižením v ústavní péči. A jakým způsobem na ně zapůsobila transformace devadesátých let. Výzkum je realizován metodou orální historie a pracuje s pěti svědectvími. Všechny narátorky jsou ženy, které jsou z různých krajů ČR a pracovaly s lidmi s mentálním postižením jak před rokem 1989, tak i v letech devadesátých. Dalšími zdroji informací byly publikace věnované speciální pedagogice, které zahrnovaly i vývoj péče o mentálně postižené, byť velmi stručně. Čerpala jsem jak z publikací vyšlých ve zkoumaném období, tak i ze současných a také ze sborníků z konferencí. Mezi základní okruhy témat patří denní režim v ústavech, vzdělávání (ústavní i mimo ústavní), zaměstnání, finanční záležitosti, volný čas mentálně postižených lidí, dále pohled většinové společnosti na tyto lidi a vzdělávání speciálních pedagogů. Na závěr je uvedena kapitola o reflektování změn, které nastaly po listopadu 1989. Klíčová slova: mentální postižení, mentální retardace, Downův syndrom, ústav sociální péče,...
|
|
|
Komunitní bydlení pro osoby s mentálním postižením jako nástroj sociální inkluze
Polívková, Eliška ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
(česky) Cílem tohoto textu je přiblížit, jakým způsobem komunitní bydlení přispívá k sociální inkluzi (sociálnímu začlenění) osob s mentálním postižením, které byly předtím umístěny v zařízení ústavního typu. Práce se nejdříve věnuje širším souvislostem problematiky, jako jsou specifika osob s mentálním postižením a také změny v péči o ně v českém prostředí, které v posledních letech souvisí především s procesem transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb. Výsledkem těchto snah je v mnoha případech zřizování chráněného nebo komunitního bydlení (takzvané "sdílené domácnosti"). Poté seznamuje s procesem první vlny transformace v konkrétním domově pro dospělé osoby s mentálním postižením, jehož výsledkem bylo zřízení komunitního bydlení pro 6 osob. Na dvou případových studiích je demonstrováno, jak toto komunitní bydlení významným způsobem přispělo k sociálnímu začlenění. Nejen, že obyvatelé komunitního bydlení získali příležitost žít životem, který je běžný pro jejich vrstevníky z "normální" populace, ale i přes omezení, která mají, se jim podařilo začlenit se do místního společenství.
|
|
|
Sexuální výchova jako prevence sexuálního zneužívání lidí s mentálním postižením
Strnadová, Kateřina ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
RESUMÉ Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku sexuální výchovy jako prevenci před sexuálním zneužíváním lidí s mentálním postižením. Klíčová část práce se věnuje analýze zahraničních zdrojů a analýze rozhovoru s odborníkem. Snažila jsem se zjistit, jaké jsou osvědčené metody sexuální výchovy při prevenci sexuálního zneužívání lidí s mentálním postižením a jaké podmínky je třeba zajistit pro jejich efektivní vykonávání v zařízeních sociálních služeb. Výsledky komplexní analýzy zahraničních zdrojů a názorů odborníka považuji za hlavní přínos této diplomové práce.
|
|
|
Práce s rizikem v pobytovch zařízeních sociálních služeb
Lepešková, Stanislava ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem rizik v pobytových sociálních službách. Zvláště se zaměřuje na postoje pracovníků pobytových služeb k rizikovým situacím Nejprve je věnována pozornost postojům a dilematům pracovníků sociálních služeb. Poté trendům v současném vymezení mentálního postižení, vlastní vnímání rizika v životě lidí s mentálním postižením, pobytovým službám a dokumentací rizik, používaným metodám v práci s rizikem. Ve výzkumné části jsou prezentovány a diskutovány výsledky dotazníkového šetření v České republice, jehož se zúčastnilo 40 pracovníků z 5 zařízení sociálních služeb (zejména ve Středočeském kraji České republiky). Respondenti (pracovníci zařízení) měli možnost nejen reagovat na položky, ale také vyjádřit svůj postoj k otázce. Na základě tohoto šetření jsou navrženy další metodologické postupy pro výzkum v této oblasti a možnosti využití práce ve speciálně pedagogické praxi. Klíčová slova: mentální postižení, práce s rizikem, pobytové služby, dokumentace práce s rizikem, postoje a dilemata pracovníků sociálních služeb
|
|
|
Specifické vývojové poruchy učení a jejich reedukce
Lorencová, Tereza ; Cintlová, Jitka (vedoucí práce) ; Nováková, Ivana (oponent)
Práce popisuje všechny specifické poruchy učení v obecné rovině. Nejvíce se zaměřu- je na dyslexii, dysgrafii a dysortografii. Uvádí příčiny a projevy SPU a jejich odraz na psychi- ce dětí a životě jejich rodin. Také se věnuje obecným metodám reedukace poruch učení i kon- krétním metodám nápravy dyslexie, dysgrafie a dysortografie včetně nástinu potřebných po- můcek k reedukaci. Představuje systém péče o děti s SPU v České Republice, resp. kdo se vzděláváním a péčí o tyto jedince může zabývat. K šetření v praktické části práce jsou použity následující metody: analýza dokumentace, pozorování, rozhovor a zpracování kazuistik. Šet- ření probíhalo ve dvou institucích, které se zabývají péčí o děti s SPU. Cílem praktické části bakalářské práce je představit dvě instituce pracující s dětmi se SPU, analyzovat jejich meto- dy nápravy SPU a sestavit kazuistiky dvou vybraných žáků.
|
|
|
Integrované vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - kazuistika
Andersová, Věra ; Mrkosová, Eva (vedoucí práce) ; Ptáčková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou integrovaného vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Teoretická východiska práce tvoří kapitoly mentální retardace, ADHD - porucha pozornosti s hyperaktivitou a vzdělávání žáků se speciálními potřebami. Případová studie/kazuistika 13letého chlapce s mentálním postižením, ADHD a poruchou chování demonstruje vlastní problematiku integrovaného vzdělávání v podmínkách běžné školy, resp. možnosti a meze integrovaného vzdělávání. Analýza konkrétního případu ukazuje, že integrace žáka se speciálními potřebami přímo závisí na odborných a lidských předpokladech pedagogů dané školy.
|
|
|
Možnosti koordinované podpory žáků s mentálním postižením v regionu jižních Čech
FÉROVÁ, Lydie
Téma bakalářské práce zní: Možnosti koordinované podpory žáků s mentálním postižením v regionu jižních Čech. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám obecnou charakteristikou mentálního postižení. Podrobněji se zabývám především lehkým mentálním postižením. Výzkum bakalářské práce se totiž zaměřuje na žáky s lehkým mentálním postižením. Dále se zabývám možnostmi koordinované podpory, která je poskytovaná těmto žákům. Soustředím se přitom především na pedagogicko-psychologickou podporu. V této oblasti jsou totiž tito žáci, vzhledem k specifikům lehkého mentálního postižení, nejpotřebnější. Praktickou část tvoří kvalitativní výzkum, jehož cílem je zaměřit se na to, jak žáci s lehkým mentálním postižením vnímají a využívají možnosti koordinované podpory, která jim je poskytována. Kvalitativní výzkum je vhodný v případě úzkého zkoumaného souboru, kdy chceme získat hloubkový popis případu. Pro sběr dat jsou použity polostrukturované rozhovory. Polostrukturované rozhovory tvoří daný soubor otázek, který je ale možné rozšířit o doplňující otázky. Tazatel tak může pružně reagovat na různé situace v průběhu rozhovoru. Skrze doplňující otázky může tazatel získat další cenné informace související s tématem rozhovoru. Zkoumaný soubor tvoří čtyři žáci ZŠ praktické v Prachaticích, kteří zároveň navštěvují K-klub v Husinci. S žáky a s jejich rodinami se znám osobně právě z K-klubu, což je křesťanský volnočasový klub organizovaný křesťanským sdružením YMCA a Církví bratrskou v Husinci. Žáci jsou ve věku devíti až třinácti let. Pochází ze sociálně znevýhodněných rodin. Jednu skupinu respondentů tedy tvořili tito čtyři žáci a jejich rodiče. Rodiče jsem do zkoumaného souboru zařadila, aby dokreslili výpovědi žáků. Druhou skupinu respondentů tvořil vedoucí SPC ve Strakonicích a paní učitelka ZŠ praktické v Prachaticích. Obě skupiny respondentů byly velmi vstřícné a ochotně mi rozhovory poskytly. Rozhovory proběhly nejdříve s odborníky a následně s rodiči a dětmi. Skrze rozhovory jsem hledala odpovědi na výzkumné otázky, které vyplývají z cíle bakalářské práce. 1. Jak žáci s lehkým mentálním postižením vnímají možnosti koordinované podpory, která jim je poskytována? 2. Jak žáci s lehkým mentálním postižením využívají možnosti koordinované podpory, která jim je poskytována? Výsledky výzkumu jsou ovlivněny jistou specifičností zkoumaného souboru. Všichni žáci navštěvují stejnou školu a bydlí ve stejném městě. Všichni pochází ze sociálně znevýhodněných rodin. Tento fakt komplikuje generalizování výsledků na širší skupinu žáků s lehkým mentálním postižením. Na druhou stranu ale umožňuje hlubší náhled do problematiky právě v těchto souvislostech. Z rozhovorů vyplývá, že zásadní podpora je poskytována především ze strany školy. V pedagogicko-psychologické poradně proběhla první diagnostika. Někteří rodiče si vzpomínají, že jim pracovníci poradili, jak s dětmi doma dál pracovat. Některým dětem doporučili logopedickou péči. Po nástupu povinné školní docházky už s dětmi nepracují. Škola spolupracuje se speciálně pedagogickým centrem ve Strakonicích. Kontakt pracovníků s dětmi se ale omezil jen na pravidelná kontrolní vyšetření. Přímo ve škole je dětem poskytnuta logopedická péče. Škola také nabízí široký výběr zájmových kroužků. Paní učitelka zdůrazňuje individuální přístup a názornost při výuce. Usiluje o to, aby si žáci osvojili učivo, ale také správné vzorce chování. Z rozhovorů vyplývá, že děti vnímají podporu ze strany školy v podstatě pozitivně. Ve škole mají kamarády a se svou paní učitelkou vychází velmi dobře. V případě problémů mají ve škole někoho, u koho můžou hledat pomoc. Žáci využívají více možností podpory, ale zcela zásadní roli přitom hraje škola.
|
|
|
Perspektivy ve vzdělávání žáků s handicapem.
SABOLOVÁ, Andrea
Diplomová práce je zaměřena na zmapování podmínek současné školy při vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení s ohledem na státem stanovené podmínky tohoto typu vzdělávání. Práce je rozdělena do dvou částí- část teoretická a praktická. Teoretická část práce se zabývá celkovým pohledem a postavením žáka se specifickými potřebami učení ve škole. Konkrétně jde o pojmy jako diagnostika, reedukace a problémy ve škole těchto žáků. Podstatná část práce pojednává také o možnostech integrace těchto žáků do běžných typů škol a s tím související nároky a požadavky kladené školám. Tyto podmínky jsou v podobě vyrovnávacích a podpůrných opatření zakotveny ve vyhlášce č. 147/2011 Sb., jejíž dodržování v praxi je předmětem praktické části diplomové práce.
|
host ::
RSS.