Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Viniční majer v Jaroslavicích
Májek, Jan ; Sochor, Jan (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Pojetí navržených staveb je značně regionalistické, a to už co do použití typů, forem a principů, tak i užitých materiálů. Snaha se neomezovala pouze na vytvoření funkční dispozice vinařského závodu, ale soustředila se i na kontext a měřítko tvarového uspořádání, ruku v ruce s použitím materiálů konstrukce. Stavby jsou tvarem a členěním jednoduché, snad až nenápadné. Smyslem bylo především nabídnout funkční, příjemné, až útulné prostředí, pocit bezpečí a pohody. Je tedy navržen dvůr z jižní strany tvořený stávajícím objektem dělnické ubytovny, která bude upravena na rodinný dům, z protilehlé severní strany pak hlavní blok vinařství, tedy výroby vína, jeho skladování a distribuce, vč. technického zázemí hospodářství a skladem pro zemědělskou techniku. Východní křídlo dvora by bylo věnováno prostoru pro degustaci s návazností na stávající vinný sklep, který svou pozicí v nové kompozici zaujímá atraktivní postavení.
Krajiny paměti ve středoevropské literatuře - Halič a Bukovina
Iljašenko, Marie ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Diplomová práce Krajiny paměti ve středoevropské literatuře - Halič a Bukovina se zabývá vztahem mezi krajinou, textem, pamětí a kulturní identitou. Vymezuje a zkoumá paměťové konstrukty, které se ve spojení s těmito regiony objevují v německy psané, polské a ukrajinské literatuře pomocí kulturně-sémiotického a literárně-komparatistického přístupů. Těmto dvěma přístupům jsou věnovány první dvě kapitoly, které jsou především teoretické. Jádro práce tvoří beletristické a básnické texty. Řazení textů zčásti kopíruje průběh vzniku paměťových konstruktů, k nimž dochází postupně ve všech třech literaturách. Vznikají po té, kdy Halič a Bukovina přestávají být součástí některého ze státních celků. Práce je členěná tématicky, součásti každé kapitoly je část věnovaná německy psané, polské a ukrajinské literatuře. První kapitola se zabývá haličskou a bukovinskou imaginární topografií, geografií a symbolickými mapami. Tématem druhé je kulturní identita, která se o paměťové konstrukty opírá. Třetí kapitola je věnovaná nejrůznějších mýtům, konstruktům a literárním fenoménům, které se podílely na vzniku obrazu Haliče a Bukoviny jako krajin paměti.
Viniční majer v Jaroslavicích
Májek, Jan ; Sochor, Jan (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Pojetí navržených staveb je značně regionalistické, a to už co do použití typů, forem a principů, tak i užitých materiálů. Snaha se neomezovala pouze na vytvoření funkční dispozice vinařského závodu, ale soustředila se i na kontext a měřítko tvarového uspořádání, ruku v ruce s použitím materiálů konstrukce. Stavby jsou tvarem a členěním jednoduché, snad až nenápadné. Smyslem bylo především nabídnout funkční, příjemné, až útulné prostředí, pocit bezpečí a pohody. Je tedy navržen dvůr z jižní strany tvořený stávajícím objektem dělnické ubytovny, která bude upravena na rodinný dům, z protilehlé severní strany pak hlavní blok vinařství, tedy výroby vína, jeho skladování a distribuce, vč. technického zázemí hospodářství a skladem pro zemědělskou techniku. Východní křídlo dvora by bylo věnováno prostoru pro degustaci s návazností na stávající vinný sklep, který svou pozicí v nové kompozici zaujímá atraktivní postavení.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.