|
|
Student s depresí: perspektiva blízké osoby
Švecová, Helena ; Adámková, Jana (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá studenty s depresí a jejich blízkými osobami. Cílem této diplomové práce je zmapovat různé aspekty soužití se studentem trpícím depresí. Využitá je přitom perspektiva blízkých osob, jejichž podpora bývá pro studenty s depresí klíčová. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu deprese za využití historické perspektivy a a perspektivy diagnostických manuálů. Dále se věnuje různým aspektům depresivních onemocnění, včetně jejich dopadů na život jedince. Poslední kapitola teoretické části se pak věnuje copingu a copingovým strategiím. Empirická část práce snaží zmapovat různé strategie podpory studenta s depresí, které volí blízké osoby. U deprese, jakožto velmi závažného onemocnění, se také dá předpokládat ovlivnění psychického stavu těchto pečujících blízkých osob. V návaznosti na tento předpoklad se práce rovněž snaží zmapovat copingové strategie, které blízké osoby využívají pro podporu vlastního duševního zdraví. Pro naplnění výzkumných cílů byla zvolena kvalitativní metodologie. K získání dat byla využita metoda polostrukturovaného rozhovoru a následná analýza textu byla provedena za využití otevřeného kódování. Analýza rozhovorů poukázala na subjektivně nejobtížnější aspekty soužití se studentem trpícím depresí, kterými byly vlastní prožívání pocitů bezmoci, a na...
|
|
|
Zkušenost rodičů dětí s problémovým a poruchovým chováním
Voldřich, Michal ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent) ; Bílková, Zuzana (oponent)
Předkládaná disertační práce se zaměřuje na zkušenost rodičů dětí s problémovým a poruchovým chováním. Navazujeme tím na výzkumy zaměřené na rodičovství dětí s ADHD s tím, že nás pohled chceme rozšířit zejména o sociálně konfliktní rozměr v chování dětí. V teoretické části zkoumáme, jak jsou kategorie problémového a poruchového chování uchopené ve zdravotnických a speciálně pedagogických klasifikacích. Dále zpracováváme výzkumy zaměřené na rodičovskou zkušenost. Vlastní výzkum vychází z kvalitativní metodologie, z opakovaných rozhovorů s rodiči dětí a jejich analázy prostřednictvím metod zakotvené teorie. Zajímá nás především jak do zkušenosti vstupuje sociálně konfliktní a medikalizovaný rozměr problémového chování. KLÍČOVÁ SLOVA rodičovská zkušenost, problémové a poruchové chování, ADHD, kvalitativní metodologie
|
|
|
Epilepsy impact on quality of life in women
Prudnikova, Elizaveta ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá pojetím kvality života u žen s epilepsií z kvalitativního hlediska. Epilepsie jako chronické neurologické onemocnění postihuje nejen každodenní činnosti po diagnóze, ale také má dopad na životní rozhodnutí žen v takových oblastech jako je zaměstnání nebo rodina. Prostřednictvím narativní analýzy práce kategorizuje související faktory vybraného konceptu na primární a sekundární. Dále podrobně zkoumá problematiku získání řidičských průkazů, což je jednou ze specifik u osob s epilepsií v Česku. Práce zároveň definuje postoje respondentů vůči společenskému vnímání epilepsie a s tím související obavy respondentů. V neposlední řádě je zkoumána otázka mateřství a těhotenství u žen s epilepsií, a to jako jeden z ovlivňujících faktorů kvality života. Nakonec táto práce představuje kvalitativní přístup jako nepostradatelný nástroj pro počáteční prozkoumání vybraného vzorku v návaznosti na budoucí výzkumy spojené s koncepcí kvality života v epilepsii.
|
|
|
Vliv sukcesivního bilingvismu a akulturačních procesů na pojetí osobnosti migranta
Tyulkina, Maria ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Název Vliv sukcesivního bilingvismu a akulturačních procesů na pojetí osobnosti migranta Abstrakt: Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu sukcesivního bilingvismu a s tím související akulturační procesy u jedinců, kteří se v adolescentním věku ocitli v novém a neznámém sociokulturním prostředí. Jejím cílem je rozbor postmigračních procesů, jež proběhly u těchto mladých lidí, a to ze dvou hlavních hledisek. Jednak se soustředím na otázku osvojování jazyka, jednak na otázku kulturní adaptace a akulturace. Obě tyto fáze chápu jako klíčové pro zodpovězení otázky o utváření osobnosti a identity migranta. Výzkum byl prováděn mezi rusko-českými bilingvisty a zjištěná data byla následně zpracována pomocí metody kvalitativního výzkumu. Klíčová slova: bilingvismus, ruská komunita, sukcesivní bilingvismus, akulturace, migrace, bikulturalita, kvalitativní výzkum
|
host ::
RSS.