|
|
Obtíže při osvojování kresby u dětí v předškolním věku
Vyšínová, Pavlína ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Vágnerová, Marie (oponent) ; Slavík, Jan (oponent)
Název: Obtíže při osvojování kresby u dětí v předškolním věku Autor: Pavlína Vyšínová Katedra: Katedra psychologie Školitel: PhDr. Miroslav Klusák, CSc. Abstrakt Předkládaná disertační práce je zaměřena na sledování obtíží v kresebném vývoji u dětí v předškolním věku. Kresba je pro dítě typickým výrazovým prostředkem, často vnímaným jako spontánní a přirozená aktivita. Přesto se v populaci dětí předškolního věku nacházejí děti, které nekreslí, případně začínají kreslit mnohem později, než je v běžné populaci obvyklé, nebo na výzvu ke kresbě reagují negativně. V rámci práce je analyzován fenomén, kdy kresba dítěte výrazně neodpovídá jeho kognitivním schopnostem, z důvodu rizika specifické poruchy osvojování kreslení (dyspinxie) nebo z důvodu jiné krize zobrazování v předškolním věku. Těžiště výzkumu je ve zpracování kvantitativních metod (test rozumových schopností, kresebné testy), ale doplňující informace jsou čerpány též z metod kvalitativních (anamnéza, rozhovor, pozorování, esej). V rámci metodologie je představen nový hodnotící systém pro skórování dětských kreseb bez ohledu na zobrazené téma. Součástí práce je také navržení intervence pro kultivaci dětského kresebného projevu a zlepšení vztahu k aktivitě kreslení. Klíčová slova: Dětská kresba, předškolní věk, dyspinxie, krize výtvarného projevu
|
|
|
Konceptualizace kvalit kresby autory staršího školního věku
Michálková, Anna ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
v ČJ Práce se věnuje otázce, jak autoři staršího školního věku konceptualizují kvalitu kresby. Abych získala odpovědi na tyto otázky, uskutečnila jsem výzkum na druhém stupni základní školy mezi žáky páté a osmé třídy. Žákům byl zadán úkol nakreslit pána a strom, následně jsem s žáky o jejich kresbách vedla rozhovory. Pro analýzu rozhovorů jsem si vybrala systém kritérií vymezených Janem Slavíkem, kde jednotlivá kritéria odpovídají pojmům, v jakých mohou žáci uvažovat. Tento systém mi umožnil uchopit pojmovou strukturu mých žáků. Pomocí analýzy kritérií, která žáci používali, jsem sledovala otázku vývojové gradace a dospěla ke zjištění, že rozdíl v četnosti používání kritérií mezi žáky páté a osmé třídy není nijak markantní. Rozdíl mezi žáky těchto tříd pozoruji v šíři jimi používaných kritérií, přičemž mladší žáci používají kritéria ve větší míře jejich různosti. Pro hlubší analýzu jsem zavedla dimenze k určitým kritériím, která žáci používali rozdílným způsobem. Výsledkem mých zjištění je podoba, ve které žáci nakládají s kritérii a jejich dimenzemi, nakolik a jakým způsobem určitá kritéria používají. Jako související jev stojící za vesměs negativním vymezením kresby žáků osmé třídy, se ukázala být krize výtvarného projevu. Toto zjištění srovnávám s příslušnou literaturou a vyjádřením učitelek...
|
host ::
RSS.