Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Bezpečnostně-politická dimenze kontroly exportu zbraní na příkladu vlád H. Kohla a G. Schrödera v letech 1989-2005
Kufčák, Jakub ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Tato práce si předestřela úkol zabývat se fenoménem kontroly vývozu zbraní Spolkové republiky Německo v období vlád kancléřů Helmuta Kohla a Gerharda Schrödera mezi lety 1989 až 2005 a k tomuto účelu byl vyvinut analytický rámec, který tento fenomén analyzuje prostřednictvím vládní politiky exportu zbraní, jejímž výsledkem je kontrolní systém vývozu zbraní. Z důvodu absence předešlého výzkumu v českém prostředí bylo potřeba věnovat značný prostor konceptuálnímu vymezení politiky exportu zbraní a kontextu analytického rámce. Bylo argumentováno, že zbrojní exportní politiku lze v případě SRN lépe analyzovat jako pasivní podmnožinu bezpečnostní politiky. Proto analytický rámec využitý ve zkoumaném období 1989 až 2005 reflektoval čtyři faktory či úhly pohledu, které na politiku exportu zbraní SRN působí (v kontextu vnějších tlaků, bezpečnostní politiky spolkové vlády, koordinace na úrovni EU a legislativního a institucionálního rámce). Práce pojatá jako modifikovaná disciplinovaná interpretativní studie pracovala se dvěma výzkumnými otázkami založenými v konceptech, které již částečně na fenomén exportu zbraní byly částečně aplikovány v jiném kontextu a pro jiné časové období. První otázkou je cyklické pojetí vývoje politiky exportu zbraní od restriktivních období k uvolněným obdobím. Druhou je analýza povahy...
Bezpečnostně-politická dimenze kontroly exportu zbraní na příkladu vlád H. Kohla a G. Schrödera v letech 1989-2005
Kufčák, Jakub ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Tato práce si předestřela úkol zabývat se fenoménem kontroly vývozu zbraní Spolkové republiky Německo v období vlád kancléřů Helmuta Kohla a Gerharda Schrödera mezi lety 1989 až 2005 a k tomuto účelu byl vyvinut analytický rámec, který tento fenomén analyzuje prostřednictvím vládní politiky exportu zbraní, jejímž výsledkem je kontrolní systém vývozu zbraní. Z důvodu absence předešlého výzkumu v českém prostředí bylo potřeba věnovat značný prostor konceptuálnímu vymezení politiky exportu zbraní a kontextu analytického rámce. Bylo argumentováno, že zbrojní exportní politiku lze v případě SRN lépe analyzovat jako pasivní podmnožinu bezpečnostní politiky. Proto analytický rámec využitý ve zkoumaném období 1989 až 2005 reflektoval čtyři faktory či úhly pohledu, které na politiku exportu zbraní SRN působí (v kontextu vnějších tlaků, bezpečnostní politiky spolkové vlády, koordinace na úrovni EU a legislativního a institucionálního rámce). Práce pojatá jako modifikovaná disciplinovaná interpretativní studie pracovala se dvěma výzkumnými otázkami založenými v konceptech, které již částečně na fenomén exportu zbraní byly částečně aplikovány v jiném kontextu a pro jiné časové období. První otázkou je cyklické pojetí vývoje politiky exportu zbraní od restriktivních období k uvolněným obdobím. Druhou je analýza povahy...
Zakázané prostředky a způsoby vedení ozbrojených konfliktů
Boušková, Klára ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Resumé Zakázané prostředky a způsoby vedení ozbrojených konfliktů - otázka konvenčních zbraní Téma této diplomové práce je "Zakázané způsoby a prostředky vedení ozbrojených konfliktů - otázka konvenčních zbraní". Vzhledem k tomu, že se jedná o téma velmi široké, je tato práce zaměřena na zákazy a omezení použití některých druhů konvenčních zbraní. Konvenčními zbraněmi se rozumí všechny zbraňové systémy, které nelze zařadit mezi zbraně hromadného ničení. První část je věnována historickému vývoji válečného práva - jedná se o jedno z nejstarších odvětví mezinárodního práva veřejného vůbec. Další část se zabývá jeho základní zásadami, které jsou v podstatě základem všech přijímaných zákazu. Jedná se o zásadu humanity, zásadu vojenské nutnosti, zásadu zákazu nerozlišování, zásadu proporcionality a zásadu zakazující způsobování nadměrných zranění a zbytečných útrap. Pak přichází část zabývající se jednotlivými úmluvami zakazujícími nebo omezujícími použití některých druhů konvenčních zbraní a to těmi, které byly přijaty na přelomu 19. a 20. století. Pozornost je zde věnována Petrohradské deklaraci (1868), která je prvním mezinárodním dokumentem zakazující použití jednoho konkrétního druhu konvenční zbraně, a dále některým dokumentům přijatým na I. a II. Haagské mírové konferenci, které představují mezník v právu...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.