|
|
Druhá příroda. Příspěvek k sociální filozofii umění
Stejskal, Jakub ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent) ; Hrubec, Marek (oponent)
Resumé - Dizertační práce Druhá příroda. Příspěvek k sociální filozofii umění (Jakub Stejskal) V jakém smyslu je možné mluvit o umění jako o zdroji sociálního poznání? V této práci kritizuji pozici, podle které umění získává svou sociálně-kognitivní relevanci skrze svůj bytostný vztah k normativní vizi společnosti jako smířené druhé přírody: umění buď přináší vhled do povahy sociální reality jakožto takové druhé přírody, nebo nám naopak dává pocítit její nesmířenost a je příslibem jejího smíření. Věnuji se dvěma interpretačním liniím vycházejícím z odkazu německé klasické filozofie, které tuto pozici zastávají: frankfurtské kritické teorii a analytickému kantovskému revizionismu. Jejich představitelé vnímají, ať už implicitně či explicitně, umění jako nástroj zakouzlení a afirmace, který může nanejvýš svůj afirmativní charakter potlačovat ve jménu budoucího smíření. Proti tomuto pojetí stavím chápání uměleckého modernismu jako projevu estetiky odkouzlení, která vnímá umění jako nástroj vytvoření specifické kognitivní distance vůči sociální druhé přírodě bez potřeby vize smíření.
|
|
|
Transformace kultovní a konceptuální hodnoty v dějinách fotografie
Dotřel, Jan ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Zuska, Vlastimil (oponent)
Tato práce se věnuje teorii fotografie a je historického charakteru. Je rozdělena do tří autonomních epizod, které chronologicky odpovídají třem historickým etapám. Tyto části jsou propojeny genealogií jednoho možného čtení fotografie, které budeme po celou dobu práce sledovat. První část se věnuje podmínkám a historickým příčinám zrodu fotografie. Druhá etapa popisuje pozdější dějinné období Výmarské republiky a fotografického hnutí Neue Sachlichkeit. Poslední část se věnuje Düsseldorfské škole fotografie a jejím současným nástupcům. Tyto historické etapy propojuje estetická problematika hodnoty kultovní a konceptuální, na kterých je demonstrován způsob čtení fotografického média jakožto specifického estetického fenoménu.
|
|
|
Teorie univerzálií u J. Locka a W. Ockhama
BAUER, Lukáš
Bakalářská práce se zabývá univerzáliemi, tak jak je pojímá J. Locke a W. Ockham. Vychází z dvou hlavních spisů: U Willama Ockhama spis ?Ordinatio? a u Johna Locka ?Esej o lidském rozumu?. V první části bakalářské práce jsou shrnuty hlavní body teorií, které se zabývají obecninami. Ockhamova teorie ?fictum?, její kritika a následná teorie ?intellecito?. Kapitola zabývající se teorií J. Locka je založena na teorii obecných idejí. V poslední části práce je srovnání těchto teorií. Zda lze nalézt nějaké podobné rysy. Posledním krokem je aplikování kritiky Ockhamovy teorie fiktivní představy na Lockovu teorii obecných idejí.
|
|
|
Konceptualizace umění jako negace formy. Problém podstaty konceptuálního umění.
ŘÍHOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá problematickými aspekty avantgardy zesílenými a rozvinutými v poválečném hnutí tzv. nové avantgardy ve vizuálním umění, především pak jeho konceptuálními tendencemi, které představují pro současnou estetiku stálou výzvu. Nejprve se pokusí nastínit východiska estetické teorie umění, aby posléze poukázala, jakým směrem se kritika estetiky ze strany konceptuálních umělců ubírá. Představí možnosti a meze vybraných definičních strategií, povahu vztahu konceptuálního umění k jiným typům umění a mimouměleckým činnostem, především jeho přibližování k filosofii a vědě. Klíčovými otázkami jsou: Čím je konceptualismus? Co činí neo-avantgardní díla uměním? Lze na konceptualismus vztahovat estetické kategorie? Jakým způsobem funguje konceptuální dílo jako znak?
|
host ::
RSS.