|
|
Integrace republikánské politické teorie: konceptuální přístup
Halamka, Tomáš ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent) ; Fořtová, Hana (oponent)
Republikánská politická teorie bývá často rozdělována na neo-římský a neo-athénský republikanismus. Obě varianty chápané odděleně však poskytují pouze úzký a nekompletní obraz republikanismu, který přichází o řadu významných teoretických vhledů. Předkládaná práce naopak přichází s tezí, že z historického i teoretického hlediska může být přesnější a přínosnější chápat neo-římský a neo-athénský proud jako dvě větve jednotné a integrované republikánské tradice. Práce začíná metodologickou diskusí otázky, jakým způsobem může být integrované pojetí republikanismu zformulováno, a vysvětluje důvody svého příklonu ke konceptuálnímu přístupu a k volbě morfologicky orientované metodologie Michaela Freedena. Práce dále pátrá po nejranějších dochovaných formulacích republikánských konceptů ve starověkém Řecku a Římě a diskutuje jejich vzájemné podobnosti a rozdíly. Poté přesouvá pozornost na vývoj těchto konceptů v období klasického republikanismu v renesanční Itálii, raně novověké Anglii a Americe 18. století. Následně jsou analyzovány nejvýznamnější artikulace současného neo-římského a neo-athénského republikanismu. Poslední kapitola shrnuje a syntetizuje nejvýznamnější zjištění: (1) Existence dvou separátních narativů neo- římského a neo-athénského republikanismu nebyla prokázána ani ve starověku, ani v...
|
|
|
Parakratos in Post-Civil War Greece: Reality and Interpretation
Karasová, Nikola ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; van Steen, Gonda (oponent) ; Brunnbauer, Ulf (oponent)
Na základě historiografické analýzy, archivního výzkumu a dobového tisku zpracovává tato disertační práce problematiku parastátu (řec. parakratos, ang. deep state nebo parastate) v Řecku v období po občanské válce (1949-1967). K problému přistupuje ze čtyř perspektiv: zaprvé, parastát diskutuje v kontextu akademických debat o parapolitice a konceptech duálního státu, bezpečnostního státu a hlubokého státu; a prezentuje ho jako studenoválečný paralelní mocenský mechanismus, analogický k podobným případům v Itálii a Turecku. Zadruhé, parastát analyzuje jako součást řecké politické reality prismatem dějinných událostí tak, jak je zdokumentovala řecká historiografie. V tomto smyslu se disertace soustředí na vznik a činnost tajných vojenských skupin a parastátních ultranacionalistických organizací, které zkoumá ve vztahu s řeckým politickým, právním a sociálním prostředím. Na oba jevy nahlíží optikou neefektivního řeckého politického a administrativního systému, hluboce rozdělené společnosti, zpolitizovaného veřejného prostoru a přetrvávajících klientelistických sítí založených na principu politické loajality. Zatřetí, parastát je probádán na úrovni interpretace jako termín a koncept užívaný řeckou historiografií. S ohledem na předpokládané kořeny parastátu, jeho aktéry, cíle a vztah vůči státu jsou...
|
|
|
Kemalist Eurasianism: A Third Way for Contemporary Turkey in-between the West and East
Yılmaz, Emre Can ; Brisku, Adrian (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
V červnu 2016, po sedmi měsících diplomatické krize v důsledku sestřelení ruského stíhacího bombardéru tureckými ozbrojenými silami, vstoupily turecko-ruské vztahy do procesu smíření. O několik týdnů později zažilo Turecko pokus o převrat (15. července 2016), což se stalo zlomovým okamžikem ve změně postavení Turecka v mezinárodní politice. Zhoršení vztahů se Západem a sblížení s Ruskem přinesly debaty o eurasianismu jako alternativní orientace zahraniční politiky. V této souvislosti se práce zabývá kemalistickým eurasianismem, tedy ideou navrženou Vlasteneckou stranou eurasianistickou. Práce předkládá konceptuální a kontextovou mapu této idey pomocí analýzy a interpretace díla předsedy Vlastenecké strany Dogu Perinceka a stranického časopisu Teori v rámci přístupu konceptuální historie. Přitom zpochybňuje mylnou představu o tom, že kemalistický eurasianismus pochází z ruského neoeurasianismus a naopak odvozuje historický původ teto idey od kemalistické revoluce a levicových nacionalistických myšlenkových proudů. Práce tudíž ukazuje, že je kemalistický eurasianismus především národním programem, založeným na kemalistických zásadách nacionalismu, etatismu a populismu, a také mezinárodním rozšířením turecké národní revoluce. Klíčová slova Kemalismus, eurasianismus, levicový nacionalismus,...
|
host ::
RSS.