|
|
Popularizace vědy v českých médiích
Zadražil, Ondřej ; Poliaková, Karolína (vedoucí práce) ; Hejlová, Denisa (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá formáty, které česká média využívají při popularizaci vědy. V teoretické části jsou představeny poznatky ohledně vědecké komunikace a komunikace vědy, včetně možných stakeholderů a strategických cílů komunikátorů. Následně teoretická část představuje specifika samotné popularizace vědy včetně jejích základních formátů, které jsou v rámci teorie k dispozici. Na teoretickou část navazuje metodologie, v rámci které je představen způsob, jakým jsou konstruovány kategorie formátů, a způsob jejich analýzy pro hlavní test. Ještě před ním je zařazen pilotní test pro ověření správnosti nastavení kategorií, vybraných sad vědeckých témat a dostatečné saturovanosti dat ve čtyřech zvolených českých médií s popularizační tématikou. V rámci hlavního testu bylo zanalyzováno 612 mediálních výstupů a výsledky analýzy jsou následně představeny ve frekvenčních tabulkách. Výstupem práce je přehled mediálních formátů používaných v české mediální krajině představený na základě sestavené kategorizace. V diskusní části práce jsou zjištěné výstupy zasazeny do dalšího kontextu zjištěného v teoretické části práce a společně s tím jsou uvedena možná doporučení pro zlepšení efektivity popularizace vědeckých témat.
|
|
|
Srovnání strategické komunikace vesmírných agentur NASA a ESA
Thein, Filip ; Poliaková, Karolína (vedoucí práce) ; Houdek, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozdíly v komunikaci mezi americkou vesmírnou agenturou NASA a jejím evropským protějškem ESA. Teoretická část se zaměřuje na komunikaci astronomie, historický vývoj agentur, a spolupráce s dalšími národními a soukromými subjekty. V praktické části je zmapovaná přímá komunikace NASA a ESA s veřejností. Cílem práce je porovnat rozdíly ve strategické komunikaci vesmírných agentur a nalézt klíčové komunikační aspekty. Výzkum prováděný komparativní metodou a tematickou analýzou odhaluje, v čem se komunikace evropské a americké agentury liší. V rámci interpretace dat jsou výsledky vztaženy na organizační strukturu, historii agentur, deklarované hodnoty a financování.
|
|
|
Psychologové v médiích a jejich vnímání publikem
Schubertová, Karolína ; Kasík, Pavel (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
čj Bakalářská práce Psychologové v médiích a jejich vnímání publikem se zabývá tématem popularity oboru psychologie, publikací online i tištěných článků s psychologickými tématy, komentáři psychologů a vnímání těchto textů publikem. Dále popisuje, jak by mělo vypadat novinářské informování o psychologických tématech, aby se minimalizovalo zkreslení či sdílení nepravdivých informací. Zabývá se také způsoby prezentace psychologie, její popularizací a úskalími, která v rámci ní vznikají. V teoretické části je představeno vědecké pozadí psychologie, výzkumné metody, které užívá, možné důvody výskytu tématu psychologie v médiích a nelehký vztah psychologů a novinářů, kteří mají často odlišné hodnoty a cíle. Dále jsou zde popsány různé role, které má psycholog v rámci mediální prezentace sebe a svého oboru, a úskalí psychologické popularizace. Praktická část práce se zabývá obsahovou analýzou online i tištěných článků s psychologickými tématy a komentářů psychologů k tématům. Dále se praktická část zabývá percepcí článků s psychologickými tématy. Prostřednictvím behaviorálního experimentu je zkoumáno, zda pro čtenáře hraje z hlediska důvěryhodnosti textu roli to, jestli článek odkazuje na vědecké studie a data nebo pouze na zkušenost a přesvědčení. Zkoumáno je také, zda hraje v rámci percepce...
|
|
|
Komunikace vědy v 19. století se zřetelem na práci J.E. Purkyně
Fišerová, Ivana ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Komunikace vědy v 19. století se zřetelem na práci Jana Evangelisty Purkyně" mapuje vývoj komunikace vědy za dob českého národního obrození a dokazuje ohromný podíl vědy v rozvoji společnosti, jazyka, kultury i politiky. Zvláštní pozornost práce přikládá jednomu z největších buditelů této doby, Janu Evangelistovi Purkyňovi, jenž měl obrovský vliv na formování dnešní vědecké společnosti. V první části jsou představeny teoretické podklady komunikace vědy, které slouží jako důkazy jejího vlivu na emancipační procesy v českých zemích v 19. století. Jedná se o celkový dobový kontext, následně životopis a přínos Jana Evangelisty Purkyně, samotný vývoj české vědy, který je důležitý pro porozumění této oblasti, a závěrem jsou pak uvedeny první české vědecké časopisy, jejichž zakladatelem, nebo alespoň částečným iniciátorem jejich založení, byl Purkyně. Druhá část práce je empirická a jsou v ní analyzovány editorialy prvního období vydávání vědeckého časopisu Živa v letech 1853-1867, tedy za dob vedení Purkyně a Krejčího. Pomocí kvalitativní obsahové analýzy je zde dokázán zejména politický podtext a vyobrazena náročná vydavatelská činnost v těchto letech.
|
host ::
RSS.