|
|
Strukturní modifikace primární kůry kořene v odpovědi na podmínky prostředí
Lehmannová, Justýna ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Albrechtová, Jana (oponent)
Rostliny se ve svém prostředí setkávají s mnoha nepříznivými faktory, kterým se musí přizpůsobit, aby své prostředí mohly efektivně využívat i přes působení stresu v podobě nedostatku vody, deficience živin, zasolení, utužení či zaplavení půdy. Tato práce je zaměřena na vnitřní stavbu kořene a její změny v odpovědi na stresové podmínky prostředí. Konkrétně se zaměřuje na strukturní modifikace střední části primární kůry kořene, které mají důležitou roli v optimalizaci funkcí kořenového systému ve stresových podmínkách. Shrnuje poznatky o struktuře, způsobu vzniku a regulačních mechanismech tvorby aerenchymu, který má velký význam pro přežití rostlin v hypoxických podmínkách. S těmi se setkává mnoho rostlin v zaplavovaných oblastech, včetně významných zemědělských plodin, jako jsou rýže nebo kukuřice. Práce analyzuje také roli aerenchymu v odpovědi na jiné stresové faktory, jako je deficience živin, nedostatek vody nebo utužení substrátu. Dále se tato práce věnuje méně známým strukturním modifikacím střední části primární kůry, jejichž funkce zatím nebyla zcela pochopena, ale představují potenciálně důležité charakteristiky kořenového systému, na které by se v budoucnu mohlo zaměřovat šlechtění odolných kultivarů zemědělských plodin. Mezi tyto modifikace patří ukládání sekundárních buněčných stěn...
|
|
|
Root - shoot junction (collet) development
Hermann, Jiří ; Žárský, Viktor (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Přestože předěl mezi kořenem a prýtem (krček) dospělých rostlin je dobře identifikovatelnou částí rostlinného těla, jeho vývoj překvapivě až doposud nebyl předmětem seriózního výzkumu. Předěl je klíčovým prvkem v životě rostlin, jelikož zde dochází k propojení dvou kontrastních životních prostředí rostlin a k důležitým změnám ve vývojových programech - podzemní a nadzemní. Předěl krytosemenných je prvotně založen již během embryonální fáze vývoje v podobě široké přechodové oblasti mezi kořenem a hypokotylem, a dále se vyvíjí po vyklíčení semen během růstu jedince. Nejdůležitějším orgánem při tomto procesu je právě hypokotyl, který vykazuje značnou vývojovou plasticitu, umožňující mimořádné prodlužování při etiolovaném růstu ve tmě, ale také dokáže iniciovat vznik adventivních kořenů při deetiolaci. Během všech fází vývoje předělu má zásadní roli signalizace auxinem a polární transport auxinu. Práce se z většiny zaměřuje na vývoj předělu modelového organismu Arabidopsis thaliana. Diskutován je také význam fylogenetického vzniku předělu z pohledu evolučního vzniku kořenů a stonků a evoluce embrya. Tato práce si klade za cíl poskytnout přehled o ontogenetickém i fylogenetickém vzniku a vývoji předělu mezi kořenem a výhonem. Klíčová slova: kořen; prýt; spoj kořen-prýt; krček; embryogeneze; klonální...
|
|
|
Svařování rámu z hliníkových slitin
Rašek, Ondřej ; Daněk, Ladislav (oponent) ; Kubíček, Jaroslav (vedoucí práce)
Při svařování rámů transformátoru metodou TIG je důležité dostatečné provaření kořene, nesmí však dojít k ovlivnění pohledové plochy. Byly provedeny tři druhy zkoušek ke zjištění vlastností svarů při různých podmínkách, a to makroskopická kontrola, zkouška tahem a zkouška lomem. Dále bylo provedené ekonomické zhodnocení jednotlivých metod. Nejlépe vychází svar jednovrstvý s předehřevem materiálu.
|
|
|
Parametrické zkoušky plazmové svařování kořene svaru
Záškoda, David ; Daněk, Ladislav (oponent) ; Kubíček, Jaroslav (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je posoudit vhodnost nového postupu svařování kořenů svarových spojů u rotorů parních turbín plazmovým paprskem. Nově navržená metoda využívá kombinace svařování kořene svaru plazmou s metodou svařování pod tavidlem, ovšem svařování pod tavidlem není předmětem této práce. V rámci provedených zkoušek byly ověřovány možnosti svařování kořene svaru plazmovým paprskem – metodou klíčové dírky bez přídavného materiálu. Cílem bylo nalézt optimální svařovací parametry a dosáhnout požadované jakosti svaru, zejména s ohledem na jeho geometrické provedení. Rotory turbín jsou vyráběny z žárupevných ocelí, které disponují vysokou pevností za vysokých teplot. Ve všech popsaných zkouškách byla používána ocel 30CrMoNiV 5-11....mat. č. 1.6946.
|
|
|
Function of the Tetratrico-peptide Thioredoxin-Like (TTL) gene family in root system development
Xin, Pengfei ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Vaňková, Radomíra (oponent) ; Ovečka, Miroslav (oponent)
Kořenový systém plní základní funkce rostlin, jako je příjem živin a vody, ukotvení v půdě, nebo interakce s abiotickými a biotickými faktory v půdním prostředí. Funkce kořenů hraje významnou roli také u zemědělských plodin, při naplňování potřeb potravinové bezpečnosti dnešního světa. Postranní kořeny (LR) jsou základní složkou kořenového systému rostlin. Identifikovali jsme gen TETRATRICOPEPTIDE-REPEAT THIOREDOXINLIKE 3 (TTL3), který je funkčně propojený s vývojem kořenových primordií, jejich vynořením z mateřského kořene a pozdějším vývojem LR. Ztráta funkce TTL3 vede ke snížení počtu postranních kořenů v důsledku opožděného vývoje jejich primordií (LRP). Genová rodina TTL u Arabidopsis obsahuje čtyři členy. S výjimkou genu TTL2, který byl specificky zapojen do vývoje samčího gameofytu, je exprese ostatních tří (TTL1, TTL3 a TTL4) spojena s růstem a vývojem kořenů. Časové a prostorové rozložení exprese TTL3 odpovídá jeho roli v postiniciačním vývoji LRP, v období emergence a pozdějším vývoji rostoucích postranních kořenů. Subcelulární lokalizace TTL1, TTL2, TTL3 a TTL4 ukázala, že jsou spojeny při transientní expresi v listech tabáku ko-lokalizovány s mikrotubuly, což bylo pro TTL3 potvrzeno také v Arabidopsis. TTL3 byl také spojen s endomembránovým systémem a bylo již dříve popsáno, že je...
|
|
|
Vliv triazolových fungicidů na parametry půdy
Račko, Ján ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Ochrana rostlin stále závisí na používání pesticidů, často ve směsích, které představují potenciální hrozbu pro necílové organismy. Triazolové fungicidy (tebukonazol, penkonazol a další) jsou široce používány v zemědělství proti houbovým patogenům, ale mohou ovlivnit jak metabolismus samotných rostlin, tak složení půdních organismů. Mezi biochemické indikátory zdraví a kvality půdy patří obsah mikroorganismů a aktivity enzymů z řad glykosidas, proteas a dehydrogenas. V této práci bylo zkoumáno, jak ovlivňuje aplikace penkonazolu a tebukonazolu a jejich kombinace zálivkou do půdy a postřikem na listy rostlin rajčete jedlého (Solanum lycopersicum L., cv. Cherrola) aktivity enzymů podílejících na metabolismu uhlíku a fosforu. Bylo zjištěno, že endoglykosidasy podílející se na degradaci buněčných stěn rostlin a hub (celulasy, chitinasy) mají vlivem triazolů v půdě sníženou aktivitu, zatímco aktivita endo- β-1,3-glykanasy byla zvýšená ve skupině sPT. Aktivita exoglykosidas (β-glukosidasy, β-hexosaminidasy, β-galaktosidasy a α-manosidasy)v půdě byla zvýšena. Aktivita těchto enzymů byla stanovena také v kořenech rostlin rajčat, ze kterých může docházet k sekreci enzymů do půdy. Triazolové fungicidy zvyšovaly také aktivitu kyselé a alkalické fosfatasy v půdě. Celkově vyšší aktivity enzymů byly detekovány v půdě a...
|
|
|
Visualization of root apoplastic pH in plants
Wernerová, Daša ; Fendrych, Matyáš (vedoucí práce) ; Paris, Nadine (oponent)
Orientované pohyby rostlin neboli tropismy umožňují rostlinám aktivně reagovat na různé podněty z prostředí a získat tak více světla, lepší přístup k výživě nebo zajistit růst kořenů hlouběji do půdy. Gravitropismus orientuje růst kořene podél vektoru gravitace. Gravitace je vnímána prostřednictvím sedimentace statolitů v kořenové čepičce, nicméně přesná signální dráha není zatím známa. Gravitropní stimulus vyvolává nerovnoměrnou redistribuci fytohormonu auxinu ve vnějších vrstvách buněk, která vede k rozdílnému růstu na vrchní a spodní straně kořene a způsobuje tak jeho ohnutí. Změny v redistribuci auxinu jsou doprovázeny změnami v pH apoplastu. Odhalení přesné povahy těchto změn by mohlo pomoci objasnit mechanismy signální dráhy v odpovědi na gravitropismus. Pro přesné měření pH mohou být využívány mikroelektrody, nejsou však vhodné pro dlouhodobé měření pH v rostoucích kořenech. V posledních letech se objevila různá pH senzitivní barviva a geneticky kódované senzory. Tyto mohou být použity pro dlouhodobé detekování změn pH v rostoucích kořenech in vivo. V předkládané práci jsem porovnala několik publikovaných pH senzitivních geneticky kódovaných senzorů a dostupných barviv v kořenech Arabidopsis thaliana. U pH senzitivních barviv jsem pozorovala značnou variabilitu v citlivosti detekce pH a...
|
|
| |
|
|
Riemann zeta function
Čoupek, Petr ; Rokyta, Mirko (vedoucí práce) ; Zahradník, Miloš (oponent)
Riemannova zeta funkce je v současné matematice důležitým nástrojem ana- lytické teorie čísel s aplikacemi zejména v kvantové mechanice, teorii pravděpo- dobnosti a statistice. Zavedena Bernhardem Riemannem v roce 1859, zeta funkce je ústředním objektem mnoha doposud nevyřešených problémů a z dosavadních výsledků je zřejmý její význam pro další vývoj na poli teorie čísel. Tato práce se soustředí na základní vlastnosti Riemannovy zeta funkce, zejména problematiku kořenů zahrnující dokázaná tvrzení o rozložení kořenů vně i uvnitř kritického pásu, formulaci Riemannovy hypotézy a problematiku iracionality vybraných hodnot zeta funkce včetně důkazu iracionality ζ(3). 1
|
|
|
Apoplastické bariéry kořene v nepříznivých podmínkách prostředí.
Blascheová, Zuzana ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Nepříznivé podmínky prostředí (např. toxicita těžkých kovů, zasolení či zaplavení) mohou výrazně ovlivnit průběh diferenciace apoplastických bariér v kořeni. Apoplastické bariéry, exodermis a endodermis, se svou odpovědí na okolní podmínky prostředí liší. Výskyt exodermis je variabilnější a při svém vývoji výrazněji reaguje na okolní podmínky. Přítomnost již diferencovaných bariér má vliv na funkční vlastnosti jako je příjem, akumulace a vstup látek do kořene. Klíčová slova: apoplastické bariéry, těžké kovy, diferenciace, kořen, Casparyho proužky, suberinové lamely
|
host ::
RSS.