Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Možnosti využití koření při výrobě šunkového nářezu
Vershinina, Alina ; Szotkowski, Martin (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na možnosti využití různých koření, konkrétně kmínu, muškátového oříšku, nového koření a majoránky, při výrobě šunkového nářezu. Cílem práce je zkoumat vliv těchto koření na chuť, aroma a další sensorické vlastnosti šunkového nářezu a posoudit jejich přínos pro zlepšení celkové kvality výrobku. Metodologie zahrnuje sběr vzorků šunkového nářezu s různými přídavky koření, provedení sensorické analýzy a chemického rozboru pro identifikaci a kvantifikaci fenolických látek přítomných v jednotlivých kořeních. Následně budou vyhodnoceny výsledky a diskutováno o jejich významu pro výrobu šunkového nářezu. Výsledky této práce by mohly přispět k lepšímu porozumění využití koření při výrobě masových výrobků a poskytnout podklady pro optimalizaci receptur a procesů v potravinářském průmyslu.
Možnosti využití koření při výrobě šunkového nářezu
Vershinina, Alina ; Szotkowski, Martin (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na možnosti využití různých koření, konkrétně kmínu, muškátového oříšku, nového koření a majoránky, při výrobě šunkového nářezu. Cílem práce je zkoumat vliv těchto koření na chuť, aroma a další sensorické vlastnosti šunkového nářezu a posoudit jejich přínos pro zlepšení celkové kvality výrobku. Metodologie zahrnuje sběr vzorků šunkového nářezu s různými přídavky koření, provedení sensorické analýzy a chemického rozboru pro identifikaci a kvantifikaci fenolických látek přítomných v jednotlivých kořeních. Následně budou vyhodnoceny výsledky a diskutováno o jejich významu pro výrobu šunkového nářezu. Výsledky této práce by mohly přispět k lepšímu porozumění využití koření při výrobě masových výrobků a poskytnout podklady pro optimalizaci receptur a procesů v potravinářském průmyslu.
Variabilita obsahu a složení silic u vybraných druhů koření (Carum carvi L., Thymus vulgaris L., Lavandula angustifolia Mill.)
Čípková, Tereza
Práce na téma „Variabilita obsahu silic u vybraných druhů léčivých, aromatických a ko-řeninových rostlin“ se věnuje obsahu silic v kmínu kořenném (Carum carvi L.), kde se v silici sleduje obsah karvonu a limonenu, dále v tymiánu obecném (Thymus vulgaris L.), v jehož silici se sleduje thymol a karvakrol a v levanduli lékařské (Lavandula angustifolia Mill.), v jejíž silici se zpravidla sleduje linalool, cineol, linalyl acetát, myrcen, kafr a li-monen. K práci byla vypracována literární rešerše o silicích vybraných druhů rostlin. Ex-perimentálně byly silice stanoveny z materiálů, které byly k dispozici na Ústavu pěsto-vání, šlechtění rostlin a rostlinolékařství na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně, podle metodiky Českého lékopisu. Složení silic bylo poté stanoveno chromato-grafickými metodami.
Stanovení optimálních parametrů pro ošetření kmínu plazmovým výbojem
ROUHA, Pavel
Bakalářská práce je zaměřena na využití plazmových výbojů v zemědělství, konkrétně ošetření semen kmínu kořenného za použití nízkotlaké plazmové aparatury Plasonic AR 550 M. Teoretická sekce je tvořena ze dvou částí. První z nich je literární rešerše o kmínu kořenném, jeho historii a současnosti, historii pěstování v České republice a botanické a biologické charakteristice této plodiny. Druhá část je věnována plazmatu, jeho principech, typech výbojů a jeho využití. Praktická sekce obsahuje popis plazmové aparatury Plasonic AR 550 M a stručný návod k obsluze. Dále se v praktické části nachází metodika realizace měření a jeho výsledky, které objasňují vliv působení plazmového výboje na semena kmínu.
Variabilita obsahu silíc u vybraných druhov liečivých, aromatických a koreninových rastlín
Boško, Rastislav
Bakalářská práce na téma "Variabilita obsahu silic u vybraných druhů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin" se zabývá variabilitou obsahu silic v kmínu kořenného (Carum carvi L.), kde se sleduje karvon a limonen, u heřmánku pravého (Matricaria recutita L.) se sleduje farnesen, chamazulen, bisabolol oxid A, apigenin-7-glukosid a u levandule lékařské (Lavandula angustifolia) kafr, borneol, a-terpineol, linalyl acetát. Při řešení byla vypracována literární rešerše vybraných rostlin a následně v praktické části se v laboratoři na Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně analyzovali jednotlivé drogy podle metodiky Českého lékopisu. Vzorky kmínu kořenného pocházely ze šlechtění společnosti Agritec, s.r.o, levandule a heřmánek pocházeli z nákupní společnosti Leros, s.r.o, z domácí produkce. Z analýzy variance kmínu kořenného vyplývá, že genotyp měl vysoko prokázáný vliv na obsah obou sledovaných složek silice karvonu a limonenu. Celkový obsah silic nebyl genotypem statisticky prokazatelně ovlivněn. U heřmánku pravého byly sledovány 4 odlišné varianty. Obsah silic heřmánku byl statisticky vysoce významně ovlivněn sledovanými variantami, stejně tak byla ovlivněna i složka heřmánkové silice chamazulen. Statisticky velmi vysoko významně byla variantou heřmánku ovlivněna složka silice bisabolol oxid A. Složka silice apigenin-7-glukosid byla významně ovlivněna variantou. Varianta statisticky významně neovlivnila složku silice farnesen. U levandule byly sledovány všechny složky silice, jako kafr, borneol, a-terpineol, linalyl acetát, které byly statisticky velmi vysoko významně ovlivněny variantou.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.