Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 109 záznamů.  začátekpředchozí79 - 88dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Problematika šetření energií v domácnostech ČR. Sociálně-ekonomická interpretace
RAJNOVÁ, Renata
Předmětem diplomové práce "Problematika šetření energií v domácnostech ČR. Sociálně-ekonomická interpretace" je porovnání spotřeby energie potřebné k vytápění domácností z pohledu sociálně-ekonomických a environmentálních souvislostí. Problematika spotřeby energie spojené s vytápěním domácností je řešena na základě dat získaných z výzkumu v rámci mezinárodního projektu GILDED. Teoretická část práce popisuje různé způsoby a zdroje vytápění domácností, zaměřuje se na faktory ovlivňující spotřebu energie, dopady jednotlivých druhů vytápění na životní prostředí, zejména produkci emisí CO2 a v neposlední řadě se věnuje globální ekologické krizi, indikátorům environmentální zátěže a trvale udržitelnému rozvoji. V praktické části je zpracována analýza dat z dotazníků a CO2 kalkulačky a prezentovány zjištěné výsledky. V závěru práce jsou shrnuty možnosti vedoucí ke snížení spotřeby energie potřebné k vytápění domácností a navržena možná ekonomická opatření.
Vliv klimatických změn na cestovní ruch
Blažejová, Lenka ; Petrů, Zdenka (vedoucí práce)
Práce pojednává o vlivu klimatických změn na cestovní ruch. První část obsahuje charakteristiku klimatických změn, dosavadní změny klimatu a prognózy dalšího vývoje. Další část práce se zaměřuje nejprve na teoretický popis cestovního ruchu, na vzájemný vztah cestovního ruchu a klimatických změn. A poté je uveden konkrétní případ vlivu změn klimatu na cestovní ruch v Alpách.
Nový ekonomický potenciál Arktidy
Denis, Tadeáš ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Zaměřením této bakalářské práce je otázka ekonomického využití arktického regionu. Zabývá se přírodními podmínkami Arktidy, příčinami a důsledky klimatických změn a jejich dopady na potenciální ekonomické využití Arktidy. Popisuje také regionální uskupení Arctic Council. V další části jsou rozebrány možnosti jednotlivých oblastí: těžba ropy, zemního plynu a nerostných surovin, námořní doprava, rybolov a turismus. Vposlední kapitole jsou předloženy výsledky rozhovoru s britskou geoložkou působící v Dánském klimatickém centru.
Vliv JE Temelín na klima blízkého okolí
BARÁTOVÁ, Michaela
BARÁTOVÁ, M. (2012): Vliv JE Temelín na klima blízkého okolí. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, katedra geografie. 128 str. Jaderná elektrárna Temelín, dominanta tvořící siluetu Českobudějovické pánve. Stavba čelící a odolávají kritice ze strany ekologických organizací. Přínos či hrozba pro Jihočeský kraj? Bezesporu oblast sporů mezi Českou republikou a Rakouskem. Tato bakalářská práce hodnotí především klimatické dopady Jaderné elektrárny Temelín. Teoreticko ? metodologická základna je zaměřena především na diskusi literatury a to jak v obecné, tak v konkrétní rovině zkoumaného tématu a s tím spojené hypotézy. Obecná část následně popisuje základní fyzicko ? geografické charakteristiky vybrané oblasti, zvláštní důraz je kladen na klimatografii. Nedílnou součástí obecné části je stručný popis fungování nejmladší evropské elektrárny. Analytická část je věnována sledování klimatu blízkého okolí ETE za pomocí dat, která byla zaznamenána Observatoří Českého hydrometeorologického úřadu v Temelíně a výsledky porovnány s daty, jeţ byly zaznamenány ve stejném období v Českých Budějovicích. Sledování klimatu blízkého okolí Jaderné elektrárny Temelín je posuzováno ze dvou perspektiv. První pohled nahlíží na klima před spuštěním jaderné elektrárny do provozu, tedy od roku 1989 do roku 2001; druhý pohled po spuštění jaderné elektrárny v roce 2002. Analytická část zachycuje možné změny vybraných klimatických charakteristik, které mohly být vyvolány vlečkou chladících věží.
Obchodování s povolenkami CO2
VROBEL, Radim
V diplomové práci na téma Obchodování s povolenkami CO2 se zaměřuji na problematiku vypouštění oxidu uhličitého v evropském kontextu a jeho omezování prostřednictvím systému obchodovatelných povolenek s CO2 - EU ETS. Zaměřuji se na první dvě obchodovací období systému EU ETS z pohledu alokovaného množství povolenek, vývoje cen a množství zobchodovaných povolenek v těchto dvou obdobích ve vybraných státech EU a ČR. Cílem práce je zjistit jak funguje systém obchodovatelných povolenek CO2 u vybraných zemí EU a ČR v souvislosti plněním závazků snižování emisí CO2 přijatých na základě Kjótského protokolu. Porovnávám situaci v České republice s vybranými státy Evropské unie ve vybraných ukazatelích měrných emisí i obchodování s povolenkami CO2. Práce se snaží zjistit, do jaké míry systém ETS napomáhá v jednotlivých zemích zlepšovat situaci v absolutní produkci CO2. První kapitola seznamuje s problematikou klimatických změn. Vysvětluje, co jsou to skleníkové plyny, skleníkový efekt a jak tento efekt funguje. Seznamuje čtenáře s jedním skleníkovým plynem a tím je oxid uhličitý. Poté je vysvětleno, jak probíhají klimatické změny a je popsána taktéž klimatická historie Země, která je nezbytná k bližšímu pochopení problematiky. Dále jsou uvedeny mezinárodní organizace, které se zabývají ochranou klimatu a mají mezinárodní vliv. Druhá kapitola je zaměřena na způsoby řešení klimatických změn. Větší pozornost je věnována obchodování s emisemi oxidu uhličitého, je vysvětleno fungování evropského systému EU ETS, jeho vývoj a celosvětový vliv na produkci a snižování CO2. Kapitola si všímá i závazků, které se přislíbily v Kjótském protokolu. Blíže je specifikována pozice České republiky v této úmluvě. V třetí kapitole porovnávám vybrané státy Evropské unie, které jsou největšími unijními emitenty oxidu uhličitého. Státy srovnávám nejdříve z hlediska jejich závazků snižování CO2 a plnění těchto závazků. Ukazuje se, že velká část států EU plní své závazky jen z části a některé státy je neplní vůbec. U některých vybraných států dochází dokonce k absolutnímu nárůstu těchto emisí. Produkci emisí CO2 vyjadřuji pro srovnání vybraných států v různých ukazatelích jako je produkce CO2 na jednotku HDP, CO2 na jednoho obyvatele nebo CO2 na ha lesa. Ukazuje se, že ne všechny státy mají vyrovnané své měrné emise, jež jsou důležité pro trvale udržitelný rozvoj v daném státě. Poslední část práce porovnává vybrané státy z pohledu alokovaných povolenek v prvním a druhém obchodovacím období ETS a popisuje vývoj obou období. Je provedeno hodnocení zatím jediného ukončeného obchodovacího období, jeho efektivita a objem obchodů v každém roce daného období. V poslední řadě je proveden podrobný rozbor vývoje cen povolenek především v prvním období ETS.
Naplňování cílů Kjótského protokolu zeměmi BRIC
Leimerová, Magdalena ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Dopad klimatických změn patří k nejvíce diskutovaným tématům posledních desetiletí. Právě jim se snaží předejít Kjótský protokol, jenž jako první mezinárodní právní dokument obsahuje přesně kvantifikované závazky na snížení emisí šesti skleníkových plynů. Tato práce se zaměřuje na státy BRIC, jakožto skupinu patřící k největším emitentům skleníkových plynů. Práce čtenáři předkládá přehled formování mezinárodních environmentálních politik, představuje Kjótský protokol a poskytuje podrobnou analýzu naplňování jeho cílů zeměmi BRIC.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 109 záznamů.   začátekpředchozí79 - 88dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.