Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 129 záznamů.  začátekpředchozí120 - 129  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analytické metody na mikrofluidním čipu
Slavík, Jan ; Bendová, Mária (oponent) ; Hubálek, Jaromír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá výrobou a otestováním mikrofluidního čipu pro separaci látek. Čip je vyroben ze skla a polymeru. Pro separaci látek je použita elektroforéza a k detekci slouží integrované elektrody.
Analýza kaseinů kravského mléka kapilární elektroforézou
Dvořáková, Irena ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením kaseinů v lyofilizovaných vzorcích mléka, přičemž byla používána metoda kapilární elektroforézy (CE). Ta již byla optimalizována a ověřena v diplomové práci Ivany Mičíkové z roku 2009. Teoretická část diplomové práce se věnuje chemickému složení kravského mléka, zvláštní kapitola pojednává o kaseinech samotných a o jejich využití v potravinářských i nepotravinářských oborech. V práci jsou dále popsány faktory, které mají vliv na skladbu mléka a na konci je uveden popis a princip kapilární elektroforézy a přehled metod CE, které byly v posledních letech využity pro stanovení kaseinů. Experimentální část se zaměřuje na popis přípravy roztoků, postup při izolaci kaseinů a při samotných analýzách. Dále shrnuje uspořádání pokusu, odběr a zpracování vzorků a složení krmných směsí. Tato diplomová práce vznikla na základě spolupráce mezi Ústavem chemie potravin a biotechnologií Fakulty chemické, Vysokého učení technického v Brně a Výzkumným ústavem pro chov skotu, s.r.o., Oddělení fyziologie výživy zvířat, v Pohořelicích.
Posouzení aplikovatelnosti nepřímé fotometrické detekce k chirálním separacím vybraných karboxylových kyselin v mlékárenských výrobcích
Dvořák, Miloš ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
V této diplomové práci je ověřována možnost aplikace nepřímé fotometrické detekce pro chirální separace kyseliny mléčné a beta-hydroxymáselné kapilární elektroforézou. Jako chirální selektor je zkoušen vankomycin. Ověřila se jeho schopnost částečné separace kyseliny mléčné na enantiomery při použití kyseliny pikrové jako absorbující aniont v základním elektrolytu. Použita byla pokrytá kapilára. Aplikace nepřímé fotometrické detekce je úspěšná. Chirální separace kyseliny beta-hydroxymáselné nebyla úspěšná. Zaobírá se výběrem vhodných vizualizujících aniontů pro účely nepřímé fotometrické detekce. Jsou měřeny jejich elektroforetické a spektrofotometrické vlastnosti, pro zjištění kompatibility použití v kapilární elektroforéze ve spojení s nepřímou fotometrickou detekcí. Ze změřených údajů byly vytipovány nejvhodnější vizualizující anionty pro další experimenty. Dle zjištěných a měřených vlastností se ukazují být nejvhodnější eosin rozpustný v alkoholu a bromfenolová modř.
Využití kapilární elektroforézy pro stanovení tenzidů ve vodách
Langová, Lenka ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tenzidy patří mezi povrchově aktivní látky mající schopnost snižovat povrchové napětí, čímž usnadňují odstranění nečistot. Tenzidy lze rozdělit do čtyř základních skupin: aniontové, kationtové, neiontové a amfolytické. Dosud byly v České republice nejvíce používány tenzidy aniontové, které se dostávají do odpadních vod z různých čistících a pracích prostředků využívaných v domácnostech i v průmyslovém měřítku, a proto je práce zaměřena na jejich stanovení pomocí kapilární elektroforézy.
Hodnocení obsahu glutathionu v rostlinách jako markeru znečištění životního prostředí těžkými kovy
Borková, Marie ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Opatřilová,, Radka (vedoucí práce)
Byla studována koncentrace glutathionu v závislosti na množství thalia v rostlině. Pokusnou rostlinou byla Kukuřice setá, u níž se zvlášť stanovovala kořenová a listová část. Byly vypracovány dva kultivační postupy, kdy semena a klíčící rostliny byly kultivovány v roztoku thalia o koncentraci 0, 1, 3, 5, 8, a 10 µmol/l. Při extrakci byly použity jako extrakční činidla roztoky fosfátového pufru a kyseliny askorbová. Stanovení glutathionu bylo provedeno pomocí kapilární elektroforézy (CE) a vysoko účinné kapalinové chromatografie (HPLC). U obou metod byl použit detektor diodového pole (DAD). Na stanovení množství thalia v rostlině byla použita metoda atomové emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (ICP AES).
Změny obsahu vybraných fenolických látek při zpracování léčivých rostlin
GROŠAFTOVÁ, Blanka
Práce byla zaměřena na změnu obsahu vybraných fenolických látek při zpracování a během skladování léčivých rostlin.Malou, ale významnou skupinou fenolických látek jsou flavonoidy.Největší pozornost v této práci byla věnována kvercetinu a rutinu.Obsah kvercetinu a rutinu byl stanoven metodou kapilární elektroforézy v případě 6 léčivých rostlin, běžně používaných v tradičním a moderním lékařství.
Obsah vybraných fenolických látek v léčivých rostlinách
KREJČÍ, Zuzana
Práce se zabývá problematikou stanovení obsahu fenolických látek v léčivých rostlinách tradičně využívaných v České republice. Fenolické látky jsou skupinou přírodních sloučenin výhradně rostlinného charakteru. Malou část této rozsáhlé skupiny sloučenin tvoří flavonoidy. Z flavonoidů je nejvíce pozornosti věnováno především kvercetinu a rutinu. Je to dáno jejich snadnou dostupností a velmi významnou biologickou aktivitou. Tyto látky vykazují mnohé příznivé biologické účinky. Mají výrazné antioxidační vlastnosti, zabraňují peroxidaci lipidů, likvidují volné kyslíkové radikály a vazbou do chelátů inaktivují některé prooxidační kovové ionty. Poslední výzkumy ukazují, že přírodní flavonidy mohou díky těmto vlastnostem předcházet vzniku chronických onemocnění, jako jsou ateroskleróza, kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Flavonoidy jsou využívány v tradičním i moderním lékařství. Studie dokazují, že cenným zdrojem takto biologicky účinných látek jsou tradičně používané léčivé rostliny. Obsah fenolických látek byl stanoven metodou micelární elektrokinetické kapilární chromatogafie (MECC) a metodou kapalinové chromatografie (HPLC) v souboru 8 léčivek běžně používaných v České republice. Pro analýzu byl použit lyofilizovaný a volně sušený materiál. V lyofilizovaném materiálu byl nalezen nejvyšší obsah celkového kvercetinu v tužebníku jilmovém (14200 mg/kg sušiny) a v bříze bělokoré (11800 mg/kg sušiny) Nejvyšší obsah rutinu obsahoval bez černý (17700 mg/kg sušiny). Podobné hodnoty byly naměřeny ve volně sušeném materiálu. Obsah celkového kvercetinu a rutinu se během sušení nezměnil.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 129 záznamů.   začátekpředchozí120 - 129  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.