|
|
Diktatura A. Pinocheta - nástup k moci a konec jeho kariéry
Husáková, Gabriela ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Machart, Filip (oponent)
Bakalářská práce "Diktatura A. Pinocheta - nástup k moci a konec jeho kariéry" se zaměřuje na převrat v roce 1973 a nastolení nedemokratického režimu, stejně tak na jeho pád a následný proces demokratizace s důrazem na roli, již v tomto období chilských dějin sehrál generál Augusto Pinochet. Vzhledem k hlavnímu cíli této práce, kterým je uvést způsob a podmínky nástupu Pinocheta k moci a jeho vliv na politiku režimu, je většina práce primárně zaměřená na předpoklady a průběh vojenského převratu, vnitřní a vnější politiku, ústavu z roku 1980 a následný plebiscit v roce 1988, který zapříčinil jeho mocenský pád. Proto je část práce věnována i roli opozice, popisu kampaní pro tento plebiscit a vývoji během období demokratizace, kdy se Pinochet postupně stahuje z politické sféry. První část pojednává o chilském politickém systému před nástupem diktatury, včetně popisu Allendeho vlády, jejíž problémy zapříčinily vojenský převrat, a formálního začlenění Pinochetova režimu dle politologa Juana Linze. Dále je blíže specifikován režim samotný, především hospodářská a zahraniční politika režimu. Následující část práce je věnována roli opozice, na kterou navazuje popis politického pádu včetně popisu nové ústavy a výsledků plebiscitu v roce 1988. Poslední část pak popisuje postupnou demokratizaci, kdy se práce...
|
|
|
Obraz Československa v Chile po převratu roku 1973 a československá propaganda proti chilskému vojenskému režimu
Hartman, Matouš ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Následující diplomová práce se věnuje problematice ideologického konfliktu mezi Východním blokem a chilskou vojenskou juntou. Autor textu zkoumá mediální obraz Československa v Chile a analyzuje mediální propagandu v ČSSR vedenou proti chilské vojenské vládě. Mediální kvalitativní analýza doplňují vzpomínky čtyř Čechů, kteří prožili kritické roky chilských dějin přímo v jihoamerickém státě. Autor se soustředí na roky 1973 a 1988 a 1989. První je začátkem chilské diktatury, tedy obdobím největšího šoku. Roky 1988 a 1989 pak vymezují konec nedemokratických režimů v Chile, respektive Československu. Pro mediální analýzu byly vybrány nejvýznamnější deníky v obou státech. V Chile se jedná o El Mercurio a La Segunda, v Československu Rudé právo a Mladou frontu. Mediální analýzu doplňují rozhovory s Milanem Syručkem, vedoucím zahraniční rubriky Mladé fronty k roku 1973, a Bohuslavem Borovičkou, zahraničním zpravodajem Rudého práva v Havaně, který se roku 1988 dostal do Chile u příležitosti referenda o budoucnosti vojenského režimu. Práce nabízí teoretickou část, v níž autor shrnuje moderní dějiny Chile a problematiku ideologií v jihoamerickém státě. Na jedné straně tu stál konzervativní antikomunismus, jehož kořeny sahají k začátku dvacátého století, na druhé straně pak allendovská vize socialismu,...
|
|
|
Cesta Augusta Pinocheta k moci; chilský puč 1973
Kunická, Tereza ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Práce se zabývá událostmi a vývojem v Chile, který vedl k vojenskému převratu a následnému nastolení autoritativního režimu v čele s Augustem Pinochetem v září 1973. Tento režim při svém vládnutí používal silnou represivní politiku a docházelo zde k plošnému porušování lidských práv; na druhé straně se ale Pinochet zasloužil o ekonomickou stabilizaci země, díky které se dnes Chile řadí mezi nejvyspělejší státy Latinské Ameriky. Vzhledem k hlavnímu cíli této práce, kterým je určení nejzásadnějších faktorů na úspěšnost převratu a převzetí moci Pinochetem, se velká část práce zaměřuje na vývoj v Chile na začátku 70. let, vnitřní politiku Allendeho režimu a celkovou politickou situaci v zemi, kterou je nezbytné znát pro pochopení pozdějšího vývoje. V další části jsou zmíněny události bezprostředně ovlivňující pučistické nálady v armádě a je zde věnován prostor i analýze převratu, který zapříčinil pád Allendeho vlády a nástup Pinocheta k moci. V neposlední řadě jsou detailně specifikovány faktory podílející se na pozitivním průběhu převratu; významná část se věnuje americkému vlivu na chilské události v 70. letech, která čerpá převážně z dříve přísně tajných dokumentů uveřejněných americkou vládou na konci 90. let. V závěrečné části práce jsou poté zmíněny události, jež následovaly po samotném převratu...
|
|
|
Diktatura A. Pinocheta - nástup k moci a konec jeho kariéry
Husáková, Gabriela ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Machart, Filip (oponent)
Bakalářská práce "Diktatura A. Pinocheta - nástup k moci a konec jeho kariéry" se zaměřuje na převrat v roce 1973 a nastolení nedemokratického režimu, stejně tak na jeho pád a následný proces demokratizace s důrazem na roli, již v tomto období chilských dějin sehrál generál Augusto Pinochet. Vzhledem k hlavnímu cíli této práce, kterým je uvést způsob a podmínky nástupu Pinocheta k moci a jeho vliv na politiku režimu, je většina práce primárně zaměřená na předpoklady a průběh vojenského převratu, vnitřní a vnější politiku, ústavu z roku 1980 a následný plebiscit v roce 1988, který zapříčinil jeho mocenský pád. Proto je část práce věnována i roli opozice, popisu kampaní pro tento plebiscit a vývoji během období demokratizace, kdy se Pinochet postupně stahuje z politické sféry. První část pojednává o chilském politickém systému před nástupem diktatury, včetně popisu Allendeho vlády, jejíž problémy zapříčinily vojenský převrat, a formálního začlenění Pinochetova režimu dle politologa Juana Linze. Dále je blíže specifikován režim samotný, především hospodářská a zahraniční politika režimu. Následující část práce je věnována roli opozice, na kterou navazuje popis politického pádu včetně popisu nové ústavy a výsledků plebiscitu v roce 1988. Poslední část pak popisuje postupnou demokratizaci, kdy se práce...
|
|
|
Reactions of the international community to human rights violations during the Argentine military dictatorship 1976-1983
Baloghová, Andrea ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Holas, Petr (oponent)
Argentina se vyznačuje dlouhou a bouřlivou historií, v rámci které se často vyzdvihuje přelom 70. a 80. let, kdy v zemi vládla vojenská diktatura junty. Pod záminkou boje proti podvratným živlům se armáda, policie a tajné služby dopouštěly hrubého porušování lidských práv a základních svobod lidí, kteří projevili nesouhlas s režimem. Výsledkem je více než 30 000 zmizelých lidí (desaparecidos), 500 nelegálně osvojených dětí a celé rodiny, které dodnes žijí ve stínu smutné minulosti. Cílem práce je analyzovat, do jaké míry vybraní aktéři mezinárodního společenství (konkrétně USA a Chile) o vývoji v Argentině věděli, resp. jaký postoj k němu zaujali. Závěrem práce je zjištěno, zda vlády těchto zemí operovaly v určitém trojstranném vztahu nebo tyto činy byly výlučně vnitřní záležitostí argentinské vlády.
|
host ::
RSS.