|
|
Sekundární metabolity explantátové kultury Trifolium pratense L.
Novotná, Hana ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Hana Novotná Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Sekundární metabolity explantátové kultury Trifolium pratense L. Perspektivním zdrojem sekundárních metabolitů jsou explantátové kultury. Produkce flavonoidů a isoflavonoidů suspenzní kulturou Trifolium pratense L. však nebývá vysoká. Jednou z metod podporujících biosyntézu sekundárních metabolitů je elicitace. Elicitací dochází k indukci fyziologických změn, stimulaci obranných či stresem vyvolaných reakcí v rostlinách a následně ke spuštění syntézy sekundárních metabolitů. Cílem této práce bylo sledovat vliv dvou elicitorů - kyseliny abscisové a kyseliny askorbové - na produkci flavonoidů a isoflavonoidů suspenzní kulturou Trifolium pratense L. (varieta Sprint). Kultura byla kultivována na médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg.l-1 2,4- dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg.l-1 6-benzylaminopurinu, při teplotě 25 řC a světelné periodě 16 hodin světlo / 8 hodin tma. Nejlepší elicitační účinek kyseliny abscisové na produkci flavonoidů i isoflavonoidů byl po 6 hodinové aplikaci nejvyšší koncentrace 500 µmol.l-1 . Její pozitivní vliv se však s délkou elicitace snižoval. Kyselina askorbová jako antioxidační látka projevila...
|
|
|
Farmakokinetika izoflavonoidů
Ungerová, Lucie ; Pourová, Jana (vedoucí práce) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Lucie Ungerová Školitelka: PharmDr. Jana Pourová, Ph.D. Název diplomové práce: Farmakokinetika isoflavonoidů Cílem této diplomové práce je shromáždit současně dostupné informace o farmakokinetice polyfenolických látek z velké skupiny flavonoidů, isoflavonoidů. Jsou to obsahové látky mnohých druhů rostlin, a to hlavně z čeledi Fabaceae. Jedním z nejznámějších zdrojů jsou sójové boby obsahující hlavně nejznámnější isoflavony - genistein a daidzein, jejichž farmakokinetika tvoří jádro celé práce. Vzhledem k tomu, že isoflavonoidy jsou obsaženy hlavně v potravě, nejrelevantnější je jejich perorální podání. Ve svých zdrojích se vyskytují převážně ve formě glykosidů, a proto se po požití musí pomocí β-glykosidáz rozložit na příslušné aglykony, které jsou poté schopné projít přes stěnu střeva do systémové cirkulace a být dostupné pro účinek. Toto se začíná dít již v ústní dutině a ke vstřebání dochází v tenkém střevě. Pro farmakokinetiku je velmi důležité také složení střevní bakteriální mikroflóry, jako příklad lze uvést rozdíly mezi lidmi v tom, zda jsou schopni produkovat equol (metabolit daidzeinu) nebo nikoliv. Isoflavonoidy podléhají zejména fázi II metabolismu - glukuronidaci a sulfataci. V...
|
|
|
Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I
Blahušová, Adriana ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Adriana Blahušová Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I Základním předpokladem úspěšné elicitace, která se využívá ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů, je mimo jiné nalezení vhodného elicitoru, jeho koncentrace a optimální doby působení elicitoru na rostlinnou kulturu in vitro, což bylo předmětem této diplomové práce. Byl sledován vliv 6, 24, 48 a 168 hodinového působení roztoku chitosanu (ve čtyřech koncentracích) na produkci flavonoidů v suspenzní kultuře Trifolium pratense L. (varieta Sprint, Tempus a DO-8). Kultura byla kultivována na médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg/l 2,4- dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg/l 6-benzylaminopurinu, při teplotě 25řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Nejlepší elicitační účinek chitosanu na produkci flavonoidů byl u všech tří zkoumaných variet po 48 hodinové aplikaci nejnižší koncentrace 1 mg/100ml.
|
|
|
Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I
Blahušová, Adriana ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Adriana Blahušová Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I Základním předpokladem úspěšné elicitace, která se využívá ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů, je mimo jiné nalezení vhodného elicitoru, jeho koncentrace a optimální doby působení elicitoru na rostlinnou kulturu in vitro, což bylo předmětem této diplomové práce. Byl sledován vliv 6, 24, 48 a 168 hodinového působení roztoku chitosanu (ve čtyřech koncentracích) na produkci flavonoidů v suspenzní kultuře Trifolium pratense L. (varieta Sprint, Tempus a DO-8). Kultura byla kultivována na médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg/l 2,4- dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg/l 6-benzylaminopurinu, při teplotě 25řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Nejlepší elicitační účinek chitosanu na produkci flavonoidů byl u všech tří zkoumaných variet po 48 hodinové aplikaci nejnižší koncentrace 1 mg/100ml.
|
|
|
Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I
Blahušová, Adriana ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Adriana Blahušová Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I Základním předpokladem úspěšné elicitace, která se využívá ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů, je mimo jiné nalezení vhodného elicitoru, jeho koncentrace a optimální doby působení elicitoru na rostlinnou kulturu in vitro, což bylo předmětem této diplomové práce. Byl sledován vliv 6, 24, 48 a 168 hodinového působení roztoku chitosanu (ve čtyřech koncentracích) na produkci flavonoidů v suspenzní kultuře Trifolium pratense L. (varieta Sprint, Tempus a DO-8). Kultura byla kultivována na médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg/l 2,4- dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg/l 6-benzylaminopurinu, při teplotě 25řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Nejlepší elicitační účinek chitosanu na produkci flavonoidů byl u všech tří zkoumaných variet po 48 hodinové aplikaci nejnižší koncentrace 1 mg/100ml.
|
|
|
Vliv methylviologenu na produkci sekundárních látek v in vitro kultuře Genista tinctoria
Macová, Alena ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Elicitace je jedna z metod pro zvýšení produkce sekundárních metabolitů v rostlinných kulturách. Tato práce zkoumá potencionální vliv elicitoru methylviologenu na produkci izoflavonoidů v suspenzní a kalusové kultuře Genista tinctoria L. Jako živné médium bylo použito médium dle Schenka a Hildebrandta s přídavkem růstových regulátorů 2,4-D 5 mg/L média a kinetinu 1 mg/L do média. Elicitor-methylviologen byl přidán ve formě roztoku v koncentraci c1 - 2,19·10-2 mol l-1 , c2 - 2,19·10-3 mol l-1 a c3 - 2,19·10-4 mol l-1 . Vzorky byly odebírány po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách působení elicitoru. Kontrolní vzorky bez elicitoru byly odebírány v 6, 24, 72 a 168 hodině. Obsah izoflavonoidů v sušině i médiu suspenzních a kalusových kultur byl vyhodnocen pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Nejvyšší nárůst obsahu izoflavonoidů byl v kalusové kultuře zaznamenán u daidzeinu (8,5 mg/g DW) v 48 hodině po elicitaci methylviologenem v koncentraci c2 - 2,19·10-3 mol.l-1 a v koncentraci c3 - 2,19·10-4 mol l-1 (1,6 mg/g DW). Produkce genistinu, genisteinu a formononetinu po elicitaci byla mírně zvýšená nebo nulová oproti kontrole. Biochanin A se elicitovaných a kontrolních vzorcích téměř nevyskytoval. Nejvyšší hladina izoflavonoidů byla u suspenzní kultury naměřena v 48 hodině po působení elicitoru v...
|
|
|
Kardiovaskulární účinky izoflavonoidů
Jančíková, Lenka ; Pourová, Jana (vedoucí práce) ; Vopršalová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Bc. Lenka Jančíková Školitel: PharmDr. Jana Pourová, Ph.D. Název diplomové práce: Kardiovaskulární účinky izoflavonoidů Cíl: Cílem této diplomové práce je shrnutí dosavadních poznatků o přírodních rostlinných látkách označovaných jako fytoestrogeny-izoflavonoidech a zmapování výsledků nejnovějších studií se zaměřením na kardiovaskulární účinky izoflavonoidů. Hlavní poznatky: Z dostupných údajů lze usoudit, že izoflavonoidy a jejich metabolity mají na lidský organizmus pozitivní účinky, mezi které řadíme účinky antiaterosklerotické, antimenopauzální, antikancerogenní účinky a pozitivní efekt na osteoporózu. Pozitivní působení na kardiovaskulární systém zahrnuje antihypertenzní, antiinflamatorní, antiangiogenní, antiproliferační a antiagregační účinky. Na druhou stranu se objevují i studie, které upozorňují na případná rizika spojená se zejména dlouhodobým užíváním izoflavonoidů. Nicméně i když závěry ze studií kardiovaskulárních účinků nejsou vždy shodné, většina potvrzuje pozitivní působení izoflavonoidů na kardiovaskulární systém. Závěr: Izoflavonoidy a jejich metabolity jsou velmi zajímavou skupinou látek přírodního původu s potenciálem pro případný vývoj nových léčiv. Zaslouží si proto další...
|
|
|
Farmakokinetika izoflavonoidů
Ungerová, Lucie ; Pourová, Jana (vedoucí práce) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Lucie Ungerová Školitelka: PharmDr. Jana Pourová, Ph.D. Název diplomové práce: Farmakokinetika isoflavonoidů Cílem této diplomové práce je shromáždit současně dostupné informace o farmakokinetice polyfenolických látek z velké skupiny flavonoidů, isoflavonoidů. Jsou to obsahové látky mnohých druhů rostlin, a to hlavně z čeledi Fabaceae. Jedním z nejznámějších zdrojů jsou sójové boby obsahující hlavně nejznámnější isoflavony - genistein a daidzein, jejichž farmakokinetika tvoří jádro celé práce. Vzhledem k tomu, že isoflavonoidy jsou obsaženy hlavně v potravě, nejrelevantnější je jejich perorální podání. Ve svých zdrojích se vyskytují převážně ve formě glykosidů, a proto se po požití musí pomocí β-glykosidáz rozložit na příslušné aglykony, které jsou poté schopné projít přes stěnu střeva do systémové cirkulace a být dostupné pro účinek. Toto se začíná dít již v ústní dutině a ke vstřebání dochází v tenkém střevě. Pro farmakokinetiku je velmi důležité také složení střevní bakteriální mikroflóry, jako příklad lze uvést rozdíly mezi lidmi v tom, zda jsou schopni produkovat equol (metabolit daidzeinu) nebo nikoliv. Isoflavonoidy podléhají zejména fázi II metabolismu - glukuronidaci a sulfataci. V...
|
|
|
Sekundární metabolity explantátové kultury Trifolium pratense L.
Novotná, Hana ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Hana Novotná Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Sekundární metabolity explantátové kultury Trifolium pratense L. Perspektivním zdrojem sekundárních metabolitů jsou explantátové kultury. Produkce flavonoidů a isoflavonoidů suspenzní kulturou Trifolium pratense L. však nebývá vysoká. Jednou z metod podporujících biosyntézu sekundárních metabolitů je elicitace. Elicitací dochází k indukci fyziologických změn, stimulaci obranných či stresem vyvolaných reakcí v rostlinách a následně ke spuštění syntézy sekundárních metabolitů. Cílem této práce bylo sledovat vliv dvou elicitorů - kyseliny abscisové a kyseliny askorbové - na produkci flavonoidů a isoflavonoidů suspenzní kulturou Trifolium pratense L. (varieta Sprint). Kultura byla kultivována na médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg.l-1 2,4- dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg.l-1 6-benzylaminopurinu, při teplotě 25 řC a světelné periodě 16 hodin světlo / 8 hodin tma. Nejlepší elicitační účinek kyseliny abscisové na produkci flavonoidů i isoflavonoidů byl po 6 hodinové aplikaci nejvyšší koncentrace 500 µmol.l-1 . Její pozitivní vliv se však s délkou elicitace snižoval. Kyselina askorbová jako antioxidační látka projevila...
|
host ::
RSS.