|
|
Studium úlohy proteinkinázy C alfa v améboidní invazivitě nádorových buněk
Vaškovičová, Katarína ; Brábek, Jan (vedoucí práce) ; Pajer, Petr (oponent)
2. Abstrakt Proteín kináza C α (PKCα) je serín/threonínová kináza regulujúca veľa rôznych signálnych kaskád v bunke. Cieľom tejto práce bolo preskúmať potenciálnu úlohu PKCα v améboidnej morfológii a invazivite nádorových buniek. Bolo pozorované, že hladina expresie PKCα a takisto hladina jej fosforylácie na Thr497 zostala nezmenená po améboidne-mezenchymálnom prechode A375m2 buniek (indukovanom inhibítorom kinázy ROCK) ako v 3D, tak aj v 2D prostredí. Ukázalo sa však, že aktivácia PKCα jej aktivátorom viedla k mezenchymálne-améboidnému prechodu K2 a MDA-MB-231 mezenchymálnych bunkových línií, hoci celková schopnosť buniek invadovať do 3D kolagénu zostala nezmenená. Treba však poznamenať, že aktivácia PKCα významne znížila schopnosť A375m2 buniek degradovať extracelulárnu matrix. Naopak, inhibícia PKCα jej inhibítorom zapríčinila améboidne-mezenchymálny prechod améboidných buniek A375m2 a tento prechod bol spojený so zníženou invazivitou všetkých použitých bunkových línií. PKCα inhibítor nemal žiadny vplyv na degradovanú plochu A375m2 buniek. V súlade s týmito pozorovaniami, špecifické umlčanie PKCα pomocou siRNA viedlo k zmene morfológie A375m2 buniek z améboidnej na mezenchymálnu a tiež k zníženej schopnosti buniek invadovať do 3D kolagénu. Navyše, schopnosti A375m2 buniek degradovať želatín boli význačne...
|
|
|
The role of NADPH oxidase and ros in invadopodia formation
Hanušová, Kristýna ; Brábek, Jan (vedoucí práce) ; Vrbacký, Marek (oponent)
Invadopodia, jako specifické organely nádorových buněk umožňující jim pohyb a tudíž i šíření po organismu a tvorbu metastáz, jsou jedním z možných slibných cílů pro nádorovou terapii. V poslední době vyšly na jevo mnohé zajímavé skutečnosti o vzniku invadopodií a mechanismu jejich fungování. Invadopodia jsou místy degradace ECM extracelulárními proteázami umožňující invazivitu nádorových buněk. Pro vznik invadopodií je nezbytná přesně lokalizovaná zvýšená tvorba reaktivních kyslíkových radikálů, které se jako důležité signální molekuly účastní mnoha dějů vedoucích k tvorbě invadopodií. ROS v nádorových buňkách jsou produkovány především specifickými extramitochondriálními NADPH oxidázami (Nox). V poslední době bylo odhaleno několik regulačních molekul, které se podílí na vzniku těchto Nox a jejich lokalizaci do místa vzniku invadopodií (Tks organizační proteiny). Dále byla v produkci ROS a následném vzniku invadopodií potvrzena regulační role kinázy Src. Klíčová slova: degradace ECM, invadopodia, invaze, proteázy, Nox, ROS, Src kináza, Tks proteiny
|
|
|
Mechanismy invazivity a transkripční regulace nádorových buněk
Tolde, Ondřej ; Folk, Petr (vedoucí práce) ; Kovář, Jan (oponent) ; Brdička, Tomáš (oponent)
Mechanismy invazivity a transkripční regulace nádorových buněk Nádorové onemocnění má svůj původ v normálních tělních buňkách, které se vymknuly kontrole mateřského organismu. Nádorové buňky se pak mohou uvolnit z místa svého vzniku a šířit se po organismu. Pro průchod mezibuněčnou hmotou nebo vrstvou jiných buněk mohou tyto buňky využít mechanismy, které vedou k efektivnější migraci a invazivitě. Výzkum mechanizmů, které nádorové buňky využívají pro migraci, má význam pro pochopení vzniku a šíření metastáz a následně pro protinádorovou léčbu. V rámci mé disertační práce jsem se podílel na výzkumu vlastností invazivních nádorových buněk. Porovnávali jsme vlastnosti neinvazivní sarkomové buněčné linie a z ní odvozené, vysoce metastatické linie. Ukázali jsme, že buňky invazivní linie využívají améboidní způsob migrace a vykazují zvýšenou aktivitu Rho/ROCK signalizace. Na vedoucím okraji mají tyto buňky nabohacený aktin a myosin a dochází zde ke generování síly. Buňky neinvazivní linie využívají mezenchymální způsob migrace a generují sílu převážně na zatahujícím se konci. Dále jsme porovnávali buňky dvou linií odvozených od prsního karcinomu. Ukázali jsme, že invazivnější linie, odvozená od méně invazivní, vykazuje větší dynamičnost v přestavbě aktinového skeletu. Rovněž jsme u těchto linií popsali přítomnost...
|
|
|
Lokalizace a transport proteáz mezibuněčné hmoty
Lyková, Dominika ; Tolde, Ondřej (vedoucí práce) ; Doubravská, Lenka (oponent)
Hlavní příčinou úmrtí pacientů se solidním nádorem jsou metastáze. Migrace buněk z prostředí primárního nádoru a zakládání sekundárních ložisek je několikastupňový proces, během kterého nádorové buňky překonávají tkáňové bariéry. Nádorové buňky jsou schopny adaptovat se na vlastnosti extracelulárního prostředí změnou způsobu migrace a dynamiky pohybu za účelem zachování pohyblivosti. Invazivní buňky vytváří výběžky cytoplazmatické membrány, které mají schopnost degradovat komponenty mezibuněčné hmoty, tzv. invadopodia. Tvorba těchto protruzí bohatých na aktinová mikrofilamenta je spojená s produkcí tzv. matrixových metaloproteáz (MMP), které mezibuněčnou hmotu proteolyticky degradují. Tvorba invadopodií, stejně tak produkce MMP, jsou klíčové pro degradaci extracelulární matrix. Nejvýznamnějšími členy skupiny MMP jsou membránově vázaná MMP-14 (MT1-MMP) a sekretované MMP-2 a MMP-9. Struktura a funkce invazivních struktur nádorových buněk ve 2D prostředí je již detailně popsána. Nicméně chybí ucelený model lokalizace a transportu MMP v souvislosti s invazivními strukturami nádorových buněk ve 3D prostředí. Tato diplomová práce je zaměřená na rozšíření poznatků týkajících se klíčových MMP a na optimalizaci podmínek pro studium proteáz ve 3D prostředí, které se více podobá situaci in vivo.
|
|
|
Invazívní struktury nádorových buněk ve 3D prostředí
Lyková, Dominika ; Tolde, Ondřej (vedoucí práce) ; Libusová, Lenka (oponent)
Schopnost buněk migrovat tkáněmi hraje podstatnou roli v mnoha fyziologických, ale také patologických procesech. Příkladem může být migrace imunitních buněk, případně invaze nádorových buněk. Buňky vytvářejí cytoplazmatické výběžky, tzv. podosomy a invadopodia, souhrnně nazývané invadosomy nebo podosome-type adhesions (PTA), které jsou klíčovou strukturou buněčné migrace, především metastazujících nádorových buněk. Invadosomy, struktury bohaté na F-aktin, jsou situovány v místech kontaktu buňky s extracelulární matrix a vyznačují se schopností degradovat její komponenty. Nacházíme je jak u normálních buněk (např. monocyty a makrofágy, endoteliální buňky nebo buňky hladké svaloviny), tak u nádorových buněk. Tato bakalářská práce se zaměřuje na i nacházejících se u nádorových buněk, zejména na jejich vznik, regulaci, funkci a morfologii ve 3D prostředí a v situaci in vivo a na jejich roli při metastázi.
|
|
|
Studium úlohy proteinkinázy C alfa v améboidní invazivitě nádorových buněk
Vaškovičová, Katarína ; Brábek, Jan (vedoucí práce) ; Pajer, Petr (oponent)
2. Abstrakt Proteín kináza C α (PKCα) je serín/threonínová kináza regulujúca veľa rôznych signálnych kaskád v bunke. Cieľom tejto práce bolo preskúmať potenciálnu úlohu PKCα v améboidnej morfológii a invazivite nádorových buniek. Bolo pozorované, že hladina expresie PKCα a takisto hladina jej fosforylácie na Thr497 zostala nezmenená po améboidne-mezenchymálnom prechode A375m2 buniek (indukovanom inhibítorom kinázy ROCK) ako v 3D, tak aj v 2D prostredí. Ukázalo sa však, že aktivácia PKCα jej aktivátorom viedla k mezenchymálne-améboidnému prechodu K2 a MDA-MB-231 mezenchymálnych bunkových línií, hoci celková schopnosť buniek invadovať do 3D kolagénu zostala nezmenená. Treba však poznamenať, že aktivácia PKCα významne znížila schopnosť A375m2 buniek degradovať extracelulárnu matrix. Naopak, inhibícia PKCα jej inhibítorom zapríčinila améboidne-mezenchymálny prechod améboidných buniek A375m2 a tento prechod bol spojený so zníženou invazivitou všetkých použitých bunkových línií. PKCα inhibítor nemal žiadny vplyv na degradovanú plochu A375m2 buniek. V súlade s týmito pozorovaniami, špecifické umlčanie PKCα pomocou siRNA viedlo k zmene morfológie A375m2 buniek z améboidnej na mezenchymálnu a tiež k zníženej schopnosti buniek invadovať do 3D kolagénu. Navyše, schopnosti A375m2 buniek degradovať želatín boli význačne...
|
|
|
Mechanismy invazivity a transkripční regulace nádorových buněk
Tolde, Ondřej ; Folk, Petr (vedoucí práce) ; Kovář, Jan (oponent) ; Brdička, Tomáš (oponent)
Mechanismy invazivity a transkripční regulace nádorových buněk Nádorové onemocnění má svůj původ v normálních tělních buňkách, které se vymknuly kontrole mateřského organismu. Nádorové buňky se pak mohou uvolnit z místa svého vzniku a šířit se po organismu. Pro průchod mezibuněčnou hmotou nebo vrstvou jiných buněk mohou tyto buňky využít mechanismy, které vedou k efektivnější migraci a invazivitě. Výzkum mechanizmů, které nádorové buňky využívají pro migraci, má význam pro pochopení vzniku a šíření metastáz a následně pro protinádorovou léčbu. V rámci mé disertační práce jsem se podílel na výzkumu vlastností invazivních nádorových buněk. Porovnávali jsme vlastnosti neinvazivní sarkomové buněčné linie a z ní odvozené, vysoce metastatické linie. Ukázali jsme, že buňky invazivní linie využívají améboidní způsob migrace a vykazují zvýšenou aktivitu Rho/ROCK signalizace. Na vedoucím okraji mají tyto buňky nabohacený aktin a myosin a dochází zde ke generování síly. Buňky neinvazivní linie využívají mezenchymální způsob migrace a generují sílu převážně na zatahujícím se konci. Dále jsme porovnávali buňky dvou linií odvozených od prsního karcinomu. Ukázali jsme, že invazivnější linie, odvozená od méně invazivní, vykazuje větší dynamičnost v přestavbě aktinového skeletu. Rovněž jsme u těchto linií popsali přítomnost...
|
|
|
The role of NADPH oxidase and ros in invadopodia formation
Hanušová, Kristýna ; Vrbacký, Marek (oponent) ; Brábek, Jan (vedoucí práce)
Invadopodia, jako specifické organely nádorových buněk umožňující jim pohyb a tudíž i šíření po organismu a tvorbu metastáz, jsou jedním z možných slibných cílů pro nádorovou terapii. V poslední době vyšly na jevo mnohé zajímavé skutečnosti o vzniku invadopodií a mechanismu jejich fungování. Invadopodia jsou místy degradace ECM extracelulárními proteázami umožňující invazivitu nádorových buněk. Pro vznik invadopodií je nezbytná přesně lokalizovaná zvýšená tvorba reaktivních kyslíkových radikálů, které se jako důležité signální molekuly účastní mnoha dějů vedoucích k tvorbě invadopodií. ROS v nádorových buňkách jsou produkovány především specifickými extramitochondriálními NADPH oxidázami (Nox). V poslední době bylo odhaleno několik regulačních molekul, které se podílí na vzniku těchto Nox a jejich lokalizaci do místa vzniku invadopodií (Tks organizační proteiny). Dále byla v produkci ROS a následném vzniku invadopodií potvrzena regulační role kinázy Src. Klíčová slova: degradace ECM, invadopodia, invaze, proteázy, Nox, ROS, Src kináza, Tks proteiny
|
host ::
RSS.