|
|
Vocalization of two nightingale species in their hybrid zone
Vokurková, Jana ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent)
5 ABSTRAKT Ptačí zpěv je jedním ze znaků podléhajících pohlavnímu výběru, které mají zásadní význam pro výběr partnera a udržování prezygotických reprodukčně-izolačních mechanismů. U blízce příbuzných a částečně reprodukčně izolovaných druhů pěvců může při jejich druhotném kontaktu docházet ke změnám v jejich zpěvech, jež mohou buď divergovat a posílit tak izolační mechanismy mezi těmito druhy, nebo se mohou naopak sbližovat, což může přispět k mezidruhovému toku genů. Mým modelovým druhem je slavík tmavý (Luscinia luscinia), u něhož bylo v oblasti společného výskytu se slavíkem obecným (Luscinia megarhynchos) dokumentováno mezidruhové křížení a zároveň i konvergence zpěvů, způsobená kopírováním heterospecifických zpěvů. Toto kopírování může být způsobeno buď geneticky - introgresí, nebo chybným učením druhově specifických zpěvů. Tyto dvě hypotézy jsme posuzovali jak genetickými analýzami DNA tak analýzami nahrávek zpěvů obou druhů slavíků z alopatrie (Česká republika a severovýchodní Polsko) a sympatrie (jihozápadní Polsko - oblast kolem řeky Prosny). Srovnáním mých nahrávek s katalogem zpěvů slavíka obecného z alopatrické populace (Německo) se podařilo zjistit, že naprostá většina samců slavíka tmavého z kontaktní zóny má ve svém repertoáru fráze okopírované od slavíka obecného, tzv. "smíšení zpěváci",...
|
|
|
Hybridizace jako zdroj ohrožení Urtica kioviensis
Pekařová, Michaela ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Štěpánek, Jan (oponent)
Hybridizace může mít na původní taxony negativní vliv, který představuje riziko pro biodiverzitu rostlin. Urtica kioviensis (kopřiva lužní, 2x) je vzácný druh kopřivy, který roste ve smíšených populacích společně s dvěma cytotypy (2x a 4x) blízce příbuzného taxonu Urtica dioica (kopřiva dvoudomá). V minulosti již byla popsána přítomnost hybridů. Hybridizace byla studována na lokalitách v Česku (PR Plačkův les a říčka Šatava, NPR Ranšpurk), na Slovensku (PR Jurský Šúr) a v Maďarsku (Kóny, Fehér-tó). Tyto taxony a jejich hybridi byli studováni pomocí průtokové cytometrie a morfometrické analýzy. Obě metody přinesly důkazy o probíhající hybridizaci. Spojitý "pattern" na diploidní úrovni naznačuje homoploidní hybridizaci a následnou introgresi postihující zejména U. kioviensis. Možnost zpětného křížení na diploidní úrovni potvrdila i analýzy fertility, resp. barvitelnosti, pylu. Byli detekováni i triploidní jedinci, kteří vykazují drobné rozdíly v relativních velikostech genomů a různá postavení vůči rodičovským taxonům v morfometrických analýzách. Na základě těchto výsledků není možné spolehlivě určit jejich původ. K heteroploidní hybridizaci pravděpodobně dochází, ale její přítomnost nelze jednoznačně potvrdit či vyloučit. Hybridi jsou běžní ve smíšených populacích U. kioviensis a představují riziko...
|
|
|
Molekulární a genomické metody využívané pro studium hybridizace u rodu Aspergillus a dalších hub
Jirkovský, Pavel ; Sklenář, František (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Mezidruhová hybridizace je zájmem studia již od první poloviny 20. století, kdy byla popsána na základě fenotypových projevů pro rostlinný model. Studium tohoto procesu je historicky předmětem botanických studií, zatímco jeho význam v říši hub je popisován až v současné době. Zpětným křížením rodičů s hybridy může dojít k procesu introgrese, horizontálnímu přenosu genetické informace mezi původními druhy. Z několika doposud prozkoumaných případů je prokázáno, že hybridizace sehrála roli například v evoluci MAT genů rodu Neurospora, dále stojí za přenosem adaptivních genů mezi zástupci rodu Ophiostoma (invazní původce onemocnění jilmů). V rámci rodu Aspergillus dochází k hybridizaci na vnitrodruhové i mezidruhové úrovni. Podrobnější studium hybridizace a zdokonalení metod jejího studia může například v klinické aplikaci pomoci odhalit šíření adaptivních genů zodpovědných například za rezistenci vůči antimykotikům, vyšší virulenci a jiné vlastnosti.
|
|
|
Antropogenní hybridizace mezi vybranými pěstovanými a volně rostoucími zástupci z rodu Malus (Rosaceae)
Orlovská, Lívia ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Hybridizace je důležitým hybatelem v evoluci rostlin, zároveň však může představovat hrozbu pro genetickou integritu druhů. Specifickým případem je genový tok indukovaný lidskou činností neboli antropogenní hybridizace, která představuje stále větší riziko pro genetickou diverzitu původních rostlinných druhů. V této práci je kromě teoretických poznatků o hybridizaci, introgresi a ochraně genetické diverzity, demonstrován význam a dopady antropogenní hybridizace a introgrese na příkladu modelového systému z rodu Malus. Rozborem dostupných studií na dané téma porovnávám a vyhodnocuji stav evropských populací divoce rostoucího druhu Malus sylvestris, který podléhá hybridizaci a introgresi především s pěstovaným druhem Malus domestica. Data vypovídají o běžně probíhající hybridizaci mezi těmito druhy v různé míře až do 37 % zastoupení hybridních jedinců v populaci. Významným je přitom lidský vliv, a to zejména prostřednictvím intenzifikace ve využívání krajiny, následkem kterého dochází k častějšímu střetu druhů a následnému genového toku. Dostupné studie sledující hybridizaci mezi těmito druhy jsou však vesměs lokální a chybí ucelený pohled na danou problematiku. V České republice a na sousedním Slovensku dokonce podobné empirické studie s využitím genetických dat doposud úplně chybí. Z uvedeného...
|
|
|
Suplementace kachny divoké a jejich vliv na volně žijící populace
Pechmanová, Hana ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Kachna divoká (Anas platyrhynchos) je velmi oblíbeným druhem pernaté zvěře. V mnoha státech, především v Evropě a Severní Americe, se stal krotký odchov kachen divokých a jejich vypouštění běžnou praxí mysliveckého managementu. Cílem těchto suplementací je navýšení možností lovu tohoto druhu. Každoročně jsou tak vypuštěny přes tři miliony jedinců. Cílem této práce je zhodnocení a přehled možných vlivů vypouštěných jedinců kachny divoké na volně žijící populace tohoto druhu. Suplementace kachny divoké představují hrozbu pro genetickou identitu a variabilitu volně žijících populací a potenciálně tak mohou vést ke změnám morfologie i behaviorálních projevů. Chovy mohou být možným zdrojem mnohých patogenů, suplementace tak mohou vést k přenosu těchto patogenů mezi volně žijící populace. Výše zmíněné faktory tak mohou potenciálně ovlivňovat fitness a populační dynamiku volně žijících populací kachen divokých. Krátce je zmíněn i vliv na ostatní druhy a okolní prostředí. Této problematice nebyla doposud věnována dostatečná pozornost. Ke zhodnocení, do jaké míry k těmto procesům doopravdy dochází, jsou tedy zapotřebí další studie a důkladný monitoring.
|
|
|
Trans-species polymorphism in selected innate immunity genes in tits (Paridae family)
Těšický, Martin ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Štefka, Jan (oponent)
Toll-like receptory jsou geneticky variabilní molekuly vrozené imunity obratlovců, které rozpoznávají tzv. struktury nebezpečí, např. struktury patogenů. Vyšetření genetické variability u TLRs může poodhalit obecné adaptace imunitního systému hostitelů proti tlaku parazitů na molekulární úrovni. Koncept mezidruhového polymorfismu (TSP) předpokládá, že několik identických alel či alelických linií je zděděno od společného předka druhů druhy dceřinými, u nichž následně mohou být dlouhodobě udržovány v polymorfním stavu. Zatímco u genů získané imunity je TSP dobře prostudován, naše znalosti o TSP v genech vrozené imunity, např. TLRs, u nichž bychom mohli TSP předpokládat, jsou nedostatečné. V této práci se proto zaměřuji na popis genetického polymorfismu ve funkčně významných oblastech TLR4 a TLR5 u 192 jedinců 20 druhů sýkor z čeledi sýkorovitých (Paridae). Tyto receptory vážou převážně bakteriální ligandy (TLR4 rozpoznává lipopolysacharid a TLR5 flagelin) a podílejí se tak na prvotní aktivaci imunity proti bakteriálním patogenům. Pro odlišení případného TSP od sdíleného polymorfismu způsobeného genovým tokem byly osekvenovány také introny šesti autosomálních neutrálních markerů. Ze získaných dat vyplývá TLRs jsou variabilní na vnitrodruhové a mezidruhové úrovni u sýkorovitých. Pozitivní selekce byla...
|
|
|
Introgresní zóna druhů Arabidopsis lyrata a A. arenosa ve střední Evropě
Hojka, Jakub ; Marhold, Karol (vedoucí práce) ; Španiel, Stanislav (oponent)
Genetické složení hybridních zón velmi často reflektuje geografické a ekologické gradienty. Vhodným modelovým systémem pro testování této hypotézy může být hybridní zóna druhů Arabidopsis lyrata a A. arenosa ve střední Evropě. Jedná se o dva dobře vymezené avšak stale křižitelné druhy, jejichž potomci jsou plně fertilní. Kromě opakovaných hybridizačních událostí situaci komplikuje autopolyploidizace jednoho z rodičů - A. lyrata v oblasti nachází jako diploid nebo tetraploid. Hybridní zóna byla již popsána v předchozích pracích a ty prokázaly jistý gradient introgrese procházející oblastí. Oblast je navíc na přechodu alpského a panonského klimatu, oblastí prochází také výškový gradient (směrem z Předhůří Alp do nížinných oblastí Wienervaldu). Tato práce je nejpodrobnější studií této hybridní zóny, jak co do počtu zastoupených populací, tak do množství získaných genetických dat (pomocí metody RADsekvenování). Jejich analýza ukázala jemný gradient introgrese, kdy na pólech studované oblasti nacházíme čisté rodičovské populace a směrem do středu introgresanty stále vyššího stupně. Uprostřed regionu se potom nachází geneticky intermediární hybridi. Analýza velikosti genomu ukázala, že hybridi mají intermediární velikost genomu oproti tetraploidním rodičům a tetraploidi A. lyrata mají vyšší monoploidní...
|
|
|
Evoluce vnitřních postzygotických reprodukčních bariér u ptáků
Opletalová, Kamila ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Vošlajerová, Barbora (oponent)
Hybridní sterilita hraje klíčovou roli v reprodukční izolaci v průběhu evoluce druhů. Její role a mechanismy, které jsou za ní zodpovědné, jsou relativně dobře prozkoumány u savců a drozofily (organismů s heterogametickými samci), ale u organismů s heterogametickými samicemi (například u ptáků) se o nich ví velmi málo. Studium reprodukční izolace u ptáků neprobíhá obvykle v zajetí, ale v přírodních hybridních zónách. Hybridní sterilita přednostně postihuje heterogametické pohlaví, u savců tedy samce (XY) a u ptáků samice (ZW), v souladu s Haldaneovým pravidlem. V důsledku toho pozorujeme u ptáků sníženou introgresi na pohlavních chromozomech a v mitochondriální DNA oproti autozomální DNA. Práce shrnuje známé informace o příčinách a projevech hybridní sterility u dvou lépe prostudovaných modelů mezidruhové hybridizace, lejsků a slavíků. Součástí práce je navíc i praktická část, která porovnává morfologii spermií dvou druhů slavíků. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vocalization of two nightingale species in their hybrid zone
Vokurková, Jana ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent)
5 ABSTRAKT Ptačí zpěv je jedním ze znaků podléhajících pohlavnímu výběru, které mají zásadní význam pro výběr partnera a udržování prezygotických reprodukčně-izolačních mechanismů. U blízce příbuzných a částečně reprodukčně izolovaných druhů pěvců může při jejich druhotném kontaktu docházet ke změnám v jejich zpěvech, jež mohou buď divergovat a posílit tak izolační mechanismy mezi těmito druhy, nebo se mohou naopak sbližovat, což může přispět k mezidruhovému toku genů. Mým modelovým druhem je slavík tmavý (Luscinia luscinia), u něhož bylo v oblasti společného výskytu se slavíkem obecným (Luscinia megarhynchos) dokumentováno mezidruhové křížení a zároveň i konvergence zpěvů, způsobená kopírováním heterospecifických zpěvů. Toto kopírování může být způsobeno buď geneticky - introgresí, nebo chybným učením druhově specifických zpěvů. Tyto dvě hypotézy jsme posuzovali jak genetickými analýzami DNA tak analýzami nahrávek zpěvů obou druhů slavíků z alopatrie (Česká republika a severovýchodní Polsko) a sympatrie (jihozápadní Polsko - oblast kolem řeky Prosny). Srovnáním mých nahrávek s katalogem zpěvů slavíka obecného z alopatrické populace (Německo) se podařilo zjistit, že naprostá většina samců slavíka tmavého z kontaktní zóny má ve svém repertoáru fráze okopírované od slavíka obecného, tzv. "smíšení zpěváci",...
|
|
|
Hybridizace a mikroevoluční vztahy u středoevropských zástupců rodu Diphasiastrum Holub
Dvořáková, Kristýna ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Rod Diphasiastrum Holub je jednou z nejkomplikovanějších a z biosystematického hlediska velmi málo prostudovaných skupin čeledi Lycopodiaceae. Na území střední Evropy je rozpoznáváno 6 druhů tohoto rodu. Tři z nich (D. alpinum, D. complanatum, D. tristachyum) jsou pokládány za druhy hlavní - rodičovské, jejichž hybridizací pravděpodobně vznikly tři druhy vedlejší - intermediární (D. issleri, D. zeilleri, D. oellgaardii). Tyto pravděpodobně hybridogenní druhy se nejčastěji vyskytují v doprovodu alespoň jednoho z rodičů. Všechny druhy se často setkávají na sekundárních lokalitách, kde často tvoří hybridní roje (např. na sjezdovkách, které představují ideální biokoridor pro setkávání druhů alpínského pásma s druhy z nižších nadmořských výšek). Na těchto místech většinou dochází ke vzájemnému křížení všech taxonů a také často ke zpětné hybridizaci. Stupeň hybridizace, včetně možné introgrese, byl studován na základě analýz absolutní velikosti genomu spolu s klasickou a geometrickou morfometrikou. Průtokovou cytometrií bylo celkem zanalyzováno 570 rostlin z 83 populací, převážně z České republiky. Přestože každý základní druh měl specifický rozsah absolutní velikosti genomu, vedlejší druhy mezi nimi vytvořily prakticky nepřerušené kontinuum. Mnohorozměrné statistické metody (PCA, RDA, Loess, PLS) byly...
|
host ::
RSS.