|
|
Prognostické markery vývoje onemocnění u pacientů v časné fázi roztroušené sklerózy
Petržalka, Marko ; Marusič, Petr (vedoucí práce) ; Taláb, Radomír (oponent) ; Lízrová, Jana (oponent)
Prognostické markery vývoje onemocnění u pacientů v časné fázi roztroušené sklerózy ABSTRAKT Práce se zabývá možnostmi stanovení prognózy na počátku onemocnění roztroušenou sklerózou. Oblasti využití jednotlivých biomarkerů se často prolínají, proto teoretická část poskytuje přehled biomarkerů užívaných nejenom při stanovování prognózy, ale i při diagnostice a monitoraci terapie.Empirická část pojednává ovlastním výzkumu prognostického významu intrathekální syntézy imunoglobulinů třídy M, sérových a likvorových hodnot interleukinu 2, interleukinu 6, interleukinu 10, chitinase 3-like 2 proteinu a těžkých řetězců neurofilament stanovených ze vzorků získaných při diagnostice onemocnění. Do studie bylo zahrnuto 58 pacientů diagnostikovaných časně po prvním relapsu. Všichni pacienti zahájili terapii glatiramer acetátem, teriflunomidem nebo interferonem beta. Pacienti byli prospektivně sledováni po dobu dvou let klinicky a pomocí magnetické rezonance. Poměr interleukinu 2 k interleukinu 6 v likvoru ˂0,48 (p=0,0028), koncentrace interleukinu 2 v likvoru ≥1,23 (p=0,0260), koncentrace chitinase 3-like 2 proteinu v likvoru ≥7900 (p=0,0330), věk v době prvního relapsu ˂22 let (p=0,0312) a stupeň funkčního postižení (Expanded Disability Status Scale) v době zahájení terapie ≥1,5 (p=0,0481), byly shledány nezávislými...
|
|
|
Úloha metabolismu fibroblastů plicní adventicie v aktivaci imunitního systému během vývoje plicní arteriální hypertenze
Křivonosková, Monika ; Plecitá, Lydie (vedoucí práce) ; Zadražil, Zdeněk (oponent)
Vznik zánětu v malých distálních plicních cévách je důležitý pro rozvoj plicní arteriální hypertenze (PAH). Jedním z buněčných typů, které se vyskytují v plicní cévě, jsou fibroblasty, jež podle teorie "outside-in" mohou jako první reagovat na podněty v cévě, modulovat přestavbu v plicní cévě směrem k vnitřním vrstvám cévy a lákat do místa další imunitní buňky. Kromě zánětu se v buňkách cév postižených PAH uplatňuje tzv. Warburgův efekt, během kterého dochází ke změnám metabolismu směrem ke glykolýze a laktátové produkci. Mimo jiné dochází k navození prooxidačního stavu uvnitř buňky díky mitochondriálnímu metabolismu a NADPH oxidáze zahrnující nerovnováhu v produkci reaktivních kyslíkových forem. Proto jsme se rozhodli ověřit, zda plicní fibroblasty z telat nemocných hypoxií navozenou PAH mají aktivní inflamazóm, pomocí kterého by produkovaly zralý interleukin 1β (IL-1β) a jaký vliv na tuto expresi má prooxidační prostředí. V našem in vitro modelu jsme potvrdili expresi mRNA IL-1β, ale nebyli jsme schopni detekovat jeho expresi na úrovni proteinu. To odpovídalo i nemožnosti detekce aktivity inflamazómu. Myslíme si, že neschopnost detekce IL-1β proteinu a aktivity inflamazómu je dána citlivostí detekčních metod nebo neschopností plicních fibroblastů z PAH telat aktivovat inflamazóm v in vitro...
|
|
|
Regulation of Novel cytokines in Autoimmune Rheumatic Diseases
Yadollahi, Benjamin ; Šenolt, Ladislav (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Abstruct A large number of cytokines are expressed in the feet and hands joints of patients with Rheumatoid arthritis. It is necessary to study the new cytokines which may help in prognosis and diagnosis of this autoimmune disease. Omentin1 and Interleukin 20 are the new cytokines and their expressions may have a role in the expression of proinflammatory cytokines; IL-1, IL-6 and TNFα, in different cell tissues such as synovial fibroblasts, chondrocytes, peripheral blood mononuclear cells and, sera. It is conceivable that these biomarkers may be used in biological therapies.
|
|
|
Prokalcitonin jako časný marker bakteriální infekce
Mikulová, Lenka ; Beránek, Martin (vedoucí práce) ; Drastíková, Monika (oponent)
Úvod: Prokalcitonin (PCT) je protein s řetězcem o 116 aminokyselinách s molekulovou hmotností 13 kD. Je tvořen parafolikulárními buňkami štítné žlázy. Zánětový prokalcitonin je tvořen jen 114 aminokyselinami. Prokalcitonin, který detekujeme v plazmě při probíhajícím zánětu, není tvořen C-buňkami štítné žlázy, ale v játrech, v menší míře pak v plicích, ledvinách, varlatech, prostatě a tenkém střevě. Cíle: 1. Porovnat hladiny a dynamiku C-reaktivního proteinu (CRP) a prokalcitoninu (PCT) při zánětlivém procesu u tří vybraných pacientů s rozdílnými diagnózami. 2. Porovnat počty vyšetřených PCT dle indikujících oddělení VFN v letech 2009, 2012, 2015. 3. Sledovat dynamiku počtu vyšetřených PCT v letech 2001-2016. Metody: Hladiny CRP a PCT byly stanoveny v laboratoři ÚLBLD VFN Praha v období 20. 5. -17. 6. 2016. CRP bylo měřeno imunoturbidimetrickou metodou na analyzátoru Unicel DxC 880i. PCT bylo měřeno elektrochemiluminiscenční metodou na analyzátoru Cobas e411. Pro vyhodnocení byly zpracovány grafy s hladinami obou analytů u 3 pacientů v kritickém stavu. Dále byla zpracována data potřebná pro vyhodnocení cílů č. 2 a 3. uvedených výše. Výsledky: Byla prokázána větší senzitivita i specificita PCT na rozdíl od CRP při odlišení infekčního a neinfekčního systémového zánětu. 1)U pacienta D. P. klesala...
|
|
|
Vybrané nutrienty v etiologii, prevenci a léčbě obezity
Sedláček, Pavel ; Müllerová, Dana (vedoucí práce) ; Rajdl, Daniel (oponent) ; Fiala, Zdeněk (oponent)
VYBRANÉ NUTRIENTY V ETIOLOGII, PREVENCI A LÉČBĚ OBEZITY Pandemie obezity ve 21 století je dána obezitogenním prostředím, které napomáhá rozvoji pozitivní energetické bilance, kdy příjem energie jedince chronicky převyšuje jeho energetickou potřebu, tedy energetický výdej. Dochází ke zvýšení tělesné hmotnosti zvýšeným či abnormálním zastoupením tělesného tuku v organismu. Prevence rozvoje obezity je zacílena na dosažení energetické rovnováhy, v případě již rozvinuté nadváhy nebo obezity spočívá léčba v navození a po určitou dobu udržení negativní energetické bilance, tedy stimulace energetického výdeje a snížení energetického příjmu. Přijímaná strava pak určuje nejen energetický příjem, ale její jednotlivé nutrienty mohou částečně ovlivňovat i energetický výdej a fyziologii tukové tkáně. Cílem této práce je popsat a experimentálně ověřit některé nutrienty, které by mohly napomáhat k váhové redukci a fyziologické funkci tukové tkáně. Na podkladě literárních údajů bylo zvažováno 19 účinných látek nebo směsí. Za nejvhodnější k experimentu byla zvolena směs ω-3 polynenasycených mastných kyselin (ω-3 PMK ), eikosapentaenové a dokosahexaenové, v denní dávce 0,6 g, ve formě tuku mořských ryb v certifikovaném doplňku stravy. Ve 12 týdenní, tří ramenné, paralelně probíhající randomizované klinické intervenční studii...
|
|
|
Vliv prozánětlivých cytokinů na etiologii depresivní poruchy
Svobodová, Eva ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
1 Abstrakt Podle Světové zdravotnické organizace patří depresivní poruchy mezi tři nejrozšířenější onemocnění znemožňující běžné fungování člověka a její výskyt v populaci rychle stoupá. Etiologie je nejasná a současná léčba se věnuje potlačení příznaků. Během různých vyšetření byly u pacientů zjištěny nejen následky chronického stresu, který je s depresí spojován už poměrně dlouho, ale také známky chronického zánětu v organismu. To vedlo k zaměření pozornosti na prozánětlivé cytokiny a jejich zapojení do procesu vzniku chronického stresu a depresivní symptomatologie. Zajímá nás také příčinná souvislost mezi prozánětlivými markery a stresem, která dosud nebyla jednoznačně objasněna. Cílem této práce je spojit poznatky o vlivu chronického stresu na vznik deprese získané studiemi animálních modelů i sledováním pacientů a poznatky o vlivu jednotlivých cytokinů na vznik deprese a změnu mozkových struktur, kterými by se dala depresivní symptomatologie vysvětlit.
|
|
|
Prokalcitonin jako časný marker bakteriální infekce
Mikulová, Lenka ; Beránek, Martin (vedoucí práce) ; Drastíková, Monika (oponent)
Úvod: Prokalcitonin (PCT) je protein s řetězcem o 116 aminokyselinách s molekulovou hmotností 13 kD. Je tvořen parafolikulárními buňkami štítné žlázy. Zánětový prokalcitonin je tvořen jen 114 aminokyselinami. Prokalcitonin, který detekujeme v plazmě při probíhajícím zánětu, není tvořen C-buňkami štítné žlázy, ale v játrech, v menší míře pak v plicích, ledvinách, varlatech, prostatě a tenkém střevě. Cíle: 1. Porovnat hladiny a dynamiku C-reaktivního proteinu (CRP) a prokalcitoninu (PCT) při zánětlivém procesu u tří vybraných pacientů s rozdílnými diagnózami. 2. Porovnat počty vyšetřených PCT dle indikujících oddělení VFN v letech 2009, 2012, 2015. 3. Sledovat dynamiku počtu vyšetřených PCT v letech 2001-2016. Metody: Hladiny CRP a PCT byly stanoveny v laboratoři ÚLBLD VFN Praha v období 20. 5. -17. 6. 2016. CRP bylo měřeno imunoturbidimetrickou metodou na analyzátoru Unicel DxC 880i. PCT bylo měřeno elektrochemiluminiscenční metodou na analyzátoru Cobas e411. Pro vyhodnocení byly zpracovány grafy s hladinami obou analytů u 3 pacientů v kritickém stavu. Dále byla zpracována data potřebná pro vyhodnocení cílů č. 2 a 3. uvedených výše. Výsledky: Byla prokázána větší senzitivita i specificita PCT na rozdíl od CRP při odlišení infekčního a neinfekčního systémového zánětu. 1)U pacienta D. P. klesala...
|
|
|
Regulation of Novel cytokines in Autoimmune Rheumatic Diseases
Yadollahi, Benjamin ; Šenolt, Ladislav (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Abstruct A large number of cytokines are expressed in the feet and hands joints of patients with Rheumatoid arthritis. It is necessary to study the new cytokines which may help in prognosis and diagnosis of this autoimmune disease. Omentin1 and Interleukin 20 are the new cytokines and their expressions may have a role in the expression of proinflammatory cytokines; IL-1, IL-6 and TNFα, in different cell tissues such as synovial fibroblasts, chondrocytes, peripheral blood mononuclear cells and, sera. It is conceivable that these biomarkers may be used in biological therapies.
|
host ::
RSS.