|
|
VICEGENERACNI SOUZITI aneb MAME SE JAK NA ZAMKU
Habancová, Anežka ; Dvořák, Tomáš (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Dříve žila převážná část obyvatel na venkově. Žily tam celé rodiny spolu ve společném domě na společném pozemku. mladí pomáhali starším a staří svým potomkům, s domácností, s dětmi, s hospodářstvím. S nástupem industrializace a mobilizace se mnoho mladých lidí odstěhovalo do rozrůstajících se měst, za prací, do nově budovaných činžovních bytových domů, které byly spíš menší, než aby tam mohla bydlet spolu celá široká rodina. Ke vzájemné spolupráci bylo rázem daleko. Ve městě je více obyvatel, více pracovních příležitostí a i více starších lidí, o které převzal péči stát - domovy pro seniory - soustředění důchodců na jedno místo, bez denního kontaktu s mladými, s rodinou. Díky dobré zdravotní péči starších lidí přibývá a je potřeba se k této skutečnosti nějak postavit. Na venkově se ještě nachází dvojdomky či vícegenerační domy, kde bydlí rodina s prarodiči, ale ve městě se těžko najdou ke koupi či pronájmu dva byty poblíž sebe. Hlavním konceptem mé práce je tedy vytvoření tzv.dvojbytů, bytů se společným zádveřím, chodbou, které spojuje jeden menší a druhý větší byt. Využití zámku pro tento princip je více než vhodné - dojde k navrácení funkce bydlení pro rodinu, přičemž každá z generací najde v areálu zámku prostor pro své aktivity či zaměstnání. Tímto zůstane areál stále otevřený vůči obyvatelům města a nabídne jim nové možnosti trávení volného času (restaurace a amfiteatr).
|
|
|
Možnosti mezigenerační solidarity v Domovech pro seniory v Plzeňském kraji
SLÁMOVÁ, Kamila
Diplomová práce s názvem "Možnosti mezigenerační solidarity v Domovech pro seniory v Plzeňském kraji" měla za cíl zjistit mezigenerační aktivity, činnosti, které probíhají mezi domovy pro seniory a školskými zařízeními v Plzeňském kraji. Práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část diplomové práce pojednává o problematice spojené s věkovou strukturací společnosti, s mezigeneračními vztahy, solidaritou a učením. Současně se zaobírá mezigenerační spoluprací, mezigeneračními programy a významem mezigenerační spolupráce v mezinárodních dokumentech. Pro výzkumnou část diplomové práce byl zvolen kvalitativní výzkum. Pro tuto část byl vymezen její cíl, metodika a harmonogram. Primárně byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly uskutečněny s pracovníky domovů pro seniory v Plzeňském kraji. Výzkumný soubor tvořili pracovníci, kteří realizují se školskými zařízeními mezigenerační projekty. Sekundárně byla zvolena metoda rámcové analýzy dat, technika doslovné transkripce, kódování, kategorizace dat a metoda vytváření trsů. Za účelem zodpovězení výzkumných otázek byla získaná data vyhodnocena a podle jednotlivých výzkumných otázek interpretována. Výzkumem byly zmapovány aktivity a činnosti, které probíhají v rámci mezigeneračních projektů. Pojednávají o dlouhodobém setkávání a spolupráci mezi seniory a dětmi ze školských zařízení. Díky mezigeneračním projektům se podařilo dosáhnout trvalé mezigenerační spolupráce. Senioři mohou prožít velkou část závěrečné fáze života aktivním způsobem podle svého vnitřního založení a naplnit tak své vyšší potřeby. Mezigenerační spolupráce má sice svá úskalí jako je nedostatečná časová dotace, nedostatečný prostor pro aktivity, ageismus nebo špatně zvolená komunikace mezi zúčastněnými generacemi, ale přesto dochází k realizaci mezigeneračních projektů za účelem postupného dosažení stanovených cílů. V průběhu realizace mezigeneračních projektů se daří postupně naplňovat i cílů, které mezinárodní i národní dokumenty od těchto programů očekávají. V domovech pro seniory je mezigenerační spolupráce díky těmto projektům posilována. Mezigenerační projekty se posléze pozitivně odráží i v postupném posilování mezigeneračních vztahů a solidarity, tak potřebných pro potlačení stále rostoucího ageismu ve společnosti. Výsledek diplomové práce může posloužit jako zpětná vazba nejen vedení a pracovníkům domovů pro seniory v Plzeňském kraji, ale i vedení a zaměstnancům dalších organizací, kteří by se mohli zasadit o realizaci mezigeneračních projektů i v jejich zařízení. Případně mohou být využity jako studijní podklad pro studenty společenských věd, sociální práce nebo jako podklad pro další výzkum v rámci mezigenerační solidarity. V souvislosti s aktuálním výskytem koronaviru na území České republiky, je dále opodstatněné zvážit i možnost využití virtuální komunikace prostřednictvím vhodných platforem. Díky těmto moderním komunikačním technologiím by mohla mezigenerační spolupráce v domovech pro seniory nadále probíhat.
|
|
| |
|
| |
|
|
Jak žijí naši staří rodiče? Srovnání představ každodennosti seniorů a jejich dětí
Faltusová, Lenka ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Cílem této diplomové práce je charakteristika překryvů a rozdílů představ každodennosti u vybraných párů; seniorů a jejich potomků. Na základě kvalitativních hloubkových rozhovorů jsou zjištěny shody a neshody u představ každodennosti a jejich vlastní prezentace. Tyto shody či neshody jsou dále analyzovány s využitím teorií každodennosti, které v práci představuji. Zjištění v podobě shodných či rozdílných představ o každodennosti u jednotlivých párů jsou dále diskutována s dosavadní literaturou zabývající se motivy hrajícími významnou roli při rozhodování o přesunu seniora, který se o sebe již nedokáže plně postarat, do institucionální či domácí péče. Na základě literatury a vlastních zjištění výzkumu je diskutováno, zda intersubjektivní představa každodennosti může být jedním z dalších motivů ovlivňujících rozhodnutí o domácí či institucionální péči o seniora.
|
|
|
Pohled na stáří očima tří generace
BROŽKOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou stáří a stárnutí z pohledu tří generací. Hlavním cílem práce je porovnat pohled na vlastní stáří u vybraných osob v různém věku (20-30 let, 30-50 let, 50-70 let). Práce je složena z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je rozdělena na devět podkapitol, které se věnují jednotlivým otázkám stáří a problémům s nimi spojených. Empirická část se zabývá výsledky výzkumu. Hlavní výzkumná otázka zněla: "V jakých aspektech pohledu na stáří se jednotlivé generace nejmarkantněji odlišují." K dosáhnutí potřebných informací byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, který byl proveden pomocí otevřeného kódování. Data byla sbírána prostřednictvím metody dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl zvolen s použitím kvótního účelového výběru. Komunikační partneři byly osoby v různém věku 20-30 let, 30-50 let, 50-70 let. Výzkumný soubor byl tvořen 12 komunikačními partnery, kteří byli ochotni se na výzkumu podílet. Výzkum proběhl ve dvou fázích. Nejdříve byl proveden předvýzkum a následně samotný výzkum. Rozhovory byly nahrány na diktafon a doslovně přepsány. Získaná data byla vyhodnocena za pomoci trsů. Výzkum přinesl odpovědi na stanovenou otázku. Bylo zjištěno, že nejmarkantněji se v názorech na stáří lišily věkové kategorie 20 - 30 let a 50 70 let. Věková skupina 30 -50 let ve většině tvrzení souhlasila, buďto s mladší nebo s nejstarší generací. Nejvíce se jednotlivé kategorie názorově odlišovaly v pohledech na to: jak senioři vidí dnešní mladou generaci a v potřebě seniorů vzdělávat se. Dále také v názorech, zda mají mít staří lidé možnost zaměstnání nebo jakým způsobem se společnost chová k seniorům. Výsledky bakalářské práce je možno využít k získání náhledu osob na stáří a k rozšíření všeobecného povědomí, jak přizpůsobit svou práci k seniorům nebo jak s nimi jednat. Dále práce může sloužit jako výukový materiál pro studenty nebo pedagogy.
|
|
|
Mezigenerační vztahy v soudobé společnosti
Dupalová, Petra ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Mezigenerační vztahy v soudobé společnosti Abstrakt Diplomová práce se bude zabývat tematikou mezigeneračních vztahů, konkrétně se zaměří na věkovou diskriminaci. Toto téma bylo vybráno vzhledem k současnému společenskému vývoji a ke své aktuálnosti. Mezigenerační vztahy se stávají důležitým prvkem každodenního života a mají tak dopad na život jednotlivců i jejich rodin. Velký vliv na věkovou diskriminaci mají i demografické ukazatele, jejichž rozbor bude také součástí práce. Práce bude obsahovat jak teoretickou část, ve které dojde k seznámení s problematikou mezigeneračních vztahů, komunikace a konfliktů a k diskusi s odbornou literaturou zabývající se touto problematikou, tak část empirickou, která bude vycházet zejména ze sekundární analýzy dat sociologických výzkumů. Všechny výpočty budou provedeny prostřednictvím statistického software SPSS. Klíčová slova: Mezigenerační vztahy, ageismus, ageing, společnost, jedinec, generace, SPSS
|
|
|
Citová solidarita při péči o seniory
Pacáková, Hana ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá citovou dimenzí mezigenerační solidarity při péči o seniory. Péče o stárnoucího člena rodiny je náročnou životní situací jak pro pečujícího tak pro samotného seniora. Jak danou situaci zvládnou, do značné míry záleží na kvalitě jejich vzájemných vztahů. Práce uvádí čtenáře do teorií souvisejících s citovou solidaritou při péči, zejména do teorie V.L. Bengtsona, o kterou se opírá analyzovaný výzkum a do soudobých českých a zahraničních výzkumů, které se danému tématu věnovaly. Následně jsou kvantitativními metodami na základě dat z výzkumu Prof. Hynka Jeřábka a kol "Rodinná soudržnost 2010" analyzovány vzájemné citové vztahy mezi pečujícím a seniorem z pohledu pečujícího. Pro nalezení faktorů, které vztahy ovlivňují, je využita lineární regresní analýza a současně jsou faktory porovnány pro situaci domácí péče a péče za pomoci instituce. Závěry analýzy potvrzují předpoklad, že citová solidarita je nejčastěji poskytovaným druhem pomoci. Citové vztahy mezi pečujícím a seniorem se vyznačují poměrně velkou mírou vzájemnosti, která se zvyšuje, pokud se pečující stará o vlastní matku a pokud měl v minulosti se seniorem pozitivní citové vazby. Negativně pak na vztahy působí míra závislosti seniora a délka péče. Vzájemné citové vztahy pečující charakterizují skrze různé dimenze...
|
|
|
VICEGENERACNI SOUZITI aneb MAME SE JAK NA ZAMKU
Habancová, Anežka ; Dvořák, Tomáš (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Dříve žila převážná část obyvatel na venkově. Žily tam celé rodiny spolu ve společném domě na společném pozemku. mladí pomáhali starším a staří svým potomkům, s domácností, s dětmi, s hospodářstvím. S nástupem industrializace a mobilizace se mnoho mladých lidí odstěhovalo do rozrůstajících se měst, za prací, do nově budovaných činžovních bytových domů, které byly spíš menší, než aby tam mohla bydlet spolu celá široká rodina. Ke vzájemné spolupráci bylo rázem daleko. Ve městě je více obyvatel, více pracovních příležitostí a i více starších lidí, o které převzal péči stát - domovy pro seniory - soustředění důchodců na jedno místo, bez denního kontaktu s mladými, s rodinou. Díky dobré zdravotní péči starších lidí přibývá a je potřeba se k této skutečnosti nějak postavit. Na venkově se ještě nachází dvojdomky či vícegenerační domy, kde bydlí rodina s prarodiči, ale ve městě se těžko najdou ke koupi či pronájmu dva byty poblíž sebe. Hlavním konceptem mé práce je tedy vytvoření tzv.dvojbytů, bytů se společným zádveřím, chodbou, které spojuje jeden menší a druhý větší byt. Využití zámku pro tento princip je více než vhodné - dojde k navrácení funkce bydlení pro rodinu, přičemž každá z generací najde v areálu zámku prostor pro své aktivity či zaměstnání. Tímto zůstane areál stále otevřený vůči obyvatelům města a nabídne jim nové možnosti trávení volného času (restaurace a amfiteatr).
|
|
| |
host ::
RSS.