|
|
Role proteinu IFI16 při virové infekci
Karchňák, Jan ; Šroller, Vojtěch (vedoucí práce) ; Poláková, Ingrid (oponent)
5 Abstrakt Viry jsou obligátními vnitrobuněčnými parazity způsobujícími širokou škálu onemocnění. Během evoluce se u všech organismů, včetně lidí, vyvinuly mnohé mechanismy, jak se s virovou infekcí vypořádat. První linie kontaktu s virovou infekcí je tvořena mimo jiné receptory přirozené imunity. Tyto proteiny zajištující detekci s molekulárních vzorů asociovaných s patogeny (PAMPs) a molekulárních vzorů asociovaných s vlastním poškozením (DAMPs). Jedním z těchto receptorů je interferonem γ indukovatelný protein 16 (IFI16), který je zodpovědný za detekci cizorodé a vlastní poškozené DNA v jádře i v cytoplazmě. Ve své struktuře obsahuje dvě DNA vazebné domény HIN, které slouží k jeho na sekvenci nezávislé vazbě na DNA a jednu PYD doménu zprostředkovávající proteinové interakce. V buňce se podílí na regulaci buněčného cyklu, diferenciace a reguluje buněčné stárnutí. Dále spouští nástup nespecifické imunitní odpovědi a svou aktivitou přímo působí jako restrikční faktor mnoha virů. V reakci na to se u virů vyvinuly mechanismy, jakými se jeho aktivitě vyhýbají, a dokonce ho využívají ve svůj prospěch. Klíčová slova: IFI16, STING, DNA detekce, interferony, restrikční faktor, receptory přirozené imunity
|
|
|
Molecular Factors of Cell Antiviral Immunity
SELINGER, Martin
The proposed thesis focuses on the description of flavivirus-host interactions in case of tick-borne encephalitis virus (TBEV) and Zika virus (ZIKV). In more detail, the TBEV-induced host responses in human cells of neural origin and interferon-mediated protection were described together with the identification of a new phenomenon of TBEV-induced host transcriptional and translational shut-off. In addition, virus-derived molecules with hypothetical immunomodulatory characteristics, TuORF and ZIKV sfRNA, were analysed for their presence and possible function during the infection.
|
|
|
Negative regulation of the IFI16 and cGAS DNA sensing pathways
Muhič, Samra ; Huerfano Meneses, Sandra (vedoucí práce) ; Kanwal, Madiha (oponent)
DNA senzory jsou molekuly schopné detekovat DNA a důležitým nástrojem vrozené imunity. Stojí na počátku různých signálních drah, kdy jednou z nich je produkce interferonů, které navozují jednak tzv. proti-virový stav a zároveň chrání buňky od nebezpečí netýkajících se patogenů. Nejméně čtrnáct DNA senzorů bylo doposud objeveno, mezi nimi - IFI16 a cGAS. Oba signalizují pomocí adaptorového proteinu STING, což vede k produkci interferonu typu I. Všechny tři tyto molekuly (cGAS, IFI16, STING) podléhají striktní regulaci buď ze strany vlastních buněk k zabránění přehnané imunitní reakce, nebo ze strany virů k útěku před imunitním systémem. Tato práce se zaměřuje na mechanismy negativné regulace těchto tří molekul, do nichž patří: post-translační modifikace jako např. fosforylace, ubiquitinace, SUMOylace, acetylace a metylace; protein-proteinové interakce; degradaci proteasomálním systémem nebo autofagií. Není překvapivé, že viry kódují proteiny schopné negativně regulovat interferonovou odpověď, např. některé proteiny herpes virů interagují s cGAS, IFI16 nebo STING a brání jejich aktivaci nebo způsobují jejich degradaci. Jiné proteiny herpes virů navozují degradaci mRNA senzorů či jejich adaptoru. Faktor proteázy dengue viru NS2B degraduje cGAS stejně jako virová proteáza viru hepatitidy B, E7 protein...
|
|
|
POSITIVE AND NEGATIVE HOST FACTORS OF AVIAN SARCOMA AND LEUKOSIS VIRUSES
Krchlíková, Veronika ; Elleder, Daniel (vedoucí práce) ; Růžek, Daniel (oponent) ; Španielová, Hana (oponent)
Identifikace a charakterizace hostitelských faktorů, které umožňují, nebo inhibují virovou replikaci, představuje významný směr ve virologickém výzkumu. V této práci se zaměřujeme na takovéto hostitelské faktory u ptačích buněk. Kuřecí Tva, receptor pro podskupiny A a K ptačích sarkomových a leukózových virů (avian sarcoma and leukosis virus, ASLV), byl určen jako ortolog lidského receptoru pro transport kobalaminu (cobalamin, Cbl). Zde popisujeme transport Cbl v kuřecích buňkách a jeho závislost na Tva. Dále charakterizujeme in vivo kuřecí knockout Tva. Kuřecí Tvb receptor zprostředkuje infekci ASLV podskupinami B, D a E. Již dříve byl prokázán jeho vliv na virem indukovaný cytopatický efekt. V této práci identifikujeme přirozený ligand Tvb a zkoumáme jeho účast v apoptóze. RIG-I-like receptory (RLR) jsou klíčová rodina cytosolových sensorů virové RNA. Jejich aktivace vede k ustavení protivirového stavu buňky. V této práci popisujeme opakované evoluční ztráty RLR genů u ptáků: ztrátu MDA5 u dvou řádů ptáků a ztrátu RIG-I u mnoha ptačích druhů. Tetherin je protivirový restrikční faktor blokující uvolňování nově vytvořených virových partikulí. Zde jsme identifikovali ortology tetherinu u ptáků a popsali protivirovou aktivitu proti ASLV u tetherinu z hrabavých ptáků (Galliformes). Dále jsme...
|
|
| |
|
|
Role faktorů regulujících interferon při virových infekcích
Suchý, Tomáš ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Matyska Lišková, Petra (oponent)
Viry jsou intracelulární paraziti, kteří při interakci s buňkou vystavují své proteiny a nukleové kyseliny. Imunitní systém hostitele se díky koevoluci s viry naučil rozeznávat tyto komponenty a následně aktivovat obranné mechanismy. Tato práce shrnuje poznatky o vybraných transkripčních faktorech s funkcí interferonových regulátorů. Navození antivirového stavu je komplikovaný a striktně regulovaný proces. Primární funkcí vybraných transkripčních faktorů je propojit detekci viru a syntézu molekul s antivirovým potenciálem. Do práce jsou zahrnuty poznatky o přímé interakci virových proteinů s faktory regulujícími interferon. Tyto znalosti umožňují náhled do molekulárního boje mezi hostitelem a virem. Jak název faktorů napovídá, jejich nejpodstatnější funkcí je vliv na produkci interferonu. Shromažďování informací o koordinaci imunitního systému je prospěšné pro humánní medicínu a budoucí terapeutické účely. Klíčová slova: faktory regulující interferon; virová infekce; regulace vrozené imunity; interferon; rozeznávání patogenů
|
|
|
Využití metod Interferon- gamma release assay(IGRA)v laboratorní diagnostice tuberkulózy
BEDNÁŘOVÁ, Marcela
Metody Interferon-gamma release assay (IGRA) se staly již běžnou součástí rutinní diagnostiky tuberkulózy. Jedná se o diagnostiku nepřímou, tedy průkaz reakce buněčné imunity na přítomnost tuberkulózních antigenů v organismu člověka. Jejich princip je detekce interferonu gama produkovaného T lymfocyty senzibilizovanými tuberkulózními antigeny. V současné době jsou k dispozici dva testy (QuantiFERON-TB Gold In-Tube a T-SPOT.TB). V této bakalářské práci byl popsán princip IGRA metod, jejich využití v praxi, jejich místo v komplexní diagnostice tuberkulózy. V praktické části byl vyhodnocen soubor 1554 vzorků krve, které byly v období od 1. června 2011 do 30. června 2013 vyšetřeny metodou QuantiFERON-TB Gold In- Tube v Laboratoři pro diagnostiku mykobakterií Fakultní nemocnice v Plzni. Byl zde sledován podíl jednotlivých typů zdravotnických zařízení indikujících toto vyšetření,dále pak podíl pozitivních, negativních a neurčených výsledků u vybraných indikačních skupin pacientů (vyšetření před aplikací biologické léčby, u pacientů s primárním tumorem plic, u osob z rizikových skupin a u osob v kontaktu s aktivní formou nemoci). Byly posouzeny i výsledky u osob s aktivní tuberkulózou kultivačně ověřenou. Výsledky této práce prokázaly, že IGRA metody jsou velkým přínosem v diagnostice tuberkulózy, a to zejména latentní, ale za jistých podmínek i aktivní. Zároveň je nutné upozornit, že diagnostika tuberkulózy musí být vždy komplexní. Tato metoda nesmí sloužit k diagnostice jako metoda jediná.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.