|
Cochemský model jako možnost při využití participačního práva dětí
ADAMOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce se zaměřuje na postavení dítěte v systému rozhodování o úpravě výživy a péče. V práci je popsána cochemská praxe a s ní související participace dětí. Uvádí, jak mohou děti, nacházející se v rodičovském konfliktu při rozpadu rodiny, participaci využít. Cochemský model je založen na interdisciplinární spolupráci, která je v práci také uvedena. Práce je obohacena o případy z praxe a pohled psychologa.
|
|
Celostní medicína jako fenomén dnešní doby: Objasnění pojmů celostní medicína a psychosomatika v kontextu komplexního přístupu při léčbě člověka
Horáková, Daniela ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Křížová, Eva (oponent)
Tato práce se zabývá tématem celostního pohledu na lidské zdraví. Pokouší se do něj vnést více světla, zdokumentovat aktuální okolnosti vztahující se k psychosomatické a tzv. celostní medicíně a to, jakým způsobem jsou dnes tyto pojmy chápány. Teoretickou část diplomové práce tvoří hrubý přehled z historie komplexního přístupu v léčbě člověka, pohled na základní myšlenky psychosomatiky a její aktuální pozici v českém zdravotnictví. Je zde také nástin používání pojmů souvisejících s celostním přístupem k léčbě člověka zejména v odborné literatuře. V praktické části diplomové práce autorka nejprve sleduje používání pojmů celostní medicína a psychosomatika v médiích. Dále za pomoci dotazníkového šetření na vzorku 454 respondentů dokládá obecné povědomí o těchto pojmech a na závěr praktické části práce doplňuje celkový obraz rozhovory se dvěma osobnostmi české psychosomatické scény. Práci uzavírá autorčina polemika nad celým tématem této diplomové práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Akční výzkum: implementace supervize sítě služeb pro ohrožené děti a rodiny v Chrudimi
Štorek, Milan ; Brnula, Peter (vedoucí práce) ; Starostová, Olga (oponent)
Hlavním cílem mé práce bylo transparentně zachytit postup implementace poskytování supervize sítě v Chrudimi s využitím metody akčního výzkumu. Teoretická část byla věnována popisu supervize jako jednomu z důležitých nástrojů profesního růstu pracovníků v pomáhajících profesích. Popsána byla také zkušenost z poskytování mezioborové supervize na Novém Zélandu, ve Velké Británii a v České republice. Druhá část teorie byla věnována interdisciplinární spolupráci v České republice, konkrétně spolupráci sítě služeb pro ohrožené děti a rodiny v Chrudimi. Ve výzkumu byla použita metoda akčního výzkumu, která je založena na dialogu a spolupráci všech účastníků výzkumu. Akční výzkum vychází z každodenní praxe a hledá nejlepší řešení problému na lokální úrovni. Pro získání dat jsem použil metody pozorování, sebevýzkumu, fokusních skupin a polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumu se účastnili pracovníci Oddělení sociálně-právní ochrany a pracovníci z neziskových organizací z Chrudimi a okolí. Výstupy práce by měly sloužit ke zpřístupnění zkušenosti v této nové oblasti supervize dalším odborníkům a usnadnit poskytování supervize sítě v jiných oblastech sociální práce. Dále poslouží i jako doporučení pro případné pokračování supervize sítě v Chrudimi. Klíčová slova supervize, supervize sítě, akční výzkum, sociálně...
|
|
Sociální práce v kontextu domácího násilí v kombinaci s duševním onemocněním
Poláčková, Ester ; Cimrmannová, Tereza (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi sociální práce s osobami ohroženými domácím násilím majícími duševní onemocnění. V teoretické části shrnuje současnou formu sociální práce s cílovou skupinou klientů ohrožených domácím násilím a cílovou skupinou klientů s duševním onemocněním. V praktické části je popsáno šetření této problematiky, analyzovány rozhovory se sociálními pracovníky a navržena metodika práce. V závěrečné diskuzi je polemizováno nad výsledky šetření a nad úspěšností užití navrhnuté metodiky.
|
| |
|
Celostní medicína jako fenomén dnešní doby: Objasnění pojmů celostní medicína a psychosomatika v kontextu komplexního přístupu při léčbě člověka
Horáková, Daniela ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Křížová, Eva (oponent)
Tato práce se zabývá tématem celostního pohledu na lidské zdraví. Pokouší se do něj vnést více světla, zdokumentovat aktuální okolnosti vztahující se k psychosomatické a tzv. celostní medicíně a to, jakým způsobem jsou dnes tyto pojmy chápány. Teoretickou část diplomové práce tvoří hrubý přehled z historie komplexního přístupu v léčbě člověka, pohled na základní myšlenky psychosomatiky a její aktuální pozici v českém zdravotnictví. Je zde také nástin používání pojmů souvisejících s celostním přístupem k léčbě člověka zejména v odborné literatuře. V praktické části diplomové práce autorka nejprve sleduje používání pojmů celostní medicína a psychosomatika v médiích. Dále za pomoci dotazníkového šetření na vzorku 454 respondentů dokládá obecné povědomí o těchto pojmech a na závěr praktické části práce doplňuje celkový obraz rozhovory se dvěma osobnostmi české psychosomatické scény. Práci uzavírá autorčina polemika nad celým tématem této diplomové práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Spolupráce orgánů sociálně-právní ochrany dětí Jihočeského kraje a Intervenčního centra České Budějovice při řešení případů domácího násilí
JANŮ, Alena
Domácí násilí se vyzdvihuje jako významný společenský problém, představuje častý a zároveň nejméně kontrolovaný druh násilí, který v sobě zahrnuje všechny projevy násilí páchaného mezi blízkými osobami. Domácí násilí je forma násilí rozšířená v celém světě, ve všech kulturách, mezi lidmi všech úrovní sociálního postavení, nezávisle na vzdělání, ekonomické situaci či etnické příslušnosti. Oběťmi domácího násilí jsou až v 98% ženy. V rodinách s domácím násilím žijí nezletilé děti, které se tak stávají rovněž oběťmi, i pokud násilí mezi rodiči nebo jeho následkům pouze přihlížejí. Podle dostupných výzkumů se odehrává v přítomnosti dětí domácí násilí v téměř 90% rodin s výskytem tohoto jevu. Pro dítě samotné je rodinné prostředí zasažené domácím násilím pro jeho zdravý vývoj velice ohrožující. V teoretické části práce je cílem vysvětlit základní pojmy v oblasti problematiky domácího násilí. U dětí, obětí domácího násilí, je popsán dopad domácího násilí v rodině na psychický i sociální vývoj dítěte. V práci jsou rovněž shrnuty možnosti právní ochrany ohrožených osob domácím násilím. Jsou charakterizovány hlavní instituce podílející se na řešení problematiky domácího násilí, včetně intervence a pomoci obětem ze strany jednotlivých zúčastněných aktérů. Od 1. 1. 2007 působí v ČR intervenční centra, která poskytují krizovou pomoc osobám ohroženým domácím násilím a zároveň koordinují interdisciplinární spolupráci mezi dalšími navazujícími službami. V případech vykázání násilné osoby z domácnosti spolupracují s Policií České republiky, v případě, že v rodině s domácím násilím žijí nezletilé děti, zapojuje se do procesu pomoci OSPOD, neboť dítě, které žije v rodině s domácím násilím, lze označit jako dítě ohrožené.Cílem praktické části práce je zjistit, jak funguje spolupráce mezi Intervenčním centrem České Budějovice a orgány sociálně-právní ochrany dětí Jihočeského kraje při řešení případů domácího násilí, pohled na problematiku ze strany orgánů sociálně-právní ochrany dětí a intervenčního centra a zmapovat odlišnosti specifické intervence a odborné péče věnované obětem domácího násilí se zaměřením na nezletilé děti přítomné násilí v rodinách. Kvalitativní výzkum je veden pomocí metod dotazování a analýzy dokumentů. Hlavními technikami sběru dat jsou polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami s pracovníky orgánů sociálně-právní ochrany dětí vybraných obecních úřadů s rozšířenou působností a pracovníky Intervenčního centra České Budějovice, uskutečněné při osobním kontaktu. Další použitou metodou je sekundární obsahová analýza dat vytvořená na základě studia dokumentů případů současně řešených orgánem sociálně-právní ochrany dětí a Intervenčním centrem. Na základě otázek byl zjištěn pohled na problematiku jednotlivých institucí a průběh spolupráce. Prostřednictvím vybraných případových studií dětí přítomných domácímu násilí a analýzou rozhovorů je zmapováno fungování spolupráce mezi Intervenčním centrem a orgány sociálně-právní ochrany dětí, popsán průběh a specifika práce, získány informace o pohledu na problematiku domácího násilí v rodinách s nezletilými dětmi a specifické intervence zúčastněných aktérů pomoci a jejich následné porovnání. V analýze výsledků lze nalézt odpovědi na hlavní i dílčí výzkumné otázky, které byly položeny v počátku výzkumu. Na jejich základě jsou formulovány hypotézy. Domácí násilí je komplexní problém s mnohými specifiky, která by měl brát v úvahu i systém pomoci ohroženým osobám i nepřímým obětem. Spolupráce subjektů, které do průběhu intervence a pomoci obětem domácího násilí vstupují, je velmi důležitá, zvyšuje se tak efektivita celého procesu. Na základě sebraných údajů bylo poukázáno na hlavní význam interdisciplinárního týmu, ale i problémy spolupráce s návrhy možných řešení.
|
|
Intervenční centrum v Kraji Vysočina - sociálně právní aspekty poskytování sociální služby
SVOBODOVÁ, Vendula
Hlavním cílem práce bylo zmapovat možnosti spolupráce mezi intervenčním centrem a dalšími subjekty zainteresovaných na pomoci osobám ohroženým domácím násilím. Současný stav byl čerpán z odborné literatury. Je v něm popsána problematika domácího násilí, druhy a formy domácího násilí, jeho znaky a dynamika, příčiny, následky, právní rámec domácího násilí, jeho aktéři, subjekty pomáhající osobám ohroženým domácím násilím a interdisciplinární spolupráce. V práci byl použit kvalitativní výzkum, kde nástrojem sběru dat byl polostandardizovaný rozhovor. Otázky vycházely z tematických okruhů, které se týkaly zkoumané problematiky. Výzkumný vzorek tvořilo 13 pracovníků subjektů pomáhajících osobám ohroženým domácím násilím z Kraje Vysočina. Z výzkumu vyplynulo, že problematika domácího násilí je velice rozšířená a stále podceňovaná. Zároveň je patrný značný posun v oblasti pomoci osobám ohroženým domácím násilím. Dále výzkum ukázal, že pracovníci přesně neznají služby, které poskytuje Intervenční centrum Kraje Vysočina. Díky tomu může dojít k dezinformování osob ohrožených domácím násilím. Pracovníci dokázali určit nejčastěji poptávanou pomoc ze strany potenciálních uživatelů služby. Také si uvědomují, že ne vždy se jedná o pomoc, kterou je schopno intervenční centrum poskytnout. Výzkum nepotvrdil, že by pracovníci obecně byli ovlivněni při práci s osobami ohroženými domácím násilím předsudky. Ale zcela jistě je i v profesním životě ovlivnila osobní zkušenost s domácím násilím, kterou získali ve svém okolí. Z výzkumu vyvstala možnost spolupráce mezi intervenčním centrem a ostatními subjekty, a to pořádání případových konferencí. Tato práce může být v praxi využita pro získání, či doplnění odborných znalostí týkajících se problematiky domácího násilí a možných poskytovaných služeb.
|
|
Domácí násilí a jeho řešení ve společnosti
BUDAŘOVÁ, Ludmila
Diplomová práce je pojata jako průvodce problematikou domácího násilí. Teoretická část práce je strukturována do tří oddílů. První oddíl objasňuje základní pojmy užívané v literatuře zabývající se domácím násilím a seznamuje čtenáře s jednotlivými formami, příčinami, důsledky a nejčastějšími mýty spojovanými s domácím násilím. Protože v nedávné době nastaly změny v přístupu k domácímu násilí, především změnou právního systému, poukazuje druhá část práce mimo jiné na změny, které nová legislativa přinesla. Dále tato část popisuje mezinárodní instituce a organizace chránící lidská práva. Třetí část práce se zaměřuje na způsoby řešení domácího násilí, na pomoc obětem, interdisciplinární spolupráci všech zainteresovaných složek a také na důležitost odborné pomoci pachatelům násilí. Praktická část je věnována vlastnímu výzkumu. Cílem práce bylo zjistit, jaká je informovanost obou pohlaví o problematice domácího násilí a zmapovat jaké jsou potřeby odborníků zabývajících se domácím násilím. Pro dosažení prvního cíle práce byl realizován u veřejnosti kvantitativní výzkum. Technikou sběru dat byl dotazník. Pro naplnění druhého cíle práce byl proveden výzkum kvalitativní. Jako technika byly zvoleny polostandardizované rozhovory, které byly uskutečněny s pracovníky intervenčních center či jiných zařízení pomáhajících obětem domácího násilí. Výsledky výzkumu jsou uvedeny a okomentovány v kapitolách {\clqq}Výsledky`` a {\clqq}Diskuse``. V příloze diplomové práce jsou představeny hlavní organizace pomáhající v případech domácího násilí a uvedeny kontakty na všechna Intervenční centra v České republice. Pro osoby ohrožené domácím násilím je zde uveden Bezpečnostní plán. Tato práce může být k užitku nejen osobám zasaženým domácím násilím, ale i pracovníkům (organizací pro osoby ohrožené domácím násilím) a také všem ostatním, kterým není tato problematika lhostejná.
|
|
Význam státních a nestátních institucí při pomoci obětem domácího násilí.
VITOUŠOVÁ, Vendula
Pro svoji bakalářskou práci jsem zvolila téma "Význam státních a nestátních institucí při pomoci obětem domácího násilí." Práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část je rozdělena na pět kapitol. První kapitola definuje pojem domácího násilí a popisuje základní znaky a podoby, které jsou důležité pro rozpoznání tohoto jevu. Dále jsou nastíněny nejčastější mýty a popsána charakteristika osob zapojených do domácího násilí. V neposlední řadě je zmíněna interdisciplinární spolupráce. Druhá kapitola popisuje důsledky, které se mohou u oběti objevit. Třetí kapitola se zaměřuje na poskytnutí pomoci nestátními institucemi. Další kapitola práce charakterizuje právní úpravu v České republice a poslední se zaměřuje na institucionální aktéry, mezi které patří hlavně policie, soud a orgán sociálně- právní ochrany dětí. Praktická část si stanovila tři cíle. Pro naplnění prvního cíle {\clq}qKonfrontace oprávnění a možných opatření státními a nestátními institucemi používaných pro ochranu osob ohrožených domácím násilím`` byl zvolen kvalitativní výzkum a použita technika polostrukturovaného interview. Výzkumný vzorek tvořili tři zástupci státních institucí a tři nestátních institucí a bylo položeno celkem osm otázek. Poslední osmá otázka odpovídala i na třetí cíl a to, zda jsou odborníci dostatečně proškoleni. Pro dosažení druhého cíle byl zvolen také kvalitativní výzkum a technika telefonního interview. V tomto případě výzkumný vzorek tvořilo šest obětí. V kapitole přílohy je výčet intervenčních center, kterých je v současné době na území České republiky patnáct. Dále je přiložen bezpečnostní plán a statistiky Bílého kruhu bezpečí za rok 2009. Na základě výzkumu byly stanoveny hypotézy, které jsou popsány v kapitole Diskuse. Cíle práce byly naplněny. Z této práce může čerpat informace jak laická veřejnost, tak osoby ohrožené domácím násilím. Věřím, že důležité informace tu naleznou také pracovníci specializovaní na tuto problematiku.
|