|
|
Levicová recepce díla Carla Schmitta
Géryk, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Souhrn Předkládaná práce se zabývala myšlením německého právního a politického teoretika Carla Schmitta a recepcí jeho díla na intelektuální levici. Pokládala si otázku, které aspekty Schmittova díla rezonují mezi levicově orientovanými autory nejvíce, a ptala se, jaké jsou příčiny této inspirace. Bylo tedy nutno specifikovat historický kontext, ve kterém se takto konzervativní myslitel stává hojně citovanou postavou u různých proudů levicového myšlení. U Carla Schmitta se pak v souvislosti s jeho nacistickou životní epizodou objevuje ještě metodologický problém možnosti oddělení díla od osobních prvků autorovy kariéry, oddělení teoretického postoje samotného od motivů, které k nim vedly. Snaha využít jeho myšlenky k progresivně levicovým cílům z tohoto důvodu nejde příliš dohromady s přísně kontextuálním čtením jeho díla. Schmittovu dílu samotnému se věnuje první polovina práce. První kapitola popisuje základní koncepty, se kterými Schmitt pracuje, v historickém kontextu, ve kterém se jako autor nacházel. Schmittovo dílo je zde probíráno v souvislosti s hlavními cíli jeho kritiky: právním pozitivismem, liberální demokracií, tzv. kvantitativním totálním státem, který sice zasahuje do všech částí společnosti, ale zároveň je slabý, jelikož je ve vleku zájmových skupin, dále humanitou, primátem etiky a...
|
|
|
Odborné zájmy a harmonie s přírodou. Snahy hraběte Jiřího Buquoye o intelektuální seberealizaci
MORAWETZ, Michal
Tématem disertační práce jsou odborné zájmy hraběte Jiřího Buquoye (1781-1851). Tento aristokrat proslul v první polovině 19. století vynálezy vlastních technických přístrojů, snahou o zlepšování výrobních technologií na svých panstvích, kontakty s přírodovědci a filozofy i sepisováním vlastních odborných prací. Dochované spisy v pozůstalosti Jiřího Buquoye a jeho vydaná díla konfromtuji s reakcemi na ně ze strany vědců a Buquoyova okolí. V práci odhaluji Buquoyovy motivace k vlastní odbornému působení, způsoby, kterými se pokoušel proniknout do vědecké komunity a interpretuji jeho filozofický pohled na svět. Metodologicky se opírám o současný trend intelektuálních dějin, který propojuje interpretaci myšlenek se zasazením díla do kontextu autorova života a dobového myšlení. Zároveň se snažím vyhnout biografické iluzi tím, že se zaměřuji na stěžejní momenty Buquoyova vědeckého působení bez toho, abych je propojoval v konstrukt životního příběhu domnělou kauzalitou. Práci jsem koncipoval jako výklad stěžejních témat a formujících momentů Buquoyových zájmů, které řadím v chronologickém sledu. Důraz kladu na vlivy, které formovaly názory hraběte Buquoye. Byly jimi zejména výchova, vzdělání, nabyté zkušenosti při cestách, četba odborných prací a výměna názorů s vědci. Sledoval jsem, jak se promítaly do jeho odborných témat, konkrétně jak modifikovaly způsoby vyjádření hraběte a pozměňovaly oblasti jeho zájmu. Důležitou součástí práce je i dekonstrukce Buquoyovy sebeprezentační strategie, pomocí níž se pokusil identifikovat s vědeckou komunitou. Své místo v práci má i výklad filozofického názoru hraběte, tedy intelektuální završení jeho snah na poli vědy.
|
|
|
Levicová recepce díla Carla Schmitta
Géryk, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Souhrn Předkládaná práce se zabývala myšlením německého právního a politického teoretika Carla Schmitta a recepcí jeho díla na intelektuální levici. Pokládala si otázku, které aspekty Schmittova díla rezonují mezi levicově orientovanými autory nejvíce, a ptala se, jaké jsou příčiny této inspirace. Bylo tedy nutno specifikovat historický kontext, ve kterém se takto konzervativní myslitel stává hojně citovanou postavou u různých proudů levicového myšlení. U Carla Schmitta se pak v souvislosti s jeho nacistickou životní epizodou objevuje ještě metodologický problém možnosti oddělení díla od osobních prvků autorovy kariéry, oddělení teoretického postoje samotného od motivů, které k nim vedly. Snaha využít jeho myšlenky k progresivně levicovým cílům z tohoto důvodu nejde příliš dohromady s přísně kontextuálním čtením jeho díla. Schmittovu dílu samotnému se věnuje první polovina práce. První kapitola popisuje základní koncepty, se kterými Schmitt pracuje, v historickém kontextu, ve kterém se jako autor nacházel. Schmittovo dílo je zde probíráno v souvislosti s hlavními cíli jeho kritiky: právním pozitivismem, liberální demokracií, tzv. kvantitativním totálním státem, který sice zasahuje do všech částí společnosti, ale zároveň je slabý, jelikož je ve vleku zájmových skupin, dále humanitou, primátem etiky a...
|
|
|
The American Left and Communist Czechoslovakia, 1956-1968
Géryk, Jan ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Práce se zabývá zejména srovnáním diskurzů a analýzou vztahů americké a československé intelektuální levice mezi lety 1956 a 1968. Začíná Chruščovovým odhalením stalinských zločinů a sovětskou invazí do Maďarska z roku 1956, které vytvořily na levici atmosféru deziluze. Globální levice v tomto období do značné míry přestává vidět ideologický vzor v Sovětském svazu a začíná znovu promýšlet základy svého myšlení. Šedesátá léta pak znamenají období rozkvětu levicové teorie. Autoři se inspirují marxistickým humanismem, především na Západě pak nastupuje tzv. Nové Levice. Doba nabízela společná témata, která přesahovala ideologické spory dvou studenoválečných bloků, nicméně odlišný charakter režimů na Východě a na Západě vedl k různým přístupům k těmto tématům. Zároveň se v šedesátých letech zvýšila mobilita idejí a jejich nositelů i přes železnou oponu, takže docházelo k zajímavým střetům rozdílných, byť stále levicových, diskurzů. Témata, na kterých práce vykresluje intelektuální prostředí doby, jsou například filozofie člověka v kontextu technologických změn, otázka taktiky v boji proti systému a byrokracii, vztah dělníků a intelektuálů či vztah ke Třetímu světu. Vedle toho práce mapuje i odlišnosti na americké levici, a to zvláště na příkladu rozdílných interpretací československých reforem konce 60....
|
|
|
Duchové dějiny v kontextu české a evropské historiografie 19. a 20. století
Čtvrtník, Mikuláš ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Středová, Veronika (oponent) ; Horský, Jan (oponent)
Základní tematický rámec a východisko dizertační práce představuje historiografický směr duchových dějin, jak se rozvíjel zejména v německém prostředí pod pojmem Geistesgeschichte, v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou. Duchové dějiny jsou v práci zasazeny do široce pojatého kontextu vývoje českého a zahraničního historického myšlení v 19. a 20. století. Práce sleduje historiografický směr duchových dějin z různých pohledů a na různých rovinách a věcně se neuzavírá hranicemi duchových dějin samotných. Duchové dějiny jsou zde svým způsobem optikou, jejímž prostřednictvím se pohlíží na vývoj jedné z linií dějepisectví a historického myšlení v 19. a 20. století, přičemž je předložen návrh jeho možné interpretace. V neposlední řadě předkládá dizertační práce pokus propojit v určité poloze historickou vědu a archivnictví. Duchové dějiny samotné patří dnes mezi okrajové historiografické směry ať již v českém či i německy mluvícím prostředí, na rozdíl od intelektuálních dějin v anglofonní oblasti. Přesto zamýšlela dizertační práce ukázat, v jakém smyslu lze duchové dějiny považovat za historiografický směr stále živoucí, inspirativní pro současnou českou i světovou historiografii a disponující myšlenkovým potenciálem, jenž může být plodně rozvíjen dějepisectvím a...
|
|
|
Vliv reforem Kjóhó (1716-1745) na intelektuální vývoj tokugawské společnosti
Mráček, David ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
Tato práce pojednává o reformách Kjóhó a jejich vlivu na intelektuální život tokugawské společnosti. Práce má za cíl zasadit reformy Kjóhó do historických souvislostí, následně je analyzovat po stránce politické, ekonomické a intelektuální a posléze popsat změnu v intelektuálním vývoji v Japonsku v první polovině 18.století. Především se zaměřuje na Ogjú Soraie, intelektuály z řad nesamurajské vrstvy působící v období Kjóhó a akademie, které v tomto období vznikly.
|
|
|
Jádro filozofického názoru Jiřího Buquoye v kontextu romantické vědy
MORAWETZ, Michal
Diplomová práce se zabývá základními principy filozofie hraběte Jiřího Buquoye (1781-1851), které byly představeny v jeho nevydaném spisu Kern meiner philosophischen Grundansicht. Buquoyovy myšlenky jsou interpretovány v kontextu vědy v Českých zemích konce 18. a první poloviny 19. století. Pozornost je také soustředěna k jeho zahraničním inspiračním zdrojům. K interpretaci je využita metodika intelektuálních dějin, zejména teorie o fúzi přírodovědných a humanitních věd a dobové esoterice.
|
|
|
"Jádro mého filozofického názoru." Romantická naturfilozofie Jiřího Františka z Buquoy
MORAWETZ, Michal
Bakalářská práce se zaměřuje na rekonstrukci základních principů filozofie Jiřího Františka z Buquoy. Vychází zejména z analýzy jeho pojednání Kern meiner philosophischen Grundansicht (kolem roku 1825), jež existuje pouze v rukopise v písemné pozůstalosti šlechtického filozofa v rodinném archivu Buquoyů ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Téma je zkoumáno z hlediska současné metodiky intelektuálních dějin a z hlediska současné diskuze o syntéze přírodovědných a společenských věd v době pozdního osvícenství a romantismu. Cílem práce je začlenit Buquoyovo dílo do dobového vědeckého a sociálního kontextu a interpretovat jeho myšlenky o fungování světa a roli přírody, člověka a Boha v něm. V úvodní kapitole je nastíněn dosavadní stav bádání a literatura k tématu, obraz hraběte Buquoye v historiografii a je provedena vnější kritika vybraného pramene. Druhá kapitola představuje filozofické myšlení kolem roku 1800 a vykládá hlavní myšlenky Naturphilosophie. Následující kapitola se zaměřuje na výchovu, vzdělání a zájmy hraběte a čtvrtá kapitola je rozborem zvoleného spisu.
|
host ::
RSS.