|
|
Politická odpovědnost přímo volených prezidentů
Brabec, Dušan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kotábová, Věra (oponent)
Kontroverzní výkon úřadu hlavy státu prvním českým přímo voleným prezidentem Milošem Zemanem v průběhu jeho prvního funkčního období vybízí k zamyšlení, zdali by český prezident neměl být z výkonu své funkce politicky odpovědný. Politická bezúhonnost a neodpovědnost umožňuje českému prezidentovi napínat rozsah ústavních pravomocí přiřčených hlavě státu a balancovat na jejich pomyslné hraně. Absence mechanismů, na jejichž základě by mohl být úřadující prezident odvolán ze své funkce jenom nahrává extenzivnímu výkladu ústavních pravomocí, kterými disponuje česká hlava státu. Diplomová práce se proto pokusí představit mechanismy a okolnosti, díky kterým byli odvolávání úřadující prezidenti (či guvernér) vybraných států - konkrétně Litvy, Rumunska a Kalifornie. Cílem práce bude posoudit, za jakých okolností by bylo vhodné uvažovat o zavedení obdobných mechanismů sloužících k vyvozování politické odpovědnosti přímo volené hlavy státu v českém prostředí a analyzovat zkoumané nástroje sloužící k odvolávání prezidentů, které již byly odzkoušeny v praxi.
|
|
| |
|
|
Impeachment v Evropě: ústavní modely a reálná praxe
Medelský, Filip ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato práce se věnuje představení a analýze impeachmentu vůči prezidentům v zemích Evropské unie. Diplomová práce představuje a analyzuje jednotlivé ústavní modely impeachmentu na prezidenty v zemích Evropské unie v závislosti na tom, jací jsou ústavní aktéři impeachmentu, kdo a jak rozhoduje o iniciaci celého procesu, za splnění jakých podmínek je možné proces impeachmentu zahájit, za jaké přečiny může být prezident impeachmentu vystaven, které orgány mají právo rozhodnout o výsledku žaloby, jaký postih je možné na prezidenta uplatnit, případně jestli je možné rozhodnutí těchto orgánů nějakým způsobem zvrátit. Práce také analyzuje doposud proběhlé procesy impeachmentů vůči evropským prezidentům, konkrétně se jedná o impeachment prezidenta Paksase a rumunského prezidenta Basesca. Představen je také doposud jediný pokus o ústavní žalobu proti českému prezidentovi Václavu Klausovi. V rámci evropských ústav je možné určit tři hlavní modely impeachmentu v závislosti na tom, jakému orgánu je svěřena pravomoc zbavit prezidenta úřadu. Většina evropských zemí používá soudní model, kdy je prezident zbaven svého úřadu rozhodnutím soudního orgánu. Soudní orgány pak mohou být dvojí povahy. Může se jednak o klasické ústavní soudy nebo o speciální orgány, které rozhodují pouze o žalobách na prezidenty nebo jiné...
|
|
|
Politická odpovědnost přímo volených prezidentů
Brabec, Dušan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kotábová, Věra (oponent)
Kontroverzní výkon úřadu hlavy státu prvním českým přímo voleným prezidentem Milošem Zemanem v průběhu jeho prvního funkčního období vybízí k zamyšlení, zdali by český prezident neměl být z výkonu své funkce politicky odpovědný. Politická bezúhonnost a neodpovědnost umožňuje českému prezidentovi napínat rozsah ústavních pravomocí přiřčených hlavě státu a balancovat na jejich pomyslné hraně. Absence mechanismů, na jejichž základě by mohl být úřadující prezident odvolán ze své funkce jenom nahrává extenzivnímu výkladu ústavních pravomocí, kterými disponuje česká hlava státu. Diplomová práce se proto pokusí představit mechanismy a okolnosti, díky kterým byli odvolávání úřadující prezidenti (či guvernér) vybraných států - konkrétně Litvy, Rumunska a Kalifornie. Cílem práce bude posoudit, za jakých okolností by bylo vhodné uvažovat o zavedení obdobných mechanismů sloužících k vyvozování politické odpovědnosti přímo volené hlavy státu v českém prostředí a analyzovat zkoumané nástroje sloužící k odvolávání prezidentů, které již byly odzkoušeny v praxi.
|
|
|
Aféra Watergate a její filmová reflexe: komaparace na příkladu filmu Všichni prezidentovi muži
Hegedüš, Tomáš ; Šobr, Michal (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Tato bakalářská práce komparuje skutečný vývoj aféry Watergate s její filmovou reflexí, na příkladu snímku Všichni prezidentovi muži. Ústřední teze předpokládala, že faktické rozdíly budou minimální a odlišnosti se projeví zejména v deformaci času (filmové zkratce) a heroizaci postav (modelu hrdinů, kteří se postavili proti systému). Při popisu aféry očima redaktorů jsem použil deskriptivní metodu a zachytil období prvních pěti měsíců vývoje kauzy, jako hlavní pramen v této části slouží kniha All the President's Men. Během zkoumání dílčích aspektů filmového artefaktu jsem použil analytickou metodu a za pomoci teoretické filmové literatury rozebral jak složky narace a mizanscény, tak styl a výrazové prostředky díla. V souhrnném porovnání jsem použil metodu komparační a v závěru práci připomněl i další filmové adaptace vztahující se k aféře. Po provedené komparaci jsem mohl potvrdit vymezenou tezi. Adaptovaný scénář věrně zachycuje dění v knižní předloze a zásadní rozdíly se objevily v narušení časové linie, avizované heroizaci postav a dodatečně i simplifikaci. Přínos této práce spočívá i v posouzení významu ústřední novinářské dvojice Woodward a Bernstein, kdy jsem ukázal, že v rozkrytí aféry měli roli podstatnou, nikoli však nepostradatelnou. Snímek proto může v recipientovi, který si nedohledá...
|
|
|
Prezidentské systémy
Křtěnová, Monika ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou prezidentské systémy jako jedna z rozlišovaných alternativ politických systémů existujících v dnešní demokratické společnosti. Práce je rozdělena do tří částí, z nichž první si klade za cíl podat stručný přehled jednotlivých typů politických systémů a skrze popis jejich hlavních znaků nastínit jejich vzájemné odlišnosti. Druhá část se věnuje konkrétnímu příkladu prezidentského systému ve světě, a sice Spojeným státům americkým, jež se staly inspiračním zdrojem pro všechny později vzniklé systémy tohoto typu. Část zabývající se Spojenými státy americkými je rozdělena do třech samostatných kapitol, z nichž každá nabízí pohled na jednotlivé složky státní moci, jež společně vytvářejí ústavní systém této země. Tyto kapitoly podávají nejen charakteristiku jednotlivých mocí ve státě a jejich ústředních orgánů, ale též osvětlují jejich vzájemný vztah a kontrolní mechanismy a zejména pak též vztah k osobě prezidenta, jenž je ústředním postavou celého prezidentského systému, jeho úřadu a pravomocem. Hlavním zdrojem informací, z něhož tato část práce čerpá, je samotná Ústava Spojených států amerických, která je, jako nejvyšší zákon země, stěžejním pramenem práva, z něhož americký ústavní systém vychází. Tu doplňuje nespočet federálních zákonů a usnesení přijatých Kongresem v...
|
|
|
Prezident České republiky
Herc, Tomáš ; Pavlíček, Václav (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent) ; Jičínský, Zdeněk (oponent)
Pro parlamentní formu vlády je typické, že v ní má hlava státu postavení orgánu sui genesis, jehož úlohou je především reprezentovat stát jako celek a být garantem řádného fungování jí předvídaných demokratických procesů v rámci organizace státní moci. Samotná však stojí mimo soutěž politických sil ve státě, není ze své funkce politicky odpovědna a s výjimkou velezrady nebo jiného deliktu obdobné intenzity jí nelze ani stíhat. Obecná působnost v oblasti moci výkonné zas náleží vládě, která politicky odpovídá parlamentu, jehož hlasováním může být vždy dosaženo jejího odstoupení. Tato její odpovědnost se přitom vztahuje i na akty hlavy státu, neboť ty ke své platnosti vyžadují její souhlas ve formě kontrasignace. Postavení prezidenta republiky v ústavním systému České republiky uvedený obecný rámec přesahuje, neboť jeho pravomoci, jejichž výkon v některých případech dokonce nepodléhá souhlasu vlády nebo jiného ústavního orgánu, mu umožňují aktivnější účast na přijímání politických rozhodnutí. Otázka, zda takovéto postavení je slučitelné s jeho neodpovědností, však zůstává dosud předmětem veřejné diskuse, aniž by na jejím řešení byla obecná shoda. Základním problémem v této souvislosti zůstává samotný vztah prezidenta republiky k vládě, a to konkrétně otázka, zda může při výkonu těch svých pravomocí,...
|
|
| |
host ::
RSS.