|
|
Histopatologické prediktory závažnosti klinického průběhu a rozvoje chirurgických komplikací u dětí se zánětlivými střevními onemocněními
Fabián, Ondřej ; Zámečník, Josef (vedoucí práce) ; Daum, Ondřej (oponent) ; Karásková, Eva (oponent)
Cílem předkládané dizertační práce je doložit přínos a limitace histopatologického hodnocení bioptických vzorků u dětí s zánětlivými střevními onemocněními a zejména pak v predikci komplikovaného průběhu onemocnění Dále klademe za cíl prokázat případný benefit specializovanějších histopatologických metod v těchto dvou oblastech. V první fázi našeho výz u jsme se zaměřili na korelaci mikroskopické aktivity zánětu s aktivitou hodnocenou endoskopicky a klinicky u dětí s Zajímala nás i role histopatologického vyšetření jako možného rozvoje komplikací. Vycházeli jsme ředchozích prací na toto téma v dospělé populaci, které tomto směru udávají jen limitovaný přínos histopatologické vyšetření. Naše studie tuto premisu potvrdila i u dětských pacientů, jelikož histopatologický nález jen slabě koreloval s endoskopickým nál ou aktivitou onemocnění é á tíže zánětlivého postižení ukázal jako vhodný prediktor komplikovaného průběhu onemocnění. V další fázi výzkumu jsme se snažili hledat né, přesnější metody hodnocení histopatologické aktivity zánětu, které by mohly sloužit jako prediktor komplikací. Zaměřili jsme se na imunohistochemický průkaz tkáňového kalprotektinu akožto produkt neutrofilů je případě aktivního zánětu v ávicím traktu uvolňován sliznice a následně do lumen střeva. Dle naší hypotézy by jeho přímý průkaz...
|
|
|
Diagnostika Helicobactera pylori pomocí histologického a imunohistochemického vyšetření
BURDOVÁ, Anna
Hlavním tématem této bakalářské práce je bakterie Helicobacter pylori (HP), její výskyt v žaludeční sliznici a způsob její diagnostiky v laboratoři pomocí histologického a imunohistochemického vyšetření. V teoretické části se zabývám samotnou bakterií, její morfologií a hlavně diagnostikou. Způsobů, jak zjistit přítomnost této bakterie, je mnoho, nejčastější rozdělení je na invazivní testy, kam řadíme histologické vyšetření, kultivaci a ureázový test, a neinvazivní testy, kde můžeme využít sérologii a dechové testy. Popisuji zde také anatomii a histologickou stavbu žaludku a poté navazuji na patologii žaludku, kde jsem se zaměřila na nejčastější onemocnění způsobené Helicobacterem pylori, akutní a chronické gastritidy a nádory žaludku. Je zde zahrnut celý proces histologického vyšetření, od příjmu vzorku na oddělení, přes fixaci s příklady různých fixačních prostředků, k zalévání, krájení a barvení, kde popisuji i druhy barvení, které jsou využité v praktické části. Na konci teoretické části se zabývám i tématem imunohistochemie. Jedním z cílů praktické části je osvojení si základního rutinního barvení Hematoxylin eosin, speciálního barvení Giemsa a imunohistochemického vyšetření antigenu pomocí polyklonální protilátky Anti-Helicobacter pylori. Dalším cílem je zmapování výskytu infekce Helicobacter pylori dle věkových skupin, pohlaví vyšetřovaných pacientů a ročního období. Stanovila jsem si dvě výzkumné otázky, které bych ráda zodpověděla. Výsledky vyšetření 38 žaludečních biopsií získaných v roce 2022 budou statisticky zpracovány a doplněny mikrofotografiemi vybraných vzorků.
|
|
|
Histologické vyšetření tlustého střeva
FEJKOVÁ, Karolína
Předmětem této bakalářské práce je histologické vyšetření tlustého střeva se zaměřením na laboratorní diagnostiku kolorektálního karcinomu. Kolorektální karcinom je nejen v České Republice, ale i v celém světě aktuálním tématem a to především díky své neustále narůstající incidenci. Laboratorní diagnostika tohoto onemocnění má nejen diagnostický význam, ale díky určení typu a invazivního stádia nádoru má i dopad na následný terapeutický postup u pacienta. Imunohistochemické vyšetření tlustého střeva pak napomáhá k diagnostice Lynchova syndromu, který je dědičným onemocněním s vysokým rizikem vzniku kolorektálního karcinomu. Z počátku se bakalářská práce zabývá zpracováním odborné rešerše na dané téma, které má nejen seznámit s danou problematikou související s kolorektálním karcinomem, ale má také z počátku uvést do anatomie, histologie a patologie tlustého střeva. Ke konci teoretické části lze najít i obecné seznámení s odběrem tkáně tlustého střeva a jeho zpracováním v histologické laboratoři. Tyto znalosti o histologickém zpracování tkáně tlustého střeva byly následně aplikovány a detailněji popsány v metodice bakalářské práce. V této části se lze dozvědět o postupu rutinních barvících metod jako je hematoxylin - eosin a barvení alciánovou modří. Dále je uvedena i manuálně prováděná imunohistochemická metoda a s ní související reagencie, jako například využité protilátky. Ve výsledcích lze pak nalézt statisticky zpracovaný soubor pacientů s kolorektálním karcinomem v Nemocnici Jihlava p. o. za rok 2018 - 2019. Pomocí těchto dat byl ověřen všeobecně udávaný fakt, že v počtu případů kolorektálního karcinomu převažují muži a také, že nejvíce je zasažena věková skupina od 60. do 70. Let. Dále se pak podařilo ověřit, že defekt v MMR proteinech, který souvisí s Lynchovým syndromem nebyl prokázán ani u poloviny vyšetřovaných pacientů.
|
|
|
Lynchův syndrom u pacientů s uroteliálním karcinomem horních cest močových: Zkušenosti jednoho centra
BUCHOVÁ, Karolína
Lynchův syndrom (LS) je autozomálně dominantně dědičné onemocnění, které predisponuje postižené jedince k rozvoji malignit různých orgánů (tlustého střeva, dělohy, horního močového traktu atd.) již v mladém/středním věku. Prezentovaná bakalářská práce si klade za cíl shrnout dosavadní znalosti a zkušenosti o LS u pacientů s uroteliálním karcinomem (UC) horních cest močových, stanovit frekvenci výskytu LS u těchto pacientů a navrhnout vhodný diagnostický algoritmus i způsob, jak co nejspolehlivěji vytipovat v běžné populaci suspektní pacienty, kteří by měli podstoupit další genetické testování. V rámci bakalářské práce byli retrospektivně vyhledáni a opětovně hodnoceni všichni pacienti léčení na urologické klinice FN Plzeň pro UC horních cest močových v období I/2010 - XII/2018. U vybraných případů bylo provedeno imunohistochemické barvení tzv. MMR proteinů (MLH1, PMS2, MSH2, MSH6) a statistické vyhodnocení výsledků. Celkem bylo v daném období nalezeno 215 vyšetření od 182 pacientů (58 UC močovodu, 119 UC renální pánvičky, 5 UC současně močovodu i renální pánvičky). Imunohistochemicky pak bylo vyšetřeno celkem 121 pacientů (44 UC močovodu, 73 UC renální pánvičky, 4 UC současně močovodu i renální pánvičky). Ztráta exprese některého z MMR proteinů (upozorňující na možnost genetické mutace některého z genů zodpovědných za LS) byla prokázána u 9/121 imunohistochemicky vyšetřených případů. Definitivní vyšetření periferní krve pro průkaz zárodečné mutace daného genu a konečné stanovení diagnózy LS bylo provedeno jen u dvou pacientů (2%). U jednoho pacienta (muž, 71 let) byla definitivně potvrzena zárodečná mutace genu MSH6 z periferní krve. Druhý pacient (muž, 73 let) na definitivní potvrzení diagnózy z periferní krve toho času čeká (vzhledem anamnéze kolorektálního adenokarcinomu a k nálezu deficitu exprese proteinu MSH6 nejen v UC, ale právě i v dříve diagnostikovaném kolorektálním adenokarcinomu, se však u tohoto pacienta jedná o suspekci hraničící s jistotou). Na základě analyzovaných dat doporučujeme u každého pacienta s UC horních cest močových, bez ohledu na věk a jeho anamnézu, rutinní provádění imunohistochemických barvení MMR proteinů. Tzv. univerzální imunohistochemický screening u pacientů s UC horních cest močových je dobrý a výtěžný způsob, jak vytipovat suspektní pacienty, kteří by měli podstoupit další genetická vyšetření.
|
|
|
Detekce a charakterizace makrofágů v nádorech virové a nevirové etiologie
Dalewská, Natálie ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Nádory hlavy a krku jsou etiologicky spojené s kouřením a konzumací alkoholu. Část těchto nádorů je však iniciována HPV a jejich incidence v posledních letech významně roste. Pacienti s virově indukovanými nádory vykazují lepší prognózu, a to i přesto, že tyto nádory bývají diagnostikované v pokročilejším stádiu. Jedním z vysvětlení může být lepší stimulace imunitního systému virovými antigeny. Makrofágy jsou buňky vrozeného imunitního systému, které patří mezi profesionální fagocyty. Po infiltraci do nádoru jsou označovány jako TAM a představují heterogenní skupinu buněk, jejíž dva základní fenotypy jsou protinádorové M1 a pronádorové M2 makrofágy. U mnoha typů nádorů tvoří TAM hlavní složku nádorového mikroprostředí. Jedním z nich jsou i nádory hlavy a krku. Ve své práci jsem se zaměřila na imunohistochemickou detekci populací M1 a M2 makrofágů v nádorech hlavy a krku virové a nevirové etiologie a současně jsem metodou RT- qPCR analyzovala expresi makrofágových a/nebo imunosupresivních genů IDO1, ARG1, CD163, NOS2 a PTGS2. Ve studii jsem prokázala větší počet M2 makrofágů s typickými znaky CD163, ARG1 a PTGS2 u HPV negativních nádorů. Pacienti s těmito nádory mají horší prognózu onemocnění. Znaky pro odlišení jednotlivých populací TAM, které jsou charakteristické vysokou plasticitou, jsou stále...
|
|
|
Morfologická, imunohistochemická a molekulární analýza leiomyocelulárních nádorů ženského pohlavního systému
Gregová, Mária ; Dundr, Pavel (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Škarda, Jozef (oponent)
Úvod Leiomyom s bizarními jádry (LBN) a celulární leiomyom (CL) patří mezi vzácné varianty hladkosvalových nádorů dělohy. V diagnostické praxi může u LBN dojít k záměně s leiomyosarkomem (LMS) a u CL hlavně s low grade endometriálním stromálním sarkomem (LG ESS). Při stanovení diagnózy je nutné pečlivé zhodnocení morfologických znaků, v některých hraničních případech nám může pomoct imunohistochemické a molekulární vyšetření. Literární data týkající se molekulárně genetických alterací vyskytujících se u LBN a CL jsou limitovaná, ukazuje se však, že část těchto nádorů sdílí některé aberace s klasickými leiomyomy (UL) a LMS. Cíle Cílem práce je prohloubení znalostí o hladkosvalových nádorech dělohy, zejména LBN a CL, jejich komplexní morfologické, imunohistochemické (IHC) a molekulární zhodnocení. Cíle zahrnují: 1) podpoření hypotézy benigního chování LBN, 2) morfologickou analýzu LBN, 3) bližší ozřejmění tumorigeneze LBN se zaměřením na gen FH, 4) ozřejmění tumorigeneze CL, 5) využití IHC protilátky FH jako screeningové metody k identifikací mutací genu FH, 6) využití morfologického zhodnocení a výsledků IHC vyšetření k usnadnění diferenciálně diagnostické rozvahy mezi benigními a maligními hladkosvalovými nádory, a dále mezi nádory jiné histogeneze, 7) IHC analýzu prognosticko-prediktivních...
|
|
|
Imunohistochemická analýza exprese vybraných signálních molekul v mozku potkana: vliv morfinové abstinence
Přítulová, Eliška ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Morfin je jedním z nejčastěji užívaných analgetik pro tišení bolesti, ale jeho klinické užívání může být doprovázené vznikem tolerance a závislosti na morfinu. Vysazení morfinu pak může vést k rozvoji abstinenčního syndromu a závažným abstinenčních příznaků. Vzhledem k doposud nashromážděným poznatkům se ve výzkumu morfinové závislosti často zkoumá vliv na oblasti mozku zapojených do systému odměny. Hlavním cílem této práce bylo prozkoumat vliv dlouhodobého podávání morfinu a morfinové abstinence na určité signální molekuly, které souvisí s molekulárním působením opioidů ve vybraných oblastech mozku potkana. Zaměřili jsme se na vazebný protein pro cAMP responzivní element (CREB) a jeho aktivní fosforylovanou formu (pCREB), a také na regulátor G-proteinové signalizace RGS4. Naše výsledky ukázaly, že podávání morfinu může způsobovat snížení exprese CREB v bazolaterální amygdale u potkanů ovlivněných podáváním morfinu. Dále jsme zjistili snížení fosforylace CREB v CA1 oblasti hipokampu možným vlivem morfinové abstinence po dobu tří měsíců. V této práci jsme nepozorovali vlivem podávání morfinu a následné morfinové abstinence žádné statisticky významné změny v expresi RGS4 v prefrontálním kortexu a hipokampu. Klíčová slova: morfin, závislost, abstinence, potkaní mozek, imunohistochemie
|
|
|
Vliv bilirubinu na progresi nespecifických střevních zánětů.
Patková, Anna ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Hronek, Miloslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Vliv bilirubinu na progresi nespecifických střevních zánětů Diplomová práce Anna Patková Vedoucí práce: doc. PharmDr. Petr Nachtigal, Ph.D. Cíl práce: Nespecifické střevní záněty, mezi které řadíme především Crohnovu nemoc a ulcerózní kolitidu, jsou chronické záněty střev, na jejichž patogenezi se pravděpodobně podílí genetická predispozice a faktory vnějšího prostředí. Předpokládá se, že tkáňové poškození je do jisté míry způsobeno také oxidačním stresem. Jak hemoxygenáza-I, tak bilirubin jsou silnými antioxidanty a poskytují protizánětlivý účinek. Cílem této diplomové práce bylo popsat změny exprese HO-I v tlustém střevě normobilirubinemických a hyperbilirubinemických potkanů po indukci akutní či chronické experimentální kolitidy. Metody: Pro tuto práci byli použiti potkani kmene Gunn s vrozeným defektem UDP- glukuronyltransferázy, který je příčinou vzniku hyperbilirubinemie. Kontrolní skupinu tvořili heterozygotní sourozenci těchto potkanů, u nichž jsou hladiny sérového bilirubinu v normě. Všem zvířatům byl podáván dextran sulfát sodný za účelem vyvolání experimentální kolitidy. Potkani byli rozděleni do dvou skupin, z nichž každá obsahovala hyperbilirubinemické i normobilirubinemické jedince....
|
|
|
Rozbor embryotoxického účinku hydrokortizonu metodou CHEST.
Janíková, Michaela ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Rozštěp rtu je jednou z nejčastějších vrozených vad u lidí. Jeho etiopatogeneze je multifaktoriální a mnoho aspektů jeho vzniku je jak na poli genetiky tak teratologie stále neznámých. Jedním z negativních zevních faktorů, který je s jeho vznikem spojen, je hydrokortizon. Působení hydrokortizonu na buněčnou proliferaci je velice různorodé v závislosti na vlastnostech konkrétní buněčné populace. V této práci byl na základě metody CHEST studován vznik rozštěpu zobáku u kuřete po aplikaci hydrokortizonu. Cílem práce bylo odhalit změny v cyklu buněk frontonasálního výběžku pomocí průtokové cytometrie. Hydrokortizon způsoboval zbrždění buněčného cyklu v S fázi, avšak pouze u menšinové subpopulace vysoce granulárních buněk se specifickým buněčným cyklem. Tato senzitivní subpopulace byla lokalizována v oblastech výskytu již dříve určených proliferačních center frontonasálního výběžku na podkladě imunohistochemie na řezech zamražené tkáně. Kvantitativní analýza buněk těchto oblastí odhalila signifikantní pokles podílu buněk v M fázi u hydrokortizonovaných vzorků oproti kontrole. Pro určení míry apoptózy v oblasti frontonasálního výběžku bylo použito barvení metodou TUNEL na histologických řezech. Porovnání hydrokortizonovaných a kontrolních vzorků neodhalilo v množství apoptózy žádné rozdíly. V této práci...
|
|
|
Morfologická a imunohistochemická analýza melanocytárních lézí
Důra, Miroslav ; Dundr, Pavel (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Pock, Lumír (oponent)
Tématem této disertační práce je morfologická a imunohistochemická analýza melanocytárních lézí. Melanom je nejnebezpečnějším maligním kožním nádorem s možným výskytem i mimo kůži. Jeho včasná diagnostika je zásadním aspektem dobré prognózy onemocnění. Melanom je typický zakládáním vzdálených metastáz v horizontu mnoha let po iniciální diagnóze. Rozmanitost melanocytárních lézí činí jejich histopatologickou diferenciální diagnostiku extrémně složitou. Úsilím současného výzkumu je identifikace surogátních imunohisto- chemických či molekulárně-genetických markerů, které by byly schopny odhalit biologickou povahu dané léze a tím vnést světlo do šedé zóny melanocytárních lézí nejisté biologické povahy. Tato disertační práce se zabývá imunohistochemickou analýzou exprese proteinu GLUT-1 u 400 případů benigních a maligních melanocytárních lézí. Bylo zjištěno, že tento marker byl exprimován u signifikantní skupiny melanomů, avšak prakticky v žádném případu melanocytárního névu. Exprese GLUT-1 byla též spojena s horší prognózou onemocnění. Disertační práce se dále zabývá problematikou TIL u melanomu. Analýza TIL (tumor infiltrujících lymfocytů) na 213 melanomech srovnávala prognostický význam 5 různých skórovacích systémů. V základním barvení HE hodnotila rozložení a denzitu zánětlivé celulizace. Pouze u...
|
host ::
RSS.