|
|
Iluminované rukopisy Jana IV. z Dražic
Jirková, Kateřina ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Diplomová práce "Iluminované rukopisy Jana IV. z Dražic" je věnována souboru dochovaných iluminovaných rukopisů, které lze spojit s posledním pražským biskupem Janem IV. z Dražic. Nejprve je shrnuta a kriticky zhodnocena odborná literatura k tématu. V následujících kapitolách je po stručném uvedení do problematiky představen život a dílo Jana IV. Důraz je kladen na jeho pobyt v papežském Avignonu a jeho donátorské aktivity v Praze a v Roudnici nad Labem. Biskup měl důležitý vliv na vývoj české knižní malby díky přivezeným kodexům ze svých zahraničních cest, které později věnoval jím založenému roudnickému klášteru augustiniánů-kanovníků. Cílem této práce je rozlišení a monografické zpracování jádra rukopisů spojených s Janem IV. z Dražic. Zhodnocení donátorských aktivit v kulturně historickém kontextu doby je zaměřené především na objasnění jeho podílu na vývoji iluminátorské produkce českých zemí. Práce je založena převážně na kombinaci metod formální, ikonografické i základní kodikologické analýzy a pokud pramenný materiál umožní i na interpretaci ikonologické.
|
|
|
Malostranský graduál a jeho donátoři: Renesanční iluminovaný rukopis jako nástroj měšťanské reprezentace
DOKTOROVÁ, Jana
Tématem diplomové práce je Malostranský graduál, významný renesanční iluminovaný rukopis, který vznikl ve 2. polovině 16. století pro potřeby literátského bratrstva při kostelu sv. Mikuláše v Menším Městě pražském. V úvodních kapitolách autorka nastiňuje metodologický přístup, prostřednictvím kterého toto výtvarné dílo interpretuje, zabývá se historickým kontextem, v němž graduál vznikl, a podává také přehled dosavadního bádání k dané problematice. Stěžejní částí práce je však představení jednotlivých donátorů, jejichž jména jsou zaznamenána na jednotlivých foliích rukopisu. Na základě písemných pramenů odhaluje autorka nejen jejich identitu a profesi, rodinné a přátelské vazby či jejich ekonomickou prosperitu a společenské postavení v rámci městské komunity, ale pokouší se také odpovědět na otázku, jaká je motivace jejich odkazů, jak vstupují do výzdoby graduálu a jakým způsobem se prezentují v tomto typu výtvarného média.
|
|
|
MADONY BYZANTSKÉHO TYPU V ČESKÉ KNIŽNÍ MALBĚ 13. STOLETÍ, DESKOVÉ MALBĚ 14. STOLETÍ A JEJICH "DRUHÝ ŽIVOT" V BAROKU
Bala, Alice ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl sumarizovat dostupné informace k tématu byzantského typu Madony v umělecké produkci českých zemí. Zabývá se vývojem mariánského kultu od raného středověku, přes středověk vrcholný a poté ve stručnosti věnuje pozornost tomuto tématu v období baroka. Úvodní část je věnována prvním obrazům Panny Marie s dítětem v rámci iluminovaných rukopisů 13. století. Ve druhé části zpracovávám dostupné informace z oblasti deskové malby 14. století se zaměřením na deskové obrazy Madon s důrazem na jejich byzantizující východiska. Třetí část poukazuje v rámci silně rozvinuté barokní zbožnosti na jejich "druhý život". Klíčová slova Madona, Panna Marie, iluminované rukopisy, 13. století, desková malba, 14. století, mariánský kult, Byzantské vlivy, baroko, ikona
|
|
|
Iluminované rukopisy Jana IV. z Dražic
Jirková, Kateřina ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Diplomová práce "Iluminované rukopisy Jana IV. z Dražic" je věnována souboru dochovaných iluminovaných rukopisů, které lze spojit s posledním pražským biskupem Janem IV. z Dražic. Nejprve je shrnuta a kriticky zhodnocena odborná literatura k tématu. V následujících kapitolách je po stručném uvedení do problematiky představen život a dílo Jana IV. Důraz je kladen na jeho pobyt v papežském Avignonu a jeho donátorské aktivity v Praze a v Roudnici nad Labem. Biskup měl důležitý vliv na vývoj české knižní malby díky přivezeným kodexům ze svých zahraničních cest, které později věnoval jím založenému roudnickému klášteru augustiniánů-kanovníků. Cílem této práce je rozlišení a monografické zpracování jádra rukopisů spojených s Janem IV. z Dražic. Zhodnocení donátorských aktivit v kulturně historickém kontextu doby je zaměřené především na objasnění jeho podílu na vývoji iluminátorské produkce českých zemí. Práce je založena převážně na kombinaci metod formální, ikonografické i základní kodikologické analýzy a pokud pramenný materiál umožní i na interpretaci ikonologické.
|
|
|
Iluminované rukopisy roudnické druhé třetiny 14. století
Gaudek, Tomáš ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent) ; Studničková, Milada (oponent)
Roudnická kanonie byla založena roku 1333 Janem IV. z Dražic po jeho návratu z Avignonu. Jednalo se o důležitý a bohatě podporovaný klášter, což demonstruje mimo jiné i mladší fragment roudnického nekrologia, datovaný 1458-1464 (SOA Třeboň, fond Velkostatek Třeboň, registratura IA 3K β 28e). Dizertace se zabývá českými iluminovanými rukopisy druhé třetiny 14. století z někdejší roudnické knihovny. Knihovna roudnických kanovníků je výjimečná mezi všemi jinými domy tohoto řádu právě vysokým podílem iluminovaných kodexů. Misál Jana z Dražic (KNM XIII B 9) je skvělým příkladem vysoce kvalitního českého kodexu v době kolem r. 1340. Ornamentální iniciály vykazují paralely k soudobému západoevropskému malířství, Jedna z nich, iniciála VD na fol. 57r, je vyplněna Dražicovým rodovým erbem, zlatou vinou snítkou se třemi listy v červeném poli. Nicméně nejvýznamnější je kánonový list na fol. 65r, klasický příklad středoevropského lineárního slohu. Folio bylo na své místo přilepeno. Stejnou praxi spatřujeme i v nepatrně mladším Misálu z Chotěšova (NK XIV C 3). Chotěšovský kánonový list (185v) má však vytříbenější barevnost i formy, zřetelně poučené italským uměním. Ostatní části misálu jsou naproti tomu dekorovány jen hrubě. Misálu KNM XIII B 9 ije mnohem blíže kánonový list Misálu KNM XIII B 14, obsahující...
|
|
|
JAN KVĚT (1896-1965): MEZI UMĚNÍM A HISTORIÍ.
DUBOVÁ, Stanislava
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl zachytit osobnost historika umění Jana Květa. Na základě dosud nezpracovaných archivních materiálů se snaží ukázat jeho osobní život, veřejnou činnost i dílo v kontextu vývoje první poloviny 20. století. Heuristický základ tvoří materiály vzniklé z činnosti Jana Květa, korespondence, memoárová literatura, i dosavadní poznatky vydané literatury z oboru historie, dějiny umění a scénografie. V neposlední řadě práce využívá vzpomínek pamětníka. Text je rozdělen do čtyř kapitol, z nichž první tři líčí životní osudy Jana Květa v biografickém sledu. První kapitola zachycuje rodinné prostředí a dobu studií, tedy období zásadní pro formování mladého člověka. Druhá část pak pojednává o období do konce druhé světové války, o Květově působení v Národním muzeu a na Karlově univerzitě. Třetí kapitola se zabývá životním úsekem od roku 1945 do roku 1965, tedy překotnou dobou plnou budování základny nové vědy a kultury. Poslední kapitola se věnuje dílu Jana Květa a to jak teoretickému ? vědeckému, tak i praktickému ? scénografickému.
|
|
|
Písemná pozůstalost Elišky Rejčky a její iluminátorská dílna
VELICKÁ, Olga
Součástí starší české literatury nejsou pouze texty zábavného charakteru, ale i texty filozofické, teologické, vzdělavatelské, právní a liturgické. V této práci se budu zabývat liturgickými texty, konkrétně podobou souboru rukopisů ze Starého Brna. Primárním cílem bakalářské práce {\clqq}Písemná pozůstalost královny Elišky Rejčky a její iluminátorská dílna`` je přiblížit čtenářům vznik a podobu všech devíti dochovaných starobrněnských rukopisů, dále pak zařadit tyto rukopisy do malířského kontextu 14. století a následně zhodnotit kulturní a estetickou výjimečnost tohoto významného díla. Dále se pokouším určit dobu vzniku u těch rukopisů, u kterých neznáme přesnou dataci. Sekundárně se zabývám stavebním vývojem cisterciáckého kláštera Aula Sanctae Mariae na Starém Brně a osobou zakladatelky tohoto kláštera, královnou Eliškou Rejčkou. Tato práce je vymezena léty 1288 až 1335.
|
host ::
RSS.