|
|
Postoje aktivních kuřáků, pacientů ambulantních služeb, po prodělané cévní mozkové příhodě ke kouření
Horvátová, Tatiana ; Svěcená, Kateřina (vedoucí práce) ; Kulhánek, Adam (oponent)
Východiska: "Cévní mozková příhoda (CMP) je onemocnění mozku způsobené náhle vzniklou poruchou cévního zásobení" (Růžička, 2019, s. 213) a "v České republice každý rok postihne více než 50 000 osob" (Zámečník et al., 2019, s. 676). Kouření je jedním z nejčastějších ovlivnitelných rizikových faktorů jejího vzniku. Chemické látky v cigaretách se podílejí na rozvoji aterosklerózy a dalších patologií vedoucích k mrtvici a srdečním onemocněním (Kim et al., 2012). Výzkumy naznačují, že ani složitá životní událost, jako je prodělání cévní mozkové příhody u mnoha pacientů nevede k zanechání kouření. S tím může souviset studiemi prokázané nízké povědomí populace o tom, že kouření je rizikovým faktorem vzniku iktu i přes poměrně vysoké povědomí o negativních účincích cigaret obecně. Emoční vztah kuřáků ke kouření je silný a silná je také racionalizace kouření. Cíl: Cílem práce je zjistit postoje aktivních kuřáků po prodělané cévní mozkové příhodě ke kouření. Práce je rozdělená na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zaměřuje na problematiku cévní mozkové příhody, rizikových faktorů jejího vzniku a vysvětluje konativní, kognitivní a emotivní složku postojů. V praktické části jsou zjišťovány postoje aktivních kuřáků po prodělané cévní mozkové příhodě ke kouření. Metody: Metodami sběru dat pro...
|
|
|
Možnosti nutriční intervence u pacientů po poškození mozku s limitací pohybu
Kadečková, Klára ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Pacienti se získaným poškozením mozku účastnící se rehabilitačního stacionáře na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze jsou často v průběhu rehabilitace limitováni únavou a nedostatkem energie. Rehabilitačního stacionáře se účastní převážně pacienti s poškozením mozku získaným po cévních mozkových příhodách a v menší míře i po mozkových traumatech. U těchto pacientů má velký význam sekundární prevence rozvoje či progrese aterosklerózy a prevence recidiv cévních mozkových příhod. Nutriční intervence hraje významnou roli v předcházení a léčbě mnoha rizikových faktorů aterosklerotického postižení tepen. Častým následkem mozkového poškození je také rozvoj sekundární sarkopenie. Pacienti účastnící se denního neurorehabilitačního stacionáře jsou odkázáni na vlastní donášku potravy. Individuální program, který je výsledkem vstupního vyšetření provedeným jednotlivými členy rehabilitačního týmu, nezahrnuje nutriční vyšetření. Proto se prováděla studie s pacienty po získaném poškození mozku v denním stacionáři Kliniky rehabilitačního lékařství v Praze. Pro výzkum byla využívána bioelektrická impedanční analýza zprostředkovaná diagnostickým přístrojem InBody 370 S. Pomocí měření byla získávána data o tělesném složení pacientů. Tato data a antropometrické údaje byly následně zhodnoceny ve...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě
Kozerawska, Natália ; Sohrová, Jana (vedoucí práce) ; Křížková, Štěpánka (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě Cíl: Cílem této práce je shrnutí teoretických informací na téma cévní mozková příhoda a následně vypracování kazuistiky pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě s pravostrannou hemiparézou. Metody: Tato bakalářská práce se zabývá cévní mozkovou příhodou a je rozdělena do dvou částí - obecná a speciální. Obecná část obsahuje hlavní teoretické informace o dané diagnóze. Dále je popsáno vyšetření fyzioterapeutem typické pro tuto diagnózu spolu s výběrem metod a postupů nejčastěji využívaných ve fyzioterapeutické péči o dané pacienty. Speciální část obsahuje kazuistiku pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě s následnou pravostrannou hemiparézou včetně vstupního a výstupního kineziologického vyšetření, průběhu jednotlivých terapií a následného shrnutí efektu terapie. Podklady pro vypracování speciální části byly získány během souvislé odborné praxe na oddělení následné rehabilitace v Oblastní nemocnici Kladno v termínu od 9.1. do 3.2.2023 pod dohledem supervizorky Mgr. Dity Hamouzové. Výsledky: U pacienta došlo ke zlepšení ve více aspektech, především v celkové stabilitě a rozsahu aktivního pohybu v kloubech. U některých aspektů došlo ovšem pouze k minimálnímu nebo žádnému zlepšení. V závěrečné...
|
|
|
Organizace péče a ošetřovatelský proces na iktovém centru
ŠESTAUBEROVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá tématem organizace péče a ošetřovatelského procesu na iktovém centru. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá především cévní mozkovou příhodou, péčí o pacienta na iktovém centru a spolky po CMP. Hlavním cílem teoretické části bylo popsat cévní mozkovou příhodu, její léčbu a ošetřovatelskou péči sestry u pacienta s CMP. Výzkumná část bakalářské práce je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu, ke kterému byly stanoveny dva cíle a ke každému cíli jedna výzkumná otázka. První stanovený cíl výzkumného šetření mapoval organizaci péče na iktovém centru. S tímto cílem souvisí první výzkumná otázka, jež zjišťovala průběh organizace péče v iktovém centru. Druhý stanovený cíl výzkumného šetření zjišťoval průběh ošetřovatelského procesu na iktovém centru. Pro dosažení druhého cíle byla stanovena druhá výzkumná otázka, která se tázala na způsob, jakým probíhá ošetřovatelský proces na iktovém centru. Sběr dat byl prováděn pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami pracujícími na iktovém centru. Výzkumný soubor tvořilo šest sester. Rozhovory byly nahrávány a následně doslovně přepsány. Získaná data byla zpracována pomocí metody kódování, technikou "tužka a papír". Výsledky byly poté kategorizovány a vyhodnoceny. Z šetření vyplynulo, že péče na iktovém centru kvalifikujeme jako intenzivní se zaměřením na pacienty po CMP. Pokud jde o ischemickou CMP, je pacient hospitalizován na iktovém centru již s probíhající trombolýzou, jež byla aplikována sestrou již na urgentním příjmu po CT vyšetření. V případě, že jde o hemoragickou CMP je pacient léčen na iktovém centru konzervativně. Zároveň jsme se dozvěděli, jak probíhá ošetřovatelský proces u pacienta po CMP, který je hospitalizován na iktovém centru. Výsledky šetření jsou použity k tvorbě podkladů na seminář pro sestry pracující na iktovém centru, jenž bude sloužit k prohloubení jejich vědomostí.
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické CMP s pravostrannou hemiparézou
Bárta, Tomáš ; Reckziegelová, Petra (vedoucí práce) ; Dědková, Miriama (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické CMP s pravostrannou hemiparézou Cíl: Účelem práce bylo zpracovat teoretické informace k dané diagnóze a vytvořit kazuistiku fyzioterapeutické péče o pacientce po ischemické cévní mozkové příhodě s pravostrannou hemiparézou. Souhrn: Tato bakalářská práce se věnuje cévní mozkové příhodě a tvoří ji teoretická obecná a praktická speciální část. Obecná část zahrnuje definici cévní mozkové příhody, anatomii cévního zásobení mozku, dělení cévních mozkových příhod, předpoklady pro vznik iktu a jeho prevenci a možnosti rehabilitace pomocí fyzioterapeutických metod a postupů aplikovaných dle stadia nemoci. Speciální část popisuje metodiku práce a obsahuje kazuistiku fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě s pravostrannou hemiparézou. Kazuistika zahrnuje anamnézu, vstupní kineziologický rozbor, průběh provedených terapií a výstupní kineziologický rozbor se zhodnocením efektu terapie. Data pro zpracování speciální části práce byla získána v rámci souvislé odborné praxe na Rehabilitační klinice FNKV v období od 11.1. 2021 do 5.2. 2021. Klíčová slova: iktus, mozkový infarkt, mozková mrtvice, mozková příhoda, ischemická cévní mozková příhoda, pravostranná hemiparéza, fyzioterapeutické metody a postupy
|
|
|
Nefirmální péče o klienty po CMP.
VLNATÁ, Jana
Zaměření diplomové práce je na neformální pečovatele a rodinu, která pečuje o svého rodinného příslušníka, který prodělal cévní mozkovou příhodu. Toto téma je velmi aktuální, protože CMP patří jak z hlediska České republiky, tak celosvětově k nejčastějším příčinám zdravotního postižení a úmrtí. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je zaměřena na studium literatury a je rozvržena do 4 základních okruhů. První okruh charakterizuje pojem mozku a CMP, popisuje příčiny, rozdělení, příznaky, léčbu i důsledky této zdraví a život ohrožující příhody. Druhý okruh tvoří rozdělení koordinované rehabilitace, která je nezbytná po prodělané cévní mozkové příhodě, ať už se jedná o léčebnou, sociální, pedagogickou, pracovní rehabilitaci či lázeňskou péči. Třetí okruh je zaměřen na terapie po CMP, jako je fyzioterapie, logopedie, ergoterapie a psychologie. Další okruh se soustředí na formy sociální pomoci, bez které by se domácí péče o blízkou osobu neobešla, a tu tvoří příspěvek na péči, příspěvek na zvláštní pomůcku, příspěvek na mobilitu, průkaz osoby se zdravotním postižením a invalidní důchod. A v neposlední řadě jsou zde vysvětleny pojmy, jako je formální a neformální péče. Pro zpracování praktické části byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo sedm rodinných příslušníků Jihočeského kraje, kteří dlouhodobě pečují o blízkého člena své rodiny v domácím prostředí. Rozhovory byly nahrávány a následně doslovně přepsány. Výzkumem jsem se pokusila odpovědět na otázku: "Jaké jsou nesnáze rodiny při péči o rodinné příslušníky po prodělané CMP a jaké jsou jejich nejčastější problémy?"V diskuzi jsem shrnula zjištěné údaje a uvedla hypotézy, vyplývají z výzkumu. Výsledky diplomové práce mohou sloužit jako zdroj informací pro osoby po CMP a jejich rodiny a napomoci k případné edukaci veřejnosti.
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeuticke pece o pacienta s diagnozou cévní mozková příhoda
Sedláček, Jakub ; Reckziegelová, Petra (vedoucí práce) ; Hankovcová, Eva (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou cévní mozková příhoda. Cíle: Tato bakalářská práce si za cíl stanovila zpracování kazuistiky pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě a shrnutí důležitých teoretických poznatků týkajících se této diagnózy. Metody: Tato bakalářská práce je členěna na dvě části - část teoretickou a část praktickou. Obecná část se zabývá teorií nutnou k proniknutí do dané problematiky, tzn. anatomickými podklady onemocnění, charakteristikou onemocnění vč. klinického projevu, epidemiologií, rizikovými faktory a léčbou. Část speciální obsahuje detailní kazuistiku pacienta včetně vstupního vyšetření, provedených terapií, závěrečného vyšetření a zhodnocení efektu terapie. Jelikož pacient také trpí diabetickou polyneuropatií, pokrývá tato práce krátce i toto téma. Výsledek: Zdravotní stav pacienta se zlepšil. Neunavuje se tak rychle, podařilo se zvýšit tonus svalů dolních končetin a svalů břišní stěny, zlepšil se stereotyp dechu a chůze. Klíčová slova: ischémie, iktus, rehabilitace, fyzioterapie, polyneuropatie
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po cévní mozkové příhodě
Srníková, Lucie ; Neuwirthová, Svatava (vedoucí práce) ; Hořejší, Jan (oponent)
Název: KAZUISTIKA FYZIOTERAPEUTICKÉ PÉČE O PACIENTA PO CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODĚ Cíle: Cílem bakalářské práce bylo získání a shrnutí poznatků na téma cévní mozková příhoda a vypracování kazuistiky pacienta s touto diagnózou. Metody: Práce se skládá ze dvou hlavních částí - teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje vědomosti o cévní mozkové příhodě získané během studia, a také informace vycházející z odborných literárních textů. Tato část zahrnuje informace o CMP od diagnostiky, přes léčbu až po rehabilitaci. Praktická část se zabývá konkrétním případem pacienta po atace cévní mozkové příhody ischemického typu s následným mozečkovým syndromem. Kazuistika byla vypracována během souvislé odborné praxe probíhající ve dnech od 22. 1. do 16. 2. 2018 na pracovišti Vršovická zdravotní a.s. Součástí je podrobný vstupní i výstupní kineziologický rozbor a také jednotlivé terapeutické jednotky včetně průběhu. Klíčová slova: cévní mozková příhoda, CMP, iktus, mozečkový syndrom, ischemie, rehabilitace, terapie
|
|
|
Ošetřovatelská péče jako nástroj prevence komplikací u pacienta iktového centra
HULÍNSKÁ, Silvie
V diplomové práci s názvem Ošetřovatelská péče jako nástroj prevence komplikací u pacienta iktového centra jsme se zabývali různými aspekty ošetřovatelské péče v iktovém centru. Rozvoj výzkumu v oblasti ošetřovatelské péče v iktovém centru zaostává za rozvojem rychle přibývajících medicínských poznatků. S rozvojem lékařské péče by měla ošetřovatelská péče pružně reagovat. Výzkumným záměrem bylo získat komplexní informace o předcházení komplikacím u pacientů v iktovém centru pomocí ošetřovatelské péče. Zkoumali jsme, jaké komplikace mohou u pacientů s akutním iktem nastat a jak je lze ovlivnit ošetřovatelskou péčí. Stanovili jsme tři cíle: zjistit, které komplikace CMP jsou v akutní fázi ovlivnitelné ošetřovatelskou péčí, identifikovat ošetřovatelské činnosti, kterými sestry v iktových centrech zajišťují prevenci komplikací a zjistit překážky a omezení preventivní ošetřovatelské péče v iktovém centru. Těmto cílům odpovídá pět stanovených výzkumných otázek. Zajímaly nás názory personálu na poskytovanou ošetřovatelskou péči a chtěli jsme poznat také vnímání poskytované péče samotnými pacienty. Snažili jsme se identifikovat stěžejní místa ošetřovatelské péče, odhalit slabá místa a případné nedostatky a usilovali jsme o nalezení východisek pro možné zlepšení péče. K dosažení cílů práce byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byl individuální hloubkový polostrukturovaný rozhovor s deseti respondenty. Rozhovory byly podrobeny kvalitativní analýze pomocí programu ATLAS.ti. Kódováním bylo identifikováno celkem 104 kódů, které byly seskupeny do 20 kategorií. Identifikovali jsme 18 komplikací, které mohou u pacienta s CMP nastat. Ke všem těmto komplikacím jsme nalezli intervence, kterými se dají předcházet nebo zmírnit. Z výsledků dále vyplynulo, že sestry pracující v iktovém centru, by měly mít ARIP, spíše než vysokoškolské vzdělání. Vhodné je i specializační vzdělání v neurologické problematice, které mohou sestry nabýt prostřednictvím seminářů a kurzů zaměřených na problematiku CMP postgraduálně, při výkonu povolání. Identifikovali jsme systémové bariéry ošetřovatelské péče, mezi které jsme zařadili nedostatek materiálu, nedostatek času a nedostatek personálu. Jako překážky ze strany ošetřovatelského personálu jsme identifikovali lhostejnost sester, špatná nálada, špatné navázání spolupráce s pacientem, uspěchaná péče, fyzické limity (bolesti zad, únava), nedostatečná informovanost, znalosti, vědomosti či dovednosti, nedostatečná spolupráce v kolektivu. Jako překážky ze strany klienta jsme vyhodnotili fatické poruchy, poruchy vnímání, poruchy čití, bezvědomí, maladaptace na nemoc, nespolupráce, nesympatie, nedůvěra, negace, agrese, neklid, dezorientace, apatie, deprese, únava, vyčerpání, strach, stud, neznalost, přecenění vlastních schopností, konflikt s rodinou pacienta. Během výzkumu vyvstaly ještě další zajímavé skutečnosti, které se přímo nevztahují ke stanoveným cílům a výzkumným otázkám.
|
|
|
Hipoterapie jako podpůrná terapie u pacientů s cévní mozkovou příhodou
ČERVENÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá hipoterapií coby podpůrnou terapií u pacientů s cévní mozkovou příhodou. Vycházím přitom z praktických zkušeností terapeutů hiporehabilitačního střediska Pirueta v Havlíčkově Brodě a dostupné literatury. Práce je tradičně členěna na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část podává přehled současných poznatků a je členěna do dvou kapitol, jež se zabývají problematikou cévní mozkové příhody a hipoterapií. Jsou zde vysvětleny základní pojmy, nezbytné pro vhled do problematiky. V rámci podkapitoly o cévní mozkové příhodě popisuji její dělení, příčiny, následky a léčbu. U hipoterapie se zabývám principy účinku a jejími vlivy na člověka, jak po stránce fyzické tak i psychické. Ve výzkumné části pak popisuji cíle práce a samotný výzkum. Pro potřeby práce jsem zvolila formu kvalitativního šetření případovou studii, jež byla provedena na třech probandkách po cévní mozkové příhodě. Probandky byly vybrány ze "Střediska hiporehabilitace Pirueta" Havlíčkův Brod, kde byla mnou od konce září 2014 do půlky ledna 2015 prováděna praktická aplikace hipoterapie pod odborným vedením certifikovaného terapeuta. Sběr dat byl proveden zpracováním tří komplexních kazuistik za použití techniky pozorování (kineziologický rozbor motorických dovedností), sekundární analýzy dat a rozhovoru s probandkami. Cílem práce bylo zmapovat vliv hipoterapie u pacientů s cévní mozkovou příhodou a vypracovat konkrétní hipoterapeutický postup u těchto pacientů. Důvodem, proč práce vznikla, je snaha o zlepšení povědomí o hipoterapii coby podpůrné metody u pacientů po cévní mozkové příhodě a objektivizace letitých praktických zkušeností hiporehabilitačního střediska "Pirueta". Výstupy této bakalářské práce mohou být taktéž dále využity jako edukační materiál pro studenty fyzioterapie i samotné hipoterapeuty či jako podklad pro další výzkum v této oblasti.
|
host ::
RSS.