|
|
Metodika stanovování základního odtoku
Patzeltová, Lucie ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Vencelides, Zbyněk (oponent)
Tato práce podává přehled o metodách stanovení základního odtoku jakožto jedné z významných složek vodní bilance. Informace o velikosti základního odtoku je důležitá pro stanovení velikosti přírodních zdrojů podzemních vod a je jedním ze základních parametrů určujících možnosti jejich využití. Práce podává přehled o historickém vývoji v oblasti oceňování přírodních zdrojů podzemních vod a porovnává jednotlivé metody z hlediska náročnosti na datové vstupy a kvalitu výstupů. Je představeno několik případových studií zabývajících se aplikací vybraných postupů. Dále je představeno povodí Kamenice jakožto pilotní území a na základě jeho přírodních poměrů a podoby vstupních dat ze závěrového profilu Hřensko je zvolena vhodná metoda pro výpočet základního odtoku.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Managed artificial recharge as a tool to eliminate negative impacts of climate change.
Kvašňovský, Tomáš ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Rozman, David (oponent)
: Téma technologii umělé dotace vody do podzemí, její přímí použití a aplikace v terénu se stává častější otázkou v zahraničí, ale i České republice. Přispívá k tomu negativní trend průběhu hladin podzemní vody v posledních letech způsobených výraznějším obdobím sucha a regresních trendů teploty. V práci jsou v teoretické části předloženy poznatky využití umělé dotace podzemní vody, a to i s konkrétními případy ve světe, nebo v ČR. Tahle práce je potom zaměřena na celkem specifický případ vybudovaní podzemní hráze v malé obci Meziboří v prostředí krystalinika Českého masivu. Přesněji na její efektivitu a dopad na přirozený odtok podzemní vody. K tomuto účelu byl vypracovaný numerický model v programu Groundwater Vistas (nadstavba pro MODFLOW). Z výsledků možno pozorovat míru ovlivnění režimu podzemních vod jak v stacionárním, tak i dynamickém modelu. Po nasimulovaní hráze v ustáleném režimu neovlivněných podmínek se zvýšila hladina podzemní vody v modelu těsně před hrází výrazně nad úroveň terénu. Možné čerpání bez vysušení kolektoru potom představuje z vrtu těsně před hrází 5,4 - 5,8 m3 /den (0,063 - 0,067 l/s). V technickém návrhu předložený drenážní vývod pod povrchem byl nasimulovaný v programu 0,5 m pod terénem a průtok přes něho dosahuje hodnot od 4,16 m3 /den (0,048 l/s) do 4,6 m3 /den...
|
|
| |
|
|
Umělé doplňování zdrojů podzemních vod
Drmota, Adam ; Datel, Josef (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Tato práce se zabývá umělým doplňováním zdrojů podzemní vody, obecně známým pod pojmem umělá infiltrace. Myšlenka umělého doplňování podzemních vod spočívá v člověkem vyvolaném přenosu povrchové vody do podzemních kolektorů. V úvodu je věnována pozornost důvodům vedoucím člověka v dnešní době k doplňování podzemních vod. Dále jsou postupně popsány jednotlivé metody povrchové, podpovrchové a indukované infiltrace. Zvláštní kapitola byla věnována přírodním faktorům omezujících jejich využití. Součástí práce jsou také studie tří konkrétních příkladů projektů umělé infiltrace do podzemních vod různou technikou, pokaždé s jiným záměrem. Konkrétně se jedná o boj s intruzí slané vody do kolektoru delty Llobregat ve Španělsku, využití vhodné geologické struktury jako zásobník pitné vody na období sucha na jižní Floridě a využití nádrží umělé infiltrace a břehové infiltrace pro vodárenské využití na lokalitě Káraný v České republice.
|
|
| |
|
| |
|
|
Problematika farmak v podzemních vodách
Šrot, Martin ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Datel, Josef (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce bylo sledování koncentrací vybraných druhů léčiv v životním prostředí v okolí obce Horní Beřkovice. Jako prostředek k dosažení tohoto cíle slouží monitoring obsahů některých léčiv v povrchových a podzemních vodách lokality Horní Beřkovice. Monitorovací síť je schopna detekovat průchod znečištění od zdroje znečištění, přes čistírnu odpadních vod, nesaturovanou zónu, kolektor až po možného uživatele znečištěné podzemní vody. Práce vychází z terénních dat projektu TAČR. Ve své diplomové práci jsem analyzoval data z šesti odběrů na lokalitě Horní Beřkovice z hlediska obsahu sledovaných léčiv, případně jejich reziduí v povrchových a podzemních vodách. Výsledky byly porovnány z ČOV v povodí Želivky. Klíčová slova: podzemní vody, povrchové vody, čistírna odpadních vod, léčiva, kontaminace
|
host ::
RSS.