|
|
Hydrogeologické metody jako nástroj pro omezení negativních dopadů klimatické změny ve vodním hospodářství: posouzení kvalitativních a kvantitativních hledisek umělého doplňování podzemních vod
Rozman, David ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Rapantová, Naďa (oponent) ; Pech, Pavel (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou efektivnějšího využívání zdrojů podzemních vod v podmínkách probíhající klimatické změny se snížením přirozeným doplňováním hydrogeologických kolektorů. Zaměřená je na posouzení kvalitativních a kvantitativních hledisek umělého doplňování podzemních vod. Kromě přehledu problematiky umělého doplňování poskytuje práce dva výstupy. Prvním je kritické zhodnocení efektivity umělé infiltrace v podmínkách krystalinika, typických pro velkou část území České republiky, kde v současnosti umělá infiltrace není běžně aplikovaným postupem. Druhý klíčový výstup je monitoring výskytu nových typů mikropolutantů z kategorie tzv. emerging pollutants, které mohou omezovat využitelnost zdrojů pitných vod především v období klimatického stresu. Výzkum v rámci doktorského projektu probíhal na několika pilotních lokalitách a výsledky jsou publikované v odborných recenzovaných článcích. Získané poznatky potvrzují vhodnost postupu řízené dotace podzemních vod a značnou efektivitu atenuačních procesů horninového prostředí při odbourávání znečištění mikropolutanty.
|
|
| |
|
| |
|
|
Zatápění dolu Hamr I a posouzení vlivu geologické stavby území na hydrogeologické poměry v severovýchodní části strážského bloku
Rozman, David ; Datel, Josef (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Hlavním úkolem diplomové práce je posouzení vlivu geologické stavby území na hydrogeologické poměry v severovýchodní části strážského bloku. Zájmové území v severních Čechách je charakterizováno dvěma pískovcovými kolektory cenomanského a turonského stáří, které jsou horizontálně oddělené spodnoturonským poloizolátorem. Soustředil jsem se na analýzu hladiny podzemní vody a především na hydrogeologický projev zlomů, žil neovulkanitů a poruch masivu způsobených pracemi v rámci těžby uranu. První část diplomové práce se věnuje obecnému popisu geologických a hydrogeologických poměrů oblasti a shrnutí dosavadních výzkumů a zpráv. Popsal jsem také umělé hydraulické zásahy, které významně ovlivňují stav hladin podzemní vody. V další části jsem na základě údajů z vybraných vrtů vypracoval mapy izolinií hladiny podzemní vody a pozoroval jejích tvar a časový vývoj. Korelaci hladin jsem ověřil komunikaci mezi zvodněmi a přetok přes významnou strukturu zlomového pásma strážského zlomu. Výsledky práce potvrzují těsnící efekt zlomového pásma ve studovaném úseku. Na konkrétních příkladech jsem potvrdil bariérový efekt žil neovulkanitů a zaznamenal příklady zvýšené propustnosti v důsledku porušenosti prostředí zlomy. Korelací hladin cenomanské a turonské zvodně komunikace mezi kolektory zjištěna nebyla. Klíčová...
|
|
|
Vodní stopa plodin pro výrobu biopaliv
Straka, Štěpán ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Rozman, David (oponent)
Cílem bakalářské práce je pomocí rešeršní studie posoudit opomíjené dopady pěstování plodin využívaných pro výrobu biopaliv, a to dle jejich tzv. vodní stopy. V teoretické části se práce zabývá nejprve definováním pojmu vodní stopa, její historií a postupným vývojem jejího chápání. Dále se práce věnuje problematice definic a určování nedostatku vody. Teoretická část je zakončena základními informacemi o biopalivech, jejich dělením a představením nejčastěji používaných biopaliv. V následujících kapitolách je shrnutý současný stav produkce biopaliv ve světě a seznámení s problémy, které tato produkce ve světě způsobuje. Stěžejní částí práce je syntéza a zpracování dat o vodní stopě vybraných plodin pěstovaných jako zdroj biopaliv, porovnání těchto hodnot s klimatickými pásmy a hodnocení vhodnosti produkce těchto plodin vůči vodním zdrojům. Klíčová slova: vodní stopa, biopaliva, kukuřice, řepka olejná, cukrová třtina, palma olejná
|
|
|
Problematika Emerging pollutants ve vodách
Pohan, Tomáš ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Rozman, David (oponent)
Emerging pollutants (EPs) je označení pro velmi nesourodou skupinu mnoha znečišťujících látek, které se objevují v povrchových i podzemních vodách v několika posledních letech. Jelikož se jedná o problematiku poměrně novou a rozsáhlou, objevují se zde problémy s nedostatkem dat, ze kterých bychom mohli jednoznačně posoudit jejich dlouhodobé chování, ekologické dopady v životním prostředí a v neposlední řadě i dlouhodobý vliv na zdraví člověka. Náplní této práce je ucelit pohled na EPs a shrnutí dosavadních poznatků o jejich chování ve vodním prostředí, vlivu na zdraví člověka, způsoby monitoringu, technologickými způsoby čištění vody a platnou legislativou členských států Evropské unie a ČR.
|
|
|
Managed artificial recharge as a tool to eliminate negative impacts of climate change.
Kvašňovský, Tomáš ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Rozman, David (oponent)
: Téma technologii umělé dotace vody do podzemí, její přímí použití a aplikace v terénu se stává častější otázkou v zahraničí, ale i České republice. Přispívá k tomu negativní trend průběhu hladin podzemní vody v posledních letech způsobených výraznějším obdobím sucha a regresních trendů teploty. V práci jsou v teoretické části předloženy poznatky využití umělé dotace podzemní vody, a to i s konkrétními případy ve světe, nebo v ČR. Tahle práce je potom zaměřena na celkem specifický případ vybudovaní podzemní hráze v malé obci Meziboří v prostředí krystalinika Českého masivu. Přesněji na její efektivitu a dopad na přirozený odtok podzemní vody. K tomuto účelu byl vypracovaný numerický model v programu Groundwater Vistas (nadstavba pro MODFLOW). Z výsledků možno pozorovat míru ovlivnění režimu podzemních vod jak v stacionárním, tak i dynamickém modelu. Po nasimulovaní hráze v ustáleném režimu neovlivněných podmínek se zvýšila hladina podzemní vody v modelu těsně před hrází výrazně nad úroveň terénu. Možné čerpání bez vysušení kolektoru potom představuje z vrtu těsně před hrází 5,4 - 5,8 m3 /den (0,063 - 0,067 l/s). V technickém návrhu předložený drenážní vývod pod povrchem byl nasimulovaný v programu 0,5 m pod terénem a průtok přes něho dosahuje hodnot od 4,16 m3 /den (0,048 l/s) do 4,6 m3 /den...
|
|
|
Zatápění dolu Hamr I a posouzení vlivu geologické stavby území na hydrogeologické poměry v severovýchodní části strážského bloku
Rozman, David ; Datel, Josef (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Hlavním úkolem diplomové práce je posouzení vlivu geologické stavby území na hydrogeologické poměry v severovýchodní části strážského bloku. Zájmové území v severních Čechách je charakterizováno dvěma pískovcovými kolektory cenomanského a turonského stáří, které jsou horizontálně oddělené spodnoturonským poloizolátorem. Soustředil jsem se na analýzu hladiny podzemní vody a především na hydrogeologický projev zlomů, žil neovulkanitů a poruch masivu způsobených pracemi v rámci těžby uranu. První část diplomové práce se věnuje obecnému popisu geologických a hydrogeologických poměrů oblasti a shrnutí dosavadních výzkumů a zpráv. Popsal jsem také umělé hydraulické zásahy, které významně ovlivňují stav hladin podzemní vody. V další části jsem na základě údajů z vybraných vrtů vypracoval mapy izolinií hladiny podzemní vody a pozoroval jejích tvar a časový vývoj. Korelaci hladin jsem ověřil komunikaci mezi zvodněmi a přetok přes významnou strukturu zlomového pásma strážského zlomu. Výsledky práce potvrzují těsnící efekt zlomového pásma ve studovaném úseku. Na konkrétních příkladech jsem potvrdil bariérový efekt žil neovulkanitů a zaznamenal příklady zvýšené propustnosti v důsledku porušenosti prostředí zlomy. Korelací hladin cenomanské a turonské zvodně komunikace mezi kolektory zjištěna nebyla. Klíčová...
|
host ::
RSS.