|
|
Pohled na křesťanskou askezi a její význam pro duchovní život podle Sv. Terezie od Ježíše
Bušková, Magda ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Lorman, Jaroslav (oponent)
Záměrem práce je seznámit s pojetím křesťanské askeze a jejího významu pro duchovní život podle sv. Terezie od Ježíše. Positum práce je vymezeno třemi hlavními díly sv. Terezie: Život, Cesta dokonalosti a Vnitřní hrad. Předmětem analýzy je Tereziin život, intelektuální reflexe a její konkrétní rady. Schéma práce je strukturováno třemi oblastmi: Tereziinou asketickou formací, asketickým programem reformy a askezí tereziánské modlitby. Teoretickým východiskem celé práce je stanoveno rozlišování aktivní a pasivní askeze a jejich přítomnost v dílech svaté Terezie. Za pomoci této metodologie jsou analyzovány Tereziiny projevy duchovního života a její nauka. Asketická formace Terezie je sledována v jejích dvou životních etapách, nejprve v období před vstupem do kláštera Vtělení, a poté po vstupu do kláštera Vtělení. Asketický program reformy předkládá tereziánskou triádu vzájemné lásky, oproštěnosti od všeho stvořeného a pokory. Poslední část práce se zabývá askezí modlitby podle svaté Terezie, v níž jsou představeny základní aspekty tereziánské modlitby. Asketické etapy modlitby jsou zkoumány podle schémat nacházejících se v dílech Vnitřní hrad a Život. Klíčová slova Askeze, aktivní, pasivní, Terezie, modlitba, pokora, oproštěnost, láska, reforma, sebezápor
|
|
|
O vztahu pokory a pýchy
Smetana, Pavel ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním pokory z pohledu její nepostižitelnosti - nedefinuje pokoru a ani se o to nesnaží. Naopak obchází okolo fenoménu pokory a porůznu na něj ukazuje. Využívá k tomu příkladů zejména z díla Komenského, na než navazuje prostřednictvím paralel například viděných u Junga, Foucaulta, Berďajeva, Jüngera, Drewermanna a dalších autorů. Vymezuje pokoru oproti pýše na příkladu odlišnosti "epoché" u Descarta a Komenského, pýcha je v podstatě spatřována tam, kde člověk neponechává žádnou nesamozřejmost a zcela pohltí svět svým úsudkem; je zde též využita Husserlova kritika Descartova pojetí epoché; z tohoto pohledu je zmiňována také kritika Machiavelliho u Komenského. Odtud práce princip pokory spatřuje v blízkosti principu víry, nebo alespoň obecného vědomí vyšší instance než jakou je člověku jeho vlastní vědomí. Princip pokory je blízký také principu milosti - pro taková zpříkladnění práce pojednává také o Simone Weil a jejím náhledem tíže a milosti; milost je z tohoto pohledu nesamozřejmý krok mimo výkonovou stránku lidského světa. Práce se zmiňovanými jevy zabývá jednak na úrovni pojímání světa, později na úrovni náhledu na lidství (člověk se člověkem teprve stává, je-li lidský) a nakonec naznačuje vazbu pokory k přesahu prostého lidského životního horizontu, ke smrti - coby...
|
|
|
O vztahu pokory a pýchy
Smetana, Pavel ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním pokory z pohledu její nepostižitelnosti - nedefinuje pokoru a ani se o to nesnaží. Naopak obchází okolo fenoménu pokory a porůznu na něj ukazuje. Využívá k tomu příkladů zejména z díla Komenského, na než navazuje prostřednictvím paralel například viděných u Junga, Foucaulta, Berďajeva, Jüngera, Drewermanna a dalších autorů. Vymezuje pokoru oproti pýše na příkladu odlišnosti "epoché" u Descarta a Komenského, pýcha je v podstatě spatřována tam, kde člověk neponechává žádnou nesamozřejmost a zcela pohltí svět svým úsudkem; je zde též využita Husserlova kritika Descartova pojetí epoché; z tohoto pohledu je zmiňována také kritika Machiavelliho u Komenského. Odtud práce princip pokory spatřuje v blízkosti principu víry, nebo alespoň obecného vědomí vyšší instance než jakou je člověku jeho vlastní vědomí. Princip pokory je blízký také principu milosti - pro taková zpříkladnění práce pojednává také o Simone Weil a jejím náhledem tíže a milosti; milost je z tohoto pohledu nesamozřejmý krok mimo výkonovou stránku lidského světa. Práce se zmiňovanými jevy zabývá jednak na úrovni pojímání světa, později na úrovni náhledu na lidství (člověk se člověkem teprve stává, je-li lidský) a nakonec naznačuje vazbu pokory k přesahu prostého lidského životního horizontu, ke smrti - coby...
|
|
|
Pohled na křesťanskou askezi a její význam pro duchovní život podle Sv. Terezie od Ježíše
Bušková, Magda ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Lorman, Jaroslav (oponent)
Záměrem práce je seznámit s pojetím křesťanské askeze a jejího významu pro duchovní život podle sv. Terezie od Ježíše. Positum práce je vymezeno třemi hlavními díly sv. Terezie: Život, Cesta dokonalosti a Vnitřní hrad. Předmětem analýzy je Tereziin život, intelektuální reflexe a její konkrétní rady. Schéma práce je strukturováno třemi oblastmi: Tereziinou asketickou formací, asketickým programem reformy a askezí tereziánské modlitby. Teoretickým východiskem celé práce je stanoveno rozlišování aktivní a pasivní askeze a jejich přítomnost v dílech svaté Terezie. Za pomoci této metodologie jsou analyzovány Tereziiny projevy duchovního života a její nauka. Asketická formace Terezie je sledována v jejích dvou životních etapách, nejprve v období před vstupem do kláštera Vtělení, a poté po vstupu do kláštera Vtělení. Asketický program reformy předkládá tereziánskou triádu vzájemné lásky, oproštěnosti od všeho stvořeného a pokory. Poslední část práce se zabývá askezí modlitby podle svaté Terezie, v níž jsou představeny základní aspekty tereziánské modlitby. Asketické etapy modlitby jsou zkoumány podle schémat nacházejících se v dílech Vnitřní hrad a Život. Klíčová slova Askeze, aktivní, pasivní, Terezie, modlitba, pokora, oproštěnost, láska, reforma, sebezápor
|
|
|
Etický kodex a jeho význam pro profesní kompetence
HEJDOVÁ, Eva
Každá profese má určité kompetence. Některé kompetence, které nejsou přímo ohraničeny zákonem, podléhají tzv. etickému kodexu. Nejznámější oblastí, která podléhá etickému kodexu, je lékařství. V teoretické části bakalářské práce vymezím na základě odborné literatury pojem etický kodex, a budu se dále věnovat profesím, které etickému kodexu podléhají. Ráda bych porovnala funkci etického kodexu v minulosti a nyní. Ráda bych se zaměřila na etický kodex učitele, sociálních pracovníků, sester a lékařů, policie a popř. novinářů. V praktické části práce se pokusím zjistit, zda se profese, které jsem popsala v teoretické části, opravdu řídí etickými kodexy. Pro vypracování své bakalářské práce použiji nejprve metodu komparace, kdy porovnám historii s přítomností. Potom zanalyzuji informace získané z řízeného rozhovoru se zástupcem některé z uvedených profesí.
|
host ::
RSS.