|
|
Nové fungální fukosidasy a jejich syntetický potenciál
Glozlová, Michaela ; Beránek, Martin (vedoucí práce) ; Matoušková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Michaela Glozlová Vedoucí práce: prof. PharmDr. Martin Beránek, Ph.D. Konzultantky: doc. RNDr. Pavla Bojarová, Ph.D., Mgr. Pavlína Nekvasilová Název diplomové práce: Nové fungální fukosidázy a jejich syntetický potenciál Literární rešerše se zabývá α-L-fukosidázami, jejich výskytem, funkcí a použitím v syntéze fukosylovaných sloučenin, které byly taktéž předmětem rešerše, zejména jejich výskyt v lidském těle a účast v patologických stavech. Dále jsou zkoumány oligosacharidy lidského mléka, jejich vliv na zdraví kojence a jejich syntéza, k níž se dají využít právě α-L-fukosidázy. Experimentální část zahrnuje analýzu knihovny vláknitých hub s cílem nalezení zástupce s α-L-fukosidázovou aktivitu vůči pNP-α-L-fukosidu. Na základě hledání v genetických databázích byly vybrány a připraveny rekombinantní fungální α-L-fukosidázy a byla testována možnost jejich produkce v Pichia pastoris a Escherichia coli. Produkované enzymy byly purifikovány iontově-výměnnou chromatografií, charakterizovány a byla zkoumána jejich regioselektivita a syntetický potenciál pro syntézu fukosylovaných oligosacharidů. Klíčová slova: fukosidáza, enzym, oligosacharidy, syntéza, lidské mléko
|
|
|
Nové fungální fukosidasy a jejich syntetický potenciál
Glozlová, Michaela ; Beránek, Martin (vedoucí práce) ; Matoušková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Michaela Glozlová Vedoucí práce: prof. PharmDr. Martin Beránek, Ph.D. Konzultantky: doc. RNDr. Pavla Bojarová, Ph.D., Mgr. Pavlína Nekvasilová Název diplomové práce: Nové fungální fukosidázy a jejich syntetický potenciál Literární rešerše se zabývá α-L-fukosidázami, jejich výskytem, funkcí a použitím v syntéze fukosylovaných sloučenin, které byly taktéž předmětem rešerše, zejména jejich výskyt v lidském těle a účast v patologických stavech. Dále jsou zkoumány oligosacharidy lidského mléka, jejich vliv na zdraví kojence a jejich syntéza, k níž se dají využít právě α-L-fukosidázy. Experimentální část zahrnuje analýzu knihovny vláknitých hub s cílem nalezení zástupce s α-L-fukosidázovou aktivitu vůči pNP-α-L-fukosidu. Na základě hledání v genetických databázích byly vybrány a připraveny rekombinantní fungální α-L-fukosidázy a byla testována možnost jejich produkce v Pichia pastoris a Escherichia coli. Produkované enzymy byly purifikovány iontově-výměnnou chromatografií, charakterizovány a byla zkoumána jejich regioselektivita a syntetický potenciál pro syntézu fukosylovaných oligosacharidů. Klíčová slova: fukosidáza, enzym, oligosacharidy, syntéza, lidské mléko
|
|
|
Vliv dlouhodobého kojení na růst dětí od narození do 2 let.
Bočková, Kateřina ; Bláha, Pavel (vedoucí práce) ; Krásničanová, Hana (oponent)
Růst je citlivým indikátorem dlouhodobého zdravotního stavu dítěte, proto je jeho sledování pomocí růstových grafů důležitou pomůckou v pediatrické praxi. Tato práce hodnotí vliv dlouhodobého kojení na tělesný růst dětí od narození do dvou let podle tělesné délky, tělesné hmotnosti a obvodu hlavy a zároveň porovnává růst těchto dětí s růstem dlouhodobě kojených dětí ve studii WHO (MGRS) a dále s růstem dětí v 6. (resp. 5.) CAV, který způsob výživy nezohledňuje. Výchozím materiálem byl soubor dětí měřených v ordinaci MUDr. Mottlové. Bylo zjištěno, že dlouhodobé kojení při interakci s věkem dítěte signifikantně ovlivňuje tělesnou hmotnost a délku. Kojené děti měly v 6., 12. a 18. měsíci menší tělesnou délku (o 0,6 cm, 1,1 cm, 0,9 cm) a nižší tělesnou hmotnost (o 250 g, 400 g, 210 g) než děti nekojené. Provedené srovnání prokázalo, že růst dětí našeho souboru se více podobá růstu dětí ze studie 6. (resp. 5.) CAV. Klíčová slova: růst, mateřské mléko, kojení, růstové standardy, percentilové grafy.
|
|
|
Enzymová fukosylace oligosacharidů
Horáčková, Karolína ; Bojarová, Pavla (vedoucí práce) ; Moserová, Michaela (oponent)
Fukosylované oligosacharidy se přirozeně vyskytují v těle savců, tvoří například antigeny krevních skupin nebo oligosacharidy mateřského mléka. Oligosacharidy mateřského mléka působí jako inhibitory epiteliální buňky trávicího traktu kojenců, čímž zabraňují vzniku průjmových onemocnění Mezi nejhojněji zastoupené oligosacharidy mateřského mléka patří 2' Syntéza fukosylovaných oligosacharidů je výhodná z hlediska suplementace do umělé kojenecké výživy, čímž lze riziko průjmových onemocnění snížit. Syntéza oligosacharidů mateřského mléka přirozeně probíhá v Golgiho aparátu pomocí fukosyltransferas, avšak glykosyltransferasy jsou obecně velmi stereo selektivní a jako donory používají cukerné nukleotidy, které jsou nestabilní a finančně nákladné. V rámci této práce je demonstrována příprava fukosylgalaktosy a 2' fukosyllaktosy pomocí mutantní α patřící do glykosidhydrolas (rodina GH 29), která díky mutacím vykazuje vyšší transglykosylační aktivitu. Rekombinantní enzym byl exprimován v a byla charakterizována jeho enzymová aktivita, pH a teplotní optimum. Jako donor pro enzymovou syntézu byl využit α Preparativně byla provedena pouze příprava 2 ktosy, přítomnost 2' reakční směsi byla potvrzena měřením hmotnostních spekter. Klíčová slova enzymová syntéza; fukosidasa; fukosylace; mateřské mléko; sacharid
|
|
|
Úloha laktačního poradce v ošetřovatelském týmu při péči o nedonošeného novorozence.
TALAŠOVÁ, Dana
V úvodu diplomové práce popisujeme současný stav v péči o novorozence, potřeby matky a novorozence a individuální vývojovou péči. Věnujeme se skladbě týmu neonatologického oddělení a podmínkám jeho efektivního fungování. Zabýváme se významem mateřského mléka, kojením a celospolečenskými aktivitami na jeho podporu. V kapitole o laktačním poradenství se dotýkáme historie a současnosti tohoto oboru. Cílem práce je prozkoumat činnost laktačního poradce v multidisciplinárním týmu při péči o nedonošeného novorozence. Posoudit přínos přítomnosti tohoto člena týmu pro matku nedonošeného novorozence a pro sestry z neonatologických pracovišť a současně identifikovat problémy se kterými se při své práci laktační poradci potýkají. Pro kvalitativní výzkum jsme použili metodu polostrukturovaného rozhovoru, vedeného s matkami nedonošených novorozenců, neonatologickými sestrami a s laktačními poradkyněmi v ÚPMD v Praze a v Nemocnici České Budějovice. Začlenění laktačních poradců do týmu jsme zkoumali ve všech perinatologických centrech v ČR. Laktační poradce matkám pomáhá při stimulaci tvorby mléka a dlouhodobém udržování laktace. Podporuje matky při kojení a řeší komplikace, spojené s kojením nedonošeného novorozence. Poskytuje matkám psychickou podporu. Ve vztahu k sestrám laktační poradce přebírá část edukace matek v kojení, zajišťuje kolostrum a zprostředkovává kontakt matky a dítěte v době, kdy jsou odděleni. Tým obohacuje o speciální znalosti a dovednosti. Závažnými identifikovanými problémy jsou: nárazový nedostatek času na poradenství, jazyková bariéra a odlišné kulturní zvyklosti u menšin a negativní vliv diskusních fór v internetovém prostoru. V oblasti týmové spolupráce jsme narazili na problém zhoršené komunikace mezi členy týmu. Přítomnost laktačního poradce je přínosem pro matky i ostatní členy ošetřovatelského týmu.
|
|
|
Vliv dlouhodobého kojení na růst dětí od narození do 2 let.
Bočková, Kateřina ; Bláha, Pavel (vedoucí práce) ; Krásničanová, Hana (oponent)
Růst je citlivým indikátorem dlouhodobého zdravotního stavu dítěte, proto je jeho sledování pomocí růstových grafů důležitou pomůckou v pediatrické praxi. Tato práce hodnotí vliv dlouhodobého kojení na tělesný růst dětí od narození do dvou let podle tělesné délky, tělesné hmotnosti a obvodu hlavy a zároveň porovnává růst těchto dětí s růstem dlouhodobě kojených dětí ve studii WHO (MGRS) a dále s růstem dětí v 6. (resp. 5.) CAV, který způsob výživy nezohledňuje. Výchozím materiálem byl soubor dětí měřených v ordinaci MUDr. Mottlové. Bylo zjištěno, že dlouhodobé kojení při interakci s věkem dítěte signifikantně ovlivňuje tělesnou hmotnost a délku. Kojené děti měly v 6., 12. a 18. měsíci menší tělesnou délku (o 0,6 cm, 1,1 cm, 0,9 cm) a nižší tělesnou hmotnost (o 250 g, 400 g, 210 g) než děti nekojené. Provedené srovnání prokázalo, že růst dětí našeho souboru se více podobá růstu dětí ze studie 6. (resp. 5.) CAV. Klíčová slova: růst, mateřské mléko, kojení, růstové standardy, percentilové grafy.
|
|
| |
host ::
RSS.