|
|
Dlouhodobé změny poříčních ekosystémů v nivách toků postižených extrémními záplavami
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie, Praha ; Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha ; Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Praha ; Štych, Přemysl ; Bičík, Ivan ; Langhammer, Jakub
Cílem řešení projektu je poznání prostorových a funkčních zákonitostí působících na změny ekosystémů v poříčních oblastech zasažených extrémními povodněmi, identifikace a typologie kritických oblastí a návrh systematického monitoringu a opatření v těchto oblastech. V roce 2005 byly provedeny rešerše současného stavu poznání problematiky, byla definována metodika terénního mapování, zahájeny práce na analýzách povodí, ověřena metodika na vybraném povodí a vyhodnoceny poznatky a upravena metodika pro rutinní mapování.
|
|
| |
|
|
Dlouhodobé změny poříčních ekosystémů v nivách toků postižených extrémními záplavami: Vliv změn přírodního prostředí povodí a údolní nivy na povodňové riziko
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Praha ; Langhammer, Jakub
Úkoly řešené v roce 2005: Regionalizace sezonálního zatížení krajiny povodňovým nebezpečím, Vliv antropogenních změn v krajině na povodňové riziko, Vliv extrémních povodní na reliéf krajiny a údolní nivy, Historické povodně, Údolní niva jako geomorfologický fenomén, Vznik a vývoj údolní nivy z pedogeografického hlediska, Metodika mapování upravenosti říční sítě a následků povodní, Souhrn základních tendencí vývoje land use v ČR, Sukcese vegetace v údolní nivě po extrémních záplavách, Vliv povodní na makrozoobentos toků, Hodnocení morfometrických parametrů údolní nivy pomocí GIS - Vymezení nivy v GISu a využití příčných profilů, Dendrochronologické určení změn reliéfu vyvolaných povodněmi, Využití metod dálkového průzkumu Země pro hodnocení následků povodní, Analýza změny struktury využití územní údolní nivy na základě ortofot, Posouzení možnosti využití srážko-odtokových modelů na malých a středně velkých povodích, Revitalizace vodních ekosystémů a jejich role v protipovodňové ochraně, Analýza historických povodní v povodí Blanice - příčin, průběhu a následků, Změny odtokového režimu v pramenných oblastech vodních toků - aplikace v povodí horní Blanice, Analýza změny kvality vegetace po povodni pomocí DPZ na povodí Blanice, Protipovodňová opatření v povodí Blanice, Upravenost vodních toků a příbřežní zóny v povodí Blanice, Upravenost hydrografické sítě v povodí Blanice na základě analýzy Základní vodohospodářské mapy, Geomorfologická charakteristika údolní nivy Blanice v rámci údolního systému, Erozní ohrožení půd v povodí Blanice - hodnocení erozních faktorů pro vstup do empirických modelů.
|
|
|
Dlouhodobé změny poříčních ekosystémů v nivách toků postižených extrémními záplavami
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Praha ; Langhammer, Jakub
Pro rok 2007 byly stanoveny následující cíle řešení: Průběžné řešení metodických úloh, zaměřených na rozvoj metod poznání, analýzy a interpretace rizikových procesů v povodích toků, zasažených extrémními povodněmi, Řešení analytických úloh v zájmových povodích, soustředěné zejména na o analýzy dlouhodobých změn srážkoodtokových poměrů v závislosti na změnách prostředí o vyhodnocení extrémních povodňových událostí v modelových povodích o vyhodnocení změn v údolní nivě v důsledku povodní v zájmových územích, Provedení terénního mapování upravenosti toků a následků povodní v povodí Opavy, Monitoring srážkoodtokových procesů v pramenných oblastech povodí, Digitalizace, vyhodnocení a interpretace výsledků terénního mapování a sběru dat, Analýza a vyhodnocení materiálu získaného sběrem dat a terénními pracemi, Modelování vlivu změn v krajině na průběh srážkoodtokových procesů v modelových povodích, Zpracování výsledků získaných v roce 2006, Uspořádání konference Povodně a změny v krajině a Příprava publikačních výstupů. Internetová stránka projektu - http://floodserv.natur.cuni.cz.
|
|
|
Dlouhodobé změny poříčních ekosystémů v nivách toků postižených extrémními záplavami: Údolní niva jako prostor ovlivňující průběh a následky povodní
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Praha ; Langhammer, Jakub
Sborník shrnuje výsledky prací, realizovaných v roce 2007: Regionalizace povodí české republiky na základě sezonální analýzy výskytu povodní. Využití hydromorfologického monitoringu toků pro identifikaci kritických prvků říční sítě z pohledu povodňového rizika. Vývoj nástrojů automatického vymezování údolní nivy na základě DMR a jeho aplikace v povodí Opavy. Modelování vlivu současných a historických změn krajinného pokryvu na odtokový režim. Modelování vlivu antropogenních úprav koryta toku na průběh povodní. Hydrologický režim v pramenných oblastech vodních toků. Vliv odlesnění a odumírání horských smrčin na teploty krajinného krytu a možné důsledky pro formování odtoku v oblasti centrální Šumavy. Změny odtokového režimu v pramenných oblastech vodních toků. Možnosti využití archivu historických povodní v operativní hydrologii - případová studie Otava. Analýza historických povodní na Sázavě. II. Analytické a experimentální úlohy. Mapování upravenosti toků, údolní nivy a následků povodní v povodí Opavy. Změna korytových akumulací po povodni v září 2007 na Střední Opavě. Delimitace fluvizemí v prostoru hranice niva-svah v povodích menších vodních toků. Vymezení nivy Opavy pomocí pedologických a biogeografických podkladů. Erozní ohrožení a jeho změny v povodí Opavy (po soutok s Moravicí). Vývoj povodňových akumulací na Volyňce od roku 2002. Dynamika údolní nivy na příkladu Cikánského potoka (povodí Blanice) a Jeleního potoka (povodí Opavy). Mapování antropogenní upravenosti toků a následků povodní v povodí horní Litavky.
|
|
|
Objasnění dlouhodobých interakcí mezi ekosystémy ČR a jejich vnějším prostředím v podmínkách globálních změn
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta životního prostředí ; Burešová, Renata ; Prokopová, Marcela ; Zapletal, Miloš ; Vacek, Václav ; Šindlar, Miloslav ; Skořepová, Irena ; Pokorný, Jan ; Petříček, Václav ; Černý, Karel ; Cudlín, Pavel ; Seják, Josef
Cílem projektu je podpora udržitelného užívání přírodních zdrojů, příspěvek k redukci zátěže životního prostředí a k zastavení poklesu biodiverzity, zajištění environmentálních informací, podpora plnění SUR. Zpráva uvádí přehled zkoumání interakcí mezi ekosystémy a prostředím, kvantitativní mapování základních typů ekosystémů ČR, indikátory pro zemědělské hospodaření se zaměřením na ekologické (trvale udržitelné) zemědělství. Jsou rozebrána rizika depozičních kritických zátěží v oblastech Stropnice, Třeboňsko a Ralsko. Je diskutována možnost peněžního hodnocení biotopů a služeb ekosystémů a možné právní úpravy oceňování. V závěru jsou očekávané trendy vývoje v důsledku globálních environmentálních změn. Doporučení pro hodnocení ekologické újmy vzniklé činností člověka, která dosud není zahrnována do ekonomického rozhodování lidí.
|
|
|
Vliv různého managementu na primární produkci a biodiverzitu epigeických a hemiedafických brouků v modelových povodích na Šumavě.
KISSOVÁ, Lucie
Společenstva epigeických brouků byla studována na dvou povodích s různým managementem v podhorské oblasti Šumavy (Jižní čechy). Mlýnský potok byl charakterizován odlesněnými lokalitami (pastviny a kosené louky), Horský potok vyšším zastoupením zalesněných lokalit a rozdílným managementem (bez managementu a kosených luk). Nadzemní biomasa (čerstvá a suchá) byla měřena na studovaných lokalitách. Metoda zemních pastí byla užívaná pro odběr brouků. Druhy brouků byly rozděleny do dvou skupin podle nároků zastínění biomasou: druhy zastínění nevyžadující a druhy vyžadující zastínění. Míra lidského dopadu byla studována nalezením četnosti druhů různých ekologických skupin. Výše uvedená čerstvá nadzemní biomasa byla asi 2x vyšší na Mlýnském potoce než na Horské potoce. Suchá nadzemní biomasa byla prakticky stejná. 57 druhů bylo nalezeno na Mlýnském potoce a 33 druhů na Horském potoce. Aktivita brouků byla asi pětkrát vyšší na Mlýnském potoce než na Horském potoce. Ubikvistické druhy převládají na Mlýnském potoce a adaptabilní druhy na Horském potoce. Stenotopní druhy byly nalezeny pouze na Mlýnském potoce. Tyto výsledky signalizují méně lidského dopadu na Horském potoce než na Mlýnském. Brouci nevyžadující zastíněné lokality mírně převládají na Mlýnském potoce ve srovnání s Horským potokem. Druhy brouků vyžadující zastíněné lokality se vyskytují spíše na Horském potoce ve srovnání s Mlýnským potokem. Zeměpisná expozice ovlivnila strukturu brouků hlavně v méně zalesněné lokalitě Mlýnského potoka. Struktura společenstev umístěných k jihu se liší od společností umístěných k severu na Mlýnském potoce. Efekt expozice je doložený na Horském potoce větším podílem zalesněných ploch.
|
|
|
Vliv různého managementu na mikroklima a biodiverzitu epigeických a hemiedafických brouků v modelových povodích na Šumavě.
CHOCOVÁ, Hana
SOUHRN Společenstva epigeických brouků byla studována na dvou povodích v podhorském pásmu Šumavy, která se liší svým managementem. Povodí Mlýnského potoka je charakterizováno vysokým zastoupením odlesněných ploch (pastviny a kosené louky). Horský potok je z větší části zastoupen lesními plochami a odlišným managementem (plochy bez managementu, kosené louky). Byly měřeny mikroklimatologické charakteristiky (průměrná teplota, průměrná vlhkost, průměrná rychlost větru, průměrná radiace). Metoda zemních pastí byla použita pro odebírání vzorků brouků. Druhy brouků byly rozděleny na dvě skupiny podle preference k vlhkosti: hygrofilní druhy a mezofilní druhy. Vliv člověka byl studován pomocí frekvence druhů z různých ekologických skupin. 57 druhů bylo nalezeno v povodí Mlýnského potoka a 33 druhů v povodí Horského potoka. Aktivita brouků byla pětkrát vyšší v povodí Mlýnského potoka (511 jednotlivých ks) než v povodí Horského potoka (114 jednotlivých ks). Všudypřítomné (nenáročné) druhy převládají v povodí Mlýnského potoka a adaptabilní druhy v povodí Horského potoka. Stenotopní druhy byly nalezeny pouze v povodí Mlýnského potoka. Tyto výsledky ukazují, že povodí Horského potoka je ovlivněno člověkem méně, než povodí Mlýnského potoka. Frekvence druhů brouků s odlišnými nároky na vlhkost vykazují dominanci mezofilních druhů v povodí Mlýnského potoka ve srovnání s Horským potokem. Frekvence hygrofilních druhů byla třikrát vyšší v povodí Horského potoka než na Mlýnském. Intenzita managementu ovlivnila strukturu brouků především v méně zalesněných plochách Mlýnského potoka. Struktura společenstev na plochách s více intenzivním managementem se liší od společenstev na plochách s nízkým managementem. V povodí Mlýnského potoka převládají na plochách s nízkým managementem druhy hygrofilní. Na Horském potoce s větším zastoupením stromů není vliv intenzivního managementu průkazný.
|
|
|
PREHISTORIE A HISTORIE PŮSOBENÍ ČLOVĚKA NA RELIÉF KRAJINY: PŘEHLED SOUČASNÉHO SMĚRU STUDIA A VÝZNAM PŘÍPADOVÝCH STUDIÍ
BUMERL, Jiří
Člověk se v holocénu stal dalším důležitým faktorem ve vývoji georeliéfu. S nástupem zemědělství začal podstatně ovlivňovat rostlinný kryt a retenci krajiny. Důsledky odlesnění a hospodářského využití krajiny na erozní a akumulační procesy v prostoru střední Evropy byly hodnoceny srovnáním případových studií z oblasti Německa, České republiky a Polska. Na sledovaném území spadají hlavní erozní vlny do závěru eneolitu, pozdní doby bronzové, závěru doby římské a raného středověku. Z hlediska mikroměřítka můžeme očekávat větší ovlivnění archeologických situací, které vznikly před spuštěním těchto erozních událostí a podstatnou redukci artefaktů uložených in situ.
|
host ::
RSS.