Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Jazyková analýza internetových hiphopových magazínů
Vokatá, Lenka ; Schneiderová, Soňa (vedoucí práce) ; Hroch, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá jazykem internetových hiphopových magazínů. Jejím cílem je popsat jazyk charakteristický pro tyto magazíny na pozadí publicistického stylu a jeho žánrů a normy spisovného jazyka. Sledovány jsou magazíny Bbarák a HipHopStage, jejichž články jsou podrobeny jazykové analýze. Součástí práce je definice hip hopu a stručný popis jeho historie. Práce zmiňuje rovněž počátky hiphopové hudební publicistiky. Praktická část je tvořena jazykovou analýzou článků zvolených magazínů. Popisuje kompozici článků a zaměřuje se na to, jakými prostředky je navozován kontakt se čtenáři. Pozornost je soustředěna i na pravopisnou úroveň článků. Výsledkem analýzy je popis jednotlivých jazykových rovin a vyzdvižení charakteristických rysů jazyka internetových hiphopových magazínů.
Pink Floyd a český kulturní kontext
JIRÁNKOVÁ, Lucie
Cílem této bakalářské práce je analýza recepce a rezonance britské artrockové skupiny Pink Floyd v českém kulturním prostředí druhé poloviny 20. století s důrazem na období působení komunistického režimu v Československu. Nejprve je popsán hudebně-kulturní diskurz zahraniční i české hudební scény. Následující část představuje samotnou skupinu Pink Floyd. Dále se práce věnuje recepci skupiny v českém tisku 70. a 80. let. Následuje analýza vlivu Pink Floyd na českou hudební tvorbu. Pozornost je věnována také textům kapely a jejich komparaci s českými překlady, parafrázemi a coververzemi.
Mediální obraz rockové hudby v československém tisku v období normalizace
Husák, Martin ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Rigorózní práce "Mediální obraz rockové hudby v československém tisku v období normalizace" definuje základní atributy a specifika mediálního zobrazení rockové hudby v letech 1969-1989 s vysvětlením faktorů, které determinovaly interpretační východiska oficiální a neoficiální (samizdatové) hudební publicistiky. Operacionalizace výzkumu dále reflektuje význam a postavení rockové hudby v socio-kulturním vývoji Československa, systém kontroly a řízení médií a jeho vliv na kvalitativní vývoj hudební publicistiky na příkladu periodického tisku za použití orálně historického výzkumu a deskriptivních i komparativních metod. Přijaté závěry jsou v konečné fázi podpořeny analýzou a interpretací vybraných kulturních a hudebních událostí dle způsobu jejich medializace ze strany oficiálních a samizdatových periodik.
Moderní jazykové tendence české hudební publicistiky
Morochovičová, Eliška ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá infiltrací moderních tendencí do české hudební publicistiky, které představují určité odlišnosti od jejích obecných norem, a to především v podobě individualistického přístupu mladých autorů k hudbě a její reflexi. Na pozadí americké nové žurnalistiky a gonzo žurnalismu a s využitím platných publicistických norem jako nástrojů srovnání zkoumá práce tyto nové tendence, popisuje jejich vývoj a analyzuje specifika jazykového projevu jednotlivých autorů. V práci jsou analyzována různá česká hudební média v období od 90. let 20. století až do současnosti, od zájmových periodik s hudebním zaměřením přes modifikované podoby nových forem v hudebních sekcích masových médií až po současnou podobu individualistické publicistiky v hudebních médiích na internetu.
Vývoj hudební publicistiky od roku 1963 po současnost
Frýdová, Tereza ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Diplomová práce Vývoj hudební publicistiky od roku 1963 po současnost zkoumá vývoj tuzemské hudební publicistiky od roku 1963 po současnost ve třech zlomových obdobích. První období začíná rokem 1963, kdy začal v ČSSR vycházet první odborný hudební měsíčník Melodie věnující se populární hudbě. Druhé zlomové období jsou již porevoluční 90. roky, kdy vznikla celá řada nových periodik věnujících se populární hudbě v čele s magazínem Rock & Pop. Třetí zlomové období po roce 2000 je pak charakterizováno příchodem online hudební žurnalistiky, která začíná postupně dominovat nad klasickými médii. V teoretické části práce je zevrubně popsán historický vývoj ve všech třech zmíněných obdobích a v závěru se věnuje zejména online hudební žurnalistice jakožto novému významnému útvaru 21. století, který zásadně změnil i práci hudebních publicistů a umožnil vznik populárních hudebních webů. V analytické části jsou pak pro každé období zvoleni významní hudební publicisté, jejichž práce je s daným obdobím úzce svázána a se kterými jsem provedla dané rozhovory. Výzkumná metoda práce je kvalitativní výzkum provedený formou polostrukturovaných rozhovorů. V přílohách diplomové práce jsou přiloženy přepisy jednotlivých rozhovorů, z nichž vychází analytická část.
Analýza současných rockových časopisů v České republice
Bartlová, Natálie ; Turek, Pavel (vedoucí práce) ; Hroch, Miloš (oponent)
Bakalářská práce Analýza současných rockových časopisů v České republice zkoumá na příkladu časopisů Fakker, Headliner a Full Moon obsahové zastoupení domácí scény v poměru k zahraniční, a jak toto zastoupení ovlivňuje jejich úspěšnost na trhu z pohledu šéfredaktorů zmíněných časopisů. Průzkum je prováděn na číslech z roku 2018 formou obsahové kvantitativní analýzy (tvrdá data), kterou doplňují rozhovory s šéfredaktory vybraných časopisů (měkká data). V teoretické části je stručně načrtnuta historie hudebních časopisů v České republice před a po roce 1989. Poté jsou časopisy Fakker, Headliner a Full Moon představeny. V praktické části je vysvětlena metoda kvantitativní obsahové analýzy a způsob sběru dat. Metoda je uplatněna na třech náhodně vybraných číslech Fakkera, Full Moonu a Headlineru z roku 2018 a zaznamenána do kódovací knihy. Na obsahovou analýzu navazuje transkript rozhovorů s šéfredaktory časopisu Fakker (Petr "Ape" Adámek), Full Moon (Michal Pařízek) a Headliner ("Honza" Vedral). V závěru jsou shrnuty výsledky analýzy a obsahu rozhovorů. Práce objasňuje díky komplexnímu použití metod, jaký druh obsahu a rovněž financování představuje úspěšný model pro tištěný hudební časopis v dnešní době. Výsledky analýzy a závěr ukazují, že hypotéza, vycházející z teze bakalářské práce, která...
Proměny kritického diskurzu časopisu Melodie na přelomu 60. a 70. let a na počátku 80. let 20. století
VESELÝ, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá hudebním časopisem Melodie. Konkrétně se zaměřuje na možné změny kritického diskurzu v obdobích přelomu 60. a 70. let a první poloviny 80. let minulého století. Poskytuje rovněž informace o vzniku tohoto populárního periodika. V prvním vybraném období se snaží poskytnout čtenáři objektivní pohled na směřování měsíčníku a na práci jednotlivých autorů. Popisovány jsou přístupy přispěvatelů jednotlivě i v rámci vybraných rubrik. Objevují se zde i příklady rozporů mezi obsahem mnoha článků a převládajícím diskurzem komunistické vlády. Ve druhém vybraném období práce poukazuje na nucenou výměnu vedení a s tím spojené odlišné směřování časopisu. Pokoušíme se přiblížit rozdíl v přístupu měsíčníku Melodie ve vymezených obdobích. K tomu využíváme analýzu textových projevů vybraných autorů, zároveň se však snažíme o ucelený pohled na tvorbu Melodie.
Jiří Černý a hudební publicistika za normalizace
Jiroušková, Markéta ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce Jiří Černý a hudební publicistika za normalizace se v úvodu zabývá definicí samotného pojmu publicistika a hudební kritika. Dále je věnována pozornost dějinám hudební kritiky a jejímu historickému vývoji. Po tomto úvodu se práce zabývá jednotlivými dekádami od konce šedesátých let až do let osmdesátých. Postupně líčí politický kontext a hudební, zejména rockovou scénu v příslušném období. Neméně důležitou součástí je také nelehké působení hudebních periodik v totalitním režimu. Důraz je kladen především na osobu hudebního publicisty Jiřího Černého, kterému ideologické důvody bránily svobodně se angažovat v mediálním světě. Uvádí se zde jeho pořady Antidiskotéky či později režimem zakázaný Dvanáct na houpačce. Cílem této práce je analýza vlivu normalizačního režimu na tvorbu hudební publicistiky.
Mediální zobrazení hudební skupiny Psí vojáci mezi lety 1979-2013
Bambas, Ondřej ; Železný, Jakub (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce "Mediální zobrazení skupiny Psí vojáci v letech 1979- 2013" ukazuje na příkladu alternativní hudební kapely přeměnu kulturního prostředí stejně tak jako rozdíly mezi normalizačním tiskem a periodiky z doby po roce 1989. Různorodý mediální systém popisuje práce primárně pomocí orálně historického výzkumu založeného na výpovědích přímých účastníků doby a lidí spojených se skupinou Psí vojáci a alternativní hudební scénou. Kapela stála na pomezí undergroundu a alternativní kultury, její zařazení není jednoznačné, své srovnání nenachází ani u žánrově podobný ch interpretů. Jedinečná pozice vytvořila z Psích vojáků určitý symbol porevoluční alternativní scény. K naplnění stanovených cílů slouží také deskriptivní a komparativní perspektiva, díky které lze porovnat fungování oficiálních a samizdatových či exilových periodik v době normalizace a celostátních deníků a hudebních časopisů ve zbylém, aktivnějším období skupiny. Práce poukazuje v neposlední řadě na rozdíly mezi zpracováním jednotlivých kapitol české hudební scény odbornou literaturou.
Proměny české hudební publicistiky v důsledku rozvoje online žurnalistiky
Kyncl, Jan ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Orban, Karol (oponent)
Tato práce se zabývá proměnami české hudební publicistiky spojenými s rozvojem digitálních médií a online žurnalistiky. Nejdříve, ve své teoretické části, poskytuje stručný přehled vývoje hudební publicistiky u nás i ve světě a zabývá se úlohou hudebního kritika. Poté popisuje rozmach online žurnalistiky - opět v kontextu tuzemském i světovém - a pojmenovává hlavní specifika žurnalistiky na digitálních platformách a také její současné trendy. Další část práce už se zaměřuje na českou hudební publicistiku v éře prudkého rozvoje digitálních médií po roce 1995 a snaží se postihnout hlavní ekonomické a socio-kulturní jevy, které ji formovaly. Zaměřuje se také specificky na segment časopiseckého trhu a na různé podoby pronikání hudební publicistiky do oblasti internetu. V analytické části práce jsou pak zpracovány mediální mapy tištěných hudebně-publicistických periodik a jejich internetových ekvivalentů a na příkladu nejnavštěvovanějšího tuzemského hudebního serveru ukázány výrazné rysy současné české hudební publicistiky na internetu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.